Pěstování dýně: Stanoviště a půda pro bohatou úrodu

Dýně neboli tykve se na našich zahradách i v kuchyních stále více zabydlují a to je dobře. Jsou zdravé, chutné a mají široké využití. Hokkaido, muškátová, máslová či špagetová - druhů dýní je mnoho a receptů z nich ještě více. Vyzkoušejte si vypěstovat některou z nich a užijte si jejich jemnou chuť a vůni v přílohách, polévkách či dezertech. Za trochu péče dostanete bohatou úrodu. Pěstování dýní není nijak náročné a téměř všechny druhy vyžadují stejnou péči.

Jak a kdy dýně vysévat a vysazovat?

První možností je vysévat si dýni přímo ze semínek, tou druhou pak vysazovat jednoduše rovnou sazenice. Dýně se vyznačují bujným růstem a vysokou plodností, takže potřebují dostatek prostoru a živin, aby mohly vydat více plodů. Výjimku mohou tvořit velkoplodé dýně, kde je naopak dobré odlámat některé plody, aby se síla rostlin mohla soustředit na jeden, maximálně dva plody, a ty nechat vyrůst do maximální velikosti a zralosti. Všechny tykve se vyznačují tím, že za dobrých podmínek vyrazí nové rostlinky ze semen velmi rychle, často v růstu předběhnou i již vzrostlé sazeničky, které mohou přesazením z nádoby na záhon utrpět “přesazovacím šokem” a částečně ve vývinu stagnovat. Navíc rostliny ze semen bývají odolnější a můžete si vybrat z většího množství odrůd. Nemusíte se bát, že by semena vyrašila pozdě.

Výsev semen a předpěstování sazenic

Dýně lze považovat za nenáročné plodiny, které pěstujeme v prohřáté a dobře vyživené půdě. Ideální teplota pro klíčení je asi 20 až 25 °C. Proto je ideální čas nastává pro výsev už na konci dubna, pokračovat můžeme až do konce května. Vysévat můžete rovnou do záhonu, do hloubky 3 až 5 cm. V zemině vyhloubíme důlky, kam vysejeme 2 až 3 semena. Sadbu si můžeme také předpěstovat. Konkrétně u dýní však tento postup žádné zvláštní výhody nemá. Doporučit lze předpěstování v chladnějších oblastech, a to přibližně s předstihem 4 týdnů. Ideálně tak začínáme už na počátku dubna. Pěstované rostliny je vhodné postupně otužit. Sazenice následně pěstujeme ve sponu 2 x 0,5 až 1 metr od sebe. Vždy však záleží na odrůdě.

Výsadba sazenic

Co se týče sazenic, do záhonu je můžeme dát až po 15. květnu, tedy takzvaně po ledových mužích. Pokud chceme svoje výpěstky účinně chránit proti nežádoucím vnějším vlivům, můžeme překrýt výsadbové místo netkanou bílou textilií.

Stanoviště a půda pro dýně

Dýním vyhovuje slunečné stanoviště, alespoň částečně kryté před silnějšími větry. Pozemek by měl být ideálně směřován k jihu. Dýně mají rády teplé a slunné stanoviště s úrodnou půdou a dostatkem deště nebo pravidelnou zálivkou.

Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování

Vzhledem k množství plodů, které se na jedné rostlině vytvoří, je potřeba, aby dýně měla propustnou půdu s dostatkem humusu a živin. Potřebují primárně propustnou, středně těžkou půdu s dostatkem humusu, která bude bohatá na živiny. Mnoho zkušených zahrádkářů ji proto pěstuje přímo na kompostu. Není to však podmínkou, stačí jí pravidelně dodávat na záhon živiny, jako např. chlévskou mrvu nebo právě kompost. Dýně jsou vděčné za první trať a protože dobře reagují na organické hnojení hnojem nebo dobře rozloženým kompostem, často se pěstují právě jako pokryv kompostu, aby přes léto tolik nevysychal.

Péče o dýně během růstu

Základními podmínkami pro úspěšné pěstování dýní je jejich důsledné odplevelování a také pravidelná zálivka. Zálivku je vhodné provádět obden, nejlépe navečer. Rostlina pak vodu poměrně dobře využije. Dýně jsou velice odolné rostliny a pěstování není nikterak náročné. Stačí, když budeme občas odplevelovat a v případě velkého sucha pravidelně zalévat. Dýně mají bohatou kořenovou soustavu, která zasahuje hluboko do půdy, a většinou si potřebnou vláhu obstarají samy. Průběžně také zkontrolujte, jestli rostlina není napadena plísní. A pozor, pokud dýně pěstujeme opakovaně, musíme pokaždé zvolit jiné místo. Tím zabráníme nežádoucímu postupnému vyčerpání půdy. Dýně ale jinak jsou ochotny úspěšně růst téměř kdekoliv, dařit se jim bude i u plotu nebo pergoly.

Sklizeň dýní

Různé odrůdy mají různou vegetační dobu, většinou se pohybuje mezi 110-130 dny. Obvyklá doba pro sklizeň dýní nastává zhruba na konci prázdnin. Pokračuje až do konce října, nejpozději však musíme výpěstky ze záhonu sklízet do příchodu prvních mrazíků. Vyzrálou dýni poznáme tak, že slupka plodu je natolik tvrdá, že do ní nedokážeme zarýt nehet. Je slupka tvrdá a matná? V takovém případě je již dýně patrně dobře zralá. Týká se to hlavně známé odrůdy hokaido.

Většina dýní nasazuje na dlouhých výhonech na květy a plody postupně, postupně je také sklízíme. Poslední plody většinou nestačí natolik vyzrát, proto je zpracujeme jako první. Tyto nejmladší plody nemá smysl skladovat, neboť mají tendenci rychle uhnívat.

Skladování sklizených dýní

U plodů, jež budeme skladovat, necháme stopku alespoň 2-5 cm dlouhou, aby plod chránila před průnikem infekce, jež by způsobila plesnivění či hnití. Po sklizení necháme dýně ještě alespoň týden na sluníčku nebo na vzdušném světlém místě, aby ještě dozrály a slupka vytvrdla. Pak můžeme dýně skladovat ve sklepě přes celou zimu.

Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně

Druhy dýní a jejich využití

Existuje mnoho různých druhů dýní, které se liší barvou, tvarem a velikostí.

• Hokkaido: Je lahodná jemná dýně, kterou u nás seženete nejčastěji v oranžové nebo tmavě zelené barvě. Dužina je sladší, proto se dýně hodí do polévek, omáček, místo bramborové kaše jako pyré nebo do sladkých dezertů. Je to jediná dýně, kterou můžete konzumovat i se slupkou. Ta při tepelné úpravě perfektně změkne.
• Muškátová dýně: Se žebrovanou strukturou, od světle oranžové až po tmavě šedou, zelenou či oranžovou s charakteristickým bílým ojíněním. Má podobné využití jako hokkaido. Pokrmům dodá nejen jemnou chuť, ale také vůni muškátového oříšku.
• Máslová dýně: Je skvělá na zapékání, například naplněná masovou směsí, ale opět se hodí do polévek či pyré. Je velmi jemná a voní po rozpuštěném másle. Výborné využití má v koláčích a dalších sladkých pokrmech.
• Špagetová dýně: Jak už název napovídá, je specifická tím, že dužnina se po tepelné úpravě rozpadne na jednotlivá vlákna připomínající špagety. Proto ji také můžete využít a nahradit s ní klasické těstoviny. Můžete ji však využít i jako zavářku do polévky.

Tabulka: Přehled vlastností vybraných odrůd dýní

Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství

tags: #pěstování #dýně #stanoviště #půda

Oblíbené příspěvky:

• Rozčarování v Havířově-Bludovicích
• Nízkoemisní Zóny v ČR
• Ekologické vlastnosti Climatizer Plus
• Příroda a zvířátka Schleich: Skvělý tip na dárek
• Výhody a Nevýhody Modulových Domů