Petice Proti Novele Zákona o Ochrane Přírody a Krajiny: Ohrožení Stromů a Budoucnost Národních Parků

Padnou i příští zimu zbytečně další stromy v českých alejích? Může se to stát, pokud poslanci nestihnou projednat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Vláda předložila novelu zákona již počátkem října loňského roku, ještě tentýž měsíc návrh poslanci přikázali projednat čtyřem parlamentním výborům. Ty se však k jeho projednání nedostaly dříve než téměř po půl roce. Návrh novely zákona byl sice již několikrát na programu jednání sněmovny, opakovaně je však odkládán.

Vlažně se k projednání postavily i poslanecké výbory - Zemědělský výbor si projednání návrhu sice zařadil třikrát na program, ani jednou jej však neprojednal. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh projednal, ale doporučil jej zamítnout. Hospodářský výbor přerušil projednání návrhu do doby předložení novely stavebního zákona.

Jako jediný návrh projednal Výbor pro životní prostředí, přijal k němu ale pozměňovací návrh, který jde paradoxně proti obecné ochraně přírody. Bere totiž České inspekci životního prostředí pravomoc pozastavit či zrušit nesprávně či protiprávně udělené povolení, například ke kácení. Podle údajů ČIŽP je přitom přibližně polovina povolení ke kácení vydávána protiprávně.

Novela zákona je nezbytná zejména kvůli řešení infringementu (nesouladu s evropskou legislativou) a zrušení udělování výjimek vládou. Může však konečně po několika letech zabránit zbytečnému kácení zdravých stromů v alejích. Poslanci však i přes veřejné deklarace ochrany přírody se staví k jeho schválení více než vlažně.

Čtěte také: Petice "Plast je past": Jak Greenpeace bojuje proti plastům?

Největším paradoxem je hlasování poslanců za ČSSD. Z průzkumu o hlasování poslanců v prvním a druhém čtení zákona navíc vyplývá, že poslanci za sociální demokracii mají ke stromům vůbec nejhorší přístup ve sněmovně.

Lepší právní ochranu stromů požaduje více než 27 tisíc lidí, kteří dosud podpořili petici Arniky „Zachraňme stromy“ a obdobnou peticí iniciativy Naše stromy.

Petice požaduje nezávislé posuzování a objektivní rozhodování o kácení, ochranu alejí, větší zapojení veřejnosti do rozhodování o zeleni a striktní nařizování náhradní výsadby za pokácené stromy.

Petici za posílení ochrany divoké přírody a také omezení zástavby v Národním parku Šumava předali ministerstvu životního prostředí zástupci ekologických organizací. Petici podepsalo přes 60 tisíc lidí, následuje zhruba měsíc poté, co Mezinárodní unie ochrany přírody vyzvala Česko ke zvětšení bezzásahového území a sestavení harmonogramu jeho dalšího rozšiřování.

Listina, již její autoři nazvali „peticí za dobrý zákon o národním parku Šumava“, obsahuje tři požadavky, které se týkají projednávané novely zákona o ochraně přírody a krajiny, jež má stanovit jednotná pravidla pro všechny národní parky. Petenti chtějí zdůraznit význam ochrany přírody na úkor ostatních činností, které mají být „možné jen do takové míry, kdy neohrozí vzácnou přírodu“, žádají o vyhlášení bezzásahového území alespoň na 30 procentech území - na rozdíl od současných 23 procent - a o jeho další rozšiřování až na 50 procent. Posledním požadavkem je omezení výstavby v národním parku.

Čtěte také: Výzva k zálohování PET lahví

Kritika Novely: Nedostatečná Ochrana a Rizika Pro Šumavu

Člen petičního výboru Jaromír Bláha z Hnutí Duha přiznal, že částečně ministerská novela požadavky petice naplňuje. „Novela zákona jde dobrým směrem, ale řeší problémy napůl. Další polovinu přenechává pan ministr dalším ministrům, dalším ředitelům,“ poznamenal však.

Především se mu nelíbí, že chybí závazný harmonogram dalšího rozšiřování bezzásahového území. „Ve zřizovacích předpisech v Německu nebo v Rakousku takové základní mantinely jsou, aby i následující vlády a správy národního parku měly jasný cíl,“ dodal Jaromír Bláha. V novele tak, jak ji připravilo MŽP, podle něj není záruka, že některý „příští ředitel nebo ministr to nezmění a nezačne zase těžit v oblastech divoké přírody“.

Že by měla být ponechána pouze přirozenému vývoji právě polovina území národního parku, vyplývá podle něj z analýzy, kterou připravilo Hnutí Duha společně s Akademií věd. „Sečetli jsme plochy horských smrkových lesů, podmáčených smrčin, zachovalých bukových lesů, rašelinišť a dalších mokřadů, kaňonů divokých řek a oblastí, kde hnízdí vzácné druhy zvířat, jako je tetřev hlušec,“ charakterizoval území, která by podle analýzy měla být bezzásahová.

Signatáři petice mají naději, že se přísnější požadavky do zákona skutečně dostanou. Při projednávání v Poslanecké sněmovně podal poslanec koaliční KDU-ČSL Jiří Junek pozměňovací návrhy, které by jednak omezily výstavbu v národním parku, ale také se zabývají problematikou bezzásahových území. Výbor pro životní prostředí nedoporučil schválení Junkova návrhu, naopak podpořil návrh na omezení výstavby.

Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský, který petici převzal, uvedl, že se stanoviskem sněmovního výboru bude řídit i ministerstvo, až bude k pozměňovacímu návrhu dávat své doporučení.

Čtěte také: Palmový olej a devastace pralesů

Sám se zástupci petičního výboru před ministerstvem diskutoval a dal najevo, že s peticí nesouhlasí. Požadavek, že by do roku 2030 mohla být bezzásahová polovina území NP Šumava, podle něj nelze splnit. „Je to nerealizovatelné. My předkládáme postup, který dává šanci stabilitě. To znamená 15 let situaci monitorovat a pak rozhodnout o možné změně,“ zopakoval Vladimír Dolejský dřívější slova ministra Richarda Brabce (ANO).

Náměstek upozornil, že k tomu bude sloužit zavedení předkupního práva k pozemkům pro stát, potažmo ministerstvo životního prostředí. „V případě pozemků ve vlastnictví státu by bylo možné koupit pozemek pouze v zastavěných a zastavitelných plochách dle územních plánů. Pozemky mimo tyto plochy je zákonem zakázáno zcizit,“ dodal.

První bod petice, tedy zdůraznění role ochrany přírody v národním parku nade vše ostatní, potom zákon podle něj naplňuje.

Česko by podle IUCN mělo zvětšit bezzásahové území na 30 procent rozlohy parku a přijmout závazný harmonogram jeho dalšího rozšiřování.

„Členové IUCN z celého světa vyjádřili zcela zřetelně své znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku, a své přání, aby zde byla udržena vysoká úroveň ochrany přírody,“ řekl po přijetí rezoluce předseda Expertní skupiny IUCN pro divočinu Vance Martin.

Náměstek Dolejský zdůraznil, že doporučení IUCN bere vážně a vzalo ho na vědomí. Doslova ho ale zřejmě nenaplní. Zopakoval, že zonace a velikost bezzásahové zóny vyplyne z odborného posouzení bez ohledu na přání světové organizace i desetitisíců signatářů petice.

Dlouhodobě tvrdíme, že vývoj režimu samovolného vývoje musí mít dlouhodobou koncepci. K rozhodnutí o takovém režimu je nezbytné vyhodnocení stavu jako systému, nikoli politické rozhodnutí o minimálních či maximálních plochách.

Ačkoli z rezoluce vyplývá, že jsou doporučené kroky nutné k tomu, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií, podle náměstka ministra životního prostředí Šumavě ztráta statutu nehrozí.

„Šlo spíše o nedorozumění. Podpora ze strany Mezinárodní unie ochrany přírody trvá,“ zdůraznil Jaromír Bláha. IUCN podle něj oceňuje současný vývoj, kdy ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce upustilo od změn navrhovaných v minulosti ministry z ODS.

Spor o Kůrovce a Bezzásahové Zóny

Nicméně po celou dobu existence národního parku trvají spory o péči o něj a o možnost lidského působení na Šumavě. Spory se vyhrotily zejména po roce 2007, kdy Šumavu zasáhla ničivá bouře Kyrill a lesy vážně poškodila. Na Šumavě se poté rozšířil lýkožrout. Nejen laická, ale ani odborná veřejnost se neshodla, jak na tzv. kůrovcovou kalamitu odpovědět. Část chtěla vývoj ponechat přírodě, další část prosazovala kácení nakažených stromů i v nejpřísněji chráněných oblastech.

Názor, že by se měly zasažené smrky kácet bez ohledu na vše, nabyl vrchu, když se ředitelem Správy NP a CHKO stal expremiér Jan Stráský. Tehdy vyrazili do nejpřísněji chráněných míst u Modravy dřevorubci, kteří se k napadeným stromům dostali až s policejní asistencí. Policejním zásahem proti aktivistům, kteří se snažili kácení zabránit, se ovšem probíraly soudy.

V současnosti je pravomocný verdikt, podle něhož byl zásah neoprávněný. V minulosti však Krajský soud v Plzni takto rozhodl již dvakrát a Nejvyšší správní soud jeho verdikt vždy zrušil.

Názor aktivistů, že není třeba nakažené stromy vždy kácet, podpořil i výzkum v německé části Šumavy, tedy Národním parku Bavorský les. Němečtí odborníci sledovali vývoj kůrovcem postiženého lesa mezi lety 1991 a 2011. Ukázalo se, že se zasažené části obnovily velmi dobře. Na plochách dříve napadených kůrovcem roste průměrně 4363 mladých stromků na hektar, což je zhruba dvojnásobek ve srovnání s místy, kde do dění v lese zasáhli lidé. Navíc se v lese zvýšila biodiverzita. „Díky kůrovci a polomům došlo k otevření korunového zápoje (prolínání korun stromů), zvýšení množství tlejícího dřeva, a tím i k nárůstu počtu vzácnýchdruhů,“ řekl při prezentaci výsledků výzkumu Marco Heurich z bavorského národního parku.

Legislativní Rámec a Novela Zákona

V roce 2011, kdy k incidentu došlo, platil plán péče o Šumavu schválený vládou Miloše Zemana v roce 2002. Jiří Mánek, jenž byl ředitelem parkové správy do roku 2014, připravil nový plán péče, který poté převzalo ministerstvo životního prostředí. Ten vymezil jako bezzásahovou zónu 23 procent území parku. Plán pro léta 2014-2017 však soud nařídil zrušit. Žalobu podaly obce, které považovaly plán za příliš přísný a obávaly se, že bude omezovat lidi, kteří na Šumavě žijí. Současně však dokument čelil i kritice odborné veřejnosti či občanských sdružení, podle nichž naopak přírodu chránil nedostatečně.

Ochrana šumavské přírody se nikdy neřídila speciálním zákonem, vzniklo však několik návrhů, které to měly změnit. Několik návrhů připravilo ministerstvo životního prostředí. Verze od někdejšího ministra Tomáše Chalupy byla neobvyklá tím, že stanovila zonaci, ale část první zóny ponechala tzv. „dočasně zásahovou“. Zatím poslední návrh zákona o NP Šumava připravila skupina senátorů a jejich komorou prošel. Odmítli ho však poslanci s tím, že počkají na Brabcovu novelu zákona o ochraně přírody.

Novela znovu vymezuje všechny čtyři národní parky a stanoví pro ně společná pravidla.„Správy národních parků získávají možnost efektivnějšího uplatnění ochranných podmínek,“ stojí v důvodové zprávě navrhované novely.

Například zakazují důlní činnost či těžbu nerostů, rašeliny nebo slatiny, stavbu průmyslových území nebo zavádět intenzivní chovy zvěře. Konkrétně na Šumavě zákon také omezí úpravy koryt vodních toků a odvodňování pozemků.

Mimo zastavěná území a zastavitelné plochy také novela zakazuje mj. stavět „mimo staveb (…) určených pro účely ochrany přírody, (…) péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky…“

V národních parcích by měly být čtyři zóny ochrany přírody od kulturní krajiny po přírodní zónu.

Podle ministerstva je třeba zákon novelizovat, protože se v současnosti parky řídí podle „již nevyhovujících základních ochranných podmínek“.

Vyhlášení NP Křivoklátsko a Postoj Hnutí DUHA

Poslanecká sněmovnav prvním čtení projednala dlouho očekávanou a velmi potřebnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela mimo jiné obsahuje vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Sněmovna tak vyšla vstříc desetitisícům lidí, kteří spolu s Hnutím DUHA již řadu let usilují o rozšíření ochrany divoké přírody.

Velkým zklamáním je postoj opozičních poslanců ANO a SPD, kteří se vyhlášení národního parku Křivoklátsko i schválení novely jako celku snaží zabránit. Poslankyně ANO Berenika Peštová a někteří její kolegové vystupovali i proti zlepšení ochrany stromů ve městech a volné krajině a zákonu jako celku.

Křivoklátsko s kaňonem Berounky, skálami, suťovisky, stepi a lesy patří mezi klenoty českého přírodního dědictví. Je zde největší vnitrostátní převážně přirozený lesní komplex s 1250 hektary lesů o věku 161-200 let. Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů rostlin, 84 druhů dřevin, 155 druhů ptáků a desítky ohrožených druhů. Vyhlášení národního parku bude klíčovým krokem k náležité ochraně zdejší nádherné přírody.

Vyhlášení národního parku je zapotřebí vnímat v širším kontextu globální krize biodiverzity. Česká republika se společně s dalšími státy OSN zavázala k zastavení rozpadu biodiverzity v mezinárodní Úmluvě o biologické rozmanitosti.

Jan Skalík, vedoucí kampaně Divočina na beton, Hnutí DUHA, říká: „Novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší dlouhoočekávaný nový národní park Křivoklátsko. „Přírodní hodnoty Křivoklátska patří mezi nejcennější v celé republice a je nesporné, že si zaslouží důslednou ochranu. O vyhlášení národního parku se diskutuje už desítky let. Nyní nastává příležitost konečně proměnit slova v činy, a vyslyšet tak desetitisíce lidí, kteří už roky žádají o více divoké přírody v české krajině.

Obavy a Kontroverze Kolem Novely

Novela nepřináší jen pátý český národní park, ale i návrh směřující k výrazné politizaci Rad všech národních parků. Dosud v nich starostové obcí, vědci a odborníci společně projednávali návrhy s cílem dosáhnout konsenzu. Schválení nynějšího návrhu by vedlo k faktickému rozdělení dosud celistvých Rad na regionální a vědeckou sekci, a dále na polarizaci rozdílných postojů.

Až při projednávání Vládou ČR byl k návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny připojen dodatek, který měl původně být předložen Poslanecké sněmovně samostatně jako novela zákona o požární ochraně. Tento návrh je však nesystémový a zavádí opatření protipožární ochrany pouze v národních parcích, přestože riziko požárů se týká všech lesních oblastí.

V souvislosti s projednáváním novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny a vyhlášením národního parku Křivoklátsko Hnutí DUHA nedávno spustilo kampaň Divočina nabeton, která má upozornit na křižovatku, před kterou nyní divoká příroda stojí a v rámci které lidé mohou podpořit výzvu za vyhlášení NP Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody.

S takovou výzvou byla odevzdána petice "NE - ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko" ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi. Petici podepsalo 13 050 občanů a již byla projednána v Poslanecké sněmovně ve veřejném slyšení.

Petice je namířena proti novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s níž v červnu letošního roku vláda souhlasila a je v prvním čtení ve sněmovně. Proto ministr přebral i konkrétní pozměňovací návrhy k předložené novele s žádostí, aby byly vzaty v úvahu.

Ochrana přírody a zástupci MŽP rádi poukazují na to, že MZe málo a pomalu koná ve věci zvyšování retenční schopnosti krajiny. Přitom na území Národního parku Šumava je 51% lesů, které jsou suché, vykácené v důsledku rozmnožení kůrovce a nebo lesy mladé; tedy ty, jež mají více či méně sníženou schopnost zadržovat vodu a pomalu ji uvolňovat do spodních a povrchových vod. Oproti nim - v lesích v majetku státu či pod státní správou ministerstva zemědělství - se výše uvedené číslo pohybuje kolem 10%.

Novela v předloženém znění by otevřela cestu k další a již přebujelé ochraně přírody, kterou také doprovází zakazování staveb na zadržování vody v lesích. Uschnou další tisíce hektarů lesů nejen na Šumavě, ale i jinde. Přijetím novely se otevírá cesta k okamžitému vyhlášení NP Křivoklátsko a později i NP Jeseníky. Takto by rezort zemědělství přišel o správu lesů v rozsáhlých vodohospodářsky významných oblastech. Právě lesnictví má co nabídnout k realizaci adaptační strategie na sucho a klimatické změny. Tomu však brání přebujelá ochrana přírody.

Až do konce srpna mohou turisté podepsat petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava přímo u pramenů Vltavy. Informace jim na místě poskytnou vyškolení dobrovolníci u petičního stánku Hnutí DUHA. O petici je zájem, v některých dnech ji podepíše i stovka turistů.

Cílem petice je posílit hlavní funkci národního parku - ochranu přírody - a zachovat místa, která byla vyčleněna pouze pro divokou přírodu a turistické stezky, tj. dnešních třicet procent národního parku.

Petice byla zahájena v roce 2012 jako reakce na devastující návrh zákona o Šumavě tehdejšího ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Požaduje dostatek prostoru pro divokou přírodu v NP Šumava. Petice, kterou do konce loňského roku podepsalo přes 43 000 lidí, bude předána poslancům při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ve výjimečných případech je v těchto špatně dostupných oblastech stejně nezbytné použít k hašení vrtulník. Dalším problémem novely je, že v lesích mimo budoucí přírodní a přírodě blízké zóny by měl být lesní zákon nadřazen zákonu o ochraně přírody.

tags: #petice #proti #novele #zákona #o #ochraně

Oblíbené příspěvky:

• Jak často na emise?
• Recyklace za studena se strkodrtí
• Vše o biodegradaci
• Jak vybrat nerezový odpad
• Platba poplatku za odpad online