Pěstování Přímo Na Kompostu: Jak Na To

Kompostování je přirozený proces, který lidé pozorují a využívají už po staletí. Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu. Naučte se kompostovat správně a udržitelně. Díky kompostu snížíte množství odpadu a zároveň podpoříte zdravý růst rostlin.

Co Je To Kompost A Proč Kompostovat?

Kompost primárně slouží k hnojení půdy. Jeho hlavní složkou jsou organické látky původem z odumřelých zbytků rostlin. Rozkladem této organické hmoty se vytváří kyprá zemina s humusem. Kompostováním lze zničit mnohé rostlinné patogeny. Je proto lepší napadené rostliny nenechávat ležet na záhonech a raději je podrobit termofilnímu kompostování (horké fázi kompostování). Užitečné termofilní mikroorganismy přímo soupeří s organismy, které způsobují choroby rostlin, nebo je tlumí či zabíjí. Některé organismy přítomné v kompostu produkují antibiotika, která potlačují rostlinné choroby. Zde je opět důležitá termofilní fáze, během níž jsou semena “uvařena”.

Důvodů k třídění biologického odpadu je hned několik. Snížíte až o čtyřicet procent množství směsného odpadu v domácnosti, zbavíte se zápachu v odpadkovém koši, vyrobíte si kvalitní hnojivo pro vlastní potřebu a navíc vracíte do půdy to, co z ní berete a co jí tedy chybí. Třídit biologický odpad a následně jej kompostovat dnes mohou všechny domácnosti, od rodinných domků až po panelové byty.

Kompostér Na Vlastní Zahradě

S kompostérem ve své zahradě ušetříte peníze za hnojivo tím, že do své zahrady vnesete kompost bohatý na živiny. Kompostér je dřevěný nebo plastový kontejner určený k ukládání kompostu. Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Velikost Kompostéru

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Otevřený Kompost

• Nevýhody:
  • Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
  • Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
  • Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

Uzavřený Kompostér

• Výhody:
  • Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
  • Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
  • Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
• Nevýhody:
  • Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíc korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu.
  • Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat.
  • Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Co Patří Na Kompost - A Co Nepatří?

Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Pro udržitelné a ekologicky šetrné hnojení jsou vhodné kompost, koňský hnůj, rohové piliny nebo kvalitní organické značkové hnojivo.

Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování

Přehled Kompostovacích Poměrů

Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky. Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Co Všechno Se Dá Kompostovat

Skladba materiálu ke kompostování by měla být pestrá. Na dno kompostu patří hrubší materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Ale i ve vyšších vrstvách by se měly objevit nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka či hobliny. Materiál bychom měli dobře promíchávat: vlhké se suchým, porézní s hutným materiálem, ale také uhlíkaté s dusíkatým. Čím je materiál starší, tmavší a dřevnatější, o to víc obsahuje uhlíku. Čím je čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, rovněž přimíchání zeminy do kompostu zvyšuje kvalitu humusu.

Zahradní bioodpad vhodný ke kompostování:

• Posekaná tráva
• Listí a větve
• Plevel
• Piliny, hobliny, kůra
• Zbytky ovoce a zeleniny
• Zvadlé květiny a hlína z květináčů
• Trus býložravců
• Podestýlka býložravých mazlíčků
• Peří, chlupy, vlasy
• Papírové ubrousky, kapesníky a lepenka

Domácí bioodpad vhodný ke kompostování:

• Zbytky a slupky ovoce a zeleniny
• Lógr z kávy a čajové lístky
• Skořápky z vajíček
• Skořápky z oříšků
• Prachové sáčky z vysavače
• Zbytky brambor, rýže, těstovin, knedlíků

Odpad nevhodný ke kompostování:

• Kosti, odřezky masa, kůže
• Oleje a tuky
• Popel z uhlí a cigaret
• Rostliny napadené chorobami
• Trus masožravců
• Materiály se zbytky barev a laků
• Kameny

Tipy: Péče O Kompost

• V zásadě je vytváření a péče o hromadu kompostu velmi jednoduché - se správnými tipy pro péči o kompost. Přeházením a prosetím kompostu získáte užitečný humus. Přibližně po třech až čtyřech týdnech se hromada kompostu zmenší.
• Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky.
• Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál. Nezapomeňte: Kompost sice potřebuje klid, ale čas od času by měl být přeházen nebo obrácen. To znamená, že pokud se objem vašeho kompostu zhruba o třetinu zmenšil, měli byste vzít do ruky lopatu. To podporuje větrání a urychluje proces kompostování.
• Bakterie plísní se vyskytují v každé zahradní půdě a jsou zcela přirozené. Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.

Neměl by být přehnaně mokrý. Jakmile vezmeme trochu do ruky a zmáčkneme, neměla by z něj téct voda, ale zároveň by materiál měl držet pohromadě. Rozpadající se kompost vlhčíme vodou, příliš vlhký zase proložíme sušším materiálem. Kompost potřebuje vzduch a vlivem tlení si sedá a přísun vzduchu se snižuje, je tedy dobré hromadu jednou za měsíc či dva promíchat. Kompost vznikne asi za dva až šest měsíců. Hodně zralý kompost za rok.

Jak Urychlit Kompostování

Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně

Typické Problémy S Kompostem

Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady. Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit. Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál.

Vermikompostování V Bytě

Kdo bydlí v bytě a nemá zahradu, kam by si umístil kompostér, může kompostovat rovnou doma ve vermikompostéru. Tento systém využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo - vermikompost. Materiál se nemusí přehazovat, žížaly si jej zpracují samy. Vejde se na chodbu, na balkón, do garáže, dílny nebo kuchyně. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 stupňů. Lze jej snadno sehnat přes různé e-shopy, ale ti šikovnější si jej mohou sami vyrobit podle na internetu dostupných návodů. Žížaly můžete nasbírat, ale také se dají na začátku koupit a pak se už množí samy. Pokud ovšem odjíždíte na více než tři týdny, je potřeba žížalám zajistit přísun potravy.

Co Dělat S Hotovým Kompostem

Vermikompost se dá použít k hnojení pokojových rostlin a nemusíte kupovat drahá hnojiva, ale můžete ho také vysypat na trávník před domem nebo darovat. Kompostem ze zahrady hnojíme zeleninové a květinové záhony, ovocné stromy, okrasné keře, zemědělské plodiny a trávníky. Vyzrálý kompost zapracujeme hráběmi do půdy v asi jeden až dva centimetry tlusté vrstvě. Méně zralý kompost použijeme jako nástýlku, která brání růstu plevele a zapravíme ji do půdy až po dozrání. Nezkompostované zbytky můžeme zahrabat do půdy, zpracují je žížaly.

Pěstování Přímo Na Kompostu

Můžeme si do něj zasadit dýně, tykve, cukety či okurky. Do kompostu uděláme jamky, které vyplníme zeminou, aby měl rostliny kam zakořenit. Listy rostlin pak kompost chrání před sluncem a lépe pak drží správnou vlhkost.

Alternativa: Vyvýšené Záhony

Zahradničení na vysokém záhonu je velice oblíbenou metodou. Za krátkou dobu vypěstujete jak okrasné rostliny, tak kvalitní zeleninu plnou vitamínů. Vysoké záhony prodlouží rostlinám vegetační období a vám zajistí větší úrodu. Jedná se o volně stojící orámovaný záhon tradičně bez dna, který je umístěn nad zemí na slunném místě. Dno je obvykle otevřené proto, aby kořeny rostlin měli přístup k živinám půdy pod úrovní terénu.

Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství

tags: #pěstování #přímo #na #kompostu #jak #na

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce instalací odpadu pračky
• Průvodce výběrem odpadkových košů s nášlapným mechanismem
• Věda a příroda v propojení
• Analýza ovzduší ICP metodou
• Využití detekčních bran