Demokracie v ohrožení: Nesmyslné argumenty a cesta k zamyšlení

Demokracie může ohrozit sama sebe tím, že poskytuje svobodu projevu a hlasování všem, což umožňuje populistům a demagogům získat moc manipulací a dezinformacemi. Když občané nejsou dostatečně informovaní nebo jsou ovlivňováni falešnými zprávami, nejenže svět vidí zkresleně, ale mohou volit vůdce, kteří postupně omezí demokratické instituce a práva, aby si udrželi moc. Tento proces může vést k oslabení nebo dokonce zániku demokracie. Paradoxně tedy demokratický systém, který je založen na ochraně svobody a práv, může sám přispět k jejich ohrožení, pokud se jeho mechanismy stanou nástrojem pro ty, kteří tyto hodnoty chtějí podkopat.

Ještě jsem však neviděl vysvětlení, které by skutečně usilovalo o podnícení k zamyšlení opačného táboru a tak jsem se rozhodl, sepsat ho sám. Ať jste z jakéhokoliv názorového spektra, prosím o pozornost, je to velmi důležité a v zájmu všech. Jedná se o osobní názor, věty jsem se ale snažil volit tak, abych se dostal co nejblíž pravdě.

Příklady ohrožení demokracie

Že má demokracie tendenci zničit sama sebe, můžeme vidět na dnešním Slovensku. V zájmu „zachování demokracie“ soukromá televize s největším dosahem zrušila s okamžitou platností program Michala Kovačiče „Na tělo“, který měl jeden z největších potenciálů pravdivě a objektivně informovat veřejnost. Program umožňoval vyjádřit se politikům napříč názorovým spektrem a kladl si za cíl držet se zásad novinářské etiky. Mnozí argumentují, že moderátor porušil důvěru vysílatele, což bylo nejhrubším porušením povinností, a že soukromá televize má právo odvysílat, co chce. Tady nastává problém nezregulovaného kapitalismu, který staví vlastní profit nad to nejdůležitější - obecné blaho. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, když lidé vykonávají morální činy a pojmenovávají bezpráví, i za cenu ohrožení vlastní reputace či života.

Mnohým lidem v historii se morální konání vymstilo, ale jejich odvaha a pravda nakonec přispěla k pokroku společnosti. Moderátorovo prohlášení bylo nezbytné a morální, protože odhalilo tlak populistů, kteří na Slovensku momentálně instalují plíživou demokracii a likvidují média. Část populace má tendenci podléhat populistům, kteří se snaží démonizovat a dehumanizovat každého, kdo by mohl ohrozit jejich cestu k neomezené moci nebo kteří sami podlehli zkreslenému úsudku o realitě. Historie se neustále opakuje, protože lež se šíří rychleji a efektivněji než pravda, jelikož nabízí jednodušší a srozumitelnější vidění světa.

Populismus a manipulace

Přesvědčit lidi, kteří podlehli iluzi, že liberálové mají fašistické tendence, bude velkou výzvou. Ačkoli se mohou najít jedinci s extremistickými sklony, situace na Slovensku nebyla těmito lidmi správně vyhodnocena. Strany jako SMER velmi dobře vědí, jak využít svou příležitost, a volí svá slova pečlivě a sofistikovaně, avšak nemorálně. Tento jev není omezen jen na Slovensko; ve světě vidíme podobné praktiky u politiků jako Donald Trump, kteří využívají společenské nálady k vlastnímu prospěchu, přičemž manipulují a překrucují pravdu. Vzniká tak paradoxní situace, kdy ti, kteří vykazují fašistické tendence, obviňují ostatní z fašismu. Jak tedy správně určit, kdo je blíže pravdě?

Čtěte také: Ohrožení demokracie zleva

„Demokracie má tendenci se zničit, pokud většina lidí podlehne neschopnosti rozpoznat pravdu, správně ji pojmenovat a komplexně vysvětlit.“ Co tedy lze dělat pro to, abychom dosáhli co nejvyššího efektu? Nejdřív vysvětlím, co lze dělat a poté se pokusím pojmenovat, v čem je problém.

Ideální přístup k ochraně demokracie

Abychom maximalizovali dopad pravdivých informací a minimalizovali riziko pro demokracii, což je v zájmu i těch lidí, kteří podlehli dezinformacím, akorát to netuší, je nezbytné, aby co nejvíce lidí dokázalo správně vyhodnotit pravdu a byli ochotni se ozvat. Tito lidé musí informace přetlumočit srozumitelně a komplexně, využívajíce efektivní komunikační prostředky s největším dosahem, aby informace oslovily co nejširší publikum a byly správně pochopeny.

Následující věty nemůžete rozporovat, ať už jste na jakékoliv straně názorového spektra:

Aby se maximalizoval dopad pravdivých informací a minimalizovalo riziko dezinformací a manipulace, je potřeba se zaměřit na následující aspekty:

1. Schopnost lidí správně vyhodnotit pravdu (přístup k ověřeným nezávislým zdrojům a schopnost vyhodnotit jejich důvěryhodnost)
2. Počet těchto lidí, kteří se ozvou
3. Míra komplexnosti, jakou získané informace přetlumočí (jasnost, srozumitelnost, schopnost odkomunikovat složité informace jednoduše a srozumitelně pro co nejvyšší zásah široké veřejnosti)
4. Důraz na kontext: Vysvětlování informací v kontextu, aby lidé chápali souvislosti a důsledky.
5. Prostředky, které využijí k přetlumočení pro nejvyšší zásah (soc. média a platformy, moderní technologie, spolupráce s influencery, kteří mají nejširší dosah a jsou ochotni šířit pravdu)

Problém zkreslování reality a šíření lží

Nejen na Slovensku, ale také ve světě se lze stále častěji setkat s názorem, kdy populističtí politici zpravidla tvrdí, že „liberálové jsou fašisti, protože zakazují jiný názor,“ což je zavádějící a nepřesné a prohlubuje nekonečnou spirálu neštěstí. Tento výrok problematizuje definice a záměrně zkresluje skutečnost. Ve skutečnosti je „liberální“ ideologie založena na ochraně svobody projevu a lidských práv, ale zároveň usiluje o zamezení šíření nenávistných projevů a hlavně dezinformací a průkazných lží a manipulací, které mohou ohrozit demokratický dialog a bezpečnost společnosti a z drtivé většiny se k ní hlásí inteligentní a vnímaví lidé (drtivá většina vědců, lékařů, politologů, historiků, psychiatrů a špičkových umělců podporuje principy spojené s liberalismem, jako jsou lidská práva, vědecký přístup a svoboda projevu, kterou však nelze zaměňovat za „svobodu cílené manipulace a lži“.). Šíření úmyslných lží podkopává základní principy a fungování demokratické společnosti, respektive zcela znemožňuje jeho funkčnost. Populisté využívají této rétoriky, aby vyvolali strach a polarizaci, čímž posilují své pozice, avšak tím pouze zastírají komplexitu problému a zneužívají lidské obavy.

Čtěte také: Dopady terorismu na demokracii

Nepoučila nás snad minulost, kdy byla inteligence a odlišné myšlenky dehumanizovány a demonizovány psychopatickými vůdci, kteří chtěli potlačit jakékoli hlasy, které by mohly ohrozit jejich moc? Nevidíte v tom tu „korelaci“? Stačí se podívat na historii, kde se toto opakovalo - od dob, kdy se lidé pálili na hranici kvůli svým názorům, až po totalitní režimy, které potlačovaly svobodu slova a myšlení a likvidovali inteligenci, kterou se pokusili v očích společnosti „démonizovat“, dnes tedy můžeme slyšet oxymórony jako „liberální fašisti“. Takové označování, škatulkování a démonizace vede k polarizaci společnosti a potlačení skutečného dialogu a porozumění a její podporou se stáváte užitečnými loutkami nebezpečných manipulátorů, kteří podlehli egu a staví vlastní profit nad hodnotami jako je blaho všech a morální správnost. Pravda je pro ně až na druhém místě; na prvním je vidina vlastního obohacení. Nerozumí, že blaho všech je ve výsledku i jejich blahem, že neúctou k pravdě sami přispívají ke vzniku „ďábla“.

Nicméně, nemusí to být vždy záměrné - někteří skutečně věří, že liberálové nebo progresivci představují hrozbu pro společnost, a tím pádem podlehli iluzi. Vnímání liberálů nebo progresivců jako univerzálního nebezpečí je zkreslené a může vést k polarizaci společnosti a zvyšování konfliktů. Je důležité si uvědomit, že i když mohou existovat (a jistě existují) jednotlivci nebo skupiny s liberálními či progresivními názory, kteří mohou představovat určitá rizika nebo problémy, nelze na základě toho celou skupinu obecně označit za „nepřítele společnosti“ a jedná se o zjevnou snahu zmanipulovat myšlení náchylné části společnosti proti inteligenci. Populisté se mohou skrývat i za nálepkou „liberála“, ale není to obecný trend. Důraz by měl být kladen spíš na identifikaci skutečných problémů, jako je například polarizace společnosti a manipulace psychopatických osobností, které vedou k destabilizaci demokratických procesů a oslabení sociální soudržnosti. Objektivní hodnocení situace je klíčové pro zabránění tomu, aby společnost byla zneužívána k politické manipulaci a rozdělování, kterého jsme svědkem. Zkrátka - je pravděpodobnější, že pokusy dehumanizovat inteligenci a získat manipulovatelnou část společnosti jsou spíše chladně promyšleným záměrem, než že by tyto dehumanizující názory byly založené na skutečné pravdě. Neděje se tak totiž poprvé, ani naposledy.

Psychopatické osobnosti a moc

Je třeba být si vědom toho, co je skutečným problémem. Polarizace společnosti a fakt, že psychopatické osobnosti mají tendence manipulovat a dostat se na vysoké pozice. Iluze v tomto kontextu spočívá v tom, že lidé přijímají nebo šíří mylné a zkreslené informace, které vede ke zkreslenému vnímáním reality a vytváří falešné představy o skutečných nebezpečích a hrozbách. Tyto iluze mohou být posíleny mediálním zaujetím, propagandou, emocemi a dalšími faktory, které deformují racionální úsudek a vedou k iracionálním obavám a postojům.

Proč je pravděpodobné, že vyšší pozice ovládnou inteligentní lidé s psychopatickými sklony, nebo přinejmenším ti, kteří nejvíce podlehli vlastímu egu? (Nezaměňovat se slovem „moudří“, inteligence spojovala všechny známé diktátory v dějinách a hraje klíčovou roli pro sofistikovanost manipulace sledující vlastní obohacení, moudří lidé na druhou stranu rozumí, že férové jednání, soucit, čestnost, hledání společné půdy pro dialog, porozumění a vysvětlování jsou ku prospěchu.) Protože vyhrává ten, kdo má v tomto smyslu „nejostřejší lokty“ a je schopen největších manipulací. Absence morálních hodnot usnadňuje psychopatickým osobnostem cestu k moci a umožňuje jim snadněji upevnit svůj vliv. Pro vlastní profit jsou tedy schopni manipulovat až do té míry, že si dokáží spočítat, jaký typ manipulace bude nejefektivnější a nejkomplexnější, zasáhne největší množství lidí. Proto zpravidla první, co udělají - podkopou hodnotu „inteligence“ tím, že ji hodí do škatulky, „nepohodlné“ lidi označí jedním pojmem (dnes tedy např. „fašističtí liberálové/progresivci“, „prozápadní satanisti/pedofilové“) a následně hledají cesty, jak ji potlačit, znevěrhodnit jejich názory a v ideálním případě zcela „odklidit z cesty“, ať už uvězněním nebo likvidací.

Moudří a vnímaví lidé v politice čelí mnohem většímu ohrožení než manipulativní populisté, kteří sledují pouze vlastní obohacení. Důvodem je, že moudří lidé usilují o spravedlnost, pravdu a společné blaho, což je často v přímém rozporu se zájmy těch, kteří používají manipulaci a populismus k dosažení osobního zisku. Moudří lidé jsou zranitelní vůči útokům, protože odmítají používat nečestné taktiky a jejich upřímnost a integrita jsou snadno zneužitelné protivníky, kteří se nebojí lhát a překrucovat fakta.

Čtěte také: SPD a životní prostředí

Role sociálních sítí a konspirační teorie

Pandemie covidu-19 umocnila šíření nebezpečných konspiračních teorií. Další vlna se aktuálně šíří nejen v Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Proč lidé konspiračním teoriím věří? Jaké mají důsledky pro společnost a jak s tím naložit?

Podle tiskové zprávy STEM z prosince 2021 „celých 46 % občanů věří alespoň jednomu z vymyšlených politických útoků, které nabízely v posledních měsících před volbami tzv. konspirační servery“. Češi, kteří se cítí být součástí demokratické Evropy, se nechali naočkovat v téměř 90 %. Lidé z opačného názorového konce jsou očkováni jen asi v 53 %. Podle stejného výzkumu ti, kteří se necítí být součástí demokratické Evropy, věří desetkrát častěji různým hoaxům, tedy nepravdivým, vymyšleným informacím. Z medicínské otázky se stala věc politická. A potvrzuje to i aktuální evropská studie. Dosud nejrozsáhlejší mezinárodní výzkum týkající se tendence věřit v různá celosvětová spiknutí zájmových skupin mezi více než 100 tisíci účastníky z 26 zemí světa ukázal, že konspirační teorie přitahují zejména osoby s radikálními politickými názory - a to jak na levé, tak i pravé straně politického spektra.

Pandemie covidu-19 se stala pro konspirační teorie živou vodou. Začala se objevovat všemožná nesmyslná tvrzení, která se nejen zásluhou sociálních sítí šířila snad rychleji než nemoc sama. Zatímco ještě před nedávnem konspirační teorie budily zpravidla úsměvy či maximálně zdvižené obočí, dnes je situace v podstatě alarmující. Podle šetření Ústavu empirických výzkumů STEM z března 2021 věří 40 % Čechů v několik nebo mnoho konspirací ohledně covidu-19. Celých 11 % Čechů pak věří většině (nejrozšířenějších) konspiračních výroků o covidu-19. Ze všech výroků, které v agentuře testovali, se nejvyšší důvěře těší ten, že koronavirus byl úmyslně vytvořený v laboratoři (jako biologická zbraň). Nejenže mu věří nejvíce lidí, ale také nejméně lidí s ním nesouhlasí.

Respondenty si badatelé rozdělili do tří skupin. Katolíci, ateisté a tzv. něcisté (lidé, kteří „v něco věří“, ale neorganizují se v žádné církvi). Příslušníci nekatolických církví byli z dotazníků pro malý počet respondentů vyčleněni. Ukázalo se, že příklon k náboženství hraje při tendenci věřit konspiračním teoriím velkou roli. Ateisté a katolíci totiž vykazovali obdobnou míru tendence (ne)věřit konspiračním teoriím. Naopak lidé, kteří sami sebe označují, že „v něco věří“ (ale ne v Boha), měli výrazně větší tendenci konspiracím důvěřovat. „Víra v církevní ideologii je vlastně jakousi imunizací proti konspiračním teoriím,“ připodobňuje Lenka Příplatová. Naopak velký příklon důvěřovat konspiračním teoriím se projevil u lidí, kteří vyhledávají různé alternativní přístupy. Například fanoušci čínské medicíny, homeopatie, léčitelství, astrologie, esoterismu atp. Tito lidé mají tendenci důvěřovat konspiracím v mnohem větší míře než věřící a ateisté. Navíc zřejmě nehledají žádný jednotný výklad fungování světa. „Mnoho lidí překvapivě pevně věří v teorie, které se vzájemně vylučují!“ upozorňuje Lenka Příplatová.

Základem je zjistit, proč lidé vůbec konspiracím podléhají. Do hry vstupuje více odlišných motivací. Mnoho lidí si zkrátka odmítá připustit, že některé věci jsou dílem náhody, a za vším hledají někoho, kdo řídí chod dějin. Pokud tam ve skutečnosti není, je třeba si jej domyslet. Konspirační teorie je zdánlivě uklidňují, myslí si, že obsahují odpovědi na všechny otázky. U některých lidí snad opravdu mohou konspirační teorie snižovat úzkost. Důvěra v konspirace není otázkou vzdělání. Část lidí zase hledá v konspiračních teoriích svůj osobní smysl - třeba snahu se odlišit od ostatních, stát se výjimečným, mít výlučné postavení typu „vím něco, co ostatní ne“ či „nejsem stádní ovce“. Pro některé jde o vlastní ego.

Většina lidí podporováním konspiračních teorií vyjadřuje nedůvěru v systém - v média, politiku, vládu, potažmo v demokratické zřízení. Právě v jejich prostředí se lživá tvrzení šíří mnohem rychleji, než bylo kdy možné. Pravdivým sdělením trvá dostat se k 1500 osobám šestkrát déle, než je tomu u nepravdivých zpráv. Kromě toho, sociální sítě jsou pro konspirace ideálním prostředím. S rozvojem televizního vysílání přibývaly menší stanice. S rozvojem internetu se množily zpravodajské servery. A sociální sítě s mediálním prostorem zamávaly o to více. Vznikla tak masa influencerů, kteří ovlivňují menší či větší skupinky svých sledujících.

Možnosti obrany před dezinformacemi

Množství obsahu na sítích i webech má i své výhody - lze se velmi rychle a dostupně dostat k důvěryhodným informacím. Dříve bychom hledali v knihovnách, dnes nám stačí několik kliknutí a můžeme si ověřit pravdivost takřka jakéhokoli tvrzení. V reálném životě tak ale nečiníme, nejsme na to jako lidské bytosti stavěni. Se skalními příznivci konspiračních teorií ovšem žádné ověřování faktů a poukazování na nepravdivost nehne. Na jednu stranu je možná dobré si přiznat, že různí lidé zkrátka budou vždy věřit různým věcem. Na stranu druhou, problémem je důsledek: rozdrobení společnosti.

„Ještě v nedávné době existoval nějaký sdílený základ reality - informace ze školy, z novin a veřejnoprávních médií. Lidé to samozřejmě také zpochybňovali, ale sdílený základ existoval. Dnes je informací příliš mnoho a kontext se snadno ztratí. Experti v této souvislosti hovoří o takzvané pandemii špatného myšlení. Covid-19 odhalil slabiny lidského vnímání reality. „Analogie s pandemií se vysloveně nabízí. Podobně jako nemoc napadá organismus a jeho imunitní systém se nedokáže bránit, společnost rovněž potřebuje mít funkční imunitní systém. Tím je schopnost racionálně myslet,“ říká filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR.

Tím, jak správně uvažovat, vyvozovat závěry, přemýšlet, poznávat, zjednodušeně řečeno, jak správně myslet, se zabývá logika, teorií poznání obecně potom epistemologie. Ta v posledních letech čerpá inspiraci z etiky. Stejně jako se v etice rozlišují ctnosti a neřesti, je tomu tak i v epistemologii. Podobně jako jsou různé skutky prohřeškem proti morálce (třeba okrást nemohoucího starce), epistemologie rozlišuje prohřešky proti správnému myšlení a hluboce zakořeněné inklinace ke špatnému myšlení - tzv. epistemické neřesti.

Součástí jakési praktické moudrosti je pak dokázat rozpoznat různé typy důkazů pro rozličné situace. Každý, kdo chce obhajovat kontroverzní teorie, čelí takřka nemožnému úkolu. Obhájit nepravděpodobnou teorii totiž vyžaduje mnohem více důkazů než v případě pravděpodobnějšího vysvětlení.

tags: #demokracie #je #v #ohrozeni #nesmysl #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Vše o poplatku za odpad v HK
• Ekologický toaletní papír Jumbo - recenze
• Jak odstranit nánosy v plastových trubkách
• Aktuální stav ovzduší Pardubice
• Počet ohrožených osob