Recyklace neboli třídění odpadu je jedním ze způsobů, jak zmírnit dopad lidské činnosti a produkce na životní prostředí. Schopnost zpracovat starý materiál zpět na nový nám umožňuje produkovat méně nových surovin, jako jsou plast, sklo a papír.
Když si prohlédnete statistiky ohledně třídění odpadu po Evropě, uvidíte Českou republiku, která se už několik let může chlubit velmi dobrými výsledky. Sedmdesát tři procent obyvatel v Česku třídí svůj odpad.
V Česku je několik možností, jak třídit odpady z domácností. Obecně platí, že třídíme odpad podle druhů materiálu. Pro třídění odpadu jsou běžně k dispozici veřejně dostupné barevné kontejnery v tzv. třídicích hnízdech. Do těch třídíme odpad z různých druhů materiálů.
Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy domácnosti třídí své odpady do přidělených sběrných nádob nebo speciálních barevných pytlů. Je možné využít sběrné dvory, výkupny surovin a místa zpětného odběru.
Hlavní zásadou správného třídění odpadu je řídit se informacemi uvedenými na samolepkách, kterými jsou kontejnery označeny. Další užitečné informace ohledně správného třídění použitých obalů najdeme na obalech produktů jako tzv. materiálové značky. Ty nám prozradí, z jakého materiálu jsou obaly vyrobeny a kam je máme správně vytřídit.
Čtěte také: O plastovém znečištění oceánů
Papírový odpad třídíme do modrých sběrných nádob, respektive do nádob opatřených modrou samolepkou s nápisem PAPÍR. Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami.
Netřídíme papír mokrý, mastný či znečištěný. Obecně pak netřídíme odpad mokrý, mastný, znečištěný od barev, chemikálií a nebezpečných látek. Proto do tříděného papíru nepatří ani účtenky od nákupu. Netřídíme ani papír s povrchovými úpravami, jako je voskování, plastové nástřiky atd.
Plastový odpad obvykle třídíme do žlutých sběrných nádob, respektive do nádob označených žlutou samolepkou s nápisem PLASTY. Plasty zabírají ze všeho odpadu největší objem, proto plastové obaly co nejvíce sešlápněte či zmačkejte. V některých městech se do žlutých kontejnerů mohou házet i nápojové kartony či plechový odpad, to zkontrolujte na polepu kontejneru.
Polystyrenové výplně (ty, které slouží k ochraně produktů např. v krabicích - díly, sypké výplně) patří do žlutých kontejnerů.
Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin.
Čtěte také: Jak vybrat plastový koš do kuchyně
Skleněný odpad obvykle třídíme do zelených a bílých sběrných nádob. Do zelených patří barevné sklo, čiré zase do bílého kontejneru. Pokud jsou v obci instalovány (rozmístěny) pouze zelené kontejnery, třídíme do nich společně barevné i čiré sklo. Nádoby jsou vždy označeny bílou nebo zelenou samolepkou s nápisem SKLO.
Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru.
Do kontejnerů na sklo nepatří porcelán a keramika, termosklo (zapékací mísy, varné konvice apod.), autoskla, zrcadla, drátěné sklo, teploměry atd.
Nápojové kartony jsou specifické obaly na nápoje. Ve většině obcí a měst se můžeme setkat s tzv. vícekomoditním sběrem odpadu, kdy je můžeme třídit společně s jiným druhem odpadu - nejčastěji s plastem nebo s papírem. Proto je vždy důležité se řídit informacemi uvedenými na oranžových samolepkách na sběrných nádobách s nápisem NÁPOJOVÉ KARTONY.
V některých velkých městech se třídí nápojové kartony samostatně do oranžových kontejnerů. Netřídí se „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.
Čtěte také: Papírové vs. plastové tašky: ekologické dopady
Nápojové kartony označujeme pojmem ,,kompozitní obaly“ nebo ,,kombinované obaly“. Je to díky jejich složení, kdy vždy tvoří více než 70% podíl kvalitní papír a cca 20 % polyethylen, u obalů pro dlouhodobé uchovávání obsahu se navíc používá hliník.
Kovový odpad se třídí do šedých sběrných nádob. I u kovů se můžeme setkat s tzv. vícekomoditním sběrem odpadu, a proto jsou vždy směrodatné informace uvedené na samolepkách na sběrných nádobách, na kterých je uvedeno KOVY.
Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.
Bioodpad lze třídit do hnědých sběrných nádob, případně do zahradního kompostu, vermikompostéru, ale také třeba do komunitního kompostéru. Je to velká škoda, protože takový odpad můžeme použít buď k výrobě energie třeba v bioplynových stanicích, nebo k výrobě kvalitního kompostu.
Vysloužilá elektrozařízení můžeme třídit do speciálních kontejnerů určených pro jejich sběr. Obvykle jsou to kontejnery červené barvy. Elektroodpad můžeme odevzdat také na místech zpětného odběru (stejně tak je tomu s bateriemi). Těmi jsou například obchody s elektrotechnikou.
Třídit textil lze do speciálních kontejnerů, patří do nich oblečení, ložní prádlo, obuv, kabelky a tašky.
Nakládání s nebezpečným odpadem podléhá přísným právním předpisům. Je možné odložit nebezpečný odpad za určitých podmínek do sběrných dvorů nebo do specializovaných zařízení.
Vždy sledujte a dodržujte informace uvedené na samolepkách, které jsou umístěny na sběrných nádobách. Zohledňují totiž místní specifika třídění odpadu. Před tříděním je důležité vždy zmenšit objem odpadu, například jeho sešlápnutím, zmačkáním, rozložením nebo rozřezáním.
Při třídění odpadu bychom se vždy měli řídit informacemi uvedenými na samolepkách na sběrných nádobách v dané obci, které zohledňují místní specifika nakládání s odpadem. Pokud si nejsme správností třídění odpadů jisti, můžeme se s dotazem obrátit na místní svozovou společnost, zaměstnance obce nebo konkrétního městského úřadu.
Odpady, které třídíme do sběrných nádob na odpad, nesmí být mastné, nesmí obsahovat různé zbytky nebo dokonce celý obsah. Drobné znečištění při třídění nevadí - obaly není nutné vymývat vodou, obsah stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít.
Před tříděním je potřeba minimalizovat objem odpadu (sešlápnutím, zmačkáním, rozložením krabic) - tato zdánlivá drobnost je však velmi podstatná. Sběrné nádoby se budou plnit déle, protože se do kontejnerů vejde více odpadu.
Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.
Na některých místech v tuzemsku se objevují žluté popelnice a kontejnery, do kterých je možné kromě plastů vhazovat i plechovky. Česká asociace odpadového hospodářství to už loni objednávala a dojednávala s obcemi i příslušnými firmami. Do budoucna by na společný sběr kovů a plastů lidé měli mít k dispozici až půl milionu kontejnerů a popelnic.
Možnost vhazovat plechovky do žlutých kontejnerů má zjednodušit a navýšit třídění odpadu. „Je to cesta směrem k občanům. Musíme zajistit, aby třídění plastových obalů a plechovek bylo co nejkomfortnější, nejdostupnější. Chceme se přizpůsobit jejich potřebám tak, jak to dnes znají. Ty žluté nádoby, kterých je v Česku půl milionu, nám přijdou jako nejdostupnější řešení. A kombinace plast a kov nebo plechovky není žádnou velkou komplikací v rámci mechanismu třídění,“ míní místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal (nestr.).
Podle mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýny Havligerové je částečně dobře, že k tomuto třídění bude docházet. Podle ní nicméně systém není připravený a domluvený - nádoby nejsou označené a chybí komunikace, míní.
Velká část materiálu tak podle ní stejně skončí na skládce, ve spalovně nebo v přírodě nevyužita. „Je to materiál, který kdyby byl v zálohovém systému, kdy se skutečně vysbírá, (..) tak se zhodnotí a ta hodnota bude spolufinancovat ten systém, jako je to na Slovensku,“ nastínila.
Podle Drahovzala bude změna technologií na linkách probíhat postupně. „To nejde ze dne na den, musí se samozřejmě logicky modernizovat. To už je otázka investic zejména soukromého sektoru, který samozřejmě čeká i na nějakou pobídku ze strany státu a hlavně na jisté právní prostředí,“ poznamenal.
Také ministerstvo životního prostředí, které sběr plechovek podporuje, už loni v prosinci upozorňovalo, že v Česku je pouze několik moderních linek, které takový odpad efektivně dotřídí. „Bez nějakého posunu v technologiích opravdu hrozí, že se to efektivním způsobem nevytřídí,“ řekl tehdy šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj by řešením mělo být zálohování PET lahví a plechovek.
tags: #plastové #lahve #od #kečupu #recyklace