Kompostování: Způsob, jak z plevele a odpadu vytvořit hnojivo

Péče o zahradu s sebou během roku přináší množství zeleného zahradního odpadu. Pokud nám záleží na přírodě a životním prostředí, je tu jednoduchý a ověřený způsob správného využití odpadu: přeměnit jej na kvalitní hnojivo! A tehdy je řeč o kompostování.

Co patří do kompostu?

Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti.

Veškerý zahradní odpad jako:

• tráva
• listí
• seno
• sláma
• plevel
• piliny
• dřevní štěpka
• hlína
• odřezky z vinné révy
• vychladlý popel a uhlí ze dřeva

Kuchyňský odpad:

• káva
• čajové sáčky
• podrcené skořápky z vajec
• bioodpad z kuchyně (slupky ze zeleniny a ovoce - i citrusové plody)
• papírové kapesníky
• podrcené ořechové skořápky atd.

Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.

Čtěte také: Jak se zbavit plevele bez chemie

Tipy pro urychlení kompostování

Vyrobit kvalitní kompost během několika měsíců není nemožné. Pokud máte na jedenkrát například hodně posečené trávy, listí nebo štěpky, můžete kompostování urychlit urychlovačem kompostu, který tvoří směs mikrobiologických kultur a enzymů, ekologicky rozkládajících veškerý organický odpad rostlinného původu. Je velmi praktické a pohodlné, pokud si v kuchyni zavedete košík na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Když košík naplníte, jednoduše vyberete bioodpad i se sáčkem a hodíte do vašeho zahradního kompostéru.

Pokud máte hodně nebarvených kartonových krabic, nastříhejte je nebo nařízněte do kompostu na malé kousky. Tvoří ideální hnědou složku kompostu (pokud například právě vysypete do kompostu hodně posečené trávy, která tvoří zelenou složku).

Velikost a skladba materiálů

Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat. Dobrý rozklad zajistí vyvážené míchání materiálů.

Přístup vzduchu a vody

Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch.

Správná vlhkost

Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů. Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.

Čtěte také: Recept na postřik proti plevelu

Umístění kompostu

Kompost jako ozdobný prvek okrasné části zahrady, případně viditelný z odpočinkového koutu, není to pravé. Umístěte ho tak, aby nerušil celkový dojem ze zahrady, nejlépe do vzdálenějšího koutu, kde o něm budete vědět vy, ale neuvidí ho každý, kdo k vám zavítá. Můžete použít i předsadbu z rychle rostoucích keřů, které kompost dokonale ukryjí. Pro založení kompostu vyberte místo zastíněné stromy nebo keři. Kompost by neměl nikdy vyschnout, proto jej v suchém počasí zalévejte vodou.

Co do kompostu nepatří

• Popel z uhlí (vysoký obsah sirných látek).
• Mikrotenové sáčky, plastové obaly nebo fólie.
• Vyčesaná srst psů nebo koček.
• Staré hadry z umělých tkanin, časopisy a obchodní letáky na lesklém tuhém papíře.
• Větší kusy dřeva, papírové obaly od potravin, vlněné pleteniny, kořeny stromů - všechno jsou to organické materiály, ale těžko a velmi pomalu se rozkládají.
• Zbytky masa a vařených jídel, nemocné rostliny, nakažené a hnijící nebo plesnivějící ovoce.

Kompostování plevele

Vytrvalé plevele, jako je pampeliška, svlačec, pýr nebo popenec do něj nikdy nedávejte s kořeny. Odkvetlý plevel se semeny si klidně počká i několik let na příležitost, aby se mohl s kompostem rozvést po zahradě a pořádně se rozmnožit. Pro plevel vytvořte oddělený kompost, který po rozložení použijte například pro rovnací práce v zahradě.

Jak vrstvit kompost

„Podlahu“ kompostu by měla tvořit drenážní vrstva, může být z drcených cihel nebo štěrku. Na ni pak postupně ukládejte vhodný odpad do vrstev, a to rovnoměrně po celé ploše. Silnější a větší rostliny, jako jsou rajčata nebo okurky, rozsekejte na menší kusy, aby se rychleji rozkládaly. Posečenou trávu nedávejte do kompostu ve větší než pěticentimetrové vrstvě, má sklon se slehávat a zůstává nerozložená i po třech letech. Vrstva organického odpadu nemá být vyšší, pak ji dobře utužíte a zasypete slabou vrstvou zeminy. Do další vrstvy lze přimíchat kromě odpadu ze zahrádky i trus domácích zvířat - drůbeže, králíků, holubů - prosypat mletým vápencem nebo přidat k obohacení kompostu minerální hnojivo. Alespoň jedenkrát do roka se má kompost proházet kvůli provzdušnění a rychlejšímu rozkladu = zrání. Klasický kompost je hotov za jeden až tři roky, podle použitého materiálu.

Vápnění kompostu

Do kompostu se přidává mletý dolomitický vápenec, který obsahuje i hořčík. Staří zahradníci už hotový kompost míchali se zvětralou prosátou omítkou z bouračky - písek to navíc vylehčil. Daniela přidává do kompostu mletý dolomitický vápenec. Kupuje ho vždy pětikilový pytel a vydrží tak na tři měsíce.

Kompostér

Pro malou zahrádku se hodí kompostér. Z okrasné zahrádky bude ke kompostování spíš jen listí z okrasných stromů, stvoly ořezaných trvalek a letniček, posečená tráva a odpady z kuchyně.

Čtěte také: Jak kompostovat plevel?

Urychlovač kompostu

Přípravky, které značně urychlí zrání kompostu, jsou vhodné i do volných kompostů. Použitím urychlovače se zkrátí doba rozložení organické hmoty na necelý půlrok a hlavně - kompost se nemusí přehazovat! Výborně se urychlovač uplatní v kompostérech. Zabraňuje hnití a výskytu plísní nebo houbových chorob.

Hotový vyzrálý kompost musí být sypký, mírně hrudkovitý. Časem zjistíte, že kompostu není nikdy dost: potřebují ho růže, okrasné keře i stromy a trávník bude za prosypání obzvlášť vděčný. Kompost se vám bude hodit každou chvíli. Trvalky, letničky a hlavně zelenina - všechno se dá přihnojit kompostem. Ovocné stromy přivítají takovouto výživnou nastýlku, z níž se budou postupně uvolňovat živiny ke kořenům.

Co je a není plevel?

Za plevel se považuje rostlina, která se na zahradě vyskytuje proti naší vůli. Pro někoho to může být plevel, pro někoho poklad, i proto se různí přístup k nejrůznějším rostlinám. V přírodě plevel zastupuje skupinu rostlin, která má svou důležitou funkci.

Věčný plevel mezi okrasnými rostlinami v létě neustále dokola likvidujeme, ale co když to úplně není plevel jako plevel? Možná se budete divit, jaké rostliny se dají využít k našemu prospěchu! Vyhazovat některý druh plevele do popelnice či kompostu je obrovská škoda. Proč? Neboť některé léčí, odpuzují otravný hmyz, anebo si dokonce na nich pochutnáme!

Příklady plevelů a jejich využití

• Lopuch větší: Využívá se na kožní nemoci včetně lupenky, posiluje vlasy a napomáhá vylučovat z organismu škodliviny.
• Kokoška pastuší tobolka: Čaj z této byliny se pije při krvácivých stavech, vhodná pro ženy v pubertě i v období klimakteria. Může se použít i do salátů.
• Jitrocel kopinatý: Pomáhá při žlučových kamenech, čistí krev, léčí špatně se hojící rány i bércové vředy nebo detoxikuje plíce a žaludek.
• Bršlice kozí noha: Mladé listy se hodí k přímé konzumaci, obsahují důležité minerály a vitamín C. Je vhodná k odkyselení organismu, podporuje látkovou výměnu a blahodárně působí i na bolesti kloubů.
• Pěťour maloúborný: Bylinka je schopná léčit kožní problémy, detoxikuje, posílí imunitu, sníží krevní tlak, má protizánětlivý účinek a podporuje laktaci.

V tabulce jsou shrnuty některé z výše uvedených plevelů a jejich využití:

Jak se zbavit plevele

Chemický postřik nebo kbelík a motyčka… to jsou jen dvě možnosti, jak se zbavit plevele v záhonech nebo mezi spárami v chodníku. Existují však i další způsoby, jak se vypořádat s nechtěnými rostlinami.

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se zbavit plevele, je použití totálního herbicidu, který zničí veškerou vegetaci v místě aplikace. Při jeho použití buďte velmi opatrní. Kromě herbicidů, které spálí všechny rostliny, můžete využít i tzv. selektivní herbicid, který zahubí pouze určité druhy plevelů.

Další metody

• Ruční pletí: Šetrnější k půdě i rostlinám, ale náročnější na údržbu.
• Horká voda: Vytrvalý plevel ve spárách stačí vroucí vodou několikrát zalít.
• Sůl: Nasypte sůl přímo na rostliny nebo smíchejte s vodou a plevel roztokem zalejte.
• Jedlá soda: V práškovém či tekutém stavu, ale ve větším množství nepoužívejte na záhonech s výsadbou.
• Ocet: Připravte si do rozprašovače ocet s vodou v poměru 1:3 a zaplevelená místa roztokem postříkejte.
• Mulčování: Vrstva ze slámy, kůry nebo kompostu chrání půdu před světlem, čímž brání klíčení plevelů.
• Netkaná textilie: Zabraňuje růstu plevele, do několika let se však rozloží, takže nezanechává stopy v půdě.
• Rychle rostoucí rostliny: Vysazujete trvalky, suchomilky či jiné druhy a nechcete se v prvních letech dívat na prorůstající trávu? Zvolte rychle rostoucí a vyšší rostliny.

Plevelu můžete pořádně zavařit pomocí horké vody. Ta by měla mít teplotu vyšší než 95 stupňů, díky čemuž se vám podaří zničit i kořeny. Polévání horkou vodou dobře funguje hlavně u plevele rostoucího na těžko přístupných místech. Má to ale jeden háček, musíte se umět správně trefit. Cokoliv, co horkou vodou polijete, zahyne.

Přineste si na zahradu solničku a osolte plevelu život. Uřízněte rostlinu těsně nad zemí a na zbylé stonky nasypte kuchyňskou sůl. I tady však platí pravidlo: dvakrát miř, jednou sol.

Namíchejte si doma roztok z 30 ml octu, 30 g soli a 3 kapek přípravku na mytí nádobí.

K ochraně vaší zahrady před plevelem mohou přispět i některé rostliny. Nejlepší volbu představují jednoletky, o které není potřeba se nijak zvlášť starat. Kořeny těchto rostlin pomáhají rozbít zhutněnou půdu, čímž zlepšují její strukturu.

Abyste předešli rozšíření plevele, musíte se stát hlídacím psem vlastní zahrady. Alespoň jednou týdně záhonky kontrolujte a jakmile uvidíte sebemenší zárodek plevele, okamžitě ho vytrhněte i s kořenem. Nedejte rostlinám šanci vykvést a vysemenit se v okolí. Zároveň doplňujte každý rok nový kompost. Ideálně takový, který prošel tepelnou fází kolem 65 stupňů, a neobsahuje tudíž semena plevelů.

tags: #plevel #kořeny #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Antikvariátní obsah o 100 divech přírody
• Řešení problémů s emisemi u Ignise
• Praktické odpadkové koše
• Kariéra Uherské Hradiště
• Dopady znečištění půdy