Ovlivňování třídního klimatu: Metody a zkušenosti

12.03.2026

Cílem tohoto příspěvku je zprostředkovat naše zkušenosti s ovlivňováním sociálního klimatu tříd 1. ročníků Střední školy prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava-Poruba, se zaměřením na úspěšnou integraci žáků se SVP. Klima ve třídách se zaměřuje na úspěšnou integraci žáků se SVP.

Škola se zaměřuje na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků s různými druhy postižení. Nabízí programy různé náročnosti - od jednoleté praktické školy až po čtyřleté obory ukončené maturitní zkouškou. Škola poskytuje preventivní, výchovné, speciálně pedagogické, sociální a kariérové poradenství pro žáky s vzdělávacími i výchovnými problémy.

Školní praxe poukazuje na potřebu změny v této oblasti pedagogicko-psychologických výzkumů. Škola již od roku 2007 realizuje seznamovací programy pro žáky 1. ročníků.

Diagnostika třídního klimatu

Je důležité umět diagnostikovat klima školní třídy, klima školy, případně v činnostech spojených s vyučováním, ale i mimo něj. Klima školní třídy nejen zohledňuje volbu preferencí žáků, ale také se zabývá pocity, které žák ve třídě zažívá. Odráží se do celého jeho prožívání světa. Zjišťuje se, kdo se s kým kamarádí nebo nekamarádí, jestli je někdo odstrčený apod. Škola provádí takto komplexní analýzu třídního kolektivu s podporou školního poradenského pracoviště (ŠPP).

Prostřednictvím předtištěného formuláře žáci odpovídají na 5 okruhů dotazů. Dotazník není anonymní. Je třeba si vyhradit 1-2 hodiny. Následuje konzultace ŠPP a třídního učitele, popřípadě intervence ve třídě. Před samotným šetřením pracovník ŠPP navštíví danou třídu, sdělí žákům důvod návštěvy a seznámí žáky s dotazníkem. Zdůrazní, aby odpovídali pravdivě a sami za sebe. V průběhu odpovídá na případné dotazy. Po vyhodnocení dotazníků seznámí s jejich výsledky třídního učitele a následně žáky dané třídy.

Čtěte také: Klimatické typy ve třídě

Seznamovací programy pro žáky 1. ročníků

Seznamovací programy pro žáky 1. ročníků jsou realizovány školním metodikem prevence a školním psychologem a dalšími odbornými pracovníky školy, kteří jim mohou poct při překonávání problémů (např. prevence a školním psychologem). Programy pomáhají žákům se SVP seznámit svůj hendikep kamarády a zlepšují přístup k lidem s postižením. Podmínkou je účast pokud možno všech žáků třídy a přítomnost třídního učitele.

Seznamovací dopoledne pro žáky 1. ročníků se konají ve škole a ne v mimoškolním prostředí, je jednak velký počet tříd 1. ročníků. Jednotlivé aktivity se musí předem připravit a to zejména s ohledem na žáky se SVP. Příprava aktivit není náhodné, jednotlivé formy by se měly střídat. Příprava programu vyžaduje několik setkání protagonistů, pomůcek a materiálu, s ohledem na počet žáků se SVP (např. zdravotní handicap žáků, mentální úroveň, malý počet žáků apod.).

Po skončení programu následuje diskuze se žáky, co se jim líbilo, co jim dělalo problém a co se jim nelíbilo.

Příklady aktivit v seznamovacích programech:

Rozehřívací hry: Tyto hry jsou zaměřeny na koordinaci a soustředěnosti.
Místa si vymění ti, kteří...: Psychologicky hlubší aktivita, kde každý, koho se to týká, vybíhá a snaží se zasednout některou z uvolněných židlí. Tato aktivita pomáhá zjistit, co bychom chtěli o žácích zjistit.
Křížovka: Křížovka je složená ze jmen žáků třídy včetně třídního učitele. Cílem je posílení vědomí příslušnosti k dané třídě a vytváření koheze ve třídě a posilování kladných vazeb v kolektivu.
Erb: Žáci dostanou předtištěný erb, který je rozdělen na čtyři pole, a pomocí symbolů odpoví na jednotlivé otázky. Aktivita směřuje k upevňování vztahu žáka ke kolektivem a následně i se školou. Sekundárním efektem je dodržování některých zásad komunikace. Terciárním efektem této aktivity je uvolnění napětí u úzkostnějších jedinců. Žák si může vybrat, zda chce vyjádření verbální odpovědi, nebo naopak, odpověď verbalizovat. Důležité je, aby dal najevo, že je součástí kolektivu.
Policejní zpráva: Aktivita založená na předávání získaných informací. Projevuje sociální inteligence a schopnost koncentrace u žáků. U žáků, kteří jsou hůře orientovaní, s úzkostnými rysy, mají zhoršenou pohotovost k vnímání sdělovaného slova.
Poker: Forma hry je založena na modifikaci pravidel karetní hry Poker. Žáci se rozdělí do skupinek minimálně po pěti. Cílem je vlastní sebepoznání, včetně sebereflexe. Každý napíše na papír 3 vlastnosti jednotlivým spoluhráčům. Spoluhráči se pak vyjádří, zda tyto vlastnosti mají (že je ostatní dobře odhadli), nebo nemají. Hra ukazuje žákům, jak je vnímají druzí. Po této hře následuje diskuse.
Molekuly: Pohybová hra, kde atomy volně putují prostorem do okamžiku, kdy protagonista zakřičí číslovku (např. „osm“). Žáci se musí shluknout v příslušně velkých skupinkách. Pokud někdo přebývá, jde si sednout a ve hře nepokračuje. Nakonec zůstanou dva hráči. Ti jsou vyhlášeni jako nejšikovnější. U žáků se SVP nejsou haptické hry v oblibě. Většinou dělají vše pro to, aby ze hry brzy vypadli. Pokud zůstávají hrát třeba jen 4 žáci, dochází ke komplikacím - vzniku koalic, které je vhodné „trhat“, např. koutů prostoru, atd.
Žonglování: Pohybová hra zaměřená na spolupráci, koncentraci a pozornost. Žáci stojí v kruhu a hážou si hadrový míček hackiss přes kruh tak, aby se vystřídali postupně všichni, tzn. míček jen jednou. Míček končí u toho, kdo hru začínal. Cílem je, aby si zapamatovali, komu hodili. V dalším kole předávají ve stejném pořadí jako v prvním kole. Důležité je, aby míček nepokazili. Důležité je, aby se žáci vyjadřovali, jak se jim hrálo, v čem vidí problém, proč se jim třeba nedařilo.

Závěr

Program je zakončen závěrečným kolečkem, kde žáci vyjadřují, co v nich program zanechal a o čem přemýšlejí. Důležité je, aby aktivity odpovídaly jejich potřebám a možnosti. Program je realizován školním metodikem prevence a školním psychologem. Během programu se také ukázaly některé rozdíly mezi žáky maturitních a učebních oborů. Výsledky (žáci učebních oborů) jsou více komunikativní, ale hůře dodržují pravidla. Žákům s SVP dělají větší potíže. Mívají problém s formulacemi svých pocitů a názorů, mají chudší slovní zásobu. V neposlední řadě slouží program k odhalení potencionálního rizikového chování u žáků.

Čtěte také: Zkoumání klimatu ve třídě

Čtěte také: Vztah klimatu třídy a rizikového chování

tags: #ovlivňování #třídního #klimatu #metody