Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a další organizace hrají klíčovou roli v ochraně přírody v České republice. Podle Petra Stýbla, ochrana přírody v Česku stojí z velké části na dobrovolnících a neziskovém sektoru. Organizace vedle terénní práce dlouhodobě vykupuje cenné lokality.
Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody uvedl, že organizace vedle terénní práce dlouhodobě vykupuje cenné lokality. „Máme veřejnou sbírku Místo pro přírodu. Vykupujeme pozemky tam, kde víme, že se o ně dokážeme starat,“ řekl Stýblo. Podle něj jde někdy o malé plochy, jindy o území o desítkách hektarů, například v Bílých Karpatech.
Historie ukázala, že se zástupci myslivecké a rybářské veřejnosti není možné se na některá témata seriózně bavit. Na některá témata se s nimi nedá seriozně bavit. Namísto toho se spokojuje s interními vyjednáváními s rybáři a myslivci, která zjevně, jak ukázala i ona tisková zpráva, nikam nevedou. A tak tyto zájmové skupiny hrají k veřejnosti a médiím stále první housle.
Přitom, z hlediska zájmů společnosti i zájmů ochrany přírody upozorňují na zcela marginální problémy a odvádějí pozornost od problémů skutečných. Upozorňují na smyšlenou potenciální nebezpečnost šelem či bobrů, aniž by zmínili, že skutečným nebezpečím pro lidi jsou někteří jejich kolegové a jejich neopatrnost při zacházení se zbraní. Kvůli nim umírají lidé, ne kvůli vlkům.
Upozorňují na umělý a v současnosti rozvrácený středoevropský ekosystém, ve kterém je třeba preventivně omezit populace predátorů, aniž by ale byli schopní jejich role nahradit. Ve skutečnosti obrovské škody v krajině i hmotné škody lidem způsobují především srnci, divočáci i nepůvodní, myslivci vypuštěné druhy, jako je sika či muflon. Tyto druhy myslivci nejsou schopní nebo nechtějí regulovat, ač, držíce monopol na výkon práva myslivosti, mají zákonnou povinnost jejich množství a hustotu udržovat na řádově menších hodnotách.
Čtěte také: Petr Suske: Inovátor v architektuře
Namísto, aby uvítali přítomnost predátorů, kteří jim budou tuto povinnost ulehčovat, volají pro jejich regulaci.
"Péče musí být naplánována..." je hlavní požadavek autorů zmíněné tiskové zprávy. Ano, s tím lze souhlasit, ale s podmínkou, že takový plán bude dodržován. Péče o lovné druhy zvěře je uživatelům honiteb naplánována v souladu se zákonem o myslivosti již desítky let.
Z podnětů z uvedené tiskové zprávy vážně beru pouze dvě věci: 1. ano, měla by být zavedena evidence jedinců zvláště chráněných druhů šelem chovaných v zajetí; 2. diskuzi.
Ochrana přírody v Česku se setkává s různými reakcemi, včetně kritiky a obvinění z ideologické zaujatosti. Někteří lidé mají pocit, že ochranáři nerozumí realitě na venkově a že jejich rozhodnutí jsou odtržená od praxe. Jiní zase obviňují myslivce z pytláctví a z nadřazování vlastních zájmů ochraně přírody.
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se aktivně podílí na ochraně přírody a krajiny v České republice. Mezi jeho hlavní aktivity patří:
Čtěte také: Petr Daniš o přírodě
ČSOP spolupracuje se společností NET4GAS na programu Blíž přírodě, který se zaměřuje na zpřístupnění přírodně cenných lokalit veřejnosti. V rámci tohoto programu bylo vybudováno mnoho naučných stezek, pozorovatelen a vyhlídkových míst.
Naučná stezka Srdcem Českého krasu je jednou z lokalit, která byla vybudována v rámci tohoto programu. Tato stezka seznamuje návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií národní přírodní rezervace Karlštejn.
Ochrana přírody v České republice je komplexní a náročná činnost, která vyžaduje spolupráci všech zainteresovaných stran. Je důležité, aby se ochrana přírody opírala o vědecké poznatky a aby byla zohledněna i sociální a ekonomická hlediska. Jen tak je možné dosáhnout trvale udržitelného rozvoje a zachovat přírodní bohatství pro budoucí generace.
Čtěte také: Reakce ČR na konflikt v Gaze
tags: #petr #styblo #ochrana #prirody #informace