Každý český občan vyprodukuje ročně zhruba 100 kilogramů bioodpadu. A má-li k tomu domácnost se zahradou, jedná se už o solidní množství materiálu, kterým je velká škoda plýtvat. Zejména, pokud si libujete v kvalitních potravinách, které si díky kompostování můžete pěstovat přímo pod okny. Kompostování je skvělý způsob, jak přeměnit organický odpad na cenný zdroj pro vaši zahradu a zdravé suroviny, které jsou základem každé kuchyně.
Kompostování pomáhá snižovat emise skleníkových plynů, které by vznikaly při rozkladu odpadu na skládkách, a podporuje udržitelný koloběh živin v přírodě. O výhodách toho již padlo mnoho, ale pojďme se na ně podívat pěkně postupně.
Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva. Do kompostu můžete přidávat téměř všechny organické zbytky z kuchyně i zahrady, které jsou výborným zdrojem živin, nezpůsobují silný zápach a nelákají tolik škůdce (zejména hlodavce).
Kompostování je skvělým způsobem, jak recyklovat zahradní i kuchyňský odpad. Aby vám to však opravdu fungovalo, je potřeba dodržet určitá pravidla.
Zelený materiál - je bohatý na dusík. Patří sem:
Čtěte také: Vše o kompostování
Hnědý materiál - je bohatý na uhlík. Patří sem:
Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.
Existuje mnoho položek, které by se k vhodnému bioodpadu neměly v žádném případě dostat. Zatímco některé z nich by při rozkladu velmi silně zapáchaly a zbytečně tím lákaly nechtěné zvířecí návštěvníky, jiné by mohly narušit proces přírodního rozkladu složek organického původu, jež do kompostu naopak patří. Pozor dejte i na exkrementy masožravých zvířat, které by jej zcela znehodnotily.
Nepatří tam:
Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách - jednak proto, že v nadměrném množství mohou změnit pH kompostu, jednak mohou být ošetřeny chemicky. Slupky bývají ošetřeny chemicky. I slupky z citrusových plodů patří do kompostu, přestože obsahují antiseptické (antibakteriální) silice. Na slupkách se v první fázi rozkladu objeví plíseň, která citrus zbaví antibakteriálních silicí a následně proběhne již zcela přirozený bakteriální rozklad.
Čtěte také: Jak třídit kosmetiku
Ty mohou šířit choroby nebo nežádoucí semena do kompostu. Zahrabte je doprostřed kompostu tak, abyste si byli jistí, že projdou horkou fází, která semena plevelů a původce chorob zahubí.
Ačkoli se v minulosti k humusu přidávalo vápno, dnes se od tohoto kroku upouští a je spíše nedoporučováno. Do biomasy jej není vhodné použít v žádné formě. Důvodem je zvyšování hodnoty pH, jež snižuje aktivitu bakterií potřebných pro rozkládání bioodpadu a prodlužuje dobu zrání kompostu.
Během údržby zahrady vám jistě zbývá až dost posekané trávy, kterou by bylo škoda pálit nebo vyhazovat. I když se na její kompostování názory různí, obecně platí, že to lze. ALE! Samotný travní odpad by nefungoval, jelikož by výsledný produkt obsahoval příliš mnoho dusičnanů a kyselin a také by silně zapáchal.
Tento odpad tak je potřeba kombinovat s uhlíkatými čili dřevitými materiály (to, co je hnědé), jako jsou piliny, listí kromě ořešáku nebo dřevní štěpka. Vhodné je také přidávat zeminu a kuchyňský bioodpad, vaječné skořápky nebo třeba kávovou sedlinu.
Pro zachování správného poměru uhlíku a dusíku by v kompostu měly být zhruba 3 díly uhlíkatých látek (dřevo, listy, kousky větví) na 1 díl dusíkatých (tráva). Trávu přidávejte spíš v tenčí vrstvě max. 10 cm a celou hmotu pravidelně provzdušňujte a prohazujte. Před hozením na kompost ji také můžete nechat zavadnout až zaschnout nebo zcela usušit, čímž se sníží riziko plesnivění a vzniku zápachu.
Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?
Přidání pilin a hoblin do kompostu je jedním z nejlepších způsobů jejich využití - dodají mu strukturu a zvýší jeho kvalitu. Promícháním s dalšími kuchyňskými zbytky a organickým odpadem pak vznikne skvělý humus, který použijete na celé zahradě. Hodí se i podestýlka pro králíky či morčata skládající se z čistých pilin nebo hoblin.
Přidávejte je v jedné tenké vrstvě, v silné by špatně hnily a nemusely vytvořit požadovanou hmotu. I tak se budou rozkládat až několik měsíců. Nezapomínejte občas přihodit tenčí vrstvu zeminy a celý obsah pravidelně prohazovat.
Základem kompostu, který se dobře rozkládá a obsahuje pestré spektrum živin, je vyvážená skladba materiálu, který do něj přihazujete. Uhlíkaté a dusíkaté materiály ideálně směšujte v poměru 1:1.
Je důležité si hlídat vyvážený poměr „zelené“ a „hnědé“ hmoty v kompostu. Zelená jsou měkké věci. Tráva, kuchyňské zbytky, plevel… Ty dodávají dusík a urychlují rozkladný proces. Na druhém pólu jsou hnědé věci. Sem patří třeba větve, karton, starší dřevité rostliny.
Klíčem pro zdravé kompostování je správná skladba mezi dusíkatými a uhlíkatými složkami. Nebojte, nebudeme zabíhat do detailů a dost Vám to ulehčíme. Tyto materiály se dají totiž rozdělit tak trošku i podle barev.
Udělejte si jednoduchý test. Vezměte do dlaně kompostovaný materiál a pevně ho zmáčkněte. Při optimální vlhkosti se neobjeví voda a materiál zůstane stlačený k sobě.
Pro správné kompostování ještě připomínáme, že je potřeba jej často provzdušňovat například prokopáváním nebo promícháváním zahradnickým nářadím a také zajišťovat přiměřenou vlhkost. Jak zjistit, že je přiměřená? Kompost by neměl zapáchat (to by znamenalo, že je příliš mokrý) a neměl by být ani suchý. S mokrým kompostem si poradíte častým prokopáváním a provzdušňováním, předsušením trávy než ji do něj vsypete nebo doplněním štěpky či jiných uhlíkatých (hnědých) složek.
Pozvěte žížaly. Takzvané vermikompostování totiž zaručuje rychlejší získání na živiny bohatého kompostu. Pokud je vaše zahrada na žížaly hnojní chudá, můžete nasadit speciální brazilské žížaly.
A na konci, když už budeme sklízet plody naší práce přichází otázka testování toho, jestli je kompost připraven k použití. První krok je kontrola vizuální. Sledujte klíčení a růst rostlin.
Objednejte si rozbor kompostu. Jen tak zjistíte, zda je váš kompost skutečně bohatý na všechny živiny, které pak předává půdě, a zda neobsahuje škodlivé bakterie. Rozbor kompostu například odhalí, zda je vlhkost kompostu optimální, jaký je poměr uhlíku a dusíku, nebo zda se v kompostu nevyskytuje Salmonella.
Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti. Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.
Zralý kompost je skvělým přírodním hnojivem, které může výrazně zlepšit zdraví a úrodnost vaší zahrady. Kompostování je snadný a efektivní způsob, jak přispět k ochraně životního prostředí a zároveň získat hodnotný materiál pro pěstování rostlin.
tags: #co #patří #do #kompostu