Kvalita ovzduší se v Ostravě měří téměř čtyřicet let. Mnozí odborníci konstatovali, že od té doby se tu vzduch mnohem zlepšil, škodlivých látek v něm je však stále ještě hodně. Ředitel ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Zdeněk Blažek uvedl, že největším problémem krajského města je v současnosti množství prachu v ovzduší.
Navzdory těmto výsledkům zaznamenali meteorologové v uplynulém roce 2020 paradoxně historicky nejlepší kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji (MSK). Lví podíl však na tom má podle mnohých zdrojů koronavirová pandemie, kdy lepšímu ovzduší napomohl všeobecný útlum kvůli covidu. Ani letos zatím v kraji smogová situace ještě vyhlášena být nemusela.
„Kvalita ovzduší se postupně zlepšuje, s výkyvy v letech, kdy byl častější výskyt nepříznivých rozptylových podmínek. V posledních dvou letech došlo v této oblasti k výraznému zlepšení. Klíčovými faktory, proč v kraji dýcháme horší vzduch než v jiných koutech Česka, jsou podle ní vůbec všechny hlavní zdroje. Tedy lokální vytápění, průmysl a doprava.
„K těm přispívá i přenos znečištění z polských regionů a situaci umocňuje pánevní charakter oblasti, kde se častěji mohou vyskytovat méně příznivé rozptylové podmínky.
Alespoň takto hovoří výsledky studie barcelonského Ústavu globálního zdraví, který srovnával údaje o kvalitě ovzduší a úmrtnosti ve více než tisícovce měst v jednatřiceti zemích Evropy. Karviná, Ostrava a Havířov. Karviná skončila na třetím místě, Ostrava byla šestá a Havířov desátý. Jemný polétavý prach PM2,5 pak nejvíce zabíjí ještě v italské Padské nížině a jižním Polsku. Nutno podotknout, že studie pracovala s daty sesbíranými pro dané účely v roce 2015, i přesto se ale Česko rozhodně nemá čím chlubit.
Čtěte také: Příznaky syndromu vyhoření
„Imisní limit za poslední tři roky nebyl překročen například u niklu, olova, kadmia, oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého. Na některých místech je občas vlivem intenzivní dopravy více oxidu dusičitého a přízemního ozonu. Varující situace je však v koncentracích prachových částic PM 10 a PM 2,5. Polétavý prach je nebezpečný tím, že se na něj nabalují další karcinogenní látky, které lidé vdechují, “ řekl Blažek s tím, že na kvalitu ovzduší má také vliv umístění zdrojů znečištění a meteorologické podmínky.
„Fakt je, že prašnost po době, kdy klesala, protože byl průmysl v útlumu, je opět na vzestupu. Město nemá příliš nástrojů v ruce, jak to zlepšit, takže o tom chceme mluvit,“ řekl ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD) s tím, že ovzduší ve městě se bude zlepšovat s příchodem nových investorů.
„V nových zónách nebude žádná ekologická zátěž. Z nových továren se nekouří ani nezatěžují spodní vody jako veškerý průmysl, který tady byl v minulosti.
„V současné době není vazba mezi zdroji na území města a úrovní celkového znečištění. Zdroje plní emisní limity, ale celkové znečištění limity přesahuje. To je problém, který v tuto chvíli umí ošetřit jen jeden způsob - změna zákona,“ doplnil jeho náměstek pro finance a odborník na problematiku životního prostředí Lukáš Ženatý.
Přísnější legislativu navrhoval také poslanec Radim Chytka (ODS), hlavní hygienik České republiky Michael Vít podotkl, že mnohé lze udělat i bez zákonného nařízení, důležitá je podle něj zejména dohoda místních firem, politiků, ekonomů, odborníků i lékařů.
Čtěte také: Příznaky SIDS
Ostrava- Vlivem rozptylových podmínek se v pátek výrazně zhoršila kvalita ovzduší na Ostravsku, Opavsku a Karvinsku. Nejhorší situace byla v pátek ráno v osm hodin na stanici ve Věřňovicích.
„Průměrná klouzavá čtyřiadvacetihodinová koncentrace polétavého prachu v ovzduší dosáhla 258 mikrogramů na metr krychlový. V Ostravě bylo v pátek v deset hodin ráno naměřeno nejvíce polétavého prachu v Bartovicích - 148 mikrogramů na metr krychlový. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusejí přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení průběhu chorob. Snižují odolnost organismu, který pak snadněji podlehne virovým či bakteriálním infekcím.
„Hlavně lidem starším, dětem a nemocným se doporučujeme omezit pobyty venku, větrat by se mělo jen krátce a intenzivně. Dobré je zvýšit přísun vitaminů, zejména vitaminu C, nekouřit a vyhýbat se zakouřeným prostorám,“ dodala Vlčková.
„Provozovatelé velkých zdrojů mohou ke zlepšení stávající situace přispět tím, že optimalizují výrobu za účelem minimalizace vypouštění znečišťujících látek do ovzduší.
Znečištěné ovzduší způsobuje zdravotní problémy, škodí zemědělským plodinám i lesům, shodují se vědci, politici, lesníci i zemědělci. Podle dat Evropské agentury životního prostředí (EEA) zemře v České republice každý rok kvůli špinavému ovzduší až jedenáct tisíc lidí. Právě zrušení i omezení výjimek z evropských limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny se pokusila část poslanců v čele s Pirátskou stranou. Jejich návrhy však neschválil ani výbor pro životní prostředí, ani posléze Sněmovna v rámci schvalování novely zákona o ochraně ovzduší.
Čtěte také: Syndrom vařené žáby v kontextu ekologie
Podle ministra Richarda Brabce se v české veřejnosti projevuje „klausovský syndrom“. Václav Klaus podle něj ovlivnil minimálně generaci rodičů současných dětí v tom, že věci jako globální klimatická změna, ale také příspěvek jedince k ochraně prostředí, nechápou jako významné. Tím se podle Brabce lišíme od jiných evropských států.
Obyvatelé Česka naopak vynikají v hospodaření s odpady, podporují i poměrně radikální opatření pro životní prostředí a jsou kritičtí k velkým stavebním a těžebním záměrům. Velmi kritičtí jsou Češi k velkým znečišťovatelům. „Tam nám vycházela čísla nad 90 procent, to je něco, s čím se v sociálněvědních výzkumech příliš často nesetkáváme,“ řekl Krajhanzl.
Autoři práce našli tři základní a nejčastější postoje, které se v české společnosti vůči přírodě a její ochraně objevují:
Oxid uhelnatý je nedráždivý plyn bez zápachu. Je lehčí než vzduch, ale se vzduchem se volně mísí. Jeho přítomnost v místnostech je tedy ovlivněna spíše vzdušným prouděním. Vzniká nedokonalou oxidací uhlíkatých látek. mimo pracoviště - ze spalování zemního plynu v domácnostech, (koupelny - plynové průtokové ohřívače - karmy; plynové kotle umístěné v bytě).
Vazba na Hb je asi 210× vyšší než u kyslíku. Vytváří karboxyHb, a tím zabírá vazebná místa pro kyslík. Důsledkem je anoxie tkání. Se zvyšováním COHb se posunuje disociační křivka kyslíku doleva. COHb má jasně červenou barvu, která však na kůži intoxikovaného není patrná. Třešňová barva pleti se projevuje u zemřelých, ponechaných v přítomnosti CO.
Příznaky nijak specifické, k ověření diagnózy je nutné stanovení hladiny COHb. Kromě laboratoře lze používat pulzního cooxymetru - přístroje, který je schopen odlišit vlnové délky COHb a HbO2. ppm odpovídá 6% COHb, 80 ppm hladině 10% COHb. Celkový obraz intoxikace lze snadno zaměnit s onemocněním trávicího systému, opilostí, CMP nebo virosou. Protože je vazba reverzibilní, tak se obvykle chronická otrava popírá.
Doporučený léčebný režim: 250kPa, 02 po 90 minut, při průběhu bez komplikací je obvykle aplikováno 1- 3 HBO sezení. ORL vyšetření je doporučeno před zahájením HBO za předpokladu, že nedojde ke zdržení léčby (pro provedení oboustranné paracentézy u pacientů v bezvědomí není jednoznačný konsensus). (100kPa). příznaky (odpovídá st. I. Fi02 blížící se 1,0 buď průtokovým systémem (obličejová maska s rezervoárem a vysokým průtokem kyslíku 15 l/min) nebo systémem bez zpětného vdechování (těsnící obličejová maska, CPAP maska/CPAP helma s nádechovou/výdechovou chlopní).
tags: #ostravsky #syndrom #ovzdusi #co #to #je