Plastové znečištění: Emise, studie Greenpeace a dopady na životní prostředí

25.11.2025

Ve světě se za rok vyrobí více než 320 milionů tun plastů. Jelikož třídicí systémy nejsou dokonalé a lidé také ne, dostává se ohromné množství plastového odpadu přímo do životního prostředí. A tyto plasty jsou zdrojem mikroskopických částic, mikroplastů, o nichž zatím mnoho nevíme.

Problém mikroplastů

Problémem mikroplastů je jejich velikost. Jsou pro nás neviditelné a dostávají se nekontrolovaně do životního prostředí, do řek a oceánů, a také do potravinových řetězců, na jejichž konci je člověk. Jejich velkým zdrojem jsou jednorázové plastové předměty (obaly, příbory a talíře, brčka, ale také cigaretové nedopalky). Použijeme je a hned zahodíme, často bohužel mimo správný kontejner.

Hodně mikroplastů vzniká při automobilovém provozu z otěru pneumatik, uvolňují se také při praní oděvů z plastových vláken. Relativně velkým zdrojem jsou výrobky, do nichž se mikroplasty přidávají záměrně.

Dopady na životní prostředí a lidské zdraví

Na problém mikroplastů v životním prostředí mezi prvními upozornili mořští biologové, zkoumající tak zvanou Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu. V ní je velký podíl jednorázových plastových výrobků, ale také sítí z rybářských lodí. Vlivem slunce, vlhkosti a UV záření se pomalu rozpadají na mikroplasty. Vědci zjistili, že korýši, ryby i vodní ptáci je nedokáží rozlišit od své běžné potravy.

Studie univerzity v Plymouthu zjistila, že ve vodě z jedné vyprané pračky je až 700 tisíc umělých vláken, které projdou čistírnou odpadních vod do řeky. Valná část těchto mikroskopických částic se zachytí v čistírnách odpadních vod - podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) je to až 90 procent. Zcela však z vody odstranit nelze, což dokládá studie Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, zveřejněná nedávno v časopise Science of the Total Environment. Vědci nalezli v pitné vodě částice PET, polypropylenu a polyethylenu, pocházející z praní prádla, peelingových mýdel a čisticích prostředků.

Čtěte také: O plastovém znečištění oceánů

Výzkumy jsou jasné: plasty způsobují nemoci, postižení a smrt. Způsobují předčasné porody, nízkou porodní hmotnost a narození mrtvého dítěte stejně jako leukémii, lymfom, rakovinu mozku, rakovinu jater, srdeční choroby a mrtvici. Kojenci, děti, těhotné ženy a pracovníci s plasty jsou těmito škodami ohroženi nejvíce. Tato onemocnění mají za následek roční ekonomické náklady ve výši 1,2 bilionu dolarů,“ uvedl dr.

Téměř 3 600 studií, které jsou indexovány nadací Minderoo, podrobně popisuje účinky polymerů a přísad, jako jsou změkčovadla, zpomalovače hoření, bisfenoly a per- a polyfluoroalkylové látky.

Podle Minderoo bylo z více než 1 500 chemických látek používaných v plastech zkoumáno méně než 30 procent jejich dopadů na lidské zdraví.

Recyklace plastů

V celosvětovém měřítku se recykluje jen asi 9 % z 370 milionů tun vyrobených plastů.

Studie zveřejněná v časopise Journal of Hazardous Material Advances naznačuje, že recyklační závod vypouštěl až 2 933 tun mikroplastů ročně před zavedením filtračního systému a až 1 366 tun po jeho zavedení.

Čtěte také: Jak vybrat plastový koš do kuchyně

„Více než 90 % nalezených částic bylo menších než 10 mikronů a 80 % bylo menších než 5 mikronů,“ uvedl Brown. „Ty jsou stravitelné pro mnoho různých organismů a bylo zjištěno, že je přijímají i lidé.“

„Pro mě to zdůrazňuje, jak drasticky musíme snížit spotřebu a výrobu plastů.“

Legislativní snahy a iniciativy

Zpráva WHO varuje, že pokud bude plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, mikroplasty by v horizontu jednoho století mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. Z těchto důvodů je na místě předběžná opatrnost , dokud nebudeme vědět více.

Snížení množství plastů, které končí v životním prostředí, je i cílem nové evropské legislativy. Podle Evropské komise Evropané každoročně vygenerují 25 milionů tun plastového odpadu, ale k recyklaci se ho shromáždí méně než 30 procent. Po celém světě tvoří plasty 85 procent odpadků na plážích.

Mezi odpady, kterých se týká nařízení k jednorázovým plastům, jsou zařazeny - možná trochu překvapivě - také nedopalky cigaret. I ony jsou totiž vyrobeny převážně z plastu a navíc jsou na nich přichyceny nejrůznější nebezpečné látky, vznikající při hoření tabáku. Podle Greenpeace se jich v Evropě spotřebuje ročně kolem 580 miliard. Velkou část z nich je odhozena do přírody, na chodníky nebo kamkoliv, kde se zrovna nacházejí kuřáci.

Čtěte také: Papírové vs. plastové tašky: ekologické dopady

Směrnice o jednorázových plastech požaduje, aby se jejich výrobci postarali o tom, aby jejich výrobky neznečišťovaly životní prostředí. Jde o princip tak zvané rozšířené odpovědnosti výrobce, který je již v Unii aplikován na řadu výrobků. Díky tomuto principu funguje například zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů nebo tříděný sběr komunálního odpadu.

Obecně se dá říci, že pro snížení vzniku mikroplastů je zásadní změna spotřebitelského chování. Jednorázové výrobky lze většinou nahradit jinými alternativami, jednoduše je nepoužívat, nebo je alespoň po použití odeslat k recyklaci tím, že je vhodím do příslušného kontejneru.