Kapradiny v zahradě: Krása bez květů a využití v kompostu

Kapradiny mohou zajímavě dotvářet stinné a vlhké kouty zahrady. Právě tam jim to nejvíce svědčí. Nekvetou, ale rozmanité tvary a struktury jejich listů je řadí mezi atraktivní trvalky. Pro kapradiny jsou ideálním místem v zahradě veškerá stinná zákoutí, a pokud je navíc vysázíte pod vzrostlé listnaté stromy, mělo by se jim dařit skvěle. Vhodně zaplní stanoviště, kde by se nedařilo jiným, na slunce náročnějším trvalkám. Vypadají velmi dobře na skalkách či v kombinaci se solitérními kameny nebo dřevěnými architektonickými prvky v zahradě. Vytvářejí jasně zelené plochy, z nichž při bližším pohledu vystupují zajímavě profilované listy, které jsou pro kapradiny charakteristické.

Krása bez květů

Kapradiny jsou trvalky bez květů, jejich krása spočívá především v mnohotvárných listech, celé škále odstínů zeleně a rozmanité stavbě jednotlivých druhů. Rozmnožují se výtrusy, jež vytvářejí na spodní straně listů ve výtrusnicích. Tyto původně lesní rostliny nejsou na pěstování nijak náročné, ale vyžadují kombinaci určitých podmínek, které přispívají k jejich zdárnému růstu. Je to především už zmíněné místo v polostínu a rovněž dostatek vody. Víceméně všechny druhy jsou na vlhkost poměrně náročné a sucho jim rozhodně neprospívá, takže je potřeba počítat s nutností jejich pravidelné zálivky. K zabezpečení potřebné vlhkosti pomůže, když kapradiny vysadíte například kolem zahradního jezírka.

Pěstování kapradin

V každém případě je třeba mít pro pěstování dostatečně provlhčenou půdu s přídavkem rašeliny či kompostu. Nemají rády půdu příliš písčitou, ale neznamená to, že by je na hlíně s velkým podílem písku vůbec nešlo pěstovat. Jen je pak nutné počítat s tím, že budou potřebovat intenzivnější péči. Důležité je také při volbě jednotlivých druhů zjistit, jaké mají požadavky na kyselost či zásaditost půdy. Obecně se doporučují spíše pro kyselou půdu, některé druhy však vyžadují půdu zásaditou. Při výběru je třeba zohlednit i schopnost některých kapradin rozrůstat se poměrně rychle do šíře. Jsou to zvláště kobercové druhy, kterým by za několik let nemusela příliš malá plocha stačit. Kapradiny obvykle bez problémů zvládají přezimování a některé si i přes zimu zachovávají okrasný vzhled. Podobně jako u jehličnanů je však potřeba nabídnout jim dostatečnou závlahu ještě před příchodem mrazů a pak také v zimě v době, kdy nemrzne. Na jarní mrazíky jsou citlivé například časně rašící listy netíku, který případně pohlídejte a chraňte před chladem.

Co vybrat do zahrady

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) je snad nejznámější kapradinou, které se kvůli spirálovitě stočenému tvaru mladých listů také někdy říká biskupská berla. Do zahrady s ním přinesete kus zeleně, typické pro české lesy. Kapraď dorůstá výšky až jeden a půl metru, vyžaduje polostín nebo úplný stín, a pokud dobře prospívá, vytvoří dominantní solitérní rostlinu, které to sluší například pod vzrostlejšími stromy. Dobrou kombinaci tvoří i s vyššími jehličnatými keři a často se vysazují také s rododendrony. Chcete-li docílit méně výrazné výsadby, zvolte některý nižší druh kapradin, třeba netík či žebrovici, které se hodí jako doplněk například k azalkám. Netík znožený (Adiantum pedatum) a netík půvabný (Adiantum venustum) jsou spíše méně nápadné kapradiny, které za předpokladu dodržení kombinace polostínu a dostatečně vlhké půdy nekladou vysoké nároky na pěstování. Zejména netík půvabný se ve vhodných podmínkách může také rozrůstat do široka, a potřebuje proto odpovídající prostor.

Pokud jde o nároky na kyselost půdy, vyžadují ji jak zmiňovaná žebrovice, tak například podezřeň královská (Osmunda regalis), což je dnes již ve volné přírodě vyhynulá kapradina, která v Česku dříve běžně rostla především v Krušných či Lužických horách. Dostatečnou kyselost pro ně zajistíte zejména přidáním lesní hrabanky a rašeliny. Zásaditou půdu naopak vyžaduje jelení jazyk (Phyllitis scolopendrium) či onoklea (Onoclea sensibilis). Jelení jazyk je nízká kapradina se širšími listy, které dosahují až šedesáti centimetrů výšky. Mezi kapradinami tvoří výrazný druh, připomíná spíše některé tropické rostliny. Jsou pro něj typické výtrusnicové kupky, které dozrávají na listech v období od července do října. Zvláště tato rostlina, ve volné přírodě typicky rostoucí v sousedství skal, jeskyní nebo podél lesních potoků, je v zahradě ideální k lemování jezírek a tůněk. Tam získá dostatečnou vlhkost, kterou ke svému růstu potřebuje.

Čtěte také: Vše o kompostování

Nechce-li se vám pouštět do experimentů a zkoumat, nakolik je půda ve vaší zahradě kyselá či zásaditá, zvolte univerzální rostlinu, která se různým typů půd i stanovišť k růstu dokáže flexibilně přizpůsobit. Ideální je pro tyto případy třeba právě kapraď samec. Dostatek prostoru k rychlému rozrůstání vyžaduje pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), což je rovněž typická česká kapradina jehličnatých i listnatých lesů. Pro stinnné skalky nebo doplnění různých kamenných zídek je vhodný kyvor lékařský (Ceterach officinarum), který v přírodě roste ve skalních štěrbinách.

Kapradiny a kompost

Že jsou kapradiny náročné? Že patří pouze do lesa, kde se jim daří nejlépe? Omyl - kapradiny na zahradu patří a to dokonce na místa, kde se jiným trvalkám nedaří. Vyhovuje jim polostín i hlubší stín, spokojí se i s horší půdou, některé z nich kupodivu celkem dobře snáší i sucho. Půdu mají kapradiny rády kyselejší i zásaditější (záleží na druhu), s příměsí rašeliny i kompostu. Proto je vhodné kapradiny po sezóně kompostovat a získat tak kvalitní substrát pro další pěstování.

Zelené hnojení

Kdo nemá dost slamnatého hnoje, nemusí zoufat. Nejrychlejší způsob přirozeného obohacení půdy o živiny během sezóny je totiž výsev tzv. zeleného hnojiva. Zemědělci ho využívají například po sklizni řepky, po které se pole uvolňuje na delší dobu, takže rychlý nárůst meziplodiny a její následné posečení a zaorání v době květu (nesmí dozrát a vysemenit!) zajistí vylepšení půdní struktury a obsahu živin před podzimní setbou, navíc zvýší mikrobiologickou aktivitu půdy včetně fytosanitárního účinku, použije-li se vhodná plodina. Svazenka vratičolistá má jednu nespornou přednost: není příbuzná s žádnou z našich kulturních rostlin. Neohrožuje tak následnou plodinu přenosem nemocí. Svazence při jejím rychlorůstu, toleranci suchých stanovišť a skvělém prokořeňování stačí cca dva měsíce na ploše, aby přinesla veškeré benefity zeleného hnojiva půdě.

Obecně lze říci, že jako zelené hnojivo využíváme jednoleté rostliny s krátkým vegetačním obdobím, tedy ty, co během několika týdnů stíhají narůst a vykvést. Pohanka roste i na velmi chudých a vápenitých půdách, kterým po zaorání snižuje kyselost. Při spásání koňmi pozor na obsah fagopyrinu - způsobuje přecitlivělost na světlo (fagopyrismus). /Z osobní zkušenosti mohu říct, že naši koně vzhledem k dostatku vhodnější pastvy a sena pohanku nespásají, není pro ně chuťově atraktivní. K zelenému hnojení se využívá i hořčice, řepka, slunečnice nebo i okrasný aksamitník (lidově známý jako afrikán, pro koně potravně nezajímavý, může způsobovat fotosenzitivitu) či léčivý měsíček (oba posledně jmenovaní zapraveni do záhonů coby zelené hnojivo čistí půdu od háďátek). S úspěchem lze k dodání organické hmoty využít i některé druhy zeleniny: například fazole, hrách, salát, špenát nebo také košťáloviny.

Použít se dají i některé další z bobovitých - například štírovník, jetel, který díky kořenovým hlízkám obohacuje půdní profil dusíkem. Nejčastěji používaný coby zelené hnojení je jetel inkarnát, známý svými odpuzujícími účinky na housenky běláska zelného, které okusem a trusem páchají značné škody na zelí a květáku. Aby se ale kýžený účinek dostavil, musíme jetel na poli či v záhonu nechat minimálně čtyři měsíce, pár týdnů nám neposlouží. Vojtěška díky svým hlubokým kořenům (v roce výsevu 1,5 metru, v dalších letech 5 i více metrů) vynáší k povrchu živiny, takže má své pevné místo mezi zeleným hnojením jisté. Obohacuje půdy nejen o dusík, ale i o mnoho minerálních a stopových prvků.

Čtěte také: Jak třídit kosmetiku

Přehled druhů kapradin a jejich nároky

Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?

tags: #patri #kaprad #samec #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Dluhopisy v ČR: Emisní podmínky
• Nerezový koš se 4 díly – recenze
• Dopady letectví a domácností na životní prostředí
• Výpočet daně pro ZX
• Programy odpadové výchovy