Pavel Drobil a kauzy Ekologického právního servisu

Polistopadová česká politická scéna sklízí plody třiceti let „hry na parlamentní demokracii“, ve které formální dodržování rituálů zastíralo neschopnost vůbec vnímat nadřazenost služby potřebám a zájmům státu a společnosti.

Umění demokratického dialogu a hledání konstruktivních argumentů pro nejlepší dosažitelná řešení problémů společnosti, vymýcené bolševickým režimem a jeho školstvím, se v přihlouplé polarizaci „demokratické“ a „svobodné“ diskuze zvrhly v ubohé mediální faulování bez konce a otravné, nejenom parlamentní, obstrukce.

Ani jedna z českých politických stran nedokázala za více než třicet let postavit skutečně respektovaný institut nebo systém vzdělávání a přípravy regionálních a mladých politiků. Jalové ideologické sliby nahrazovaly program a úctu k pravidlům a vytváření umělých kultů „lídrů“ ničilo samu možnost vnitřní diskuze stran či skutečné diskuze s občany.

Celá ta hra na demokracii fungovala, dokud o nic nešlo. Střídání domnělé levice se stejně domnělou pravicí stačilo přikrýt společné masové rozkrádání státu politickou elitou, opevnění navzájem propojených a kryjících se mafií v politice, justici, sportu, a všude tam, kde se dalo vydělat na nadřazení známostí nad zákony a pravidla.

Teď se postkomunistická česká politika poprvé v moderní historii potkala se skutečným problémem a především s iracionálně naštvanou možná více než polovinou společnosti, kterou až dosud kromě volebních kampaní nikdy k ničemu nepotřebovala. Nepotřebovala ji slyšet, ale především ji nikdy nepotřebovala vychovávat k pocitu spoluúčasti a spoluzodpovědnosti za zemi.

Čtěte také: Proč studovat latinu?

Tato společnost vůbec poprvé od pádu komunismu zažívá pocit osobního ohrožení. Její nemalá část je v neznámé situaci nejistoty ve zmatku a obavách z budoucnosti. Potřebuje slyšet jasné informace a získat pocit, že lidé v této zemi patří k sobě. Že v krizi, ať už její dopady budou sebetvrdší, nikdo nezůstane opuštěn a bez pomoci. Třicet let politika v této zemi takovou důvěru nevzbuzovala. Společenství ji vnímalo jako nutné zlo, ale důvěru hledalo jinde.

V této krizi ale sklízí úrodu svojí třicetileté lenosti a hlouposti vedle politiky i občan sám. Až dosud vnímal politiku jako fotbalové utkání, na které se může dívat, ale necítí sebemenší spoluzodpovědnost. Hloupost, s jakou český volič desítky let bez protestu přijímal korupci či prvoplánové dělení všeho na pravicové či levicové, volil zkorumpované hvězdy ODS, ČSSD, KSČM, aby nakonec podlehl marketingovému mýtu Andreje Babiše, brala dech. Nebo snad na Václavském náměstí nebyli bývalí voliči Václava Klause, Miloše Zemana, Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka a dalších z plejády smutných tváří posledních třiceti let?

Společnost v krizi potřebuje víru a důvěru v autoritu. Víru ve vlastní síly a důvěru v autoritu a spravedlnost systému, ve kterém žije. V našem ústavním systému a kulturní tradici tato úloha patří především hlavě státu a vládě.

Vládu, a především její nejsilnější politickou stranu ODS, ale rozdírá těžko pochopitelná a otevřeně sebevražedná vzpoura Hradu - a tedy i Václavu Klausovi - blízké skupiny „staré ODS“ (Pavel Blažek, Martin Kuba, Pavel Drobil, Marek Šnajdr), která začala už otevřeně podrývat autoritu premiéra Fialy.

HlídacíPes.org o tom ostatně psal už nedlouho poté, co letos v dubnu zvolil sjezd ODS Petra Fialu jednomyslně předsedou strany. Dostal tehdy 510 hlasů a ani jeden nebyl proti nebo se nezdržel.

Čtěte také: Kariérní změna Pavla Horňáka

Podle novějších informací je vnitrostranický „lánský puč“ v ODS konzultován jak s Milošem Zemanem a jeho týmem, tak i s Václavem Klausem. Vzhledem k radikální proměně voličských preferencí a propadu popularity Petra Fialy je dnes už preferován jeho odsun do Bruselu jako náhradníka za eurokomisařku Věru Jourovou.

Jen těžko si lze představit nezodpovědnější jednání a pro ODS sebevražednější scénář.

Kauza Nošovice a Ekologický právní servis

Na úpatí Moravskoslezských Beskyd, v bezprostřední blízkosti hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy a připravované Národní přírodní památky Skalická Morávka, leží obec Nošovice. Na zdejší zemědělské půdě s unikátními vlastnostmi je pěstováno zelí specifické chuti známé jako „Nošovické kysané zelí“.

V roce 2001 je však právě území obce Nošovice vybráno jako vhodná lokalita pro vybudování velké (cca 270 ha) strategické průmyslové zóny pro investory, s níž se počítá jako s možným řešením vysoké nezaměstnanosti v kraji. S vlastníky pozemků začíná kraj uzavírat smlouvy o budoucím odkupu za jednotnou cenu 150Kč/m2 a u některých naráží na odpor. Začíná fáze přesvědčování, do níž v roce 2003 vstupuje Vláda ČR s návrhem na zdokonalení investičního prostředí.

Na konci září 2005 se v tisku objeví zpráva o miliardové investici, kterou hodlá v České republice realizovat korejská automobilka Hyundai. Má jít o největší zahraniční investici na zelené louce v historii ČR, a to v objemu zhruba 46 miliard korun. Závod má produkovat 300 tisíc automobilů ročně, poskytnout pracovní příležitost pro 3 000 lidí a zároveň dá vzniknout dalším pracovním místům v dodavatelských firmách (odhady se různí, od 7 do 12 tisíc).

Čtěte také: Reakce ČR na konflikt v Gaze

Z nabízených lokalit (Nošovice, Mošnov, Dolní Lutyně a později Holešov) dává Hyundai přednost Nošovicím, ležícím nejblíže Žilině, kde je právě dokončována stavba sesterské automobilky KIA. První nesouhlasnou reakcí místních a lidí z okolí je petice podpořená třistašedesáti podpisy a následně vznik občanského sdružení Půda pro život.

Návrh kraje na vyplacení zmíněného stotisícového odškodného pro rodiny z Nošovic a Nižních Lhot (obec Dobrá, ačkoliv bude stavbou postižena více, kompenzována není), které je splatné pouze pokud budou odkoupeny všechny pozemky, zapracoval na atmosféře v obci. Spolu s vidinou vzniku nových pracovních příležitostí zapříčinil atmosféru sousedské nevraživosti, kdy menšina zatvrzelých vlastníků musí čelit osobním urážkám a vyhoštění z místní komunity.

Situace vrcholí stanovením dodatečné lhůty, v níž musejí být zajištěny odkupy zbývajících pozemků, jinak kraj přípravné práce na zóně zastaví. "Tvým špatným rozhodnutím neprodat jsem přišel o peníze. Družstvo od začátku odmítá prodat či přesunout své pozemky, neboť se spolu s dalšími domnívá, že není třeba obětovat národní bohatství, když na Ostravsku existuje dost velkých ploch pro stavbu automobilky a to i na takzvaných „brownfields“ (plocha, která ztrácí, nebo již ztratila svoje původní funkční využití).

V souvislosti s mediální diskuzí o možném vyvlastňování družstvo projeví ochotu k výměně pozemků za cenu kompenzace vypočítané na několik stovek milionů. Vychází z faktu, že stěhováním na náhradní pole ztratí naději užívat v EU značku Nošovické kysané zelí, žádost o označení původu na místní specialitu, se v Bruselu zatím vyřizuje.

„Tlak na to, aby tady byla průmyslová zóna, byl ale příliš veliký. Lidé, kteří nám pozemky pronajímají, nám začali hrozit, že když neprodáme, tak nám stejně dají výpověď z nájmu a my nebudeme mít na čem hospodařit. Tolik stručná charakteristika aktérů, jichž se situace dotýkala přímo.

Program GARDE monitoroval situaci v Nošovicích již od roku 2003 a formálně vstoupil do kauzy sestavením otevřeného dopisu generálnímu řediteli Motor Company panu Čong Mong-ku dne 28.11.2005. Signatáři dopisu vybízejí automobilku, aby se zachovala v souladu se svou politikou společensky odpovědného chování a vybrala si ke svému záměru méně problematickou lokalitu, než jakou Nošovice prokazatelně jsou. Společnost CzechInvest neprodleně varuje, že takovéto kroky by mohly vést ke ztrátě investorova zájmu. Hyundai se neuráží, ale dopis zcela ignoruje.

Počátkem prosince si hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský znovu osobně ověřuje zatvrzelost několika zbývajících vlastníků a 12. 12. kraj oficiálně oznamuje zastavení přípravných prací na průmyslové zóně. Tošenovského stanovení „dodatečné lhůty“ na pátek 16. 12. se ukázalo být velmi dobrou taktikou. „Poslední šanci“ si již Nošovičtí si díky výhružným anonymním dopisům a nenávisti ostatních obyvatel obce „nenechali“ ujít. Kraj může 16. 12. slavnostně vyhlásit, že má všechny pozemky pro průmyslovou zónu vykoupené.

Ze strany Moravskoslezského kraje již investici nestojí nic v cestě, a tak přesto, že Hyundai ještě neřekla své definitivní ANO a uvažovala v té době například ještě o Maďarsku, začíná ještě před koncem roku řízení o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Jeho iniciátorem není automobilka, nýbrž Moravskoslezský kraj (zóna Nošovice), město Ostrava (Mošnov) a Zlínský kraj (Holešov), její financování zajišťuje firma CzechInvest z peněz daňových poplatníků. Dokumentace neobsahuje srovnání environmentální vhodnosti uvažovaných lokalit, čímž popírá smysl celého procesu (dle zákona i Směrnice Rady 85/337/ES).

Hyundai naproti tomu tolik nespěchá a tak může hejtman až 1. 5. 2006 v tiskovém prohlášení avizovat nadcházející podpis smlouvy. Čekání na Hyundai bylo mimo četné spekulace, zda ke spolupráci vůbec dojde, využito ke zpracování studií o dopadu projektu na českou ekonomiku, agentura CzechInvest nechala vypracovat dvě ekonomické studie, které mají sloužit na podporu investice před Evropskou Komisí.

Společná studie Petra Zahradníka a Jana Jedličky a studie zpracovaná Markétou Šichtářovou z Next Finance, s.r.o. se v klíčových bodech rozcházejí, pracují s neodůvodněnými a nepodloženými údaji, seriózně se nezabývají možnými riziky investice, zvláště pak riziky mimoekonomickými. Ani jedna ze studií nezohledňuje celkové ekonomické prostředí Moravskoslezského kraje nebo České republiky a jejich předpokládaný vývoj.

Objevují se i hlasy, které relativizují jeden z hlavních proklamovaných přínosů projektu, a sice nová pracovní místa. Podle obchodní ředitelky pracovní a personální agentury Trenwalder Kappa People (TKP) Petry Rösselové by pro budoucí automobilku mohla v kraji chybět až polovina vhodných kandidátů na zaměstnání. Pokud automobilka problém nezaměstnanosti přece jen alespoň částečně vyřeší, co nastane až závod zastaví výrobu? Původně nekvalifikovaní zaměstnanci na dělnických pozicích zůstanou nekvalifikovaní či kvalifikovaní pouze na automobilový průmysl.

Česká republika do investice vloží na investičních pobídkách přímo cca 4,3 mld. korun a dále 1,3 mld. korun nepřímo formou desetiletých "daňových prázdnin". Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban 8. 3. 2006 v pořadu ČT2 „Události, komentáře“ uvedl, že každá investice, na kterou stát vynakládá nějaké prostředky, má analýzu ekonomické návratnosti. Lhůta návratnosti pak není nikdy delší než pět let.

Když počátkem března právníci programu GARDE o tuto studii na ministerstvu požádali, byli odmítnuti s odůvodněním, že analýzy obsahují údaje chráněné obchodním tajemstvím. Podle zákona ovšem za obchodní tajemství nelze označit nějaký dokument jako celek a ministerstvo v tomto případě jednalo v rozporu se zákonem. „Takové analýzy by podle zákona měly podléhat veřejné kontrole, jinak jde o neověřené a nepodložené informace.“ (právník GARDE-EPS Jiří Nezhyba, celý článek)

Datum podepsání smlouvy bylo stanoveno na čtvrtek 18. 5. 2006 za přítomnosti oficiální delegace v čele s ministrem Milanem Urbanem, která si pro podpis zaletěla do Soulu. Slavnostní ceremoniál při položení základního kamene nové továrny však musel být odložen, šéf automobilky, podezřelý z korupce a zpronevěry, setrvává od konce dubna ve vazbě.

Zástupci automobilky učinili v srpnu právníkům programu GARDE nabídku k jednání o možném řešení sporných otázek a o působení Hyundai v České Republice. Výsledkem je dokument Deklarace porozumění uzavřený začátkem listopadu, který se zúčastněné strany dohodli v plném znění uveřejnit na svých internetových stránkách. „Uzavřená dohoda opět dokazuje, že nevládní organizace nejednají s motivem vyvíjet účelové obstrukční jednání, což je jim často podsouváno, ale jejich skutečným cílem je prosadit věcná řešení, která budou prospěšná široké veřejnosti.

Nebýt jejich systematického tlaku, k uzavření dohody zmírňující negativní dopady celého projektu by nikdy nedošlo. Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje z února tohoto roku situace aktuálně vypadá asi takto: hotová je příprava staveniště a stavba staveništní komunikace.

Uzavření Deklarace porozumění, která má charakter smlouvy, lze považovat za průlom. Nikdy předtím nebyla uzavřena žádná podobná dohoda s tak velkým investorem, dotýkající se řady celospolečenských otázek. Závazků ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu, Moravskoslezského kraje a Hyundai je celkem 28 a patří mezi ně zásadní zvýhodnění průmyslových zón, které vzniknou na brownfields, biokoridor pro velké savce, dostatečné protihlukové ochrany i vznik nadace, do které Hyundai vloží 20 miliónů korun a bude ji nadále milionovými částkami podporovat. Smlouva obsahuje sankční opatření a je zde i možnost ovlivnění logistického schématu továrny nevládními organizacemi s cílem maximálně využít železnici při přepravě materiálu od subdodavatelů.

Časová osa klíčových událostí:

• Září 2005 - automobilka Hyundai hodlá investovat v ČR zhruba 46mld.
• 12-12-2005 - kraj veřejně oznámil, že zastavuje přípravné práce na zóně, hejtman Tošenovský přesto ještě stanovil „dodatečnou lhůtu" pátek 16.

Komunální volby v Ostravě a problematika životního prostředí

Sliby jim čistý vzduch nepřinesly a tak zažalovali stát. Řeč je o ostravských radních. Dlouhodobě znečišťované ovzduší a především neřešení problémů. To jsou hlavní důvody žaloby města Ostravy nejen na vládu, ale i na ministerstvo životního prostředí a ministerstvo dopravy. Znečištěné ovzduší považuje za hlavní problém i velká část veřejnosti v sociologickém šetření pro Otázky.

Tři čtvrtiny obyvatel Ostravy chtějí volit svého primátora přímou volbou, vyplývá to ze sociologického šetření agentury SC&C pro dnešní Otázky. Jen 25 procent dotázaných se přiklání k současnému modelu, kdy primátora volí zastupitelé města.

Podívejme se teď na to, jaké jsou momentální voličské nálady veřejnosti v Ostravě. Podle nejnovějšího sociologického výzkumu agentury SC&C pro dnešní Otázky uvažuje o volbě sociálních demokratů celkem 32 procenta voličů. Druzí občanští demokraté by získali 19 procent hlasů, třetí by skončili komunisté se 14 procenty hlasů, příčku čtvrtou by obsadila TOP 09 s 9 procenty hlasů, Věci veřejné mají zatím 7 procent voličské přízně a hnutí Ostravak 5 procent.

Pohled na to, jak dopadly volby před 4 lety. Sami vidíte, že před 4 lety zvítězili v komunálních volbách v Ostravě občanští demokraté, kteří získali v zastupitelstvu 24 křesel. Volilo je bezmála 38 procent lidí. Druzí skončili sociální demokraté s necelými 28 procenty a získali 18 křesel v zastupitelstvu města Ostravy. Komunisté měli bezmála 17 procent hlasů, což jim vyneslo 10 křesel. A do zastupitelstva se dostali ještě lidovci, kteří mají 3 křesla a volilo je před 4 lety bezmála 6 procent obyvatel Ostravy.

Hosty Otázek proto zůstávají v pořadí tak, jaké jsou momentální voličské nálady v Ostravě. Je to primátor Ostravy a volební lídr ČSSD Petr Kajnar. Náměstek primátora, volební lídr ODS Dalibor Madej. Vysokoškolský učitel, volební lídr KSČM Martin Juroška. Podnikatel, volební lídr TOP 09 Aleš Juchelka. Obchodní ředitel, volební lídr Věcí veřejných Petr Kazimirski. A jediná dáma, ekonomka, jednička na kandidátce hnutí Ostravak Eva Schwarzová.

Konec citátu. Tak já se domnívám především, že se nám ozývalo ze zastupitelského klubu více než pouze pan Babka, myslím si, že jsme byli funkční opozicí. Tak my nejsme zvyklí příliš řvát na lesy, já si myslím, že opozice by měla být konstruktivní a ne pouze vykřikovat nějaké záležitosti, takže snažili jsme se samozřejmě prosadit některé naše návrhy, některé věci se nám podařilo i našim úsilím, myslím, trošičku zbrzdit jako například projekt moravskoslezské karty, což byla taková naše obdoba Opencard pražské, takže myslím si, že i tím, že my jsme k tomu měli negativní postoj, tak třeba tenhleten projekt zrealizován nebyl.

Jako konstruktivní opoziční zastupitel bych chtěl říci, že samozřejmě ty obě dvě velké strany samozřejmě mají své zájmy a občas dochází k tomu, že prostě se využívají prostředky nehospodárně. Už jsme zmínili tady třeba žalobu na stát, kterým v podstatě se uvedl pan náměstek Madej předvolebním, v předvolebním klání.

Tak vidíme, jak dopadla velká koalice, co se týká vlády, víme, jakým způsobem to potom českou společnost poznamenalo, a myslím si, že tady toto může být, i co se týče komunální politiky. Určitě bych se vymezil zcela jasně, tak jako jsme se vymezili v našem volebním programu. Já souhlasím s tím, že dlouholetá koalice, která byť navenek je prezentována jako harmonické manželství, by měla být narušena právě těmi novými tvářemi, které by do té politiky měly vstoupit. My jak vyplývá z názvu naší strany Věci veřejné, jsme strana, která se vymezuje právě k veřejnosti k lidem.

Ostrava je v těch 4 minutách a 45 vteřinách charakterizována nejen jako, cituji: černá džungle a velkej mejdan. Když se zeptáte obyvatel Ostravy, co je trápí, velká část z nich řekne - znečištěné životní prostředí a také ovzduší.

Tady jsou nejnovější sociologická data Otázek od agentury SC&C, tedy z onoho výzkumu, který se uskutečnil o víkendu. Více než tisícovce respondentů v Ostravě v tomto výzkumu nechala agentura SC&C možnost, aby sepsali problémy, které podle nich místní radnice zanedbala.

Polovina dotázaných žádný problém nenapsala, ale pak, a teď už to vidíte sami na svých obrazovkách, že zhruba 13 procent lidí uvedlo životní prostředí jako na prvním místě, romská otázka na místě druhém 6 procent respondentů, nezaměstnanost 5 procent respondentů, kriminalita 4 procenta, stejně jako doprava a pak jsem u 2 procent parkování, opravy sinic, sociální politika a 1 procento bytová otázka.

Věnujme se teď problematice znečištěného životního prostředí a především ovzduší. Začněme u vás, Evo Schwarzová. Na internetových stránkách vašeho hnutí jsem se dočetl, že cituji: město je spoluzodpovědné za současný kritický stav životního prostředí v Ostravě. I volební lídr ODS Dalibor Madej považuje stav životního prostředí a znečištěné ovzduší za zásadní problém.

tags: #pavel #drobil #ekologicky #pravni #servis #kauzy

Oblíbené příspěvky:

• České turistické trasy
• Jak správně třídit odpad
• Zateplení budov a emise
• Klimatické faktory a mléčná produkce
• AquaNova: Recenze produktů