Greenpeace a petice "Plast je past" volají po omezení plastových obalů

Signatáři výzvy "Plast je past" ekologické organizace Greenpeace ČR se obracejí na supermarkety a obchody s dotazem, jak chtějí v budoucnu řešit problematiku plastových obalů. K výzvě, jež požaduje omezení jednorázových plastů, se během necelých tří týdnů přidalo více než 70 tisíc lidí.

"Papriky zabalené po jedné v plastu nebo oloupaný pomeranč v plastové krabičce. Takové obskurnosti už mnoho z nás vidělo na vlastní oči nebo alespoň na fotografiích, které se virálně šíří internetem. Příroda vybavila zeleninu i ovoce svým vlastním obalem, přesto jsou nám mnohdy servírované v přebytečném plastu. Je načase, aby obchody s touto praxí skoncovaly," poznamenal Hrábek.

Podle Hrábka není problém jen s ovocem a zeleninou. "Když lidé chodí nakupovat, je pro ně velmi těžké vyhnout se výrobkům zabaleným v plastu. Tyto obaly přitom potřebují jen na velmi krátkou dobu, než se dostanou domů, kde většinou zboží stejně přesypou do potravinových dóz či krabiček.

Výzva Plast je past ale není určena jen supermarketům a dalším obchodům. Signatáři skrze ni chtějí vytvořit tlak na politiky. Senát ve středu unijní zákaz podpořil. Vládě na směrnici vadil možný zákaz plastových vatových tyčinek, Brabec ale senátorům přislíbil v této věci změnu stanoviska.

Horní komora mimo jiné také podpořila snížení spotřeby plastových nápojových kelímků a nádob na potraviny. V obecné rovině se senát kladně vyjádřil také ke sběru jednorázových plastových lahví od nápojů.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Hnutí Greenpeace a signatáři výzvy dále požadují, aby Česko nad rámec směrnice prosazovalo další kroky, například odstranění nebezpečných chemických látek z používaných plastových materiálů nebo zavedení povinnosti pro výrobce podílet se na úklidu jednorázových plastů z nádrží, vodních toků, moří a oceánů.

Organizace doufá, že si ČR vezme příklad z Nového Zélandu. Další fází výzvy Plast je past má být testování vody v českých řekách na přítomnost mikroplastů, které by se mělo uskutečnit v září.

V úpravně vody Želivka, která dodává Praze většinu pitné vody, spustili na začátku května testovací provoz nové technologie čištění vody s pomocí aktivního uhlí. ČTK a Deníku to řekl primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Nová technologie podle něj stála asi 1,2 miliardy korun.

Stejný způsob čištění bude využívat i vodárna v Podolí, která by se podle mluvčího Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáše Mrázka měla brzy znovu zapojit do distribuce vody v metropoli.

Další ekologické aktivity a iniciativy v ČR a EU

Diskuse o zavedení povinných plošných záloh na nápojové PET lahve a plechovky už běží nějaký čas a zintenzivňuje se. Plošný zálohový systém, do kterého se zapojí všichni výrobci, je jednou ze tří nezbytných podmínek pro to, aby byl nápojový průmysl plně cirkulární.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Iniciativa Zálohujme postupně předává zástupcům parlamentních stran více než 250 000 podpisů od lidí, kteří podpořili zavedení plošného zálohového systému na nápojové PET lahve a plechovky. Oficiální petice iniciativy Zálohujme.cz „Za zavedení centralizovaného systému vratných záloh na PET lahve a plechovky v České republice“ už má 30 506 unikátních podpisů.

Záměr podpořila i ekologická organizace Greenpeace Czech Republic, jejíž kampaně „Plast je past“ a „Máš na míň“ podpořilo 245 241 lidí.

„Před volbami je potřeba upozorňovat na důležitá témata, proto jsme na půdě Poslanecké sněmovny zástupcům jednotlivých politických stran postupně předali hromadný vzkaz od čtvrt milionu voličů, kteří chtějí plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky, tím pádem čistší přírodu a cirkulární přístup při nakládání s obaly“, říká Andrea Brožová z iniciativy Zálohujme.

Postupně se Zálohujme.cz setkalo se zástupci ANO, Pirátů, TOP 09, ČSSD, KSČM a SPD. „Se zbývajícími parlamentními stranami se nepodařilo domluvit termín. Za hnutí ANO, se předávání zúčastnil ministr životního prostředí, Richard Brabec, který uvedl, že otázka celoplošného zálohování PET lahví a plechovek není černobílá a jedná se o komplexní a složitou problematiku. Nicméně Ministerstvo životního prostředí je samozřejmě nadále otevřené diskuzi o tom, jak zefektivňovat nakládání s vytříděnými plasty a kovy.

Poslankyně za TOP 09, Markéta Pekarová Adamová zmínila, že „Češi patří k evropské špičce v třídění. Samotné třídění ale nestačí a je třeba se posunout blíže k ostatním civilizovaným zemím a rozšířit zálohový systém ze skleněných lahví také na další obaly, jako jsou nápojové PET lahve a plechovky.“

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Jako vhodnou součást cirkulární ekonomiky vnímá zálohový systém poslanec za Pirátskou stranu, František Elfmark. „Navýšení recyklace považuji za nezbytné pro přechod na oběhové hospodářství. Samozřejmě musíme problém řešit v celém kontextu, ale zálohový systém by mohl být nápomocný odklonu lahví ze směsného odpadu i z přírody a k získání čistého recyklátu.”

Poslanec za ČSSD, Petr Dolínek při příležitosti předání uvedl: „Jsem si jistý, že zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky bude mít jednoznačně pozitivní dopad na životní prostředí. Je ale nezbytné, aby byl systém jednoduchý a vstřícný pro spotřebitele.“

Marie Pěnčíková, poslankyně za KSČM během předávání řekla: „Jsem ráda, že je u nás dost občanů, kteří se zabývají tím, jak zlepšit životní prostředí, k čemuž by zálohy na PET lahve a plechovky jednoznačně přispěly. Přála bych si, aby plastové lahve na polích, krajnicích a v lesích byly minulostí. Za KSČM mohu jednoznačně říci, že naši podporu bude mít každá iniciativa, která sníží produkci nového odpadu, neboť nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.

Na dubnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu proběhne hlasování (společná rozprava 16.4.) o aktualizaci stávajících pravidel nakládání s odpady, jejichž součástí jsou nové závazky a cíle pro recyklování, obaly a skládkování.

Mezi cíle Balíčku pro oběhové hospodářství patří: 65% recyklace pro komunální odpad v roce 2035, povinné třídění textilu od roku 2025, bioodpadu od roku 31.12.2023 a nebezpečných složek komunálního odpadu od roku 2025, omezení skládkování komunálního odpadu na 10 % v roce 2035, nebo rozšířená odpovědnost výrobců.

Státy Evropské unie se v roce 2019 dohodly, že EU do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality. Jako dílčí krok k dosažení cíle pro rok 2050 si vedoucí představitelé stanovili, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů v EU o více než polovinu ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NOx a SO2, a to mezi lety 2005-2020. Oproti tomu emise NH3 a PM2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NOx se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily.

V roce 2018 vyzvala Rada Komisi, aby navrhla řešení pro snížení množství vypouštěných mikročásteček plastů do mořského prostředí, a to včetně přípravy návrhu na zákaz polymerů v kosmetických přípravcích a výrobcích pro osobní péči.

Výsledkem těchto výzev a příprav bylo, že dne 25. 9. 2023 vydala Komise nařízení (dále jen „Nařízení“), kterým se mění příloha Nařízení REACH a v jehož důsledku dochází k postupnému zákazu uvádění na evropský trh některých výrobků, do kterých jsou úmyslně přidávané mikroplasty.

Dle odhadů ECHA, které připravovala podklady pro Komisi, uniká ročně do životního prostředí zhruba 42.000 tun záměrně přidávaných mikroplastů.

tags: #greenpeace #plastová #petice #Brabec

Oblíbené příspěvky:

• Více o nebezpečných látkách a odpadech
• Výživné kaše z přírody
• Legislativa pro medicinální odpad v ČR
• Česká Republika: Trendy
• Likvidace Aut Třebíč: Průvodce