Otoakustické emise u novorozenců a význam vyšetření vláskových buněk

08.03.2026

Sluch je jedním z pěti lidských smyslů, člověk sluchem získává více než polovinu všech informací. Pro rozvoj dítěte v raném věku a později i pro rozvoj řeči hraje sluch významnou roli. Zatímco odhalení například zrakové vady u novorozence obvykle netrvá dlouho, rozpoznání sluchové vady je obtížnější.

Povinný celoplošný novorozenecký screening sluchu by pomohl včas odhalit sluchové postižení u nejmenších dětí, přesto se zjišťování takzvaných otoakustických emisí u nás provádí dobrovolně a jen v některých porodnicích. Screening sluchu představuje systém opatření u všech narozených dětí, která slouží u novorozenců k odhalení dětí s poruchou sluchu.

Úplná hluchota představuje jedno z nejtěžších postižení člověka a pro svoji závažnost je řazena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na druhé místo hned za postižení mentální, respektive za postižení sluchu a zraku současně. Vada sluchu u kojenců a v raném dětství podmiňuje poruchu vývoje řeči a kognitivních schopností.

Význam včasné diagnostiky sluchu

Nejdůležitějším obdobím pro rozvoj jazyka a řeči jsou všeobecně uváděné první tři roky života. Nedostatek sluchových vjemů má mimo jiné vliv na vývoj sluchově nervového systému a poškozuje rozvoj společenských, citových a poznávacích funkcí, stejně jako rozvoj abstraktního myšlení. Sluch se podílí nemalou měrou na rozvoji i ostatních smyslových systémů.

Pozdní zjištění a řešení závažné nedoslýchavosti může opozdit vývoj řady schopností dítěte s největším dopadem na rozvoj intelektu. Je prokázáno, že i děti s těžkou jednostrannou poruchou sluchu mají signifikantní poruchy sluchových a psycholingvistických schopností s negativními projevy ve školním prospěchu přibližně ve třetině případů. V řadě případů umožní časné rozpoznání sluchové vady stanovení genetické prognózy rodiny.

Čtěte také: Co znamenají otoakustické emise?

Čím dříve je sluchově postiženému dítěti poskytnuta adekvátní léčba (přidělení sluchadel, eventuálně kochleární implantace) a komplexní péče o celou rodinu včetně vhodné rehabilitace (logopedická, foniatrická, psychologická a sociální péče, speciální pedagogika), tím jsou následky postižení menší.

Významu včasné diagnostiky poruch sluchu odpovídá i vývoj diagnostických metod. Obecná shoda je přitom v konstatování, že běžný behaviorální screening sluchového postižení nemá patřičný stupeň objektivizace, zejména u novorozenců.

Objektivní metody vyšetření sluchu

V posledních třiceti letech byla metodou první volby objektivní audiometrie ABR (Auditory Brainstem Response). Sluchové evokované odpovědi (akustické evokované potenciály) vznikají na smyslových buňkách a při šíření nervového vzruchu po sluchové dráze. Screeningové vyšetření pomocí akustických evokovaných potenciálů BERA reprezentuje nejužívanější objektivní metodu vyšetření sluchu.

Akustické evokované potenciály (BERA)

Kmenové odpovědi však nelze registrovat z běžného EEG záznamu, protože mají malou amplitudu. Ke zvýraznění elektrických odpovědí se využívá metoda zprůměrování určitého množství odpovědí, kdy se poměr amplitudy odpovědi a amplitudy šumu pozadí zvýší. Akustické evokované potenciály jsou snímány pomocí dvou aktivních elektrod umístěných na obou mastoidálních výběžcích a jedné indiferentní elektrody umístěné na čele.

Komplex vln BERA záznamu je tvořen sedmi až osmi vlnami. Latence je pro hodnocení BERA záznamu nejvýznamnější. Absolutní latence je dána intervalem od počátku stimulu k vrcholu odpovědi. Nejdůležitější jsou intervaly mezi vlnami I a III a mezi vlnami I a V. Porovnává se i stranový rozdíl intervalů latencí.

Čtěte také: Evokované otoakustické emise

Nevýhodou této metodiky je jednak její technická náročnost a jednak to, že ji z principiálních důvodů nelze použít před dosažením určitého stupně zralosti centrální nervové soustavy. Při pozitivní odpovědi oba tyto nedostatky eliminuje metodika vyšetření OAE (otoakustické emise). Přináší časnou a velmi přesnou informaci. Je použitelná již v prvních dnech života, je technicky nenáročná, rychlá a ekonomicky únosná. Pacienta vůbec nezatěžuje.

Otoakustické emise (OAE)

Otoakustické emise (OAE) jsou zvuky, které jsou generovány mechanickými vibracemi zevních vláskových buněk hlemýždě a lze je objektivně zaznamenat ve zvukovodu. Bylo zjištěno, že hlavní roli při vzniku otoakustických emisí hrají zevní vláskové buňky a jejich kontraktilní elementy. Svou aktivní kontrakcí v závislosti na změně elektrického pole nebo iontového prostředí umožňují komplexní dynamické změny Cortiho orgánu. Otoakustické emise jsou tak vedlejším produktem zpětnovazebního procesu, který zvyšuje citlivost sluchového orgánu. Objev otoakustických emisí se stal v audiologii nejvýznamnější událostí poslední čtvrtiny 20. století.

Typy otoakustických emisí

TEOAE jsou transientně evokované otoakustické emise vyvolané krátkými přerušovanými impulzy - nejčastěji kliky - a lze je zaznamenat pomocí zprůměrovací techniky (averaging). Signály zachycené pomocí vysoce citlivého elektretového mikrofonu uvnitř zvukovodové sondy jsou zesíleny, zprůměrovány a filtrovány. Otoakustické emise lze registrovat již v prvních hodinách po narození, maximum však kolem třetího až čtvrtého dne života. U většiny nejsou emise výbavné ve kmitočtech do jednoho kHz. Amplituda odpovědí je cca o deset dB vyšší než u dospělých.

Screening sluchu v České republice

Vyšetřování sluchu pomocí měření otoakustických emisí (OAE) se dnes prosazuje ve všech vyspělých zemích: například v USA, Kanadě, Austrálii, Japonsku i v jihovýchodní Asii (Singapur, Jižní Korea). Rovněž v řadě evropských zemí se na tuto metodu zaměřuje pozornost. V České republice má univerzální screening sluchových vad u novorozenců a kojenců více jak třicetiletou tradici a je reprezentován zejména behaviorálním screeningem.

Pouze na některých pracovištích je screening prováděn pomocí otoakustických emisí (OAE), ale většinou u rizikových novorozenců. Provádění CNSS je podpořeno legislativně „Metodickým pokynem k zajištění celoplošného novorozeneckého screeningu sluchu a následné péče“ zveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR v čísle 7/2012. Ačkoliv se situace v České republice zlepšuje, je zřejmé, že zatím chybí validní data o počtech vyšetřených dětí. Žádný orgán nesleduje, ve kterých porodnicích je CNSS prováděn.

Čtěte také: OAE Litoměřice

Přestože existuje shoda o významu provádění screeningu sluchu, praktická realizace dosud významně zaostává. Ve většině krajů včetně Prahy lze dosud sotva hovořit o systému vyšetřování sluchu novorozenců.

Spolupráce odborníků

Zavádění, organizování a sledování výstupů screeningu předpokládá úzkou spolupráci počínaje neonatology přes pediatry, ORL lékaře a foniatry konče. Na dobré úrovni je spolupráce v krajích, kde jsou koordinátory krajská ORL pracoviště.

Screening sluchových vad v novorozeneckém věku by měl být prováděn. U dětí narozených v termínu probíhá vyšetření v porodnici již druhý až čtvrtý den.

Incidence sluchových vad

Incidence těžké sluchové vady je u fyziologických novorozenců 1 : 1 000, v populaci rizikových novorozenců 20 až 40 : 1 000. Incidence středně těžké sluchové vady je u fyziologických novorozenců 6 až 12 : 1 000. Ročně se tedy rodí v ČR 600 až 1 200 dětí se středně těžkou a 100 dětí s těžkou sluchovou vadou.

Následující tabulka shrnuje incidenci sluchových vad u novorozenců: