Profesor Jan Lepš, který působí na Katedře botaniky a na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR patří k mezinárodně uznávaným ekologům a biostatistikům.
Ekologovy zásluhy vyzdvihl jeho kolega František Krahulec: „Do založení Přírodovědecké fakulty se i sám zapojil.
Některé z jeho experimentů jsou nejdéle běžícími experimenty svého druhu na světě.
Kromě vědecké práce vychovává badatele na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Petr Macek se podílel na mnoha výzkumných projektech, které se zaměřují na studium ekosystémů a biodiverzity v různých prostředích. Níže je uveden seznam vybraných publikací, které dokládají jeho aktivní účast v mezinárodních vědeckých týmech:
Čtěte také: Petr Suske: Inovátor v architektuře
Ve dnech 23.-24.11.2024 se na Jihočeské univerzitě konala každoroční konference České botanické společnosti, tentokrát na téma Dlouhodobé změny vegetace a krajiny.
Konference neoficiálně začala již večer před samotným zahájením v Klubu malých pivovarů.
Společenská setkání pak vyvrcholila v sobotu večer na vystoupení kapely Šukas a s pivem zn.
Hlavní organizátor konference Karel Prach děkuje všem, kteří se jakkoliv o její konání zasloužili a věří, že účastníci si pobyt v Českých Budějovicích užili.
Kromě konferencí se Petr Macek a další odborníci aktivně účastní terénních exkurzí a výzkumů. Například, tradiční Mezioborová exkurze proběhla ve dnech 15.-29. července 2025, během které jsme zamířili na exploraci krajin Skotska.
Čtěte také: Petr Daniš o přírodě
Zúčastnilo se jí dohromady 48 účastníků včetně 6 pedagogů přes botaniku, krajinnou ekologii, entomologii a obratlovce.
Z města Tayport jsme se v sobotu vydali na mořské pobřeží do národní přírodní rezervace Tentsmuir, kde jsme v moři mohli pozorovat mimo jiné roztomilé tuleně kuželozubé.
V neděli jsme si udělali celodenní exkurzi v NP Cairngorms s explorací zdejších kaledonských borů, vřesovišť, pramenišť a rašelinišť s liliovcem kostilomkou, rosnatkou okrouhlolistou a rosnatkou anglickou (obr. 7) v okolí jezer a ve vyšších partiích nás čekala alpínská vegetace.
Další úterý jsme na naší nejsevernější zastávce u městečka Bettyhill opět explorovali vegetaci u mořských útesů, kde jsme neúspěšně hledali endemickou prvosenku skotskou.
Ve čtvrtek nás čekala v zásadě celodenní exkurze v národní přírodní rezervaci Benn Eighe (obr. 19), která skýtala poměrně zachovalé boreo-montánní ekosystémy s kaledonskými bory a alpínským bezlesím.
Čtěte také: Reakce ČR na konflikt v Gaze
V neděli jsme za poměrně intenzivního deště vyrazili do údolí Glencoe, kde jsme strávili dopolední čas a pozorovali například další populace blánatců.
Následně jsme přejeli do rezervace Glen Nant, která skýtala oceanický listnatý les s dubem, břízou a lískou.
Uniformní, intenzivní způsoby hospodaření v lesích představují hrozbu pro biodiverzitu evropských lesů.
Vědci vycházeli z dat shromážděných v lesích devíti regionů ve Francii, Německu, Itálii a České republice.
Lesní stanoviště rozdělili do tří kategorií podle intenzity hospodaření: 1) intenzivně obhospodařované, většinou uměle založené monokultury zaměřené na produkci dřeva, 2) extenzivně obhospodařované lesy s těžbami bez holosečí a 3) neobhospodařované lesy ponechané samovolnému vývoji.
Výsledky ukázaly, že nejvyšší druhovou rozmanitost měly krajiny složené z 60 % neobhospodařovaných a 40 % intenzivně obhospodařovaných lesů.
Naopak nejnižší biodiverzitu by hostila krajina pokrytá jen intenzivně obhospodařovanými lesy.
Extenzivně obhospodařované lesy podporovaly lesní biodiverzitu omezeně, přesto podle autorů mohou hrát významnější roli, pokud se zvýší jejich stanovištní a strukturní heterogenita.
Hlavní autor studie Dr. Rémi Duflot z Univerzity v Jyväskylä shrnuje: „Pro zachování biodiverzity lesů v Evropě doporučujeme zvýšit podíl neobhospodařovaných lesů a podporovat stanovištní a strukturní heterogenitu v rámci extenzivního hospodaření - například vytvářením mozaiky otevřených a zapojených porostů a ponecháváním velkých starých stromů a mrtvého dřeva.“
Spoluautor studie Jan Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU k tomu doplňuje: „Studie potvrdila, že podmínkou zachování lesní biodiverzity jsou změny lesnického hospodaření, které jsou i v ČR dlouhodobě diskutovány a nyní už i ve větší míře zaváděny do praxe.
O víkendu 21. - 22. září 2024 se konal tradiční botanický víkend pro středoškolské učitele a jejich studenty.
Mimo jiné byl pozoruhodný tím, že se konal přesně 25 let po prvním podzimním botanickém víkendu.
Využili jsme pohostinnosti rekreačního areálu Sobeňák u Rožmitálu pod Třemšínem na úpatí Brd.
Sobotní exkurze na vrch Třemšín i nedělní k Padrťským rybníkům potvrdily, že Brdy jsou sice na rostliny chudé, ale krajinářsky nádherné.
Letošní podzimní mykologické exkurze (KBO/322) směřovaly do malebného okolí Mirochova na Třeboňsku, kde naše 16členná skupina strávila tři mykologicky plodné dny (3.-5. října) na terénní stanici Hajnice.
Účastníci zdárně překonali všechny překážky, ať už mrazivá rána, odstávku vody nebo sněmovní volby, a za odměnu se mohli seznámit s množstvím pozoruhodných a krásných druhů hub.
Každý si vyzkoušel práci profesionálního mykologa při sobotní inventarizaci hub na území navrhované přírodní rezervace, při mikroskopování vzorků či tvorbě herbářových položek do herbáře Jihočeského muzea.
Mezi další mykologické aktivity patřila tvorba výstavky hub a závěrečná poznávačka.
Během výprav do terénu byla zaznamenána značná diverzita hub včetně některých vzácných druhů (například čirůvka límcová, čirůvka příbuzná, jazourek mazlavý, lošákovec palčivý nebo kukmák příživný).
tags: #petr #macek #ekologie #životopis