Ovzduší ovlivněné metanem: Dopady a řešení

Otázka, jak redukovat emise skleníkových plynů z živočišné výroby, bude stále více diskutovaná. V posledních desetiletích se ale chovatelé stále častěji setkávají s kritikou jejich odvětví.

Na jedné misce vah se nachází produkce kvalitních živočišných bílkovin, údržba krajiny a organická hnojiva. Jejich důležitost stoupá společně s tím, jak je skot dáván do spojení s klimatickými změnami.

Řada nových technologií, se kterými je možné se stále častěji setkávat na prezentacích firem, se věnuje minimalizaci emisí škodlivých plynů pocházejících z chovu hospodářských zvířat. Možností, jak redukovat emise skleníkových plynů z živočišné výroby, je více.

Jednou z nich je ovlivnění metabolismu zvířat a za tímto účelem byly testovány různé krmné doplňky. Avšak aktuálně se těžiště zájmu přesouvá spíše na prevenci jejich vzniku, ať už díky technickým prostředkům či úpravám chovatelské praxe.

Na farmy dolehla povinnost hledat možnosti redukce emisí a efektivně realizovat odpovídající opatření. Jedním z významných zdrojů skleníkových plynů, přesněji řečeno čpavku, jsou moč a výkaly. Taková dospělá kráva dovede v poměrně krátké době vyloučit 15-20 litrů moči, která je jedním z hlavních zdrojů emisí amoniaku, a to zejména pokud je po delší dobu v kontaktu se vzduchem a výkaly.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

V takovém případě včasná separace moči redukuje produkci čpavku z hnojných chodeb. Dalším přínosem jsou čistší chodby, což prospívá nejenom ovzduší, ale i zdraví paznehtů. Na trhu se postupně objevují různá technologická řešení, která chovatelům s oddělováním tekuté a pevné frakce výkalů přímo na stáji pomáhají.

Jedním z nich je revoluční toaleta pro krávy, kterou letos na veletrhu Eurotier představila nizozemská společnost Hanskamp. Jedná se o inovativní systém, který spojuje krmný automat se zařízením stimulujícím močení a shromažďujícím moč.

S dalším produktem pro čistší stáje i ovzduší přišla francouzská firma Bioret, a to se systémem Delta X Pack, díky kterému je také možné přímo na stáji automaticky oddělit moč od výkalů a odvádět je do samostatných skladovacích prostorů.

Boj s klimatickými změnami se zaměřuje hlavně na energetiku, průmysl a dopravu. Cílí ale i na zemědělství a s tím spojený životní styl. Radikální plány do budoucna dokonce hovoří o snížení produkce hovězího masa a mléčných výrobků až o 30 procent.

Chov krav je prý v dopadech na klima horší než uhlí a auta se spalovacím motorem. Tvrzení o „problematických krávách“ šíří nejenom zelení aktivisté, ale i skupina globálních investorů (FAIRR) vyzývající vlády celého světa, aby co nejrychleji tento problém řešily v rámci snižování emisí skleníkových plynů. Důvod? Metan podle těchto úvah ohřívá atmosféru rychleji než oxid uhličitý.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Zároveň se rychleji rozkládá, proto se dostává do popředí dekarbonizačních cílů. Chov hospodářských zvířat není jedinou „továrnou“ na emise metanu. Vliv mají i fosilní zdroje, ať už přirozený únik do ovzduší, nebo těžba ropy a zemního plynu.

Skupina FAIRR však prohlašuje, že „krávy jsou nové uhlí“, jelikož 70 procent zemědělských emisí vytváří chov hospodářských zvířat. Návrhy na redukci hovězího skotu zahrnují i plány evropské strategie Green Deal pro zemědělství. Tento problém je z celé zelené zemědělské agendy nejkomplikovanější.

S těmito úvahami kategoricky nesouhlasí předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Je to teze jdoucí proti přírodě a proti normálnímu lidskému chování. Omezení konzumace masa a mléka je nutričním rizikem.

„Naše zemědělství produkuje asi pět a půl procenta skleníkových plynů z produkce celé České republiky. Zatímco v jiných zemích je to třeba i dvacet procent. Z tohoto pohledu je na tom naše zemědělství lépe než řada zemí na světě,“ poukazuje na rozdílné podmínky profesor Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie, který je součástí Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Podle studie univerzity v německém Kielu by restrikce v podobě dvacetiprocentního snížení produkce hovězího masa v EU zvýšily jeho ceny o 60 procent a mléka o 36 procent. Sedmnáctiprocentní omezení vepřového masa znamená zdražení o 48 procent.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

V první řadě platí, že podmínky pro zemědělství jsou v členských zemích EU rozdílné, a proto nelze nasazovat jednu šablonu pro všechny. Před „zeleným šílenstvím“ varuje i majitel rodinné farmy Stanislav Němec.

„Proč uměle snižovat stavy dobytka? Dělat dnes živočišnou výrobu na moderní technologické úrovni znamená investice desítky miliónů korun. Pokud byrokratickým zásahem shora snížíme stavy hovězího skotu, zvýší se poptávka po dovozu ze zemí mimo EU, která si uměle snižuje konkurenceschopnost.

I ona varuje před poklesem produkce evropského zemědělství a vývozu zemědělských a potravinářských výrobků, zatímco vydělají dovozci z oblastí mimo EU. Pokud by některé členské země uvažovaly o zavedení cel na dovážené zboží z třetích zemí, koledovaly by si o spuštění recipročních kroků na vlastní výrobky.

Z toho plynou bizarní nápady podporovat stravu vytvářející při své produkci menší množství emisí skleníkových plynů. Někdo si jistě bez problémů zvykne na rostlinnou či jinou alternativní stravu, například v podobě bílkoviny z cvrčků, marketingově označovaných za potravinu budoucnosti. Stejně tak příliš nezaujme maso vyráběné v laboratořích.

Ve vyspělých zemích sice spotřeba hovězího stagnuje, většina lidí se ho ale nechce vzdát. Globální trendy jsou opačné. Se stoupající životní úrovní v celosvětovém měřítku naopak stoupá poptávka po hovězím mase a mléčných výrobcích v rozvojových zemích.

Zatím není jasné, zda bude zohledněna rozdílná startovací pozice členských zemí, není vyjasněno financování navrhovaných změn, chybějí dopadové studie na zemědělský sektor, a to i na unijní úrovni. Zelená zemědělská strategie předpokládá snížit do roku 2030 používání hnojiv o 20 procent, užívání pesticidů o 50 procent a antibiotik u hospodářských zvířat o 50 procent.

Na místě je tedy otázka, jak se úbytek používání pesticidů bude počítat, jelikož plošné „kvóty“ nedávají smysl. Také nelze přehlédnout, že strategie Farm to Fork v obecné rovině více svědčí malým a středně velkým farmám než agrokoncernům zaměřeným na průmyslovou produkci, které se ozývají hlasitěji.

„Na tuto strategii dosud neexistuje legislativa a bude možné ji ovlivnit,“ říká garant nového vládního programu životního prostředí, europoslanec Alexandr Vondra z ODS. „Musíme být obezřetní před způsoby a rychlostí, v jaké se změny mají uskutečnit.

Hlavním smyslem zemědělství je produkce dostatečného množství potravin, abychom byli schopni nakrmit všechny občany bez nutnosti dovozu potravin ze třetích zemí. Pokud změny proběhnou zbrkle a zemědělci se na ně nestihnou včas a dostatečně připravit, hrozí akorát nedostatek potravin a zvýšení jejich cen.

Ambiciózní snahy Evropanů stanout v čele světového boje za uhlíkovou neutralitu, přestože produkují jen osm procent skleníkových plynů, nesmějí skončit poškozením ekonomiky členských zemí. „To je velmi zvrácená představa, neboť zemědělství je klíčovým oborem, nejen pokud jde o produkci potravin, ale je to hlavně obor, který pečuje o většinu plochy půdy v našem prostoru,“ říká šéf asociace sedláků.

Oxid uhličitý (CO2) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, který je běžnou součástí zemské atmosféry (0,04%). V atmosféře oxid uhličitý pohlcuje infračervené záření a přispívá tak ke vzniku tzv. skleníkového efektu. Oxid uhličitý je přirozeně se vyskytující plyn, jako součást koloběhu uhlíku je v podstatě jedinou základní surovinou všech organických sloučenin.

Oxid uhličitý se hodí k nejrůznějším průmyslovým účelům jak v plynném i pevném (v menší míře kapalném) skupenství. Používá se při sycení nápojů, jako chladící médium, v chemickém průmyslu slouží jako základní surovina řady organických látek, uplatňuje se jako ochranný plyn při svařování, představuje náplň hasicích přístrojů, zejména používaných pro hašení elektrických zařízení.

Oxid uhličitý, společně s dalšími látkami jako jsou metan, oxid dusný, freony a ozon, patří mezi takzvané skleníkové plyny, které mají schopnost absorbovat tepelné (IR) záření Země, díky čemuž je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch. Pro zmíněný proces se používá termín skleníkový efekt. Zvýšení emisí skleníkových plynů, plynoucích z lidských činností, tak může vést k ovlivnění teplotní bilance Země, ve směru nárůstu průměrné teploty.

Jak již bylo uvedeno, oxid uhličitý je přirozenou složkou zemské atmosféry, přičemž jeho koncentrace v ovzduší kolísá v závislosti na místních podmínkách, na výšce nad povrchem a relativní vlhkosti vzduchu v ovzduší. Na roční kolísání koncentrace CO2 má také výrazný vliv vegetační sezóna, kdy jsou roční maxima dosahována přibližně v květnu a minima naopak v říjnu.

Oxid uhličitý se uvolňuje do ovzduší při každém spalování. Právě spalovaní fosilních paliv jako je uhlí a ropa, vede k jeho značnému nárůstu v atmosféře. Od počátku průmyslové revoluce vzrostla koncentrace CO2 přibližně o 30%. Zdrojem oxidu uhličitého je také dýchání většiny živých organismů.

O odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry se starají zejména rostliny a další autotrofní organismy, která ho využívá při fotosyntéze. Z tohoto hlediska je pro zachycování oxidu uhličitého nejvýznamnější mořský fytoplankton a také velké lesní ekosystémy. Velké množství oxidu uhličitého je také rozpuštěno ve světových mořích a oceánech, které tak regulují jeho množství v atmosféře.

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Metan, který je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, vzniká při výrobě, přepravě a používání fosilních paliv, ale také rozkladem organických látek v mokřadech a jako vedlejší produkt trávení přežvýkavců v zemědělství.

Na loňské konferenci o změně klimatu COP26 v Glasgow se účastníci dohodli na globálním závazku snížit do roku 2030 emise metanu o třetinu. Splnění tohoto závazku ale není příliš pravděpodobné, protože významní znečišťovatelé včetně Číny, Ruska, Íránu a Indie se k němu nepřipojili.

„Naše údaje ukazují, že celosvětové emise se nadále vyvíjejí rychlým tempem špatným směrem,“ uvedl v prohlášení ředitel NOAA Rick Spinrad.

Roční nárůst metanu v atmosféře během roku 2021 činil 17 částic na miliardu (ppb), což je největší nárůst zaznamenaný od zahájení systematických měření v roce 1983, uvedla NOAA. V celém roce 2021 byla průměrná hladina atmosférického metanu 1895,7 ppb, což je přibližně o 162 procent více než v předindustriálním období.

„Už si nemůžeme dovolit odkládat naléhavá a účinná opatření potřebná k řešení příčiny problému - znečištění skleníkovými plyny,“ varoval Spinrad. Odhaduje se, že asi 30 procent metanu pochází z produkce fosilních paliv - to z něj činí jasný cíl, jak v krátkodobém horizontu zmírnit dopady klimatické krize.

Mezitím se i koncentrace oxidu uhličitého zvyšovala vysokým tempem. NOAA zjistila, že globální průměr oxidu uhličitého na povrchu během roku 2021 činil 414,7 částic na milion (ppm), což představuje nárůst o 2,66 ppm oproti průměru roku 2020.

Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je nyní srovnatelná s úrovní, na které byla před 4,3 miliony let, tedy v polovině pliocénu. V té době byla hladina moře asi o 75 stop (23 metrů) výše než dnes, průměrná teplota byla o 7 stupňů Fahrenheita (4 stupně Celsia) vyšší než v předindustriální době a rozsáhlé lesy zabíraly oblasti Arktidy.

Metanu je sice méně, ale při zadržování tepla v atmosféře je asi 25krát účinnější než oxid uhličitý. Doba setrvání metanu v atmosféře je přibližně devět let ve srovnání s tisíci lety u oxidu uhličitého, proto je kontrola metanu rozhodující pro ovlivnění rychlosti klimatických změn v blízké budoucnosti.

Metan také přispívá k tvorbě přízemního ozonu, který je hlavní složkou smogu a má škodlivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí.

Široká veřejnost má tendenci vinit zemědělstvím z globálního oteplování a nemyslí si, že zásadní vliv má spíše průmysl. Je proto důležité změnit toto vnímání. Zdroji metanu jsou těžba a použití fosilních paliv, zemědělství, hoření biomasy, mokřin a jiné přirozené emise.

Celkové množství ročně je 560 teragramů metanu, ale 550 teragramu z atmosféry zmizí. Za tento pokles může chemická reakcí v atmosféře. Vědecký termín je hydroxylová oxidace. Důležitá je právě délka života těchto plynů. CO2 má délku života 1000 let. To je v ostrém kontrastu k metanu, který má poločas rozpadu 10 let.

Pochopit vše o původu a osudu uhlíku v CH4 je velmi důležité. Co například potřebují rostliny pro svůj růst? Potřebují sluneční světlo, vodu a uhlík ve formě CO2. Uhlík z CO2 je pak zapojený do karbobohydrátů jako je např. celulóza.

Jinak řečeno z metanu vznikne atmosférický CO2, ten prochází rostlinami a pak jde do zvířat. Jde právě o tento cyklus, který se nazývá biogenní uhlíkový cyklus. Pokud máte konstantní nebo dokonce klesající počet dojnic, nepřidáte další nový uhlík do atmosféry.

Přednášející vysvětlil, že uhlík, který je vydáván všemi zvířaty, je recyklovaný. Jako atmosférický CO2 se přes rostliny dostává do zvířat a ty ho vydávají jako metan. Pokud by stavy skotu stoupaly, zvyšovalo by se množství metanu. Ale počty dojnic klesají.

Jako příklad popsal Dr. Mitloehner situaci v USA. Nejvyšší stavy skotu tam byly v 70. letech minulého století, kdy jich bylo 50 miliónů. Největší nárůst počtu dojnic byl v 50. letech minulého století, a to 25 milionů kusů. Nyní je v USA celkem 9 milionů dojnic. Pokles stavů je tedy značný, podobně jako v jiných zemích.

Jediná doba, kdy se množství metanu v atmosféře načítá, je prvních deset let existence stáda dojnic anebo pokud se počet dojnic ve stádě zvýší. Je tedy důležité si pamatovat, že mezi skleníkovými plyny jsou velké rozdíly.

Během prezentace pro Alltech One Virtual Experience Dr. Frank Mitloehner prohlásil, že živočišná výroba je klimaticky neutrální.

Fytogenní krmná aditiva jsou v zemědělské praxi široce používána pro krmení hovězího dobytka. Fytogenní aditiva účinně nahrazují antibiotické stimulátory růstu, které byly běžně používány při intenzifikaci živočišné výroby ve druhé polovině dvacátého století. Fytogenní aditiva jsou složena z účinných látek vybraných rostlin. Hlavními složkami jsou například éterické oleje nebo saponiny.

V trávicím traktu hovězího dobytka je díky přítomnosti metanogenních archea produkováno velké množství metanu, který je uvolňován do ovzduší.

tags: #ovzduší #ovlivněné #metanem #dopady

Oblíbené příspěvky:

• iVysílání České Televize
• Efektivní řešení pro tříděný odpad
• Materiály pro třídění odpadů
• Eiffelova recenze
• Legislativa pro kovový odpad v ČR