Legislativa a včelařství v České republice

Včelařství je v České republice regulováno řadou právních předpisů, které se neustále vyvíjejí. Změny v legislativě mají přímý dopad na včelaře a jejich povinnosti, a proto je důležité se v této oblasti orientovat.

Datové schránky a včelaři

K 1. lednu 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Od 1. ledna 2023 vstoupila v platnost další novela tohoto zákona. Fyzickým osobám podnikajícím i nepodnikajícím bude automaticky zřízena datová schránka, jakmile použijí prostředek pro elektronickou identifikaci (např. Národní bod pro identifikaci a autentizaci - NIA, mobilní klíč eGov, bankovní identita).

Fyzické osoby však mohou po jejich zřízení požádat o znepřístupnění těchto datových schránek. Datová schránka bude rovněž automaticky zřízena každé právnické osobě zapsané v registru osob, kterým se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností.

Právnickým osobám nepodnikajícím (neziskové organizace), které k 1. lednu 2023 dosud neměly datovou schránku, ji zřídí automaticky a bezplatně Ministerstvo vnitra nejpozději do 31.

Čtěte také: Pevné částice a elektromobily

Každé právnické osobě - nejen firmám zapsaným v obchodním rejstříku (jako dosud), ale také těm, které jsou zapsány ve spolkovém rejstříku (včetně pobočných spolků, tj. Každé svéprávné fyzické osobě zapsané v základním registru obyvatel, která použije prostředek „vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace“ (například občanka s čipem).

„Stát chce změnou zákona chtějí přimět občany, aby více používali datové schránky, jejichž prostřednictvím komunikují s úřady elektronicky. DS budou po lednu 2023 automaticky zřízeny i lidem využívajícím občanku s aktivovaným elektronickým čipem, bankovní identitu, NIA ID, či čipovou kartu pro vytvoření kvalifikovaného elektronického podpisu.

Podle stejného předpisu se změny dočkají i ti, kteří si přes internet zjišťují například stav svého řidičského bodového konta nebo využijí jinou elektronickou službu státu. Tito lidé ale mohou ministerstvo vnitra požádat o deaktivaci DS. Povinnosti komunikace přes datovou schránku se tak mohou vyhnout.

Další významnou legislativní změnou je „sjednocení okamžiku doručení soukromoprávních dokumentů s okamžikem doručení veřejnoprávních dokumentů“. V případě, že se do své datové schránky pravidelně nepřihlašujete, existuje bohužel i takzvaná fikce doručení. Podle ní je dokument považován za doručený do 10 dnů od momentu, kdy se v DS objevil.

Každá osoba s aktivní schránkou bude mít povinnost používat ji ke komunikaci s orgány veřejné moci. Takže například k posílání dokumentů na finanční, živnostenský nebo stavební úřad a další státní orgány.

Čtěte také: Zdroje pevných částic v ovzduší

Označování medu

Při označování medu je třeba dodržovat specifické legislativní požadavky. Zde je několik důležitých bodů:

1. Název „Med“ může být doplněn nepovinným údajem květový nebo medovicový, podle původu medu. V případě, že se jedná o med pastový, doporučujeme tuto informaci na obale uvést, nejlépe včetně označení původu medu (květový/medovicový).
2. Za hmotnost vyjádřenou na etiketě se považuje čisté množství potraviny, tj. Hmotnost medu ve sklenici se může lišit od deklarované hmotnosti o odchylku danou komoditní vyhláškou č. (zdroj: vyhláška č. 76/2003 Sb., příloha č. 3, tabulka č. Pokud chcete u čísla vyjadřujícího hmotnost nějakou odchylku napsat, nesmí být vyšší, než připouští tabulka. Doporučujeme odchylky u hmotnosti neuvádět.
3. Označení medu může být doplněno regionálním, územním nebo místním označením původu, pokud výrobek pochází zcela z uvedeného zdroje původu. Obrázek vlajky nenahrazuje označení země původu. Vlajka je nepovinná informace o tom, že potravina byla vyrobena v České republice. Pravidla uvádění této informace naleznete v § 3 vyhlášky 417/2016 Sb.
4. Správné příklady: „Minimální trvanlivost do 12. 12. 2024“, „Minimální trvanlivost do konce 12. 2024“, „Minimální trvanlivost do konce 2024“, „Minimální trvanlivost do data uvedeného na dně sklenice.“ Na dně sklenice pak bude uvedeno „12. 12. Nevhodná je formulace „Spotřebujte do den, měsíc, rok“. Příklad: Spotřebujte do 12. 5. 2024. Příklady chybně uvedeného data minimální trvanlivosti: „Minimální trvanlivost do 2020“ (chybí slovo konce), „Minimální trvanlivost 2 roky od data vytáčení. Datum vytáčení: 12.6.2022“, „Spotřebujte do 12.5.2023“, „Nejlépe spotřebovat do 12.12.2024. Uchovávejte v temnu při teplotě do 15 °C. Tyto údaje doporučujeme neuvádět.
5. Název medu je možné doplnit nepovinným údajem o druhu rostliny, z níž pochází. V takovém případě však vzorek musí splňovat všechna kritéria daná vyhl. č. 76/2003 Sb. Splnění těchto požadavků je pro běžného včelaře nemožné ověřit bez příslušných laboratorních analýz. I med vonící po lípách nemusí splnit limity na počet pylových zrn apod.
6. Uživatel nálepek musí být nositelem medaile Český med a na materiálu nebo etiketě musí být současně uveden tento text: „Zlatá (stříbrná) medaile Český med 20.. za med …..
7. K tomu doplňujícímu nepovinnému údaji je nutné napsat vysvětlení, že se jedná o med z nezaplodovaných plástů.
8. Informace na etiketě nesmí potravině připisovat vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit. Nesmí na tyto vlastnosti ani odkazovat. Neuvádějte slova jako: pravý, čerstvý, čistý, 100%, domácí, kvalitní, přírodní, léčivý, dietetický, vhodný k prevenci…. Přesná znění požadavků najdete v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (v článku 7) a v § 2 vyhlášky 417/2016 Sb.
9. Neuvádějte žádné informace, které by mohly vyvolávat dojem, že tato konkrétní potravina má zvláštní charakteristiky, pakliže všechny medy mají ve skutečnosti stejné charakteristiky. A to zejména zdůrazňováním některých složek či živin. Informace o tom, že např. med obsahuje vysoké množství jednoduchých cukrů nebo že obsahuje pylová zrna či přírodní enzymy, by mohla ve spotřebiteli vyvolat mylný dojem, že jiné medy toto neobsahují. Proto se takové informace podle legislativy uvádět nesmějí. Také pojem krystalizace medu může být mylně vysvětlován. Není vhodné dávat do souvislosti proces krystalizace medu s jeho pravostí a kvalitou. Pokud některé, ještě nepoučené, spotřebitele znepokojuje zkrystalizovaný med, je dobré jim vysvětlit, že krystalizace medu je přirozený proces a nemá žádnou souvislost s přídavkem cukru do medu.

Ochrana opylovatelů

Opylení je základním předpokladem pro tvorbu semen a plodů. Živočichové pomáhají s opylováním přibližně u 87,5 % všech druhů rostlin. Nejčastějším opylovatelem je v našich zeměpisných polohách hmyz (entomogamie).

Pro zemědělství jsou opylovatelé naprosto nezbytní v sadech (veškeré ovoce), ale i v polních plodinách (zejména v řepce, hořčici a slunečnici) nebo zelenině (rajčata, papriky, okurky, fazole).

Při opylování se nelze spoléhat pouze na domestikovanou včelu medonosnou (Apis mellifera). Bylo totiž zjištěno, že s rostoucí diverzitou „divokých“ opylovatelů se výnos v ovocných sadech může zvýšit až dvojnásobně oproti opylování zajištěnému pouze včelou medonosnou.

V poslední době velmi často diskutovaný úbytek hmyzu se týká i opylovatelů, a v jejich případě je také velmi dobře zdokumentován. Nejlépe je tento pokles zaznamenán u včel a motýlů.

Čtěte také: Likvidace olejového znečištění

V zemědělství je počet hmyzích opylovatelů významně snižován pesticidními ošetřeními, která jim škodí přímo a akutně (okamžitou toxicitou vedoucí k úhynu), subletálně (zasažení jedinci mají nižší fitness - slabší imunitu, plodnost nebo aktivitu) či nepřímo (např. pesticidy redukované množství potravy pro vývojová stadia).

Veškeré přípravky na ochranu rostlin procházejí testy na okamžitou mortalitu opylovatelů, přičemž přípravky jsou testovány na včelách medonosných. Bohužel tyto testy nezjišťují vliv přípravků na ostatní druhy opylovatelů.

Kromě včely medonosné a čmeláků se v polních podmínkách na opylování plodin podílejí tzv. samotářské včely a další blanokřídlý hmyz, jako jsou vosy a mravenci, dvoukřídlý hmyz (např.

V posledních dekádách se postupně vytrácí mozaikovitost a rozmanitost krajiny kolem nás. Nejedná se jen o nižší zastoupení mimoprodukčních ploch (remízků, samostatně stojících stromů nebo úhorů), ale i o pestrost osevních sledů či zvětšování průměrných výměr parcel.

Na opylovatele je myšleno i v dotačních programech Ministerstva zemědělství. Nejpodrobněji se jim věnuje dotační program Biopásů v rámci AgroEnvironmentálně-Klimatického Opatření (AEKO). Nejvýznamnější finanční podporou opylovačů v zemědělské krajině jsou nektarodárné biopásy.

Kvalita biotopu pro opylovatele (a v zásadě pro veškerý hmyz) je určena tím, že poskytuje životní prostor, nabízí dostatek potravy pro dospělce i larvy a umožnuje najít úkryt za nepříznivých podmínek.

Diverzita i početnost užitečného hmyzu (tedy opylovatelů, predátorů či parazitoidů) v posledních dekádách zažívá významný pokles. Bohužel s úbytkem hmyzu dochází i k poklesu jejich efektivnosti, proto je třeba se o hmyz (a nejen o ten užitečný) začít více zajímat i mimo vědecké kruhy.

Mor včelího plodu

Další nákazou, se kterou se nedávno potýkali i včelaři na okrese Jičín, je velice záludný mor včelího plodu. Je to nebezpečná nákaza včel, postihující převážně zavíčkovaný plod. Původcem je tyčinkovitý pohyblivý mikrob Paenibacillus larvae, který vytváří mimořádně odolné spory schopné přežívat i několik desítek let.

Nákaza se šíří infikovanou včelí potravou, zalétlými nemocnými včelami, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařskými potřebami. Spory původce nákazy se dostanou potravou do trávícího traktu larev, kde vyklíčí, mikrob se pomnoží, zničí buňky žaludeční výstelky, pronikne do hemolymfy a tím do dalších tkání larvy, která hyne těsně před zakuklením.

Příznaky choroby

Příznaky se projeví až u zavíčkovaného plodu. Plást je nepravidelně zakladen (mezerovitý), víčka jsou ztmavlá, propadlá, místy proděravělá. Napadené uhynulé larvy mění barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavohnědou a přeměňují se v lepkavou hlenovitou hmotu, která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno dlouhé i několik centimetrů.

Konečným stádiem rozkladu larvy je tvrdý příškvar, který pevně lpí na spodní stěně buňky. Včelstvo slábne, protože postupně hyne i nenakažený plod, v důsledku podvýživy a nedostatku tepla. Matka klade v důsledku nedostatečného krmení mladuškami i menší počet vajíček.

Vzhledem k tomu, že tuto nákazu nelze léčit a odolnost spor původce je několik let, nezbývá jiná možnost, než nemocná včelstva utratit a společně se vším spalitelným včelařským materiálem, zařízením a včelími produkty spálit a následně provést závěrečnou dezinfekci.

Opatření

Pro každého včelaře jsou tak drastická opatření velice smutná, ale není jiné cesty, jak zabránit postupnému úhynu napadených včel a šíření tohoto onemocnění do okolí.

Dodržováním všech zásad při řešení nařízených protimorových opatření a nabídnutím jedinečné možnosti vyšetřit na okrese Jičín všechna včelstva, která ještě nebyla na mor včelího plodu vyšetřená, se podařilo dosáhnout toho, že dnes můžeme považovat okres Jičín za místo bez této nemoci.

Aby se příznivá situace udržela, musí být včelaři stále ve střehu. Proto chtějí v organizacích funkcionáři znát, odkud na jimi spravované území přicházejí nová včelstva. Měla by být od solidních včelařů a zdravotně prověřená. Legislativa se v poslední době zpřísnila, čímž se také omezilo zavlékání nákazy.

Všechna včelstva, která jsou přemísťována do našeho kraje a nebo stěhována mimo jeho území, mohou být přemístěna pouze se souhlasem Krajské veterinární správy místa určení.

Včelstva musí být doprovázena veterinárním osvědčením. Navíc musí být klinicky zdravá, vyšetřená též na varroázu s negativním výsledkem.

Kočování včelstev

Přísná pravidla musí rovněž dodržovat včelaři, kteří se včelami kočují. Před kočováním musí včelař předložit plán kočování ke schválení veterinární správě.

Včelstva musí být před kočováním ještě na zimním stanovišti vyšetřena na varroázu, nemocná pak přeléčena a před kočováním musí být rovněž vyšetřena na mor včelího plodu.

Při každé změně stanoviště během kočování je povinnost ošetřit včely volně dostupnými léčivými přípravky. Po návratu na zimní stanoviště po medobraní jsou kočující včelstva povinně přeléčena Gabonem.

Tím by mělo být zaručeno, že se na zimní stanoviště vrátí včelstva zdravá a také to, že se nebude kočovat s nemocnými včelami a šířit tak nemoci do širokého okolí.

tags: #pevné #stanoviště #včely #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Odbor životního prostředí Kladno
• Příroda a zajímavosti Gdaňsku
• Třídění odpadu: Kbelíky a pravidla
• Dopady znečištění plasty
• Modernizace Plzeňských Elektráren