Recyklace PET lahví v České republice: Procesy, trendy a výzvy

04.12.2025

Recyklace PET lahví hraje klíčovou roli při snižování plastového odpadu a ochraně životního prostředí. Lidé běžně používají PET (polyethylentereftalát) pro výrobu lahví na nápoje, což z něj činí jeden z nejrozšířenějších plastů.

Proces recyklace PET lahví

Recyklace PET lahví vyžaduje precizní technologické postupy a důkladnou kontrolu kvality, aby proces fungoval efektivně:

Sběr a třídění: Recyklace začíná tím, že odkládáme PET lahve do žlutých kontejnerů nebo sběrných dvorů. Dále se lahve ve speciálních zařízeních třídí pomocí pokročilých technologií. Metoda infračervené spektroskopie efektivně identifikuje a odděluje PET lahve od jiných plastů, jako jsou PVC nebo HDPE. V rámci třídícího zařízení jsou roztříděny jednotlivé komodity. Plastový odpad se následně roztřídí na specifické skupiny plastů, aby se zabránilo křížové kontaminaci různými druhy plastů. To může probíhat jak ručně, tak strojově. Některá třídící zařízení používají automatizované technologie, jako jsou skenery, které opticky snímají odražené záření, což umožňuje rozlišení plastů podle jejich chemického složení. Stejně tak bývají třídící linky vybaveny robotickými rameny nebo pneumatickými tryskami, které rychle a efektivně oddělují z pásu jednotlivé materiály. Obvykle se třídí PET (polyethylentereftalát), HDPE (vysokohustotní polyethylen), LDPE (nízkohustotní polyetylen), PP (polypropylen), PS (polystyren), PVC (polyvinylchlorid). Odstraňují se kontaminanty, jako jsou kovové části a jiné typy plastů. Lahve jsou tříděny podle barvy a typu materiálu.
Čištění: Po vytřídění pracovníci PET lahve důkladně čistí. Proces zahrnuje několik kroků, při nichž odstraňují etikety a víčka vyrobená z jiných materiálů. Lahve se poté perou v teplé vodě s detergenty, aby se odstranily zbytky nápojů a jiné nečistoty. Při mytí PET vloček v procesu recyklace se často používají různé roztoky pro odstranění olejů, lepidel a jiných nečistot, které mohou být přítomny po prvním mycím procesu. Mytí se může provádět v několika fázích s různými teplotami a pH, aby se zajistilo maximální odstranění nečistot.
Drcení a granulace: Čisté lahve se drtí na malé kousky, které se nazývají vločky.
Další čištění a sušení: Vločky procházejí dalším čištěním, které zahrnuje chemické ošetření. Tento krok pomáhá odstranit zbytkové nečistoty a barviva, které by mohly ovlivnit kvalitu recyklovaného materiálu.
Extruze a peletizace: Suché vločky jsou zahřívány na vysoké teploty a procházejí extruzním procesem, který je přemění na malé pelety. Vločky se zahřívají a extrudují do podoby malých pelet, které jsou poté ochlazeny a ztvrdnou. Proces extruze a peletizace PET vloček obvykle vyžaduje zahřátí materiálu na teplotu v rozmezí 260 °C až 280 °C, což odpovídá teplotě tání PET. Tato teplota může být různá v závislosti na specifickém typu PET a na případném přídavku dalších materiálů (aditiv) pro zlepšení vlastností, takže specifické nastavení teploty se může lišit. Během extruze se materiál homogenizuje a zajišťuje se, že pelety mají konzistentní vlastnosti. Technici pracující s tímto zařízením se řídí předepsanými parametry pro zpracování, které jsou optimalizovány pro daný typ a kvalitu plastu a pro požadované vlastnosti konečného produktu.
Výroba nových produktů: Recyklované pelety se používají k výrobě nových PET lahví nebo jiných produktů. Proces zahrnuje tavení pelet a jejich formování do preforem, které se následně vyfukují do tvaru lahve. Při výrobním procesu vyfukování (tvarování) PET preform do PET lahví se preformy nejprve ohřejí, takže jsou dostatečně měkké pro formování. Teplota pro ohřev preform se typicky pohybuje mezi 90 °C a 120 °C. Po ohřátí se preformy umístí do výfukové formy a narazí se do nich stlačený vzduch, který preformy rozfoukne do požadovaného tvaru PET lahve. Tohle je zjednodušené schéma, protože reálné procesy mohou zahrnovat další kroky v závislosti na specifickém zařízení nebo používaných technologiích. Takto připravený PET je vhodný například pro výrobu nových PET lahví. Materiál splňuje standardy pro konktakt s potravinami a nezáleží na tom, zda byl sebrán z barevných kontejnerů, nebo ze zálohového systému.

Výhody recyklace PET lahví

Recyklace PET lahví přináší řadu výhod. Především pomáhá snižovat množství odpadu, který končí na skládkách, a tím chrání životní prostředí. Proces recyklace také šetří energii, protože výroba recyklovaného PET vyžaduje méně energie než výroba nového plastu z ropy.

Recyklace PETek nachází široké uplatnění v různých průmyslových odvětvích. V textilním průmyslu se z něj vyrábějí polyesterová vlákna, která se používají pro výrobu oblečení a domácích textilií. Celkově recyklace PET lahví představuje významný krok směrem k udržitelnosti a ochraně přírodních zdrojů.

Trendy v obalovém světě a cirkulární ekonomika

Jedním z velkých trendů je právě cirkularita a obecně udržitelnost jednotlivých typů obalů. Ta neznamená pouze návrh obalu jako takového, ale i nastavení následného procesu, který jej po použití opětovně zpracuje. Celosvětově směřujeme k uzavření tzv. materiálových smyček, díky čemuž bude materiál z obalů uchován ve stejné kvalitě a co nejdéle pro další využití. S tím souvisí také efektivní způsob jejich sběru a právě zálohový systém se u nápojových obalů osvědčil nejlépe. Na celém zálohovém systému je důležité, že z lahve nebo plechovky vzniká opět nápojový obal. Jde o uzavření materiálové smyčky tzv. bottle-to-bottle (česky z lahve do lahve), což je kýžený princip cirkulární ekonomiky.

Čtěte také: Proč preferovat skleněné lahve?

Dostanou-li se PET lahve do žlutého kontejneru, může z nich také vzniknout nový nápojový obal. Do tříděného odpadu se vyhazují různé plastové obaly. Skupiny materiálů se následně zpracují - u PET lahví to znamená drcení na jemné vločky tzv. PET flakes, které se opakovaně čistí a vysouší a poté regranulují. Jen ten nejkvalitnější recyklát může být použitý pro výrobu potravinářských obalů.

Zálohový systém v ČR

Zálohový systém pro PET lahve a plechovky má být po vzoru dalších zemí EU zaveden i u nás, a to v roce 2026. Je to efektivní cesta k recyklaci použitých obalů, ale také k ochraně přírody. Přestože Češi třídí ve velkém, většina obalů už totiž znovu využita není. Snažíme se zavést systém nakládání s nápojovými obaly, který zajistí opakovanou recyklaci materiálu do nových obalů. Ta totiž nyní v Česku nefunguje. Firmy, které systém financují, jednoduše chtějí, aby také fungoval. Usilujeme o to, aby nakládání s obaly bylo smysluplné a aby se z cenného materiálu zbytečně nestával odpad. Zálohový systém na PET lahve a plechovky je jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky těchto obalů, díky které se z PET lahve či plechovky stane opět nový kus. Opětovným využíváním materiálu zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % zredukujeme spotřebu energie a až o 80 % snížíme uhlíkovou stopu těchto obalů.

Již 16 evropských zemí dosahuje prostřednictvím zálohování u nápojových obalů míry sběru i přes 90 %. Zároveň je díky čistotě vysbíraného materiálu dosaženo také vysokého podílu jeho následné recyklace. Od roku 2026 bychom mohli zálohovat nápojové obaly i my. Věřím, že stejně jako jsou se zálohováním spokojení Slováci, bude to dávat smysl i nám. Koneckonců zálohovat Češi chtějí.

Výzvy a plnění recyklačních cílů EU

PRO PLASTOVÉ OBALY BUDEME MUSET VYKAZOVAT MÍRU RECYKLACE 50 % V ROCE 2025 A 55 % V ROCE 2030. Z hlediska plnění nových recyklačních cílů EU čeká ČR velká výzva. Jedním z pilířů balíčku jsou tzv. recyklační kvóty na jednotlivé obalové materiály. Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.

Právě recyklační kvóty, zejména na hliníkové a plastové obaly, budou s novou metodikou měření představovat pro ČR problém, jelikož hliníkové obaly se netřídí samostatně a míra jejich recyklace dosahuje 25-35 %. Hliníkových obalů však v roce 2025 budeme muset recyklovat 50 % a v roce 2030 60 %. Tento fakt umocňuje problematiku dosažení nových recyklačních kvót. Nejenže budou kvóty pro některé obaly vyšší než doposud, ale budou se měřit i po výstupu z dotřiďovacích zařízení, a to při odeslání do recyklačního zařízení.

Čtěte také: Průvodce výběrem ekologické lahve

Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu, nastavit systém tak, aby jej vznikalo co nejméně. Institut Cirkulární Ekonomiky aktivně pracuje na tom, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, díky nimž by se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky. Pak by nás podobná situace, jako když Čína přestala vykupovat plasty, nemohla překvapit.

Složení průměrného žlutého kontejneru na plasty

Na přiloženém obrázku ze sborníku společnosti EKO-KOM a.s. můžete vidět skladbu tříděných plastů ve žlutých nádobách a pytlovém sběru v ČR. Z té lze vyčíst, že v roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie. 11,5 % byly neplastové příměsi.

Tabulka: Složení tříděných plastů ve žlutých nádobách v ČR (2016)