Klimatické faktory ovlivňující produkci mléka

Obecně je nadmořská výška chovu dojnic inherentním a kumulativním faktorem, který může ovlivnit významně faremní podmínky a tím produkci i kvalitu mléka. Je tvořen průměrnou roční teplotou, úhrnem ročních srážek, délkou doby slunečního svitu a dalšími položkami ve smyslu klimatu a počasí. Celkově může mít přímý vliv na tepelné stresy dojnic a rezistenci např. vůči mastitidám a nepřímý na mléčnou užitkovost prostřednictvím půdních podmínek a skladby krmných pícnin.

Jako faktor ji lze ovšem jen omezeně ovlivňovat, vystupuje však vždy do popředí zájmu v rámci diskusí o struktuře státních podpor do chovu dojnic a jejich přerozdělení. Zároveň je zahrnuta nepřímo v diskusi o udržitelném, šetrném zemědělství v tzv. LFA (méně příznivých oblastech). Jako příspěvek k této diskusi bylo srovnáno složení a kvalita mléka ze sedmi modelových chovů v nížinných (N, ≤ 350 m n. m.) a podhorských (P > 350 m n. m.) oblastech ČR.

Z hlediska plemenného vlivu byl soubor vyrovnaný, tzn. v každé oblasti polovina zvířat náležela k plemeni Holštýn a polovina k plemeni České strakaté. Výživa zvířat modelových chovů odpovídala oblastem a typickému profilu výživy dojnic v ČR. Byla sledována celá řada složkových a technologických (24) ukazatelů v individuálním mléce, hygienických v bazénovém mléce, směsné krmné dávce, výkalech dojnic a senzorické vlastnosti sýrů švýcarského typu z modelových výrob.

Celkem bylo odebráno za tři roky, vždy v letní a zimní krmné sezoně, 240 (N) a 444 (P) individuálních vzorků mléka, 31 a 39 bazénových vzorků mléka, průměrných vzorků výkalů a vzorků směsných krmných dávek z krmného žlabu a bylo provedeno 30 modelových výrob tvrdých, přírodně zraných sýrů.

Ve smyslu klimatu se chovy dojnic N a P statisticky významně (P < 0,01) lišily v průměrném ročním úhrnu srážek (572 a 776 mm) a v průměrné roční teplotě (P < 0,001; 9,7 a 7,1 °C), zatímco se významně nelišily v průměrné roční době slunečního svitu (1851 a 1650 hod.; P > 0,05).

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Významnější rozdíly byly pozorovány u technologických ukazatelů mléka jako alkoholové stability, času sýření a pevnosti sýřeniny s výhodou pro N oblast pro posledně dva jmenované a pro P oblast pro alkoholovou stabilitu mléčných bílkovin. Významnější rozdíly byly také u nebílkovinných dusíkatých látek, avšak bez praktického významu.

Většinou však byly rozdíly v dojivosti a ve složení a vlastnostech mléka jako obsazích tuku, laktózy, tukuprosté sušiny, frakcí bílkovin (hrubých a čistých bílkovin, kaseinu a syrovátkových bílkovin), močoviny, acetonu, elektrické konduktivitě, titrační kyselosti atd. mezi N a P nevýznamné (P > 0,05).

Výskyty termorezistentních mikroorganismů a bacilů by mohly být vztaženy mezi kvalitou krmiv, kontaminací výkalů a následně mléka, přičemž kvalita krmiv (jejich konzervace) může záviset např. na srážkách. Významné rozdíly uvnitř sledovaných hygienických ukazatelů a materiálů (krmivo, výkaly, mléko) mezi N a P oblastmi však nebyly pozorovány, tedy nebyly potvrzeny předchozí hypotézy.

Senzorická kvalita sýrů byla nevýznamně vyšší v oblasti P při mnohem větší variabilitě, kdy nejlepší byla na jedné z P farem charakterizované vysokou kvalitou sklizně a konzervace travních senáží o vysoké sušině.

Extrémní klima a vlhkost snižují příjem krmiva a produkci mléka u dojnic. Kromě toho počasí a klima ovlivňují dostatek a kvalitu krmiva, což zase ovlivňuje množství a kvalitu mléka. Kromě toho tepelný stres mění mikrobiální profil syrového mléka, zvyšuje počet patogenů a mikroorganismů a snižuje počet mléčných bílkovin, tuků a zvyšuje počet somatických buněk. Na druhou stranu, zvýšení vlhkosti během období dešťů zvyšuje mléčný protein, tuk, pevné látky-ne-tučné a somatické buněčný počet.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Kromě způsobu krmení a řízení chovu ovlivňuje u dojnic příjem sušiny: produkce mléka (45 %), telesná hmotnost (17 %), klimatické podmínky (10 %), telesná kondice (6 %).

Další faktory ovlivňující produkci a kvalitu mléka

Kromě klimatických podmínek existují i další faktory, které mají vliv na produkci a kvalitu mléka. Mezi ně patří:

• Výživa: Krmná dávka má vliv na množství a kvalitu mléka, včetně chuti, nutriční hodnoty a složení. Vysoce energetické dávky se snadno fermentovatelných sacharidů zlepšují produkci mléka a snižují procento mléčného tuku. Typ píce, velikost částic, kvalita a obsah vlákniny také ovlivňují procento mléčného tuku. Jemné mleté krmné dávky produkují vyšší hladiny propionátu během fermentace, čímž se snižuje procento mléčných tuků. Kromě toho nedostatečné množství hrubých bílkovin ovlivňuje nádoj mléka a následně snižuje procento bílkovin v něm.
• Zdraví a fyziologie: Zdravotní stav krav ovlivňuje produkci a složení mléka. Expozice špíně, hnoje a kejdě zvyšuje riziko infekce a snižuje kvalitu mléka. Mastitida zhorší syntézu mléka, uvolňuje spojení mezi buňkami a zvyšuje propustnost do krve. Kromě toho mastitida zvyšuje procenta sodíku a chloridu v mléce, snižuje množství draslíku a mění složení mléčného tuku. Mastitida má menší vliv na celkové procento mléčných bílkovin, drasticky mění složení mléčných bílkovin.
• Plemena a genetika: Různé plemena krav mají odlišný podíl mléčného tuku a procento bílkovin a složení mléka. Například jersey mají nejvyšší procento mléčného tuku a mléko holštejnského skotu obsahuje méně kaseinů a více gama-kaseinu ve srovnání s mlékem od jiných plemen. Kromě toho má ayrshire nejvyšší úroveň kaseinu, následuje jersey, guernsey, hnědý švýcarský a holštýn. Doporučuje se vybrat plemeno s odpovídajícím výnosem mléka, bílkovin a tuku celkem, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
• Věk a fáze laktace: Mladší krávy mají vyšší nádoj mléka s větším obsahem tuku ve srovnání se staršími krávami. Fáze laktace také ovlivňuje procento mléčného tuku. Maximální procento mléčných tuků produkuje tak, že klesá během prvních dvou měsíců laktace a poté se postupně zvyšuje s postupem laktace. Během první poloviny laktace se obsah krátkých a středně dlouhých mastných kyselin v mléce zvyšují a podíl mastných kyselin s dlouhým řetězcem klesá. Během poslední poloviny laktace však nedojde ve složení mléčného tuku k dalším změnám. Na začátku laktace jsou bílkoviny jako kasein, beta-laktoglobulin a alfa-laktalbumin obtaženy v mléce hojně. Jak laktace postupuje, množství bílkovin se zvyšuje postupně a během březosti prudce stoupá množství bílkovin.
• Frekvence dojení: Zvýšení frekvence dojení až na 3krát denně zvyšuje výnos mléka o 15-20 %. Je ale jasné, že rostoucí frekvence dojení zvyšuje náklady na pracovní sílu a vybavení a snížení frekvence dojení ovlivňuje výnos a kvalitu mléka.
• Délka stání na sucho: Zvýšení nebo snížení délky období tání na sucho snižuje produkci mléka v příštím laktačním období. Doporučuje se mít délku 45-65 dní období stání na sucho s 12-13měsíčními intervaly, aby se maximalizovala produkce a kvalita mléka.

Vliv managementu farmy na produkci mléka

Při správném řízení farmy musí být kontrolován veškerý provoz na farmě, např. brakace, růst jalovic, počet a nákup nových zvířat, produkce na ustájovací místo, výživa, zdravotní stav zvířat, náklady na produkci, aj. Důležité je sledovat provoz, a zaznamenávat pravidelně množství nadojeného mléka od jednotlivých dojnic, znát cenu produkce mléka na farmě a podle toho pružně reagovat na změny cen mléka a krmiva.

Doba odpočinku krav se odvíjí také od kvality lehacího boxu (rozměry postýlky, podestýlka). Jestliže dříve se za optimální považovalo 12 hodin odpočinku, ale tam, kde se dojí třikrát denně se nově doporučuje, aby krávy odpočívaly o dvě hodiny déle, respektive 14 hodin. Pokud tuto zásadu nedodržíte, vystavujete se snížení produkce mléka. Kratší doba ležení také ovlivňuje obsah mléčného tuku, což souvisí s kratší dobou pufrace snadno degradovatelného škrobu a cukrů. Současně se také zvyšuje riziko výskytu metabolických poruch a pohybového aparátu.

S dobou odpočinku krav souvisí časový harmonogram prací ve stáji. K organizaci stáda přednášející doporučil nemíchat prvotelky se staršími kravami. Upozornil, že v opačném případě to přinese snížení produkce mléka a zvýšení nemocnosti krav na první laktaci. Pokud jse o management a výživu krav stojících na sucho a před porodem, Dr. Bach zdůraznil, že i u této kategorie zvířat se zvyšují požadavky na zajištění welfare. V rámci zajištění odpovídajícího klima ve stáji poukázal na význam větrání a dodal, že krávu na porodně by měly mít více prostoru odpovídající 12 m2.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

tags: #klimatické #faktory #ovlivňující #produkci #mléka

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost nerezové oceli
• Vlastnosti ekologického gumoasfaltu
• Ekologická likvidace laků
• Ekologické čištění židlí
• Podrobný postup instalace odpadu dřezu