Z výsledků dlouhodobého měření vyplývá, že téměř všechny měřené znečišťující látky mají klesající vývoj. Tento pokles je obecně v ČR výsledkem restrukturalizace národního hospodářství, modernizací zdrojů znečišťujících látek (zejména v odvětví průmyslu), ukončení nebo omezení některých provozů.
Nejvýraznější pokles emisí v ČR můžeme zaznamenat v letech 1990-2001. V následujících letech 2002-2012 dochází k pozvolnému poklesu emisí hlavně díky nové legislativě jež reflektuje mnoho evropských směrnic. Mimo zákonná opatření se na snižování emisí odrazila i ekonomická krize jež znamenala útlum řady výrobních sektorů. V období 2013-2016 trend snižování emisí pokračuje. Dochází k dalším technickým opatřením pro snižování emisí v průmyslu. Zákon o ochraně ovzduší se zaměřil i na omezení emisí z lokálního vytápění domácností omezením výroby vybraných spalovacích zdrojů od r.
Index kvality ovzduší je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých průměrů koncentrací suspendovaných částic (PM10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a v létě také přízemního ozonu (O3).
Primárním podkladem pro tvorbu map kvality ovzduší jsou aktuální (hodinové, 8hodinové či denní) koncentrace znečišťujících látek naměřené na stanicích kvality ovzduší. Ty poskytují sice přesnou, ale pouze lokální informaci. Pro kombinaci primárních a doplňkových dat je použit lineární regresní model, ke kterému jsou přičtena jeho rezidua interpolovaná z míst stanic. Doplňková data jsou kontrolována z pohledu korelace (je vyžadována pozitivní korelace; u nadmořské výšky negativní, s výjimkou ozonu, kdy je i u nadmořské výšky vyžadována pozitivní korelace) a statistické významnosti. V případě, že žádná doplňková data předpoklady nesplňují, použije se prostá interpolace naměřených dat. Při interpolaci je využita geostatická metoda obyčejného krigingu, která zohledňuje strukturu imisního pole. Výsledné mapy i doplňková data mají kilometrové rozlišení. Výjimkou je model CAMS s rozlišením 0,1° z.d. × 0,1° z.š. (tj. v podmínkách ČR přibližně 7 × 11 km).
Mapy jsou pouze informativní a orientační. Jsou vytvářeny na základě neverifikovaných dat automatizovaných monitorovacích stanic (AMS), mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplné. ČHMÚ zodpovídá za úplnost a kvalitu údajů pouze na stanicích, které spravuje (viz položka "Vlastník" u zveřejňovaných údajů).
Čtěte také: Severní Čechy 1988: Znečištění
Koncentrace CO jsou na naší lokalitě i celorepublikově nejvíce ovlivněny spalováním tuhých paliv při vytápění domácností. V přiloženém grafu můžeme vidět prudký pokles, který nastal po roce 2011, kdy došlo také úpravě legislativy.
Vývoj koncentrací NO2 byl ovlivněn v polovině 90. let změnou legislativy a zaváděním nových technologii. Graf vývoje průměrných ročních koncentrací ukazuje, že od poloviny 90. let byla situace poměrně stabilní a od roku 2011 opět dochází každoročně k poklesu měřených koncentrací. Koncentrace NO2 jsou na naší lokalitě nejvíce ovlivněny dopravou, zemědělskou výrobou a lokálními topeništi a hodnoty jsou totožné s ostatními stanicemi venkovského typu. Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2022 a dosahovaly hodnoty 194,7 μg·m-3, naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1998 353,5 μg·m-3. V evropském kontextu je situace obdobná jako v České republice.
Koncentrace O3 jsou po celou dobu měření na stabilní úrovni. Výsledky ročních průměrů ukazují, že hodnoty z naší stanice jsou výrazně vyšší, než je celorepublikový průměr. Takto vysoké hodnoty jsou ale charakteristické pro tento typ venkovských stanic. Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2014 a dosahovaly hodnoty 57,0 μg·m-3. Naopak, nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2003, a to 72,6 μg·m-3. V porovnání hodnot V rámci Evropy koncentrace O3 (vzhledem k mechanismu jeho vzniku), narůstají od nízkých hodnot v severní Evropě až po nejvyšší koncentrace zejména ve státech kolem Středozemního moře.
Roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 vykazuji podobný vývoj, který v posledních letech mírně kolísá. V letech 2001-2006 došlo k nárůstu koncentrací, jež odrážely nepříznivé meteorologické podmínky zejména v zimním období. Naměřené koncentrace na naší stanici, odpovídají hodnotám ze stanic venkovského typu a korespondují s vývojem na území České republiky. Nejvyšší průměrné roční koncentrace pro PM10 byly zaznamenány v roce 2005 a to 28,3 μg·m-3 a pro PM2,5 v roce 2013 a to 15,3 μg·m-3. Naopak nejnižší hodnoty byly shodně zaznamenány u obou měření v roce 2023.
Výrazný pokles koncentrací SO2 od poloviny 90. let odráží změnu legislativy a s tím spojené změny v průmyslu. Tato změna je vyjádřena jak na celorepublikové úrovni tak i na výsledcích naší stanice. V současné době jsou koncentrace SO2 na poměrně nízké úrovni a vyšší koncentrace jsou zaznamenávány v průmyslových regionech. Nejnižší průměrné roční koncentrace na naší stanici byly naměřeny v roce 2020 a dosahovaly hodnoty 1,0 μg·m-3 naopak nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 1996 16,1 μg·m-3. V roce 2023 došlo k mírnému zvýšení měřených koncentrací. Situace s koncentracemi SO2 v kontextu Evropy se od České republiky výrazně neliší a situace s vývojem koncentrací této látky se daří díky legislativě regulovat.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Česká republika pokračuje ve významných investicích do ochrany životního prostředí. Díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší i příspěvek ke změně klimatu, lépe využívat materiály a snižovat množství odpadů. V řadě dalších oblastí ale ochrana stagnuje nebo dochází ke zhoršování stavu. Aktuální situaci hodnotí Zpráva o životním prostředí 2024, kterou ve čtvrtek projednala vláda.
„České republice se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší, zvyšuje se využití odpadů a lesy se obnovují po kůrovcové kalamitě, což je skvělá zpráva i pro jejich schopnost znovu ukládat uhlík. Na druhou stranu stagnuje kvalita povrchových vod, snižuje se rozloha zemědělské půdy, přičemž se rozšiřují zastavěné plochy, a doprava je nadále závislá na spalování paliv fosilního původu,“ komentuje výstupy Zprávy ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Dodává, že snižovat emise skleníkových plynů se ale daří díky modernizaci technologií napříč ekonomikou a dobrému využití finančních prostředků z národních i evropských zdrojů, zejména prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a od roku 2021 také z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy.
Česká republika setrvale snižuje využívání fosilních paliv pro výrobu elektřiny, již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 procent celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo jen 36 procent vyrobené elektřiny, podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stoupl na 16,7 procent. Díky energetickým úsporám a snižování podílu fosilních paliv v energetickém mixu ČR poklesly emise skleníkových plynů podle nejnovějších dat o 47 procent vůči roku 1990. Česká republika tak splní, a dokonce zřejmě překoná cíl snížit emise o 55 procent do roku 2030.
Stejně tak se snižuje spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel. Tady má nezastupitelnou roli financování z evropských i národních zdrojů, například v rámci programu Nová zelená úsporám. Investice z prodeje emisních povolenek i dalších zdrojů významně pomáhají nejen průmyslu a energetice, ale zejména domácnostem s přechodem na zelenou energii z obnovitelných zdrojů, s energetickými úsporami a s efektivnějším nakládáním s vodními zdroji.
Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky
Kvalitu ovzduší se daří zlepšovat a národní emisní závazky pro vybrané látky znečišťující ovzduší, stanovené k roku 2030, se s velkou pravděpodobností podaří splnit. Výjimku představují emise amoniaku pocházejícího především ze zemědělství. Klesá i podíl území s překročenými imisními limity. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzo[a]pyren. Jeho dominantním zdrojem je lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu.
Z pohledu kvality ovzduší je tak urgentní pokračující podpora výměny kotlů pro vytápění domácností za moderní bezemisní způsoby nebo za emisně méně náročné technologie a dále snižování energetické náročnosti budov.
Lesy se stabilizují po kůrovcové kalamitě, která začala v roce 2015 na severní Moravě, postupně se rozšířila po celém Česku a vyvrcholila v roce 2020. V postižených oblastech probíhá rozsáhlá obnova lesů, stále častěji s využitím listnáčů a přirozené obnovy. S ohledem na adaptaci na probíhající změnu klimatu však zdravotní stav lesů stále není optimální, i vzhledem k nevhodné druhové skladbě a příliš jednoduché struktuře porostů.
Kvalita vod v posledních letech stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Hlavní příčinou zůstává nedostatečné čištění odpadních vod a plošné znečištění ze zemědělství.
Pokračuje pokles početnosti ptačích populací, které jsou hlavním indikátorem druhové rozmanitosti lesní a zemědělské krajiny. Nadále se snižuje rozloha zemědělské (zejména orné) půdy, přestože v poslední době se intenzita záboru zpomaluje. Úbytek zemědělské půdy je dán zvyšující se rozlohou zástavby a také lesní půdy. Relativně se daří chránit populace ohrožených druhů zejména díky managementu v chráněných územích a nástrojům aktivní druhové ochrany.
Zpráva o životním prostředí České republiky 2024 poskytuje ověřené oficiální informace o stavu životního prostředí pro politiky i širší veřejnost a hodnotí, zda Česko směřuje ke splnění cílů vyplývajících z legislativy, mezinárodních závazků a strategických dokumentů.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
Český rozhlas informoval ve čtvrtek o tom, že Český hydrometeorologický ústav má na pokyn ministerstva životního prostředí, pod které ČHMÚ spadá, propustit 37 zaměstnanců, což odpovídá každému dvacátému pracovníkovi. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) podobu úspor ve svém resortu odmítl komentovat, bylo by to podle něj předčasné.
Mluvčí ČHMÚ Hana Stehlíková označila ústav za součást kritické infrastruktury státu, který zároveň zajišťuje služby pro integrovaný záchranný systém, civilní letectví, energetiku včetně jaderných elektráren, vodní hospodářství, ochranu zdraví obyvatelstva, veřejnou správu i obranu státu. Po letech snižování stavů je podle ní ČHMÚ teď v situaci, kdy snižování počtu zaměstnanců nelze řešit už jen organizačními úpravami bez dopadu na plnění základních úkolů ústavu.
Ministerstvo projednává se všemi svými resortními organizacemi podobu úspor, které vycházejí z požadavků ministerstva financí. Týká se to i samotného ministerstva. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádný potvrzený konkrétní termín ani závazné rozhodnutí, nejde tedy o rozhodnuté či naplánované propouštění, ale o rozpočtovou obezřetnost a povinnost připravit se na možné budoucí požadavky vyplývající z celkového stavu státního rozpočtu. Naší snahou rozhodně není, aby došlo k jakémukoli zásahu do samotného fungování jednotlivých agend organizací a k jejich faktickému ochromení. To nemůžeme dopustit. V průběhu těchto jednání však nemůžeme finální podobu komentovat, protože je to nyní skutečně předčasné.
Reálně podle něj stát ušetří na platech těchto osob asi 15 milionů korun - zaměstnanci ČHMÚ se řídí tabulkovými platy státní správy, což by odpovídalo mzdám kolem 33 tisíc korun měsíčně. „Zaprvé je třeba zmínit, že od roku 2017 jsme propustili už víc než sto lidí, teď by mělo následovat dalších 37. To už je dvacet procent všech zaměstnanců,“ popsal Rieder.
„Už to není o zvýšení efektivity nebo rušení duplicitních činností. V tomto případě by se mohlo jednat o některé služby, jako jsou nepřetržité služby, výstrahy na nebezpečné jevy a další věci, které šetří tomuto státu a občanům České republiky poměrně významné prostředky,“ říká Rieder a uvádí konkrétní příklad: „Třeba všem známá povodeň z roku 2024, kdy se úspory pohybovaly v řádech nižších stovek miliard korun.“
Požadavky na šetření podle něj vzešly od ministerstva financí, resort životního prostředí má ale přesto klíčovou roli. „V tuto chvíli je zapotřebí, aby ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat s ministerstvem financí,“ konstatoval Rieder. Na otázku, jestli by Česko kvůli takovým úsporám přišlo o kvalitní předpověď na povodně tři dny dopředu, která varovala před předloňskými povodněmi, reagoval ředitel ústavu: „Dá se to tak ve zkratce říct.“
„Je také zapotřebí říct, že je v platnosti zákon o veřejné hydrometeorologické službě, kde jsou jasně definovány všechny činnosti, které Český hydrometeorologický ústav musí zajišťovat. Já pak budu potřebovat instrukci, kterou část toho zákona bude zapotřebí změnit tak, abychom neporušili ustanovení tohoto zákona,“ upozorňuje Rieder na další stránku problému.
Doufá přitom, že toto rozhodnutí ještě není konečné. „Doufám, že to ještě není finální stav. Doufám, že někdo ty kupecké počty, tedy ty uspořené náklady, co se týká na platy zaměstnanců, versus uspořené náklady na škodách, kterým lze předejít a kterým se předchází každoročně, vyhodnotí. A že pochopí, že je efektivnější spořit ty větší částky než ty malé.“
ČHMÚ už ví, které pozice jsou ohrožené. „Typicky by se to týkalo s největší pravděpodobností meteorologů, hydrologie a pracovníků kvality ovzduší,“ jmenuje Rieder. Důvodem jsou podle něj úspory v minulých letech, kdy už Český hydrometeorologický ústav ořezal náklady na platy a personál na nezbytné minimum. „Nyní by to šlo už do odborných pozic.“
Rieder přitom v rozhovoru dodal, že necítí tlak na rušení pozic, jež by nějak souvisely s klimatem nebo klimatologií - takové změny už totiž proběhly na ministerstvu životního prostředí.
Situaci podle něj komplikuje fakt, že jím vedený ústav musí stále otevírat nové pozice, ať už je to z důvodu kybernetické bezpečnosti, nebo třeba kvůli GDPR. „To znamená, že musíme mít i zmocněnce pro GDPR, takže mi přibývají pozice, kvůli kterým ten ústav nebyl zřízen, ale naopak musím škrtat ty pozice, kvůli kterým zřízen byl,“ vysvětluje.
V době, kdy se objevují každý rok zásadní nové technologie, by podle Riedera ČHMÚ potřeboval logicky finančně spíše posílit. „Aby byl Český hydrometeorologický ústav dále konkurenceschopný, tak potřebuje moderní technologie. Z tohoto pohledu je ústav stále ještě konkurenceschopný, a to především díky operačním programům, kdy my máme možnost čerpat nezanedbatelné a poměrně vysoké částky právě na obnovu a budování infrastruktury tak, abychom měli k dispozici ta nejlepší možná řešení,“ uklidňuje Rieder.
Ale právě tato moderní technika si vyžaduje i náklady na lidi. „Potřebujeme na tu práci mít i ty kvalifikované odborníky. A co se týká finanční stránky, už tak naše práce není atraktivní, protože naši zaměstnanci jsou v nejnižších platových tabulkách, které existují.
Podíl: “ Znečištění ovzduší v Česko: Vizuální mapa indexu kvality ovzduší v reálném čase ”
Podíl: “Jak moc je dnes znečištěné ovzduší? Obecná veřejnost pravděpodobně nebude zasažena.
Chcete-li se dozvědět více o kvalitě ovzduší a znečištění, podívejte se na téma Kvalita ovzduší na wikipedii nebo na airnow průvodce Kvalita ovzduší a vaše zdraví . Velmi užitečné zdravotní rady pekingského lékaře Richarda Saint Cyr MD najdete na blogu www.myhealthbeijing.com .
Upozornění na použití: Veškeré údaje o kvalitě ovzduší jsou v době zveřejnění neplatné a vzhledem k zajištění kvality mohou být tyto údaje kdykoli změněny bez upozornění.
tags: #ovzduší #severní #Čechy #znečištění