Ochrana přírody v Juliánově a historie Brna

V těsné blízkosti chráněného území Bílá hora v Brně v budoucnu možná přibude další zástavba. Vyplývá to z návrhu územního plánu města Brna.

Pozemky nově určené k zástavbě leží zčásti v ochranném pásmu přírodní památky. Potenciálně tak vzniká problém z hlediska ochrany přírody. Proti změně byli zastupitelé Židenic a připomínky podali i lidé z okolí. Vedení Brna je ale nevyslyšelo.

„Ta lokalita mezi přírodní památkou a ulicí Bělohorskou je už tou výstavbou zasažena natolik, že pokud se tam nastaví ještě něco, tak to bude betonové peklo. Zabíráme tam místo, kde by měla být zeleň proto, aby se tam obyvatelům dobře žilo,“ říká Martin Ando, který pod Bílou horou bydlí. Rozhodl se proto podat věcně shodnou připomínku k návrhu. „Během 14 dnů se mi podařilo nashromáždit 400 podpisů. To jsem byl překvapený, že to šlo tak rychle,“ dodává Ando.

Návrh na změnu využití pozemků podali jejich vlastníci. Výstavbu umožní nová silnice, která by vznikla prodloužením Slatinské ulice. Z urbanistického hlediska v tom není problém. „I ti vlastníci mohou mít oprávněné požadavky a ptají se, mohou i soudně, když by jim nebylo vyhověno. To znamená, že opravdu se zvažuje více faktorů a tady je situace, že to území už takto založené je,“ říká Jana Pelikánová z odboru územního plánování a rozvoje.

Nesouhlas městské části

S rozšiřováním zástavby na úkor lesoparku Bílá hora dlouhodobě nesouhlasí vedení městské části Židenice. „Je k tomu nesouhlasné stanovisko zastupitelstva městské části Brno-Židenice. Bohužel vedení města Brna naše požadavky nevyslyšelo. Dělilo, že ze všech připomínek už bude akceptovat pouze dvě a tato připomínka v tom není.

Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru

Důvodem redukování připomínek byla snaha stihnout opakované veřejné projednání územního plánu, aby mohl být schválený ještě letos. „I toto jsme probírali, ale z hlediska Rady nám toto nepřišlo natolik konfliktní, abychom tady upřednostnili veřejný zájem městské části, případně těch petentů, proti zájmu těch majitelů, kteří by to chtěli pro rezidentní bydlení na konci ulice, kde rezidentní bydlení je,“ vysvětluje radní Brna pro územní plánování Filip Chvátal z KDU-ČSL.

Posunutím zástavby na hranici ochranného pásma podle krajského odboru životního prostředí není chráněné území ohroženo. „V daném případě ochranné pásmo vytváří kolem území padesátimetrovou nárazníkovou zónu. Zatím to nárazníkem nemá Krajský úřad zákonnou oporu návrh rozporovat a rozložení ploch zeleně a zástavby záleží především na zadavateli územně plánovací dokumentace,“ dodává mluvčí hejtmanství Alena Knotková.

Územní plán má chránit

„V tomto případě je ochrana přírody taková bezzubá,“ posteskl si autor plánu péče o přírodní památku Bílá hora, ekolog Vilém Jurek. „Územní plán by měl být koncipovaný tak, aby tady takovým věcem zabránil. Protože potom vzniká například vysoká návštěvnosti nebo se nedodržují pravidla při stavění.

Tento článek pojednává o městě na Moravě. Statutární město Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je druhé největší město v České republice, největší a historické hlavní město Moravy a správní středisko Jihomoravského kraje, ležící v jeho centrální části. Dyjskosvrateckého úvalu. ročně naprší 505 mm srážek.

Mimo městské jádro, tvořené původním Městem Brnem a vyhlášené městskou památkovou rezervací, je situována stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná v listině UNESCO. Brno je také významným centrem vzdělání s 26 fakultami univerzit a vysokých škol. V oblasti Brna žil již v dávných dobách člověk kromaňonský.

Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie

První doklady slovanského osídlení pochází z 5.-7. století, v 8.-10. Někdy mezi lety 1021 a 1034 byl na kopci Petrově založen hrad Brno a kostel sv. Michala, z r. 1091 pochází první písemná zmínka v Kosmově kronice. Později, v roce 1243 bylo založeno město s královskými privilegiemi a názvem Brno. Založil je Václav I. a o 30 let později se objevily i první zmínky o hradě Špilberku a v roce 1349 se město stalo trvalým sídlem markrabat moravských. LP 1376 město dostalo rychtu a právo svobodně volit rychtáře.

V roce 1641 se Brno stalo hlavním městem Moravy, o čtyři roky později bylo obléháno švédskými vojsky generála Torstensona. Téměř o sto let později, roku 1742, bylo Brno bez sebemenších úspěchů obléháno pruskými vojsky. V roce 1805 městem prošla vojska Napolenona Bonaparteho, který zde nocoval i před důležitou bitvou u Slavkova.

V roce 1817 bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní Moravské zemské muzeum. Jedná se o druhou největší a zároveň druhou nejstarší (po muzeu v Opavě) muzejní instituci v ČR. Rok 1839 bylo město spojeno s rakouskou Vídní železnicí. Roku 1846 bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku 1847 byl do Brna zaveden telegraf. 6. července 1850 bylo k Brnu připojeno 20 dalších katastrálních území a jeho rozloha se zvětšila na 1 732 hektarů. Zároveň bylo Brno rozděleno na 4 samosprávné okresy, v jejichž čele stály okresní výbory včele s představeným a náměstkem.

V srpnu 1869 byl zahájen provoz koňské pouliční dráhy. Rok 1873 přinesl první vysokou školu v Brně, byl jí technický institut. V letech 1881 a 1882 bylo nově vybudované městské divadlo osvětleno jako první evropské divadlo elektrickými žárovkami T. A. Edisona, hned další rok bylo založeno první české knihkupectví Joži Barviče.

Protože se v Brně existence čtyř okresních výborů neosvědčila, byl 3. vydán nový obecní řád pro město Brno, který okresní výbory rušil. Se zrodem první republiky bylo 6. listopadu 1918 převzato Brno do českých rukou, další rok 28. ledna vznikla Masarykova univerzita a později téhož roku také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody

16. dubna 1919 byla k Brnu připojena 2 města (Husovice a Královo Pole), a 21 dalších obcí (Bohunice, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Juliánov, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Komárov, Komín, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Žabovřesky a Židenice), čímž vzniklo tzv. Velké Brno o rozloze 12 379 hektarů. V roce 1930 byla postavena Vila Tugendhat, která je nyní zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Roku 1944 byl k Brnu připojen městys Líšeň. Téhož roku je Brno několikrát terčem náletů, 26. dubna 1945 je Brno konečně osvobozeno Rudou armádou od německých vojsk. Na konci května téhož roku jsou němci vysídleni z Brna a koná se tzv. 1. ledna 1957 byla k Brnu připojena rozsáhlá oblast Brněnské přehrady (části katastrů obcí Bystrce, Kníniček, Rozdrojovic, Moravských Knínic, Chudčic a Veverské Bítýšky) o rozloze 3 180 hektarů.

Rok 1958 odstartoval leteckou dopravu v Brně, bylo zbudováno mezinárodní letiště Brno-Tuřany. 1. července 1960 byly k Brnu připojeny obce Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora a část katastru Moravan (tzv. Nové Moravany). Roku 1965 bylo zbudováno i nové divadlo, Janáčkova opera. V letech 1966-1969 byla na území Brna provedena rozsáhlá katastrální reforma. 1. září 1970 byly k Brnu připojeny obce Bosonohy, Dvorska, Chrlice, Ivanovice u Brna, Jehnice, Ořešín, Soběšice a Žebětín. Jako zatím poslední byl k Brnu 1. července 1980 připojen Útěchov.

Po sametové revoluci, přesněji 24. listopadu 1990 vstoupilo v platnost nové členění města na 29 samosprávných městských částí. V Brně byl také zřízen Ústavní soud.

Roku 1645 obléhal generál Lennart Torstenson už čtyři měsíce nedobytné Brno. vyzvánět poledne, anebo obléhání zanechá. odtáhl, ač bylo teprve 11 hodin. Největší přírůstek obyvatel Brno zažilo v období let 1850 - 1919 (za průmyslové revoluce); až do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval. Od 50. let 20. století nastal opět nárůst a po sametové revoluci nastává opět mírný pokles.

tags: #ochranci #prirody #julianov #historie

Oblíbené příspěvky:

• Clay – recenze
• Ekologické výzvy lesních ekosystémů
• Dopady potápění na životní prostředí
• Environmentální konflikty
• Zápach z kompostu