Vliv znečištěného ovzduší na životní prostředí a zdraví

06.03.2026

Kvalita ovzduší je jeden ze základních faktorů ovlivňující zdraví a tím i psychickou pohodu každého z nás. Zdrojem tohoto znečištění jsou hlavně průmyslová výroba, silniční doprava, zemědělství, emise při výrobě elektrické energie ale také nám dobře známé topení tuhými palivy. I přesto, že se státy v Evropě snaží proti tomuto znečištění podnikat různé kroky a opatření, kvalita vzduchu se zlepšuje jen velmi pomalu. Miliony lidi v Evropě tak denně dýchají toxický vzduch, který představuje nezanedbatelné riziko pro jejich zdraví. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zemře ročně na následky znečištění ovzduší skoro půl milionu Evropanů.

Ve vzduchu se vyskytují znečišťující látky tuhého a kapalného skupenství. Obecně se dá říct, že tuhé znečišťující látky v ovzduší můžou být nazývány obecným pojmem prach, pokud není důležitý způsob, jakým vznikly. Pokud dojde k vdechnutí prachu našim dýchacím ústrojím, záleží pouze na velikosti částic a schopnostech lidského těla, kde tyto částice dokáže zachytit. Částice velikosti větší než 10μm jsou zachyceny v horních cestách dýchacích. Částice menší než 10μm se už mohou dostat až za ústrojí hrtanu.

Moravskoslezský kraj: Specifický případ znečištění ovzduší

Populace Moravskoslezského kraje (MSK) představuje cca jeden milion obyvatel, proto lze hovořit o celospolečenském problému. Zátěž znečištěným ovzduším je ve srovnání s jinými částmi ČR (po odečtení zatížení z dopravy a lokálních topenišť) více působena emisemi z těžkého průmyslu a je patrně nejhorší v EU.

Výsledky hodnocení vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví prokázaly, že největší riziko představují jemné prachové částice (PM2.5) a na ně vázané polycyklické aromatické uhlovodíky, včetně karcinogenního benzo[a]pyrenu. Důsledkem je zvýšená nemocnost dýchacích cest dětí, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění i zvýšení úmrtnosti. Vzhledem k dlouhodobé zátěži populace je nutné předpokládat též mezigenerační přenos poškození genetického materiálu a tím i další ovlivnění vývoje dětí v příštích generacích.

Stav, potenciální rizika pro zdraví i rostoucí zájem o zlepšení situace vyvolaly vznik regionálního monitorovacího systému vývoje ovzduší. Chybí však zrcadlový obraz sledování zdravotního stavu, který by navázal a využil již existujícího poznání a nejlepší výzkumnou praxi v mezinárodním, přinejmenším evropském měřítku. Situace Moravskoslezského kraje vznik takového monitorovacího systému zdraví s dlouhodobější perspektivou vyžaduje jako žádoucí doplněk pomoci strukturálnímu a environmentálnímu vývoji v regionu.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Pro hodnocení vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace v MSK lze využít výsledků výzkumu, které byly získány v Programu Ostrava (projekty MŽP ČR a MŠMT ČR) v letech 2008-2011. Je vhodné použít metody, které umožní interpretovat efektivitu opatření prováděných ke zlepšení kvality ovzduší - zjistit, zda jejich realizací bude skutečně dosaženo snížení genetické zátěže populace (např. ovlivnění výsledků těhotenství - deregulace genů u novorozenců) i snížení nemocnosti dětí. Na řešení by se měla podílet výzkumná pracoviště, vysoké školy a zdravotnická zařízení, která budou vycházet z mezinárodního standardu takových studií a budou tento standard úspěšně aplikovat v monitorování zdravotního stavu. Legitimita a váha monitorování bude záviset jak na integraci a spolupráci různých organizací, tak na použití akademických standardů výzkumu i při posuzování výsledků.

Závažnost situace vyžaduje, aby vláda ČR projednala důsledky vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace MSK a přijala koncepci rozvoje MSK, zejména nutnou modernizaci průmyslu do r. 2020, podobně jako vláda ČR rozhodla o snížení znečištění ovzduší v r. Vzhledem k závažnosti a dlouhodobým důsledkům ovlivnění populace v MSK znečištěným ovzduším by bylo žádoucí, aby byl Program Slezsko schválen na základě rozhodnutí vlády a měl by být gesci MŽP ČR. Jen solidně zakotvený dlouhodobý výzkum může ověřit, do jaké míry jsou navrhovaná řešení zásadní a jak ovlivňují základní společenské determinanty - životní prostředí, ekonomickou a sociální tvář problému.

Dopady na zdraví a vývoj dětí

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty. Při sledování vývoje dětí ve věku dvou let však žádné rozdíly mezi dětmi z Karviné a Českých Budějovic zjištěny nebyly.

V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se v pánevních okresech Ústeckého kraje rodilo významně více dětí s nízkou porodní hmotností (<2500 g). Lze proto předpokládat, že se v těchto okresech po roce 2020 zvýší výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu druhého stupně.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Kateřina Hoňková shrnula výsledky genové exprese ze srovnání expresních profilů novorozenců z Karviné a Českých Budějovic, a to ve dvou ročních obdobích. Největší počet odlišně exprimovaných genů experti pozorovali u obou lokalit v zimním období, přičemž genovou expresi porovnávali s novorozenci, kteří se narodili v letním období. Autorka výzkumu poukázala, že období má významný vliv na počet genů a rovněž na to, jak se mění genové exprese ve sledovaných lokalitách. Odlišně exprimované geny, které vědci pozorují v Karviné, mají význam především v oxidačním stresu, imunitní a zánětlivé odpovědi a při vývoji neuronů.

Vít Kosek z Vysokého učení technického v Praze informoval o využití lipidomiky v rámci biomonitoringu znečištěných lokalit. Lipidomika je analýza spektra lipidů v biologických systémech a studuje změny v obsahu lipidů - tedy triacylglycerolů, esterů cholesterol, fosfocholinů, fosfoetanolaminů a volných mastných kyselin. Při analýze plazmy matek a novorozenců z Karviné a Českých Budějovic v zimním období se koncentrace oxidovaných lipidů v souborech matek i novorozenců mezi lokalitami významně lišila. Výsledky přinášejí nové poznatky o případném vlivu znečištěného ovzduší na metabolismus lipidů u matek i novorozenců.

O vlivu znečištěného ovzduší na dýchací funkce u dětí referovala Eva Rychlíková ze Zdravotnického ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Prostřednictvím spirometrie bylo opakovaně vyšetřeno celkem 310 dětí z Litvínova, Ústí nad Labem, Litoměřic, Sokolova, Prahy, Hrabyně a Opavy. Jejich dýchací funkce významně ovlivnilo vzdělání matky, alergické nemoci a v anamnéze uváděná návštěva mateřských školek. Znečištěné ovzduší mělo negativní vliv v některých lokalitách, a to zejména kvůli dopravě.

Na dlouhodobá zdravotní rizika a dopady na zdraví obyvatel Ostravska upozornil Vítězslav Jiřík z Lékařské Fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Z analýzy vzešly nové souvislosti, které napovídají o vztahu mezi expozicemi znečištěnému ovzduší a poruchami imunitního systému. Zároveň se ale nepotvrdila zvýšená karcinogenní rizika (WHO IARC vs. USEPA) znečištěného ovzduší Ostravska. Potvrzeny rovněž nebyly souvislosti týkající se zvýšené úmrtnosti v environmentálně zatížené oblasti oproti nezatížené. Úroveň vlivů znečištěného ovzduší na populaci je potřeba hledat v hlubších souvislostech mezi expozicemi a změnami na molekulární úrovni, které přispívají k „civilizačnímu“ efektu celkového expozomu.

Energetika a emise

Hynek Beran z Českého vysokého učení technického v Praze upozornil na vztah energetiky a jejího vlivu na životní prostředí a zdraví. V roce 2022 se mají v Evropské unii zpřísnit emisní limity, v důsledku čehož lze předpokládat odstavení nekolonizovaných fosilních zdrojů v ČR a také v Německu. V Česku jde asi o 40 % výkonu, z energetické bilance tedy ubude exportní saldo. Soustavu bude třeba nově řídit prostřednictvím iniciativy Průmysl 4.0 a decentrální regulace, nikoli exportem energie z nekolonizovaných zdrojů. Přesto u nás i v sousedním Německu zůstane na přechodné období část výroby energie z fosilních paliv - v našem případě asi zhruba 30 %. V tomto ohledu je třeba obor pojmout jako průmyslové odvětví, dokončit důslednou ekologizaci a také narovnat ekonomiku, aby nezpůsobovala v daném regionu ekonomickou nouzi.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Emise oxidu uhličitého (CO2) jsou v popředí zájmu vědců, států a firem, protože oteplují planetu. Badatele z univerzit v Austinu a San Diegu zajímal efekt částic aerosolů, které naopak ovzduší ochlazují. Vznikají spalováním fosilních částic nebo dřeva.

Studie dokládá nadnárodní přesah působení aerosolů. „Nemůžeme se spolehát na to, že zlepší situaci se skleníkovým efektem. Mají jiné negativní působení, které se k němu přičítá,“ podotýká biochemik Jan Konvalinka.

Globální dopady aerosolů

Vědci namodelovali například kombinovaný vliv aerosolů a klimatické změny na úmrtnost dětí, změny počasí nebo produktivitu plodin. Mimo jiné zjistili, že emise z Evropy vyvolávat čtyřikrát víc dětských úmrtí mimo náš kontinent než na něm.

Ze studie také plyne, že například v Číně můžou odhadované náklady na mitigaci, tedy zmírňování účinků klimatické změny, vzrůst na dvojnásobek. Naopak vliv aerosolů na nákladnost opatření v Evropě a USA vyšel z modelů jako poměrně malý.

Doprava a znečištění ovzduší

Výfukové plyny z dopravy se v dnešní době staly výrazným ekologickým problémem, který má přímý vliv na lidské zdraví. Hodnoty znečištění ovzduší České republiky každým rokem neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity.

Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Z benzo(a)pyrenu a karcinogenních kovů mohou vznikat nádory. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj.

Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.

K odhadování dopadů znečištěného vzduchu na lidské zdraví je nutné brát v potaz i další faktory. „Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni,“ sděluje MUDr. K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech.

Index kvality ovzduší a srovnání se světem

Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu. Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti.

Možnosti ochrany a filtrace vzduchu

Jak se tedy snažit omezit vdechování tohoto škodlivého jemného prachu? Bohužel tomu nejde úplně zabránit, protože tento jemný prach je ve venkovním prostředí přítomen všude okolo, jen ho prostě nevidíme a také se liší jeho koncentrace podle geografické polohy. Univerzálním řešením je filtr vysoké filtrační třídy.

Pokud doma ale máme vzduchotechnický systém, máme možnost tento jemný prach podstatně redukovat, pokud jde o vnitřní klima našeho bytu nebo domu a to právě díky vzduchovému filtru s vysokou filtračními třídou. Jen takto jsme efektivně schopni zamezit tomu, aby se tento zdraví škodlivý jemný prach dostával do našeho vnitřního klimatu a ohrožoval tak naše zdraví.

V našich domovech trávíme stále více času a o to důležitější je zajistit si právě v těchto prostorech zdravé a vyrovnané vnitřní klima. Pokud tedy budeme uvažovat dle velikosti částic prachu, které jsou obsaženy ve vzduchu, jsou ty nejnebezpečnější částice velikosti menší než 2.5 µm, značené také jako PM2.5 a PM1.