Příznaky a dopady změny klimatu

Zpráva o stavu klimatu za rok 2024 vypracovaná týmem předních klimatologů potvrzuje, že jsme se ocitli v období klimatického rozvratu. „Jde o celosvětový stav nouze, o tom není pochyb. Velká část života na Zemi je ohrožena.

Dále se konstatuje, že pětadvacet z třiceti pěti ukazatelů klíčových pro stabilní a příhodné klima vykazuje kritické hodnoty. Podle zprávy už klimatické podmínky, ve kterých se původně rozvinula lidská civilizace, neexistují; infrastruktura, způsob zemědělství, energetický systém nebo výroba zboží byly uzpůsobeny stabilnímu klimatu, které lidé spalováním fosilních paliv narušili.

Podle statistik je dnes bezproblémové ovzduší jen na třetině území České republiky. Znečištěné ovzduší není v České republice nic nového. V časech socialismu jsme v této oblasti patřili ke světovým rekordmanům. Hlavním problémem před rokem 1989 byly emise z velkých zdrojů znečištění ovzduší, hlavně ze severočeských elektráren, které ničily ovzduší nejen u nás, ale dokonce až ve Skandinávii.

Mezi hlavní znečišťující látky patří oxidy síry, oxidy dusíku, polétavý prach, těžké kovy, přízemní ozón a uhlovodíky. Nejčastějším důsledkem znečištěného ovzduší jsou chronické nemoci dýchacího ústrojí. I proto se neustále zvětšuje počet alergiků a astmatiků. Znečištěné ovzduší působí negativně i na ještě nenarozené děti.

Velkým problémem posledního období se stává topení uhlím, uhelnými kaly a odpadky. Vrstva relativně teplejšího vzduchu uzavírá v tomto případě město jako poklička, skrze kterou znečišťující látky neprorazí, a zůstávají tak v blízkosti zdroje. Až do roku 2001 se délka života Čechů neustále prodlužovala, na začátku nového tisíciletí ale růst přestala. A odborníci to dávají do přímé souvislosti právě se životním prostředím.

Čtěte také: Řešení znečištění

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. oteplení světa od druhé poloviny 19. Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety.

Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Čtěte také: Sidolux Ekologická Řada

Psychologické dopady

Zatímco někteří lidé se jen málo obávají hrozeb souvisejících s globálními změnami klimatu, jiní v této souvislosti zažívají vysoký stres, a dokonce i vážné deprese. Požáry, sucha, extrémní výkyvy počasí - to jsou jen některé z projevů měnícího se klimatu, které nás mohou výrazně ovlivňovat, i když nás přímo nezasáhnou. „Zatímco rozsáhlé výzkumy zkoumaly dopady změn klimatu na životní prostředí, psychologickému účinku těchto změn na člověka se jich věnovalo výrazně méně,“ popisuje motiv studie její autorka Sabrina Helmová.

Ta se svým týmem zjistila, že se psychologická odezva na změny klimatu liší v závislosti na tom, jaký má jedinec vztah k životnímu prostředí. První, egoistický druh znepokojení, je vyvolán obavami, že to, co se děje se životním prostředím, má přímý dopad na jedince. Takoví lidé se v souvislosti se zhoršujícími životními podmínkami strachují výhradně o své zdraví a o svůj život. V základu druhého, altruistické typu, stojí zájem o blaho lidstva obecně.

Nejvážnějšími stavy deprese a úzkosti pak trpí lidé se znepokojením biosférického typu, kteří do svých obav zahrnují i přírodu, rostliny a zvířata. „Lidé, kteří se starají o zvířata a přírodu, mají větší tendence myslet v souvislostech. Lidé, kteří byli "zařazeni" do třetí skupiny, na jedné straně sice vykazovali nejvýraznější příznaky deprese, na druhé straně byli nejaktivnější v rámci ochrany přírody. Mezi jejich každodenní činnosti patřilo například třídění odpadu či dodržování opatření na úsporu energie. Mnozí jedinci biosferického typu byli navíc zapojení do různých spolků na ochranu zvířat a přírody, někteří ochranu přírodního prostředí prosazovali i na politické úrovni.

Dopady na lidské zdraví a alergie

„Změna klimatu má zřejmý vliv na fyzické i psychické zdraví člověka. Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt 25 evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian. 6:38 15. „Změna klimatu nutně nevede ke vzniku nových nemocí, ale zhoršuje dopady těch, které už existují,“ řekla lékařka Camille Huserová z Glasgowské univerzity.

Na místech pro ně dosud neobvyklých se také začínají objevovat komáři, kteří přenášejí malárii nebo horečku dengue. Extrémní vedra a znečištěné ovzduší mohou významně ovlivnit průběh rakoviny, srdečních a ledvinových potíží nebo duševních onemocnění. Antimikrobiální rezistence, při které se patogeny vyvíjejí tak, že odolávají dosavadním lékům, se také prohlubuje v důsledku tohoto vývoje.

Čtěte také: Doporučení pro obnovitelné zdroje energie

I proto se 25 lékařských fakult po celé Evropě rozhodlo, že do učebních plánů zavedou více hodin, kdy se studenti budou seznamovat s dopady klimatických změn na naše zdraví. Naučí se mimo jiné léčit pacienty tak, aby možná co nejméně zatěžovali životní prostředí. Například klasické inhalátory využívané při léčbě astmatu vypouštějí skleníkové plyny, inhalátory se suchým práškem jich ale uvolňují méně.

Fakulty, které spolu na toto téma spolupracují, vytvořily Evropskou síť pro vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (Enche). Jedná se o první takový pokus na evropské úrovni. Podobný projekt už vznikl na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Enche, která mimo jiné sdružuje univerzity z Británie, Francie, Itálie, Slovinska či Polska tak bude fungovat jako jeho regionální pobočka.

Na jaře jsou příznaky sezónní alergie pro mnoho lidí obvykle velmi špatné, jenže letos to prý bylo tak špatné jako ještě nikdy předtím, uvedl server Newsweek. Přibližně 40 procent všech lidí má dnes alespoň jeden alergický stav a bohužel vyhlídky do budoucna nejsou o moc lepší. Snad jeden z nejsilnějších důkazů na podporu myšlenky, že naše prostředí do určité míry způsobuje nárůst všech našich alergií, pochází ze studia našich bílých krvinek.

Nový výzkum (2020) z Wellcome Sanger Institute ukazuje, že čím více naše T-buňky v minulosti reagovaly na antigen, tím rychleji reagují v současnosti. Jinými slovy, čím častěji je člověk vystaven cedrovému pylu a částicím, tím horší může být reakce na ně. V místech s velkým množstvím pylu a špatnou kvalitou vzduchu to znamená více respiračních alergií, více astmatu - a možná i závažnějších příznaků.

Skutečnost, že tolik pacientů s astmatem také bojuje s respiračními alergiemi, výzkumníky nepřekvapuje. A kvůli změně klimatu se zemědělské vegetační období - zejména na severu - prodlužují. Studie provedená na University of Maryland ukázala, že senná rýma se zvýšila vždy, když se změnilo načasování jara. Prevalence senné rýmy se zvýšila až o 14 procent, když jaro přišlo brzy.

Například ambrózie - jeden z největších přírodních spouštěčů respiračních onemocnění. Její produkce pylu se zintenzivňuje s vyšším CO2. Rostoucí hladiny CO2 v naší atmosféře, ačkoli jsou úžasné pro ambrózii, jsou katastrofální pro alergiky všude po světě.

Změny vegetace a jejich vliv

Globálně je vliv skleníkových plynů mnohem důležitější, ale v místním či regionálním měřítku může být vliv biogeofyzikálních změn stejně důležitý. Lesy vykazují nižší albedo než nezalesněné lokality a v důsledku toho vede zalesňování ke snížení albeda po celé Evropě. Největší rozdíl je patrný ve východní Evropě v zimě, kde se jedná o region s velkým nárůstem lesního podílu a dlouhou sněhovou sezónou.

Pokud je volná plocha (která se snadněji pokryje sněhem) nahrazena lesem, je změna albeda větší, než když je volná plocha nahrazena lesem v oblasti bez sněhu. Také v létě jsou rozdíly v albedu méně výrazné. Zalesňování obecně také vede k větší evapotranspiraci (ET), což vede k nižší teplotě blízko povrchu. Odlesňování naopak vede k menšímu ET, což vede ke zvýšené teplotě u povrchu.

Zimní teplota byla zaznamenána chladnější až o -2 ° C ve střední a jižní Evropě (tj. oblasti zasažené zalesněním). Úplné zalesnění všech nezalesněných oblastí v Evropě vedlo k obecnému ochlazení o 0,5 - 3 ° C ve všech ročních obdobích. Největší rozdíly byly patrné v létě v oblastech jižní Evropy. Úplné odlesnění všech zalesněných oblastí vedlo v létě k obecnému oteplování o 0,5 - 2,5 ° C.

Z výsledků je tedy zřejmé, že změny vegetace mohou mít výrazný dopad na průměrnou teplotu, která je stejného rozsahu jako změny teploty v důsledku vnějších sil řízených skleníkovými plyny. Tyto simulace naznačují, že interakce vegetace - klima jsou důležité pro pochopení minulých i budoucích změn klimatu a měly by být zahrnuty do simulací klimatických modelů.

Úmrtí spojená s horkem

Kvůli změnám klimatu se lidstvo bude muset vypořádat jak s větším množstvím chorob, tak i s rostoucími počty úmrtí spojených s horkem. Očekává se více úžehů, úpalů, kožních vyrážek, infarktů a nemocí souvisejících s vyčerpáním organismu. Problémy přinášejí především extrémní výkyvy teplot.

„V současnosti se vyskytují tak horká období, která se dřív nemohla vyskytnout ani jednou za milion let. To je něco, na co není příroda ani lidská populace nachystaná,“ říká Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Mezi příznaky spojené s přehřátím organismu patří bolest hlavy, nevolnost, slabost, omdlévání nebo svalové křeče. V horších případech kromě celkového vyčerpání hrozí lidem v extrémních teplotách omdlévání nebo infarkty.

Klimatické změny mají zásadní vliv na zdraví populace v některých částech světa už nyní. Na závažné dopady klimatických změn na lidské zdraví nedávno upozornila také zpráva Lancet Countdown, na níž pracovalo přes 120 expertů. Varovali před úbytkem potravy, fyziologickými traumaty i před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami.

tags: #příznaky #a #dopady #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení Fyzické Osoby v Práci
• Skanzen Opole
• Ekologická likvidace tonerů
• Služby elektroniky Třinec
• Kuchyňský drtič odpadu