Financování projektů na ochranu přírody v České republice

Mít pestřejší a odolnější krajinu je cílem dotačních výzev, které vypsalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Smyslem finanční podpory je napomoci k tomu, aby krajina a její obyvatelé byli odolnější vůči suchu, povodním a dalším projevům změny klimatu.

„Podnikáme mnoho kroků, jak naší půdě do budoucna zaručit ochranu. Je nutné půdu chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme proto zlepšit její kondici a celkově druhovou pestrost krajiny. V tom určitě pomohou nové prvky, které do naší krajiny patří,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jsou určené na projekty, které mají posílit ekologickou stabilitu krajiny - jde třeba o tůně, mokřady, vodní nádrže, stromořadí, větrolamy, remízky a podobně. Tyto prvky zvyšují biodiverzitu, snižují erozi a navracejí do zemědělské krajiny ptáky, opylovače a další živočichy. Zároveň podporují lepší vsakování vody do půdy a pomáhají zachycovat znečištění, což vede k lepší kvalitě a úrodnosti půdy. Zmírňují tak negativní dopad klimatických změn na přírodu,“ doplňuje ministr Petr Hladík a zároveň připomíná nedávno přijatou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

„Právě ta odstranila hlavní bariéry pro návrat těchto prvků do krajiny a umožnila vytvořit nový krajinný prvek jako součást zemědělské půdy bez odnímání a odvodů,“ uzavírá ministr.

Obě nově vypsané dotační výzvy podporují tvorbu a obnovu vodních a vegetačních krajinných prvků a odstranění negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině. Míra výše podpory se liší podle jednotlivých aktivit a může dosáhnout až 100 procent nákladů,“ upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Právě fond žádosti přijímá a vyřizuje. O finance na své projekty se mohou ucházet vlastníci a správci pozemků ze širokého okruhu subjektů. Může jít o samosprávy krajů, měst a obcí a další veřejné subjekty, obchodní společnosti, zemědělce a jiné fyzické osoby podnikající i nepodnikající.

Čtěte také: Ekologické investice Billa Gatese

Prostředky z dotačního titulu jsou určeny na větší projekty s náklady přesahujícími pět milionů korun. Krajinné prvky jsou významným prvkem v adaptaci na změnu klimatu. Pomáhají proti suchu, protože udržují vodu v krajině a zabraňují jejímu rychlému odtékání. Rovněž se díky nim méně vyplavuje půda a brání větrné i vodní erozi. V neposlední řadě jsou nepostradatelné pro mnoho druhů rostlin a živočichů, poskytují cenná útočiště opylovačům a přirozeným nepřátelům škůdců a zvyšují také odolnost krajiny vůči extrémním výkyvům počasí.

Dotační výzvy a programy

Ministerstvo životního prostředí připravilo ve čtyřech nových výzvách k dispozici celkem 370 milionů korun z evropských fondů.

• Výzva č. 73 z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je relevantní pro území méně rozvinutých regionů, mezi něž patří Ústecký, Karlovarský, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. Ve výzvě je připraveno 400 milionů korun.
• Stejná částka je připravena i ve výzvě č. 13/2024 financované z Národního programu Životní prostředí (NPŽP), která míří do takzvaných přechodových regionů, kam se řadí Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina.

„Výzvy se vzájemně doplňují. Pro obě jsou stanoveny stejné termíny. Příjem žádostí začíná 20. listopadu a skončí 30. června příštího roku," upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Lokální ochrana před povodní i sesuvy půdy: Především obce, kraje a další subjekty mohou od 13. srpna do konce dubna příštího roku čerpat peníze z Operačního programu Životní prostředí. Ve výzvě č. 87 je připraveno celkem 100 milionů korun na zpracování digitálních povodňových plánů, analýzy odtokových poměrů či pořízení protipovodňových varovných systémů.

„Preventivní protipovodňová opatření jsou investicí do bezpečnější budoucnosti. Nejenže pomáhají snižovat náklady na opravy a obnovu po povodních, ale především umožňují obcím připravit se na krizové situace včas, než vůbec nastanou. Proto jsme pro obce připravili 100 milionů korun na zpracování těchto plánů a analýz,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čtěte také: Emise padělaných peněz: Rizika a prevence

Na nápravu nebezpečných svahových nestabilit a sanaci vyčlenil resort životního prostředí 150 milionů korun (výzva č. 89). Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 13. srpna 2025 do 30. ledna 2026.

„Prudké srážky mají sílu uvolňovat nestabilní svahy a spouštět nebezpečné sesuvy, které mohou představovat vážné ohrožení života i infrastruktury. Proto podporujeme projekty na jejich stabilizaci, a to částkou až do výše 80 % způsobilých výdajů,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Od 30. července do 30. ledna 2026 je také možné podávat žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o naši přírodu a krajinu, usnadňovat návštěvníkům její poznávání či omezit výskyt invazivních druhů rostlin a živočichů. K dispozici je celkem 120 milionů korun.

Žadatelé z řad obcí, krajů, vysokých škol, výzkumných institucí, fyzických osob a dalších subjektů mohou pro své projekty využít až 90% podporu na péči o významné části přírody a krajiny (výzva č. 90). Pomoc konkrétně směřuje například na výřez náletů, kácení dřevin, sečení luk, pastvu, tvorbu tůní a mokřadů a další aktivity, které přispějí k podpoře biodiverzity. Podporu mohou získat i projekty, které se snaží omezit šíření invazivních a expanzivních druhů, jako je např. jmelí, střemcha, norek nebo sumeček americký. Celková alokace této výzvy je 20 milionů korun.

Poslední z čtveřice nových výzev (výzva č. 91) s alokací 100 milionů korun je určená správám národních parků, Správě jeskyní ČR a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, které dotační prostředky mohou investovat do stejných opatření péče o chráněná území, ale navíc také do projektů zaměřených na vytváření vodních prvků v krajině (např. tůní, mokřadů ad.) nebo na rozvoj návštěvnické infrastruktury pro usměrnění návštěvníků. Žádosti včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2021-2027 je možné podat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21+.

Čtěte také: Podmínky pro získání peněz za likvidaci

Podpora environmentálních projektů pokračuje prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí i v období 2021-2027. Alokace: 62,4 mld. Termíny pro podání žádostí jsou různé a je potřeba sledovat aktuální výzvy.

Další možnosti financování

Kromě výše zmíněných dotačních výzev existují i další možnosti financování projektů na ochranu přírody:

• Národní program Životní prostředí (NPŽP): Podprogram slouží k financování opatření týkající se tvorby a obnovy ekostabilizačních prvků v krajině. Maximální výše podpory v rámci podprogramu činí 250 tis. Kč.
• Fond pro udržitelný život: Založen JRD Group v roce 2022. Vybraným projektům založí dárcovskou kampaň na portále Darujme.cz. Celkem bude rozděleno cca 2 mil. Kč.
• Nadace Partnerství - Škoda Stromky: Podporována výsadba dřevin především v urbanizovaném prostředí nebo v jeho těsné blízkosti, která povede ke kultivaci a zmírnění projevů změny klimatu na lokální úrovni.
• Dotační titul „Zdravá krajina 2025“: Účelem dotačního titulu je zajistit podporu pro ekologicky zaměřené projekty s opatřeními cílenými na zlepšení lokálního mikroklimatu v krajině a retenci vody prostřednictvím nových výsadeb.

Příklad úspěšného projektu

Přírodní rezervace Bažantula prošla v letech 2019 až 2021 zásadní proměnou. Rozsáhlé zemní a stavební práce pomohly obnovit přírodovědně nejcennější části rybniční soustavy u Studénky. V rámci projektu, který podpořily fondy EU, se opravily poškozené hráze a technické objekty, obnovila litorální (pobřežní, pozn. red.) pásma, zvětšily plochy rákosin a odbahnily se zdrže rybníků. Rybniční ostrovy byly upraveny tak, aby se zlepšily podmínky pro hnízdění ptáků.

Financování ochrany přírody v Africe

Evropská unie si je vědoma specifického geopolitického postavení Afriky a jejího mimořádného významu pro ochranu biodiverzity včetně přírodních ekosystémů a potřebu podpory udržitelné hospodářské prosperity. Poškozování přírodních stanovišť na tomto světadíle je obecně alarmující, ale i správa vlastních chráněných území zůstává ve velké míře nedostatečná. S výjimkou některých zemí (Jihoafrická republika, Rwanda, Keňa) je správa CHÚ velmi podfinancována a dosahuje pouze desítky či menší stovky USD na 1 km2.

V průměru jsou africká CHÚ financována pouze z 10 až 20 % potřebných nákladů. Pandemie covid-19 doprovázená výpadkem příjmů z ekoturismu míru podfinancování a nestabilitu financování chráněných území jenom obnažila.

Návrh změny financování africké ochrany přírody

Níže jsou uvedeny návrhy principů určených k zefektivnění a k stabilizaci financování ochrany přírody a chráněných území v subsaharské Africe.

1. Příspěvkové platby státům za ekosystémové služby v chráněných územích
2. Příspěvkové platby státům za ekosystémové služby ekosystémů mimo chráněná území
3. Vytvoření nového programového systému rozvojové pomoci EU pro udržitelnou ekoturistiku
4. Zajištění minimálního základního podílu příspěvku mateřských zemí na správu CHÚ
5. Využití příspěvků od NGO

Tento model předpokládá dobrovolné dohody realizace s jednotlivými africkými zeměmi.

tags: #peníze #vybrané #na #ochranu #přírody #financování

Oblíbené příspěvky:

• Vodní nádrž Bedřichov
• Tipy pro třídění odpadu
• Udržitelný přístup v kanceláři
• Tipy pro zlepšení kresby
• Prodejny ekologické drogerie