Perspektivy obnovitelných zdrojů v České republice

V Česku můžeme pozorovat boom obnovitelných zdrojů energie (OZE) pořizovaných především domácnostmi, kterých loni přibylo téměř 50 000. Celkově však Česko v OZE zaostává za světem.

Rozvoj všech typů obnovitelných zdrojů energie je sázka na jistotu. Výroba elektřiny ve slunečních a větrných elektrárnách je nejlevnější dostupnou technologií na trhu.

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %.

Tabulka níže ukazuje rozvoj spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů tak, jak jej Komora OZE předložila na jednání Uhelné komise.

Obnovitelné zdroje energie a jaderné technologie si nekonkurují protože cyklus výstavby a uvedení do provozu jaderných zdrojů významně překračuje horizont r.

Čtěte také: Co je to skládka?

Jen za první pololetí solární elektrárny vyrobily o pětinu více elektřiny než za stejné období loňského roku, ukazují data provozovatele přenosové soustavy. Ve srovnání s rokem 2023 jde dokonce o dvojnásobný nárůst.

Jak na tom byly OZE v Česku v roce 2021? V Česku můžeme pozorovat boom obnovitelných zdrojů pořizovaných především domácnostmi. Nový obnovitelný zdroj energie si loni pořídilo padesát tisíc z nich. Na čtyřnásobek narostl zájem o tepelná čerpadla za posledních 10 let a zájem o fotovoltaiku narostl za dva roky na trojnásobek. Peletami topí přes 40 tisíc domácností a firem, solární termické kolektory využívá přes 115 tisíc domácností.

Na druhou stranu velká, systémová energetika přechází na obnovitelné zdroje příliš pomalu. Jeden příklad za všechny: větrná elektrárna se tu nepostavila už druhý rok po sobě žádná, vítr dodává sotva jedno procento elektřiny. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.

Jejich větší rozvoj však nepochybně brání obstrukce ve schvalování ze strany určitých zájmových skupin. U větrných elektráren je především potřeba zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, což ostatně platí i pro ostatní druhy OZE.

Bude potřeba akceptovat vývoj technologií větrných elektráren, zejména rostoucí výšku. Navrhujeme také umožnit a podpořit výstavbu na území lesů včetně nynějších holin, protože nynější větrné elektrárny jsou výškou dolní úvratě daleko nad běžnou výškou lesa.

Čtěte také: PET lahve a recyklace

Přípravy na zrychlený odklon od fosilních paliv, ať už v Česku nebo na úrovni celé EU ukazují, že to bude přesně naopak. Možná budeme o pár let déle využívat uhlí, to ale nic nemění na tom, že tempo, jakým se budou rozvíjet obnovitelné zdroje a šetrné budovy, zrychluje. Válka tempo ještě zvýšila, stejně jako předválečné hrátky s cenou plynu.

Ministerstva začala intenzivně pracovat na odbourávání bariér, které jsou tím největším a někde dokonce jediným důvodem pomalého rozvoje. Precizují a rozšiřují se stávající dotace a podpory, připravují se nové.

Společně s kolegy a partnery navrhujeme v energetickém zákoně zvýšení výkonové hranice výroben elektřiny pro povinnost být držitelem licence z 10 kW na 50 kW, což je rychlé opatření pro samovýrobce přímo v místě spotřeby.

Na druhou stranu si musíme uvědomit, že Česko v rozvoji čisté energetiky ztratilo nejméně deset let. Instalovaný výkon fotovoltaik pro pokrytí vlastní nebo lokální spotřeby tu roste meziročně o polovinu či na dvojnásobek, takže bude chvíli trvat, než se v tuzemsku dostaneme na stovky megawattů ročně. V tuto chvíli je úzké hrdlo především v dostupnosti technologií a montážních firem.

První vlaštovky se už objevují, podívejte se například na hlavní město Praha nebo některé městské části, které i v rámci současné legislativy dokázaly najít a prošlapávají cestu. Tu důležitou změnu ale přinese až nový energetický zákon, na ten si budeme muset počkat, vláda by ho měla mít k projednání do konce roku.

Čtěte také: Koncept ekologické perspektivy

V největší míře se teď věnujeme identifikaci bariér, které brzdí rozvoj obnovitelné energetiky. Jde o mix desítek opatření, stavebním zákonem počínaje a řešením nedostatku instalačních kapacit či hasičskými předpisy konče.

Solární elektrárny v České republice čeká opět rekordní rok. Alespoň co do objemu výroby elektřiny.

Výstavba nových zdrojů se pochopitelně projevila také na celkově vyšší výrobě solárních zdrojů v Česku. Jak je vidět na grafu zobrazujícím kumulativní roční výrobu elektřiny ze solárních zdrojů, jejich výroba se za poslední dva roky více než zdvojnásobila.

Tyto zdroje vyrobily přes 650 GWh elektrické energie, tedy dostatek elektřiny pro roční spotřebu více než 200 000 českých domácností.

Alespoň to předpokládá národní klimatický a energetický plán, který vláda schválila na přelomu loňského a letošního roku. To znamená, že by v Česku mělo každý rok vyrůst přibližně 1 GW nových solárních zdrojů - výkon srovnatelný s jedním blokem jaderné elektrárny Temelín. Nárůst instalovaného výkonu, na který jsme byli zvyklí z posledních dvou let, by se tedy měl opakovat každoročně až do roku 2030.

Důvodem je, že se ceny elektřiny na spotových trzích v poledních hodinách v posledních dvou letech podstatně snížily.

Z ní plyne, že také společnost ČEZ snížila své cíle ohledně výstavby obnovitelných zdrojů do roku 2030. ČEZ snížil svůj cíl výstavby přibližně na polovinu.

Za poslední dva roky (až do května tohoto roku) byla uvedena do provozu pouze jedna solární elektrárna s výkonem přes 10 MW. Tuto elektrárnu uvedla do provozu společnost ČEZ u obce Dolní Podluží na Děčínsku.

S těmi ovšem vláda nepočítá a spoléhá na to, že si investoři vystačí s investiční dotací z Modernizačního fondu. Po zavedení provozních dotací na solární zdroje volají dlouhodobě oborové organizace, dosud ovšem bezvýsledně.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. V dnešní zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. V Rakousku obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrývaly spotřebu elektřiny ze 78 procent. Nad hranicí 70 procent bylo vedle Rakouska v EU pouze Švédsko. V České republice činil podíl obnovitelných zdrojů 15 procent.

Elektřina z obnovitelných zdrojů v EU předloni pocházela ze 36 procent z větrných elektráren. Podíl vodních elektráren na pokrytí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů činil 33 procent a podíl solárních elektráren 14 procent. Zbytek připadal na biopaliva a další obnovitelné zdroje.

Pokud se uměle snižuje výroba z konvenčních zdrojů, pak zcela logicky roste poměr výroby z OZE.

Ale z hlediska EU je to zcela bezvýznamné, přechod na OZE je jasný, pro nás to bohužel bude znamenat další technické zaostávání.

OZE se by se nikdo nevysmíval, kdyby je lidé jako vy neprosazovali jako recept na všechno.

Ale jedno je jisté, v roce 2040 už budeme mít v bateriové akumulaci větší stabilní výkon nežpřípadné Dukovany 2. A bude to i levnější.

Bateriové úložiště budou vykrývat výkyvy a výrobu v rámci hodin, v rámci dnů to bude energie uložená do H2. Jen Německo bude při výkonu FVE 200 GW a VTE 100 GW po roce 2030 produkovat přebytky stovky GWh každý den. Každodenní přebytky začne Německo produkovat od roku cca 2026.

Jde o mix desítek opatření, stavebním zákonem počínaje a řešením nedostatku instalačních kapacit či hasičskými předpisy konče.

FVE patří převážně na střechy budov. Co se týče cen pak FVE snížila zásadně ceny všem odběratelům , protože snížila ceny na spotovém trhu.

Pokud bude pokračovat současný trend růstu cen konvenčních energií a poklesu cen OZE, pak ani nemusíme řešit otázku životnosti zásob konvenčních energií, obnovitelné zdroje se prosadí ekonomickou cestou [Lomborg].

Celkový energetický potenciál OZE byl v ČR odhadnut asi na 25 % současné spotřeby [Pacesova]. Pokud by nehrály roli ekonomické a jiné vlivy, je tento potenciál dostatečný pro zajištění chodu společnosti bez výrazného omezení životního komfortu, viz například [Factor10].

Do roku 2020 se předpokládá využití zhruba 50 % teoretického potenciálu OZE. Dominantním zdrojem bude i nadále biomasa. Pro výrobu elektřiny však bude využit jen malý podíl, většina bude tak jako dosud využívána k výrobě tepla. Současná praxe spoluspalování biomasy ve velkých elektrárnách je sporná, z hlediska využití primárního zdroje je vhodnější kogenerační výroba elektřiny a tepla.

Energetický potenciál vodních elektráren je v podstatě vyčerpán. Elektrárny v nevyužívaných lokalitách mohou přidat nejvýš 10 % k současné produkci. Další mírný nárůst mohou přinést rekonstrukce stávajících elektráren.

U větrných elektráren se předpokládá, že do roku 2020 by produkce elektřiny mohla dosáhnout úrovně vodních elektráren a pak by dále rostla na více než dvojnásobek. Ještě rychlejší růst je očekáván u fotovoltaiky, přesto v roce 2020 bude její podíl na výrobě elektřiny asi poloviční ve srovnání s větrem.

Obnovitelné zdroje, s výjimkou biomasy, mají ve srovnání s konvenčními zdroji nízké provozní náklady - "palivo" je zdarma. Rovněž emise při výrobě elektřiny jsou téměř nulové.

Analýza životního cyklu (LCA) vyhodnocuje všechny fáze životního cyklu produktu takzvaně "od kolébky do hrobu". Hodnocení zdrojů energie zahrnuje těžbu a zpracování surovin, případně paliva, jejich dopravu, výrobu polotovarů a konečných výrobků, výrobu a distribuci energie a likvidaci nebo recyklaci na konci životnosti včetně nakládání s odpady.

Ve všech uvedených fázích je možno kromě finančních nákladů sledovat spotřebu nebo produkci energie - indikátory EROEI (někdy též EPR) nebo EPBT, jejichž význam je vysvětlen dále.

Energetické hodnocení má z tohoto pohledu jednoznačnou výhodu ve skutečnosti, že 1 kWh v současnosti se rovná přesně 1 kWh v libovolně vzdálené budoucnosti bez ohledu na cenu, která v uvedeném období může výrazně kolísat.

Pokud průměrný EROEI v dlouhodobém horizontu klesá, cena energie musí růst, jinak nezbývají prostředky pro obnovu investic. Pro fungování vyspělé společnosti je nutno, aby tento poměr byl nejméně 10 nebo radši více.

U všech konvenčních paliv EROEI s časem klesá, protože snadno dostupné zásoby jsou vyčerpány a energetická náročnost těžby postupně roste. V současnosti je EROEI kolem hodnoty 10 jak u ropy tak u uhlí, ale například u ropných písků jen 1,5 až 3. Naproti tomu vodní elektrárny se pohybují v rozsahu 40 až 200 i více a větrné v českých podmínkách kolem 20. Fotovoltaika dosahuje v ČR hodnoty EROEI kolem 10, ale na rozdíl od konvenčních zdrojů se rychle zlepšuje, viz obrázek 2.

EPBT (Energy PayBack Time) - energetická návratnost - je doba, za kterou elektrárna vyrobí tolik energie, kolik bylo vloženo do její výroby. Ve všech případech se porovnává spotřeba energie v současnosti s produkcí energie v budoucnosti.

Environmentální dopady jsou u všech OZE řádově nižší než při spalování fosilních paliv.

Emise látek poškozujících ozonovou vrstvu - v tomto ukazateli je jaderná energie až o dva řády horší než obnovitelné zdroje.

Obnovitelné zdroje jsou již dnes z hlediska poměru vložené a získané energie srovnatelné s konvenčními zdroji, v řadě případů i lepší.

V dohledné době lze postupně očekávat i dosažení konkurenceschopnosti z finančního hlediska.

Tabulka: Rozvoj spotřeby elektřiny z OZE v ČR do roku 2030 (Komora OZE)

tags: #perspektivy #obnovitelných #zdrojů #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Projevy o ekologii v Senátu ČR
• Jak ukončit povinné ručení
• Svoz objemného odpadu - harmonogram
• Dopady studie
• Odpad z kuchyně v ČR