Plastové znečištění oceánů: Globální hrozba a její dopady

Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.

Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.

Fakta o plastovém znečištění v číslech

Pojďme si nejprve představit statistiky, které napoví, jak významnou položkou jsou dnes plasty na Zemi. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou.

Největší koncentraci plovoucího plastu na světě představuje tzv. Velká tichomořská odpadová skvrna (Great Pacific Garbage Patch) - odhaduje se, že má plochu větší než 1,6 milionu čtverečních kilometrů!

Čtěte také: Jak vybrat plastový koš do kuchyně

Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Těmi mohou být nedostatečná infrastruktura i vysoké náklady na recyklaci a složitost třídění plastových materiálů.

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině. Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy.

Čtěte také: Papírové vs. plastové tašky: ekologické dopady

Neházejme však veškerou vinu na jiné kontinenty. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit.

S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme?

U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Mikroplasty: Neviditelná hrozba

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce.

Čtěte také: Ekologická stopa psích exkrementů

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.

Důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím…

Grafika se zaměřuje na problematiku plastového znečištění oceánů. Podle odhadů založených na 24 výpravách mezi lety 2007 a 2013 plave v oceánech více než 268 950 tun plastů, což představuje přes 5,2 bilionu kusů makroplastů, potažmo mikroplastů. Je pravděpodobné, že čísla budou v kontextu vývoje produkce plastů a způsobu jeho likvidace podhodnocena vzhledem k aktuální situaci. Některé studie odhadují, že až 70 % plastů se usazuje na mořském dně. Na severní polokouli se nachází 57 % plastového odpadu, s nejvyšší koncentrací v severní části Tichého oceánu, kde vznikla tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna.

V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů. Přibližně 70-⁠⁠⁠⁠⁠⁠80 % plastů v oceánech pochází z pevninských zdrojů, zbylých 20 % až 30 % pochází z mořských zdrojů (např. z rybářských sítí, vlasců, lan a opuštěných plavidel). Téměř 81 % plastového znečištění oceánů pochází z Asie, která je domovem 60 % světové populace a všech deseti řek s nejvyššími emisemi plastů.

Mikroplasty, malé plastové částice o velikosti menší než 5 mm, potažmo nanoplasty, menší než 1 µm, se staly významným globálním problémem v důsledku rostoucí výroby a používání plastů od poloviny 20. století. Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok vyprodukuje přibližně 145 000 tun mikroplastů. Tyto částice vznikají z různých primárních zdrojů, jako jsou kosmetické produkty a syntetické textilie, ale jsou také vytvářeny jako sekundární znečištění při přirozené degradaci větších plastových výrobků (makroplastů), kdy je jejich výskyt, transport a osud v různých prostředích ovlivněny řadou přírodních faktorů, jako je UV záření, tepelné vlny a abraze větrem, stejně jako jejich vlastní fyzikálně-chemické vlastnosti jako např. velikost a hustota. Nejdrobnější úlomky nejsou pouhým okem viditelné.

Mikroplasty se nacházejí ve všech složkách životního prostředí (ve vodě, v půdě i v ovzduší). Atmosférou mohou urazit značné vzdálenosti, a proto je lze nalézt po celé planetě, dokonce i v nepřístupných horských povodích a v polárních polohách. V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí.

Mikroplasty byly taktéž nalezeny ve všech vodních ekosystémech včetně moří, oceánů, řek, jezer a nádrží, které slouží jako zdroje pitné vody. Výzkum Ústavu pro hydrodynamiku se zaměřil na výskyt mikroplastů v surové vodě z řek a nádrží i v pitné vodě z různých úpraven vody v Česku. Analyzovány byly mikroplasty od velikosti 1 µm, což je v rámci dosavadních studií ojedinělé. Byly zjištěny koncentrace od desítek po tisíce částic na litr surové vody a v jednotkách až stovkách částic na litr upravené vody, přičemž úbytek mikroplastů mezi surovou a upravenou vodou dosahoval 70-88 %. Dominovaly mikroplasty menší než 10 µm, které tvořily až 95 % všech nalezených částic, zejména z materiálů jako PET (polyetylentereftalát), PP (polypropylen), PE (polyethylen), CA (acetát celulózy) a PVC (polyvinylchlorid).

Mikroplasty (potažmo potencionálně nebezpečnější nanoplasty) jsou všudypřítomné a představují vážné riziko pro lidské zdraví. Mikroplasty v životním prostředí vstupují do lidského těla stravou, vodou, vdechováním vzduchu i kontaktem skrze syntetické oblečení či kosmetické produkty. Dle studie z roku 2019 bylo vědci odhadnuto, že lidé mohou průměrně zkonzumovat až 5 g mikroplastů za týden, což je ekvivalent váhy kreditní karty.

Částice mikro a nanoplastů byly nalezeny mnoha vědeckými týmy napříč světem v různých částech lidského těla, např. v plicích, játrech, ve slezině, v ledvinách a dalších orgánech. Ovšem přelomové zjištění představil Ostravský vědecký tým, kdy jako jako první na světě přednesl důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a v placentě. U 9 z 10 žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě, kdy množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti 10 až 50 µm, přičemž nejčetněji identifikovaným materiálem byl polyetylen (běžně se vyskytující plast).

V roce 2024 je dostupný tzv. preprint nové studie vědců z Nového Mexika (neprošla ještě recenzním řízením v rámci publikace), kdy se tým zaměřil na hromadění mikroplastů a nanoplastů ve třech důležitých lidských orgánech: ledvinách, játrech a mozku. Srovnali množství plastů v tkáních z pivet v letech 2016 a 2024, přičemž nejvyšší koncentrace mikroplastů byla v mozku, a to více než 10x vyšší než v játrech. Studie ukazují, že vysoké koncentrace některých nanoplastů a mikroplastů mohou vyvolat biochemické reakce, jako je oxidativní stres a zánět, přičemž tyto efekty mohou být způsobeny jak fyzikálními vlastnostmi částic, tak chemickými přísadami, které obsahují. Výzkum také naznačuje, že tyto částice mohou fungovat jako nosiče chemických kontaminantů a mikroorganismů, což přidává další vrstvu rizika.

Mikroplasty představují závažné environmentální hrozby s dalekosáhlými dopady na přírodu. Přibližně 94 % plastového odpadu, který vstupuje do oceánů, skončí na dně, kde se rozkládá na mikroplasty a nanoplasty. Tyto kontaminanty mají vážné negativní dopady na mořský život. V oblastech s vysokou biodiverzitou, jako jsou ústí řek, korálové útesy a mangrovy, je přítomnost mikroplastů zvláště problematická. Například až 68 % ryb ve Středozemním moři a 100 % planktonu v ústích evropských řek obsahuje mikroplasty. Mořské organismy často považují mikroplasty za potravu, což vede k jejich konzumaci, a to může způsobit místní blokády, záněty a poranění. Na pevnině mohou mikroplasty kontaminovat půdu a vodu, což vede k degradaci ekosystémů a k ohrožení zdraví půdních organismů. To může mít za následek snížení úrody a poškození plodin. Mikroplasty rovněž fungují jako nositelé invazivních druhů, bakterií a virů, čímž ohrožují místní ekosystémy. Dalším problémem při jejich rozkladu je uvolňování skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu. Kontaminace oceánů mikroplasty může také snižovat jejich schopnost absorbovat uhlík, čímž může negativně přispívat k ovlivnění klimatického cyklu.

Dopady plastového znečištění na mořské ekosystémy a lidské zdraví

Oceány, které pokrývají více než 70 % zemského povrchu, jsou klíčovým prvkem pro udržení života na naší planetě. Jsou nejen domovem nespočtu druhů živočichů a rostlin, ale také regulují klima, produkují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Přesto se dnes ocitáme na prahu environmentální katastrofy, která ohrožuje nejen mořské ekosystémy, ale i celou lidskou civilizaci.

Plastové znečištění je jedním z nejvážnějších environmentálních problémů současnosti. Každý rok se do oceánů dostává přibližně 11 milionů tun plastového odpadu, což odpovídá jednomu nákladnímu autu plného plastu každou minutu. Plast se nerozkládá jako organické materiály, ale postupně se rozpadá na menší částice, známé jako mikroplasty a nanoplasty.

Mikroplasty a nanoplasty se stávají součástí potravního řetězce. Plankton, který je základem mořského ekosystému, tyto částice požírá, a následně je konzumují větší živočichové, včetně ryb, ptáků a savců. Studie ukazují, že 100 % mláďat mořských želv má v žaludcích plast. Pokud korál přijde do kontaktu s plastem, pravděpodobnost, že se u něj rozvine onemocnění, stoupá z 4 % na 89 %.

Problém plastového znečištění se však neomezuje pouze na mořské ekosystémy. Mikroplasty a nanoplasty se dostávají do lidského těla prostřednictvím potravy, vody a dokonce i vzduchu. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, srdci, plicích, mateřském mléce a dokonce i v lidském spermatu. Navíc nanoplasty, které jsou menší než viry, pronikají buněčnými membránami a poškozují DNA. To znamená, že plastové znečištění neohrožuje pouze mořské živočichy, ale i lidské zdraví. Každý den konzumujeme plast, který je „ochucen“ toxiny, bakteriemi a plísněmi.

Oceány hrají klíčovou roli i v regulaci klimatu. Absorbují velké množství tepla a oxidu uhličitého z atmosféry. Jedním z konkrétních dopadů klimatických změn souvisejících s oceány je nárůst hladiny moří. Tání ledovců a zvýšená teplota oceánů přispívají k rozpouštění ledových šelfů a tím k zvyšování hladiny moří.

Jak už jsme zmínili, znečištění oceánů má obrovský dopad na veškeré živočichy, kteří v těchto vodách žijí nebo se do nich vydávají za potravou. Třeba vyšší kyselost vody narušuje zdraví a růst korálů, na které je navázán celý vodní ekosystém. Mělčiny, nyní zanesené plasty, bývaly skvělým místem pro vývoj mláďat. Kvůli znečištění dnes řada živočišných druhů postupně mizí z planety. Ohrožené jsou například belugy, jejichž mrtvá těla bývají plná chemikálií. Dokonce tak plná, že se s nimi musí zacházet jako s toxickým odpadem. Vymírání druhů má ale širší následky než jenom ztrátu biologické rozmanitosti. Každý druh má svou roli v ekosystému - může to být kořist, nebo predátor, který reguluje populace jiných organismů.

Jak proti plastovému znečištění bojovat?

Mikroplasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…

Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť… Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Hlavní je co nejvíc omezit neustálé znečišťování. Každý z nás může produkovat méně plastového odpadu. Jsi na dovolené a vidíš na pláži plasty? Podporuj udržitelný rybolov, který nezatěžuje oceány a nevyhlazuje celé živočišné druhy.

I když se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize. Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů.

Abychom čelili této krizi, je nutné přijmout radikální opatření. Jedním z možných řešení je masové nasazení atmosférických vodních generátorů (AWG). Tyto zařízení by mohly sloužit jako planetární filtr, který by odstraňoval mikroplasty a nanoplasty z atmosféry a oceánů. Nicméně, aby bylo možné efektivně čistit oceány, je nutná globální spolupráce. Žádná země nebo organizace nemůže tento problém vyřešit sama. Je třeba vytvořit podmínky pro otevřenou spolupráci mezi vědci, vládami a občanskou společností.

Společnosti, které se snaží situaci řešit

Společnost SANITINO a GROHE ve spolupráci s německým sociálním start-upem everwave chrání oceány před plastovým odpadem čištěním řek a zachycováním odpadu dříve, než stihne do oceánu proniknout. Za každý prodaný kus zašle SANITINO společnosti everwave 4 €.

Sociální start-up everwave vznikl z neziskového sdružení s angažovanými mladými vědci a architekty a myšlenky odstranit plastový odpad z oceánů pomocí plovoucí platformy umístěné uvnitř oceánských proudů. Novým cílem je implementovat tyto platformy v řekách a ústích řek, protože většina plastů na pevnině, které se dostávají do oceánu, jsou vyplavovány řekami. Je tedy třeba zachycovat odpad přímo u zdroje.

Everwave využívá k čištění dva typy technologií. První technologií je aktivní sběr veškerého odpadu pomocí lodě s názvem Collectix, která je schopná posbírat až 20 tun odpadu za den. Start-up již zprovoznil 3 lodě na sběr odpadu. Jedna působí na Balkáně, druhá sbírá tuny odpadků v Kambodži a třetí je na cestě na africký kontinent. Druhou je říční čistící platforma HiveX. Ukotvená stacionární plošina HiveX využívá sílu říčního proudu k nepřetržitému odvádění a ukládání plovoucího odpadu. Je energeticky účinná a šetrná k životnímu prostředí, protože pasivní technologie využívá ke svému provozu energii ze svého okolí, takže nemá žádný pohon a nepotřebuje žádné palivo. Pomocí nejmodernější technologie se pak plast zpracovává co nejudržitelnějším způsobem.

Vize projektu však není jen vyčistit oceány, ale také zvýšit povědomí o problému plastů prostřednictvím práce s veřejností s cílem přimět lidi, aby změnili své chování. Právě proto přesahuje spolupráce společnosti SANITINO, GROHE a německého sociálního start-upu rámec finanční podpory. Společnosti GROHE a everwave upozorňují i veřejnost na problém plastů a zvyšují tak povědomí o udržitelnějším způsobu života.

Shrnutí klíčových kroků ke snížení expozice mikro a nanoplastům

Následuje shrnutí klíčových kroků, které mohou pomoci snížit expozici mikro a nanoplastům na individuální rovině. Tento přehled zahrnuje praktické a efektivní opatření, jakými jsou například omezení používání plastových výrobků, výběr alternativních materiálů, pravidelné otírání prachu v domácnosti, pití filtrované vody a zodpovědný přístup k recyklaci.

Plastové znečištění a jeho dopady na oceány a klima jsou jedním z nejvážnějších environmentálních problémů, kterým lidstvo čelí. Objev Velké tichomořské odpadkové skvrny byl jen prvním krokem k pochopení rozsahu této katastrofy. Mikroplasty a nanoplasty nejen ohrožují mořské ekosystémy, ale také pronikají do lidského těla a narušují naše zdraví. Abychom tuto krizi překonali, musíme přijmout okamžitá a radikální opatření. Atmosférické vodní generátory by mohly být klíčovým nástrojem pro čištění oceánů a atmosféry. Nicméně, bez globální spolupráce a jednotného úsilí celého lidstva bude jakékoli řešení nedostatečné.

tags: #plastové #znečištění #znečištění #oceánů #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ekologických nátěrů na dřevo
• Kulatý Koš Durable: Využití a Recenze
• Třídění bioodpadu v Prachaticích
• Hřbitovní zákon v ČR
• Současný stav odpadu v řece Chicago