V 50. letech minulého století se plasty staly všudypřítomným materiálem. Tento nový, univerzální materiál byl cenově výhodný a oblíbený pro svou dlouhou životnost. Již brzy bylo jasné, že nepřináší jen výhody, a že recyklace bude důležitým úkolem. Dnes se plasty potýkají s určitou kritikou, mnoho aplikací by se však bez tohoto materiálu nedalo realizovat.
Absolutní nadšení plastem v polovině 20. století může dnes vypadat nepochopitelně. Pokud se však podíváme důkladněji, bude nám jasné, že euforie byla odůvodněná jednoznačnými výhodami. Kovy byly do té doby materiálem na výrobu přístrojů a strojů všeho druhu - a kovy byly drahé a těžké. Najednou tu byl materiál, který je odolný, izoluje, má dobré zvukově a tepelně izolační vlastnosti, k tomu je lehký a levný, to doslova znamená technickou revoluci. Jeho vlastnosti a vhodnost k masové výrobě udělaly z plastu materiál, ze kterého byl vybudován hospodářský zázrak po 2. světové válce.
Daniel Carmine Manocchio, ředitel materiálové laboratoře ve společnosti Kärcher, vysvětluje: „U každé nové technologie vznikne rozruch, když se rozšíří do masové výroby. Na konci však nadšení zase přistane do reality.“ Také pro společnost Kärcher byl plast krokem na cestě k ergonomickým nadčasovým produktům.
První mobilní vysokotlaký čistič HD 555 z roku 1984 ještě vážil úctyhodných 15 kilogramů. „Plast přinesl možnost významného snížení hmotnosti. První vlna recyklace konečně přišla na začátku 21. století, jednoduše proto, že drcení a přidávání zbytků z výroby vedlo k úspoře materiálu a tím i k úspoře nákladů. Recyklace je však stále ještě drahá - ať již se provádí přetavením vytříděných odpadů nebo chemicky pyrolýzou - a není proto široce využívaná.
„Plast má v technické oblasti tak velký význam, protože jeho vlastnosti lze cíleně měnit úpravami ve struktuře a složení“, uvádí pan Manocchio. „Pečlivé třídění různých plastů při recyklaci je tedy velice důležité, protože jinak se mohou vlastnosti recyklátu drasticky zhoršit. Pan Manocchio však pozoruje pohyb na trhu: „Každý chápe, že spotřeba jedné lahvičky šamponu za týden je problém. Do centra pozornosti se však stále více dostává, že i u vysokotlakého čističe je ve hře plast, a že elektrozařízení obecně nejsou určena na jedno použití.“
Čtěte také: Historicky vypadající odpadkové koše
Společnost Kärcher zvýšila od roku 2012 podíl recyklovaných plastů ve svých zařízeních o koeficient 4. Od konce roku 2018 využívá podnik technologii Technyl4Earth pro výrobu trysek. Asi každý člověk si potají klade otázku, jaké chování na konci skutečně přispívá k ochraně naší planety.
„Přitom je situace značně složitá i u nejjednodušších použití“, konstatuje pan Manocchio. U společnosti Kärcher sázíme na to, že na trvalou udržitelnost myslíme již při vývoji produktů. Zákonný rámec, který je zčásti také převzat globálně, tomu dává směrnice EU o ekodesignu. Klíčovou myšlenkou je Design for Recycling, která také působí proti představě, že trvalá udržitelnost musí být drahá.
„Pokud omezím použití materiálu, je to výhodnější. Pokud nahradím kompozitní materiály recyklovanými materiály, bude to z dlouhodobého hlediska výhodnější“, popisuje pan Manocchio. Jiným centrálním klíčovým slovem je oběhové hospodářství, o které usiluje EU, které rovněž sází na principy eliminace, snižování a opakovaného použití materiálů.
Aby svět zůstal dobrým místem k životu i pro následující generace, je konec konců výzvou pro každý podnik a každého jednotlivce, aby změnil své chování. Daniel Carmine Manocchio shrnuje: „Cesta do budoucnosti se skládá z nesmírně mnoha, nesmírně malých kroků, kterými musí jít nesmírně mnoho lidí společně.
Rozhovor s Leo Steinem (ZVEI)
Akční plán Evropské komise pro oběhové hospodářství stanoví určité požadavky pro podniky do dalších let. Mimo jiné jde o trvale udržitelnou produktovou politiku, o ekodesign a o právo na opravu. Kdo smí provádět opravy, aby nebyly dotčeny zákonné povinnosti výrobce, pokud jde o záruku? Různé podniky pracují na nových metodách recyklace, například sekundárních plastů.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Recykláty získávané chemickými metodami jsou čisté, ale také velmi drahé. Mechanické postupy nepřinášejí vždy kvalitu, která je nutná pro bezpečnost produktu. Obaly jsou ústředním tématem, pokud jde o úsporu materiálu. Výrobci elektronických zařízení, recyklační hospodářství a výrobci primárních plastů mohou společně dosáhnout mnohé. Za druhé bychom měli přestat mít stále jen pochybnosti - v některých případech bychom měli jednoduše jednat.
Dosud se pro přenosnou tlakovou myčku OC 3 od společnosti Kärcher používaly pro ochranu stroje při přepravě čtyři polystyrénové vložky. Plastový odpad, kterému se lze vyhnout: Karton byl koncipován menší a byla vyvinuta vložka z lepenky. Jako jeden z prvních podniků využívá mimoto společnost Kärcher technologii Technyl4Earth výrobce Domo v sériové výrobě pro spotřebitelský trh.
Recyklát se získává z textilií z recyklovaných airbagů a ze zbytkového materiálu z jejich výroby. Mimoto provádí společnost Kärcher intenzivní výzkum využití plastů z oceánů. Největší množství plastu, který je rozšířen ve světových mořích, jsou obalové materiály jako PET, PE, PP a PVC.
Technologie Optimus
Dovnitř putuje plast, ven vyteče olej. Takový je zjednodušený princip fungování mobilního zařízení Optimus. Technologická linka umístěná v běžném přepravním kontejneru přeměňuje plastový odpad na olej. „Potenciál našeho řešení je prakticky neomezený. Hlavně vzhledem k obrovské a stále rostoucí produkci plastů, které jsou recyklovány jen v řádu nižších desítek procent,“ říká Eduard Wipplinger, projektový manažer a člen představenstva společnosti Plastoil Europe, jež zařízení navrhla a zkonstruovala.
Technologie je zjednodušeně obráceným postupem, jaký je využíván pro výrobu polymerů či plastů z ropných frakcí. Jeden modul s linkou v kontejneru zpracuje za den i tunu plastového odpadu. Projekt Optimus zpracovává část plastového odpadu: polyetyleny, polypropyleny a některé polystyreny. Linka tak nepracuje například s PET lahvemi.
Čtěte také: Odpadové hospodářství a plasty
Zařízení dokáže přeměnit kilogram vytříděného plastu na litr oleje při spotřebě elektrické energie ve výši jedné kilowatthodiny. Moduly mohou být instalovány v sestavách tak, aby se denní kapacita výrazně navýšila. Plastový odpad musí být před vstupem na linku vytříděn a rozdrcen na kousky o velikosti jednoho až dvou centimetrů.
Samotný proces zpracování plastového odpadu má téměř nulové emise a neprodukuje žádné toxické zbytky. Ekonomika provozu modulárních „stavebnic“ Optimus do sebe podle Eduarda Wipplingera spojuje dva benefity: Nalezení využití pro odpad, který za současné situace představuje zátěž, a zároveň příjem z odbytu vzniklého oleje.
Zásadní inovací, kterou přinesl Plastoil Europe, je výrazné zmenšení celého procesu zpracování. „Již fungující provozy jsou mnohem rozsáhlejší než naše řešení. To se dá snadno převézt do stávajících areálů firem či obcí,“ vysvětluje Wipplinger.
Recyklace Plastů v EU
Evropský parlament aktualizoval svoji zprávu k problematice využití plastového odpadu na území Evropské unie. V Evropě se recykluje cca třetina plastového odpadu. Produkce plastů dramaticky vzrůstá už několik desetiletí: z 1,5 milionu tun v roce 1950 až na 359 milionů tun v roce 2018. Čím více vyrábíme plastů, tím samozřejmě stoupá i množství plastového odpadu. Evropská unie proto zavádí opatření k omezení plastového odpadu.
V Evropě je nejpoužívanějším způsobem odstraňování plastového odpadu jeho další energetické využití, na druhém místě je pak recyklace. Asi čtvrtina veškerého vzniklého plastového odpadu se ukládá na skládky. Polovina z plastů určených k recyklaci je vyvezena mimo země EU. Děje se tak zejména kvůli nedostatečné kapacitě, technologickým a finančním omezením pro zpracování odpadu v Evropě.
V souvislosti s omezováním množství ukládaných odpadů a podpo- rou jejich využívání jako druhotných surovin byla na evropské úrovni vydána řada závazných dokumentů. Kromě známé rámcové směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES o odpadech je to mimo jiné i nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011.
Základní Požadavky pro Opětovné Využívání Stavebních Materiálů
Nutnost zohledňovat možnost recyklace stavebních materiálů musí být podle tohoto nařízení respektována již ve stadiu návrhu nové stavby, nikoliv až po její demolici. To je dáno v článku 1, odstavci 55: Základní požadavky na stavbu týkající se udržitelného využívání přírodních zdrojů by měly zohledňovat zejména možnosti recyklace staveb, jejich materiálů a částí po demolici, životnost staveb a využívání surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí na stavbách.
Recyklace Stavebních a Demoličních Odpadů
Během stavební výroby vzniká celá řada stavebních a demoličních odpadů, které uvádí Katalog odpadů, stanovený vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů. Další text tohoto článku je věnován výhradně inertním minerálním stavebním odpadům a materiálům, tedy betonům, cihelnému zdivu, keramice, asfaltovým směsím a vytěžené zemině či hlušině - ve všech případech takovým, které neobsahují nebezpečné látky.
Prvotním a základním předpokladem produkce kvalitních inertních minerálních recyklovaných materiálů je zajištění kvalitní suroviny - tedy materiálu, který vzniká při odstraňování staveb. Pro tento účel je stavbu zcela nezbytné odstraňovat metodami selektivní demolice.
Při provádění demoličních činností s ohledem na možnost recyklování stavební sutě je jednoznačně nezbytné:
- oddělit materiály obsahující nebezpečné látky, které se po odstranění ze stavby stanou nebezpečnými odpady (zejména azbesty, nátěrové hmoty, materiály znečištěné zbytky ropných produktů atd.);
- oddělit cizorodé materiály od minerálních sutí určených k recyklaci (zejména otvorové výplně, dřevo, lepenka, sádrokartony, plasty, kovy atd.).
Z hlediska uplatnitelnosti na trhu s druhotnými surovinami jsou nejzajímavější betony a železobetony (lze je využít jako velmi kvalitní recyklované kamenivo), asfaltové kry a odfrézované vrstvy, které obsahují jak kamenivo, tak i podíl asfaltu. Dále lze výhodně využít pro recyklaci i výkopovou zeminu, zejména s vysokým podílem kameniva. Poněkud komplikovanější je situace u recyklátu z cihelného zdiva.
Pro získání vysoké kvality zpracovávaného produktu - recyklátu - má zcela jednoznačně prioritní funkci technologický proces. Z hlediska strojního vybavení v současnosti dominují speciální drtiče a třídiče umístěné pro větší výkony (od cca 80 t/hod) takřka výhradně na pásových podvozcích s možností dálkového ovládání. Pro výrobu kvalitního recyklátu je nutno použít vždy kombinaci drtiče a třídiče, případně i odlučovače jemných složek.
Možnosti Financování
V rámci Operačního programu životního prostředí lze využít prioritní osy 3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika -> podoblast 3.2 Zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů (v současnosti 41. výzva - do 30. 11. 2016), dále pak podoblast 3.1 Prevence vzniku odpadu (v současnosti 40. výzva - do 30. 11. 2016).
Recyklace a Kompostování
Recyklace je jeden ze způsobů využití odpadu, kdy je určitý výrobek/materiál uveden do původního (výrobního) cyklického procesu. Tímto způsobem se zužitkuje všechen odpad jako takový. Recyklaci je možno kategorizovat na odpady, které se musí upravit (např. vytřídit) a odpady, které se využívají přímo. Recyklace komunálního odpadu lze zařadit mezi položky, které mají rostoucí (pozitivní) trend v ČR.
Pod tímto termínem bývá označována přeměna bioodpadu na přírodní hnojivo za určitých podmínek (vlhkost, přístup vzduchu, činnost mikroorganismů). Výhodou kompostování je zužitkování takřka všech organických látek (rostliny, dřevo, zbytky jídel atd.). V současné době nastává velký rozvoj, i ve městech, sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (hnědé nádoby na odpad).
Přechod na Oběhové Hospodářství
Jednoznačný trend současné doby a výhledově i doby budoucí posvěcený Evropskou komisí. To je přechod od odpadového hospodářství směrem k oběhovému. V praxi to znamená předcházet vzniku odpadu, využívat odpad jako surovinový vstup, recyklovat namísto skládkování.
Udržatelný Rozvoj a Cirkulární Ekonomika
Součástí udržitelného rozvoje není jen ekonomický růst, ale i společenské hodnoty a přírodní bohatství. Jednou z integrálních ( nedílných ) součásti udržitelného rozvoje je cirkulární ekonomika,nebo-li oběhové hospodářství. Zjednodušeně : produkce - využití - recyklace, ale i oprava nebo nahrazení opotřebované součástky - znovuvyužití - sdílení - prodloužení životnosti výrobku.
Lineární ekonomika, opět zjednodušeně : suroviny - produkce - využití - odpad. Přechod na cirkulární ekonomiku nás bude stát mnoho času, úsilí i investic. Ale každá inovace směrem k vyššímu ekologickému standarduse nám mnohonásobně vrátí.
Spotřeba Plastů v EU
V Evropské unii nejvíce plastů spotřebovává obalový průmysl,v roce 2020 to bylo 39,7 % ze spotřebovaného množství ( v roce 2020 se v Evropě vyrobilo cca 55 milionů tun plastových výrobků,ve světě cca 367 milionů tun ). Druhým největším odbytištěm plastových výrobků v Evropě je stavební průmysl, 19,8 %. Na třetím místě byl automobilový průmysl s podílem 10,1 %, elektrotechnický a elektronický průmysl spotřebuje 6,2 %,domácí spotřebiče,bílé zboží 4,1 % z celkové spotřeby, zemědělství 3,4 %.
V posledních letech se v Evropě zvyšuje množství recyklovaného plastového odpadu, současně klesá množství odpadu ukládaného na skládky a udržuje se úroveň odpadu určeného k energetickému využití. Od roku 2019 boj proti plastům v Evropské unii zintenzivněl.
Problémy a Výzvy Recyklace
Protože naprostá většina z nich není biologicky odbouratelná, představují stále závažnější problém, zejména v oblastech s vysokou mírou urbanizace. Proces biologického rozkladu plastů vyrobených z fosilních zdrojů je velmi pomalý. Stále restriktivnější právní předpisy v evropských zemích omezují možnost skladování plastového odpadu, nutí k rozumnějšímu nakládání s plasty a nasazování různých řešení pro neutralizaci plastového odpadu a recyklaci.
Nevhodné zacházení s plastovým odpadem může zapříčinit,že plasty, respektive výrobky z nich se dostanou do řek,moří,oceánů a půdy. Přibližně dvě až pět procent plastů je transportováno do oceánu říčními cestami. V životním prostředí se plasty pomalu rozkládají na mikroplasty, což jsou fragmenty v průměru menším 5 mm.
Čtrnáct procent plastů se spaluje při energetickém využití. To sice nevytváří problém s pevným odpadem, ale vytváří se nežádoucí skleníkové plyny. Množství recyklovaných plastů se v jednotlivých zemích liší, v USA recyklují 10 % a v zemích EU 31 % spotřebovaných plastů.
Výroba Plastů a Bioplastů
Hlavními a základními surovinami pro výronu termoplastů jsou zemní plyn a nafta. Existují dvě základní klasifikace, které zahrnují většinu polymeračních schémat : krokový růst ( kondenzace - zhušťování ) a polymerace s růstem řetězce ( adiční - slučovací ).
Po krátkém exkurzu po metodách výroby plastů z fosilních zdrojů se podíváme na problematiku výroby bioplastů z obnovitelných zdrojů. Základní surovinou pro výrobu PLA je rostlinná biomasa například kukuřice, obilniny, brambory, cukrová řepa, cukrová třtina, sója, tabák a přírodní suroviny jako například celulóza nebo lignit.
Značení musí být takové,aby je bylo možno rozeznat od výrobků z fosilních zdrojů,vizuální porovnání to nezvládne. Není totiž bioplast jako bioplast. Díky tomu PLA nepatří ani do hnědé popelnice na bioodpad. Většina průmyslových kompostáren v ČR není na zpracovávání bioplastů připravená, nezpracovává je a nepřijímá. Takové materiály pak ve výsledku končí na skládce.
Z uvedeného pohledu je jediným biodegradabilním polymerem polyhydroxyalkanoát PHA. Klíčovým požadavkem je i cena vstupní suroviny. Pro výrobu PHA může sloužit melasa, siláž, odpadní oleje, vedlejší produkty výroby biopaliv, celulóza a lignocelulóza, syrovátka a odpady vznikající při výrobě mléčných produktů a potravin vůbec, odpadní voda z různých průmyslových procesů i domácností, methan a další suroviny bohaté na uhlík.
Obecně lze výrobu funkčních plastů ( plastů s užitnými vlastnostmi ) rozdělit do tří hlavních výrobních fází. První fází je modifikace surového polymerního materiálu,kdy jde o záměrnou přeměnu vlastností polymerů prováděnou za účelem získání nového polymerního materiálu s odlišnými vlastnostmi než měl nemodifikovaný materiál.
tags: #plasty #recyklace #opětovné #využití #a #opravy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]