Český svaz ochránců přírody je spolek lidí, kteří mají rádi přírodu a chtějí ji aktivně chránit. V současné době má téměř 7000 členů. Mezi nimi jsou profesionální odborníci i nadšení dobrovolníci, dospělí i děti. Každý může pomoci. Máte rádi přírodu? Přidejte se k nám!
Rok 2022 byl pro Sedmihorské mokřady, lokalitu v Českém ráji na dohled od světoznámého Hruboskalského skalního města, bez nadsázky přelomový. O rozsáhlé a náročné revitalizaci, jejímž výsledkem je soustava krásných tůní na ještě nedávno zpustlých a odvodněných pozemcích, bylo již řečeno a napsáno mnohé.
Revitalizace by nebyla možná bez úzké spolupráce s vlastníky. Někdo dá souhlas s tím, aby mu na pozemku vznikla tůň, někdo pozemek raději prodá. Právě výkupy pozemků v rámci kampaně Českého svazu ochránců přírody Místo pro přírodu, jsou pro úspěch projektu klíčové. Výkupy stále pokračují, aby bylo možné v aktivitách ve prospěch přírody pokračovat na co nejucelenějším území.
Tak se podařilo ve druhé polovině loňského roku získat další dva pozemky o celkové výměře přes půl hektaru (6266 m2). Jeden z pozemků je pro udržení příznivého vodního režimu na lokalitě klíčový, protože leží v její úplně nejnižší části a ovlivňuje tak odtok veškeré vody ze severní části mokřadů. Celkem již Český svaz ochránců přírody na Sedmihorských mokřadech vlastní více jak 1,6 hektaru pozemků a spoluvlastnické podíly na síti bývalých cest, křižujících celou lokalitu.
Další kapitolou je údržba ploch. Na části mokřadů zůstávají i nadále rákosiny, mnoho mokřadních druhů však dává přednost otevřenému, nezarostlému terénu. Pokud chceme, aby se na mokřadech dařilo co největšímu množství druhů, je třeba se o část plochy starat, aby nezarostla. V úvahu přichází buď kosení nebo pastva. Na Sedmihorských mokřadech jsme loni zkoušeli oboje, někdy se zde pohyboval skot a jindy dobrovolníci s kosami, křovinořezy, hráběmi a vidlemi.
Čtěte také: Podpora Záchranné Stanice JARO
Samozřejmě, že ochránce přírody zajímá, jak se všechna ta práce projeví, co zde roste a žije. Po celý rok proto probíhal průzkum, zaměřený především na ptáky a obojživelníky. Výsledek? Během roku zde bylo pozorováno 90 druhů ptáků! Více méně stálými obyvateli Sedmihorských mokřadů byly mimo jiné čejky, volavky bílé i popelavé, labutě, kulík říční, chřástal vodní, moták pochop, ale i velké vzácnosti, jako vodouš kropenatý, slavík modráček, bekasina otavní či jeřábi popelaví, kterým se zde poprvé v historii povedlo vyvést mládě. Spíše ojediněle zde bylo možno zastihnout další zajímavé druhy, například cvrčilku slavíkovou, chřástala kropenatého, luňáka červeného či orla mořského.
Z obojživelníků zde bylo pozorováno 6 druhů žab (kuňka obecná, rosnička zelená, skokan zelený, skokan štíhlý, skokan hnědý, ropucha obecná), což je polovina všech druhů u nás se vyskytujících, a čolek obecný.
„S Českým svazem ochránců přírody spolupracuje náš nadační fond na podobných projektech již od roku 2008,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. „Záchrana mokřadních lokalit a péče o ně má velký smysl a my se na nich rádi podílíme.
V Křížovském lomu na Podblanicku se v minulém století těžil stavební kámen. Po ukončení prací začal lom pomalu zarůstat. Dnes by byl už zarostlý hustým křovím a stromy, kdyby se o něj nezačala starat místí organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim. Díky nim je tu dnes co ukazovat - jak z geologie, tak ze živé přírody.
Nedaleko Velkého Blaníku se zakusuje do vrchu Křížovská hůra lom, v němž se těžila blanická ortorula; kámen, z něhož je tvořen i legendární Blaník. Po ukončení těžby v roce 1986 byl lom ponechán samovolnému vývoji. Na holých skalách se vytvořila vzácná společenstva rostlin a živočichů, kterým vyhovují takováto extrémní stanoviště (kterých je dnes v naší krajině velmi málo). Osluněné plochy skal hostí vzácnější druhy hmyzu, jako je třeba motýl okáč strdivkový, potkáte tu i vyhřívající se ještěrky obecné. Nejcennějším pokladem lomu jsou ale lišejníky, vědci jich zde našli 78 druhů! Na kamenech najdete např. šálečku, na zemi dutohlávku a na stromech třeba provazovku.
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
Lom však postupně zarůstal a vzácné druhy mizely. Lokalitu si proto vzali pod křídla místní ochránci přírody ze ZO ČSOP Vlašim, kteří se snaží pomocí pil udržet její původní tvář. Na dně navíc vyhloubili jezírko, které napájí jen dešťová voda.
„V letošním roce jsme se rozhodli, že využijeme možnosti programu NET4GAS Blíž přírodě a lom zpřístupníme veřejnosti. Je důležité lidem vysvětlit, že různorodá přírodní stanoviště a péče o ně znamenají větší biodiverzitu. Navíc si zde návštěvníci budou mít možnost detailně nastudovat zajímavé složení horniny, se kterou je možné setkat se v okolí na mnoha krajinných i stavebních prvcích.“ říká Karel Kříž ze základní organizace ČSOP Vlašim. V rámci projektu zde bylo instalováno 6 informačních tabulí, vytvořen detailní výbrus blanické ortoruly.
Křížovský lom leží jižně od Vlašimi při komunikaci vedoucí z obce Kondrac do Křížova, zhruba 1,5 km severně od Křížova. GPS: 49°39'6.844"N, 14°53'16.149"E. Jedná se o 98. lokalitu vybudovanou díky programu NET4GAS Blíž přírodě. Jeho prostřednictvím již třináctým rokem společnost NET4GAS podporuje projekty v oblasti ochrany přírody po celé České republice.
Společnost NET4GAS je spolehlivým a bezpečným provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v České republice a rozvíjí odpovědnou politiku ochrany životního prostředí s ohledem na současné a budoucí generace. Od toho se odvíjí nejen její odpovědné podnikání, ale také dlouhodobá strategie firemní filantropie realizovaná od roku 2007 v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě. Je dlouholetým generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody, se kterým se podílí na zpřístupnění přírodně cenných lokalit veřejnosti, a také celostátních přírodovědných soutěží Zlatý list a Ekologická olympiáda, které pořádá Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP.
Čtěte také: Historie Svazu pro ochranu přírody
tags: #svaz #ochrancu #prirody #trutnov #aktuality