Osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením po sociálních transferech: Statistika

10.03.2026

Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

Podle statistiků žije v Česku nejméně chudých. V chudobě u nás žilo v roce 2014 jen 14,8 % obyvatel, což byl nejnižší údaj v Evropské unii (měřeno statisticky jako podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod hranicí chudoby, která se stanoví jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu po sociálních transferech).

Pro lepší možnosti srovnání mezi zeměmi se uvádí v přepočtu na obyvatele a ve standardu kupní síly (PPS). Standard kupní síly je umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kurzem.

Ve srovnání s evropskými zeměmi jsme byli v roce 2014 ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele (22 900 PPS) na 14. místě. Mezi roky 2000 a 2014 jsme se posunuli z 19. příčky o pět míst dopředu a nechali tak za sebou státy: Kypr, Portugalsko i Řecko a všechny nové členské země Evropské unie.

Absolutním lídrem ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele se v roce 2014 stalo Lucembursko (73 500 PPS), druhé bylo Irsko (36 800 PPS). Pomyslnou tabulku uzavíralo Bulharsko s hodnotou 12 800 PPS.

Čtěte také: Více o stanovištích dekontaminace

Klesající trend podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU. Podle údajů Eurostatu ze 17.10. bylo v roce 2016 v Evropské unii ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 117,5 milionu lidí, 23,4 % obyvatelstva. To znamená, že se nacházejí v alespoň jedné z následujících tří podmínek: ohrožení chudobou po sociálních transferech (příjmová chudoba), které jsou vážně hmotně znevýhodněni nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou.

Po třech po sobě jdoucích nárůstech mezi lety 2009 a 2012, které dosáhly téměř 25 %, se podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU v loňském roce nepřetržitě snížil na 23,4 %, což je pouze o 0,1 % nad úrovní roku 2009. Data z let 2008 a 2009 nezahrnují Chorvatsko.

V roce 2016 bylo více než třetina obyvatelstva vystavena riziku chudoby nebo sociálního vyloučení ve třech členských státech: Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,8 %) a Řecku (35,6 %). Mezi členskými státy, za které jsou k dispozici údaje, vzrostla míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení z roku 2008 v deseti členských státech, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku (z 28,1 % v roce 2008 na 35,6 % v roce 2016, nebo +7,5 %), Kypru (+4,4 %), Španělsku (+4,1%) a Švédsko (+3,4 %). Naopak, největší pokles byl zaznamenán v Polsku (z 30,5 % na 21,9 %, o -8,6 %), za ním následovalo Lotyšsko (-5,7 %) a Rumunsko (-5,4 %). * Data 2008 bez Chorvatska.

Při pohledu na každý ze tří prvků, které přispívají k ohrožení chudobou nebo sociálnímu vyloučení, bylo 17,2 % obyvatel EU v roce 2016 vystaveno riziku chudoby po sociálních transferech, což znamená, že jejich disponibilní příjem byl nižší než jejich národní práh chudoby (viz příslušná tabulka). Tento podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v EU se ve srovnání s rokem 2015 (17,3 %) mírně snížil, ale je stále vyšší než v roce 2008 (16,5 %). Jelikož prahové hodnoty odrážejí skutečnou distribuci příjmů v jednotlivých zemích, značně se liší mezi členskými státy a také v čase.

V členských státech EU bylo v Rumunsku ohrožena příjmovou chudobou 1 z 4 osob a 25 %, cca 1 z 5 v Bulharsku (22,9 %), Španělsku (22,3 %), Litvě (21,9 %), Lotyšsku (21,8 %), Estonsku (21,7 %), Řecku (21, 2%) a Itálii (19,9 % v roce 2015). Naopak, nejnižší hodnoty zaznamenaly Česká republika (9,7 %), Finsko (11,6 %), Dánsko (11,9 %), Slovensko (12,7 %) a Nizozemsko (12,8 %).

Čtěte také: Bezpečnost při podepírání konstrukcí

V EU v roce 2016 bylo 7,5 % obyvatelstva těžce hmotně znevýhodněno, což znamená, že jejich životní podmínky byly omezeny nedostatkem prostředků, jako je například nedostatek v placení účtů, udržování jejich domovů dostatečně teplých nebo jejich přijetí týdenní dovolené mimo domov. Podíl osob těžce hmotně znevýhodněných v EU se snížil 2015 (8,1 %) a oproti roku 2008 (8,5 %). Podíl osob těžce znevýhodněných v roce 2016 se v jednotlivých členských státech výrazně lišil od více než 20 % celkového počtu obyvatel v Bulharsku (31,9 %), Rumunsku (23,8 %) a Řecku (22,4 %) až po méně než 4 % Švédsko (0,8 %), Lucembursko (1,6 %), Finsko (2,2 %), Dánsko a Nizozemsko (2,6 %), Rakousko (3,0 %) a Německo (3,7 %).

Pokud jde o nízkou intenzitu práce, 10,4% obyvatelstva ve věku 0-59 let v EU žilo v domácnostech, kde dospělí odpracovali v uplynulém roce méně než 20 % celkového pracovního potenciálu Je to druhý rok v řadě od roku 2008, kdy se tento podíl v EU snížil. V Irsku (19,2 %), v Řecku (17,2 %), v Španělsku (14,9 %), v Belgii (14,6 %) a v Chorvatsku (13,6 % ), Polsko (6,4 %) a Slovensko (6,5 %) měly nejnižší. * Data 2008 bez Chorvatska.

Prahová hodnota závisí na rozdělení příjmů v zemi pro daný rok a liší se složením domácnosti. Je proto důležité poznamenat, že míra chudoby ohroženého příjmem je relativní mírou chudoby a že hranice se mezi členskými státy značně liší.

Údaje o riziku chudoby nebo sociálního vyloučení uvedené v této zprávě vycházejí ze statistik EU o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC). Průzkum EU-SILC je referenčním zdrojem EU pro srovnávací statistiky rozdělení příjmů, chudoby a životních podmínek. Referenční skupinou jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové s bydlištěm na území daného členského státu v době sběru dat.

Osoby ohrožené chudobou jsou ty, které žijí v domácnosti s ekvivalentním disponibilním příjmem pod hranicí rizika chudoby, která je stanovena na 60 % národního mediánu ekvivalentního disponibilního důchodu (po sociálních převodech). Lidé žijící v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou jsou lidé ve věku 0-59 let, kteří žijí v domácnostech, kde průměrně dospělí (ve věku 18-59 let) pracovali méně než 20% svého celkového pracovního potenciálu za uplynulý rok.

Čtěte také: Recenze chat pro 30 osob