K Praze neodmyslitelně patří celosvětově jeden z nejhojnějších ptačích druhů vůbec - zdivočelý holub domácí.
V letech 1800-2020 bylo v Praze zaznamenáno celkem 285 ptačích druhů, což představuje 71 % druhů zjištěných v celé ČR: z nich 149 v naší metropoli alespoň jednou prokazatelně hnízdilo.
Zatímco v letech 1936-1945 tvořilo avifaunu v současných hranicích Prahy 182 druhů opeřenců, v období 2011-2020 je z nich uváděno již 248 druhů: z toho 99 řadí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a vyhláška č. 395/1992 Sb. mezi zvláště chráněné.
Jeho početnost v naší metropoli dosáhla vrcholu v polovině let 20. století, kdy byla v době jejich populačního maxima stanovena na 140 000 jedinců.
Abychom se vyhnuli nařčení z pragocentrismu, uveďme, že v letech 1800-2020 bylo v Praze zaznamenáno celkem 285 ptačích druhů, což představuje 71 % druhů zjištěných v celé ČR: z nich 149 v naší metropoli alespoň jednou prokazatelně hnízdilo.
Čtěte také: Měření Emisí Prosek - podrobnosti
Mimořádně cenné údaje o pražských opeřencích, jimi osídlených biotopech a o jejich ochraně představené tehdy dvaadvacetiletým, překvapivě vyspělým znalcem zmiňované třídy obratlovců doplnil kolektiv odborníků o četné věrohodné poznatky získané od jeho skonu.
Plně rozvinutá profesionální deformace nám velí zdůraznit, že obě kapitoly nezaujatě hodnotí mj. ochranu ptáků a jejich prostředí.
Jádro knihy tvoří více než 220 stran, na nichž jsou bez zbytečného slovního balastu představeny ptačí druhy, které se v Praze vyskytovaly před rokem 1944 a se kterými se mohli Pražané setkat rovněž v letech 1945-2020. Tomu odpovídá i sazba.
Čtenář se nejdříve seznámí s textem o příslušném druhu sepsaným Wahlem, následovaným graficky odlišenými informacemi o jeho výskytu a početnosti v následujícím období.
Druhý sloupec přibližuje také stav daného taxonu v České republice a v Evropě.
Čtěte také: Čistá a zdravá domácnost
Další dvacítku vybraných druhů autoři do Pražského ptactva zařadili nově. Do sepsání původní knihy se buď v našem hlavním městě nevyskytovaly, jako je strakapoud prostřední (Leiopicus medius), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) nebo racek černohlavý (Larus melanocephalus), nebo je Wahl do svého výčtu z nějakého důvodu nezařadil (kupř.
V souladu s Wahlovým přáním uvozují obsáhlou publikaci melodické verše o zpěvu nebeských ptáků z Písně o Viktorce, sepsané nositelem Nobelovy ceny za literaturu a básníkem vskutku národním Jaroslavem Seifertem a vydané jen rok před smrtí autora původního Pražského ptactva.
Souhrnné přílohy tvoří mj. výčet druhů pražské avifauny z let 1800-2020, 1936-1945 a 2011-2020, počet ptačích druhů zjištěných v Praze v období 2011-2020, chráněných legislativou ČR, zařazených do přílohy I směrnice č. 2009/147/ES Evropské unie o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích) a také na Červený seznam ohrožených ptáků Evropy vypracovaný pro Evropskou komisi známou mezinárodní organizací na ochranu ptáků a jejich prostředí BirdLife International.
V dalších tabulkách jsou druhy hnízdící v matičce Praze v uvedených třech obdobích rozděleny podle typu tahu a podle hlavních typů prostředí.
Vazba na biotopy je analyzována i pro zimující taxony.
Čtěte také: Trendy v domácí výrobě energie
Přehled literatury týkající se ptactva a jeho prostředí citované v knize čítá včetně internetových a dalších zdrojů celkem 446 položek.
Je jasné, že hlavním cílem nového vydání Pražského ptactva se stalo - kromě snahy prezentovat čtenářům jeho autora po lidské i odborné stránce - názorně ukázat dynamiku pražské avifauny během hodně dlouhého časového úseku.
tags: #plesník #holub #domácí #ochrana