Aspergillus v ovzduší a jeho vliv na zdraví

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Při růstu vytvářejí reprodukční orgány, ze kterých uvolňují do okolního ovzduší spory (rozmnožovací částice). Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti.

Plísně patří k významným faktorům, které mohou velmi negativně ovlivnit zdraví člověka zejména z hlediska jejich podílu na vzniku celé řady alergických a mykotických onemocnění. Z důvodu výše uvedeného působení na zdraví nelze výskyt plísní v bytech lidí podceňovat. Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném odpadu a v půdě. Ve venkovním ovzduší se vyskytují převážně od jara do podzimu.

Uvnitř budov mohou plísně růst a rozmnožovat se na zdech nebo i předmětech. Základní podmínkou je určitý obsah vody v substrátu, na kterém rostou.

Příčiny růstu plísní v bytech

Růst plísní v bytech je ovlivňován dvěma hlavními faktory:

1. Stavební závady
2. Nevhodné užívání bytu

Stavební závady

Stavební závadou je nejčastěji zatékání vody do objektu, ať už střechou nebo netěsnostmi kolem oken, vzlínání půdní vlhkosti nebo kondenzovaná vodní pára z ovzduší v místě kde je snížená tepelně-izolační schopnost části obvodové konstrukce tzv. „tepelný most“. V těchto případech dochází k přísunu vody do zdí většinou dlouhodobě, mnohdy i v malém množství.

Čtěte také: Postřiky proti plísni

Do skupiny stavebních závad lze zařadit i různé havárie jako prasklé vodovodní potrubí, vedení kanalizace či vyplavení sousedy.

Nevhodné užívání bytu

K nevhodnému užívání bytu, v jehož důsledku rostou plísně na zdech, patří zejména činnosti spojené s vytvářením vodní páry, jako je vaření, praní a sušení v kombinaci s nedostatečným větráním. Růst plísní v bytech je ovlivňován i nedostatečným či nárazovým vytápěním bytu a neprováděním řádného úklidu.

V poslední době stále častěji dochází k růstu plísní v bytech z důvodů jejich nevhodného užívání. Především zvýšení cen za vytápění vede k tomu, že se v domácnostech méně topí a málo větrá. To, že nepohybující se vzduch podporuje růst plísní je vidět v rozích, koutech a za nábytkem, kde rostou plísně v takových bytech nejčastěji. Právě pohybující se vzduch pomáhá zdivo vysušovat.

Bohužel, stále častěji je v bytech sušeno prádlo, což je další z příčin rozmnožování plísní v bytech stejně jako nadbytečné užívání zvlhčovačů vzduchu. Plísně jsou časté i v bytech s plastovými okny, v bytech s nevhodně provedenými stavebními úpravami nebo v těch domácnostech, kde je příliš mnoho často zalévaných květin.

K nevhodně užívaným bytům lze zařadit i byty málo užívané, to je málo vytápěné a nedostatečně větrané, nebo s nevhodnou stavební úpravou.

Čtěte také: Jak se zbavit plísně ekologicky?

Vliv plísní na zdraví

Spóry mikromycet jsou závažnými alergeny ve vnitřním ovzduší budov. V závislosti na koncentraci spor plísní v ovzduší může dojít k alergickému onemocnění včetně astma bronchiale. Alergie na plísně je častá zejména u dětí. Mezi atopiky je 20-30 % alergických na plísně.

I když toxinogenní mikromycety a mykotoxiny (sekundární metabolity plísní) působí především v potravinách a jsou příčinou tzv. dietární expozice, některé spory plísní obsahují také mykotoxiny. Mykotoxiny patří mezi nízkomolekulární neproteinové komponenty, produkované myceliem.

Při růstu plísně produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i tím, že způsobují mykotická onemocnění. Z důvodu výše uvedeného působení na zdraví nelze výskyt plísní v bytech lidí podceňovat.

Legislativní limity pro výskyt plísní

Limit pro výskyt plísní v bytech není uveden v současné době v žádném legislativním podkladu v ČR, v rámci Evropské unie ani jinde ve světě. Existuje limit pro výskyt plísní stanovený vyhláškou č. 43/2025 MZČR O stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb dle zákona č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a to 500 KTJ plísní/m3 vzduchu.

Metody vyšetřování plísní v ovzduší

Ve vnitřním prostředí jsou bakterie a plísně přítomny téměř vždy jako součást živé přírody. Podstata metody spočívá v dopadu bakterií nebo plísní (spor nebo fragmentů mycelia) z definovaného množství vzduchu na živné agarové medium v Petriho miskách. Principem stanovení je pak počítání kolonií bakterií nebo plísní vyrostlých po aerobní kultivaci na agarových půdách.

Čtěte také: Přírodní metody proti plísni rajčat

Řádně označené Petriho misky jsou uloženy v co nejkratší době do termostatu, ve kterém se inkubují dnem vzhůru. Pro přenos misek mezi odběrovým místem a laboratoří se používají chladící přenosné tašky/kabely. Inkubace se provádí při 30 oC ± 1 oC po dobu 48 až 72 hodin (bakterie) nebo při 25 oC ± 1 oC po dobu 5 dnů (plísně).

Uvedeným postupem je možno hodnotit jednak požadované snížení koncentrace bakterií nebo plísní při používání přístrojů na úpravu vzduchu v interiéru (čističe vzduchu, klimatizace s filtrací vzduchu), tak nežádoucí zvýšení koncentrace bakterií nebo plísní v ovzduší, ke kterému může docházet např.

Hodnocení kontaminace plísněmi

Standardní operační postupy pro vyšetřování mikroorganismů v ovzduší a pro hodnocení mikrobiologického znečištění ovzduší ve vnitřním prostředí. (viz: Klánová K, Vrkoslavová J. Standardní operační postupy pro vyšetřování vnitřního prostředí. Acta Hyg Epidemiol Microbiol.

1. Ovzduší se vyšetřuje aeroskopem standardním operačním postupem (Standardní operační postupy pro vyšetřování mikroorganismů v ovzduší a pro hodnocení mikrobiologického znečištění ovzduší ve vnitřním prostředí.(Klánová K, Vrkoslavová J. Standardní operační postupy pro vyšetřování vnitřního prostředí. Acta Hyg Epidemiol Microbiol. 2021;(4):1-22.
2. Přítomnost druhu plísně (v ovzduší bytu v koncentraci vyšší než ve venkovním prostředí nebo na površích v bytě), která je považována za biologický činitel, který může způsobit onemocnění člověka, tj.
3. Přítomnost druhu plísně (v ovzduší bytu v koncentraci vyšší než ve venkovním prostředí nebo na površích v bytě), která je považována za biologický činitel, u kterého není pravděpodobné, že by mohl způsobit onemocnění člověka, ale která je významná produkcí těkavých organických látek (např. Aspergillus versicolor, Trichoderma viridae), mykotoxinů (např. Aspergillus ochraceus, Stachybotrys chartarum) nebo která je uváděna v souvislosti s výskytem mykotického onemocnění člověka (např.

Je nutné a) zhodnotit závažnost kontaminace vláknitými mikromycety a jejich sporami v konkrétním vnitřním prostředí objektu resp.

1. Identifikujeme ze vzorků ovzduší i vzorků stěrů z nárůstů plísně. Rodová, příp.
2. Na základě všech získaných výsledků, doporučujeme odborný postup likvidace plísní vždy dezinfekcí za použití vhodného dezinfekčního přípravku s fungicidním účinkem na plísně s vhodnou aplikační metodou, kterou si buď uživatel dle závažnosti a rozsahu napadení provede sám anebo si zajistí odborně výkonnou firmu, která má osvědčení (odbornou způsobilost) o likvidaci plísní.

Likvidace vláknitých mikromycet dezinfekcí je pouze nezbytným represivním opatřením. Po dezinfekčním zásahu doporučujeme následné odstranění příčin výskytu a rozvoje plísní na základě posouzení odborníkem ze stavebnictví.

Aspergillus hubkae - nový druh plísně

Mezinárodní tým mykologů z Nizozemí a Iránu objevil u íránského pacienta s dýchacími problémy nový druh houby způsobující plicní onemocnění. Pojmenovali ji Aspergillus hubkae jako výraz ocenění za dlouhodobou práci českého vědce Víta Hubky (38 let) z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V historii české vědy bylo takto mladému výzkumníkovi uděleno podobné uznání velmi výjimečně.

Nedávno objevený druh Aspergillus hubkae patří do skupiny tzv. černých aspergilů, které se běžně vyskytují v půdě, ovzduší i na potravinách. Některé druhy však kontaminují nebo znehodnocují ovoce, zeleninu a potraviny. Mezi nejčastější patří zánět zvukovodu, zánět oční rohovky nebo invazivní aspergilóza. U zdravého člověka se poslední jmenované závažné onemocnění, nejčastěji postihující plíce, nerozvine, neboť imunitní buňky vdechnuté spory odstraní.

O výskytu nového druhu houby Aspergillus hubkae je zatím známo velmi málo. Jediný nález pochází od pacienta z Íránu, u kterého v roce 2022 způsobil invazivní plicní aspergilózu. „K podezření, že se jedná o nový druh houby, došlo primárně podle sekvenace DNA vzorku houby izolované z iránského pacienta a po studiu genetických příbuzností s již známými druhy. Posléze bylo zjištěno, že příbuzné druhy vykazují i další odlišnosti. „Nejvíce příbuzný druh, A. brasiliensis, který byl také několikrát zachycen jako patogen, vykazuje i odlišné citlivosti k antimykotikům. Aspergillus hubkae je totiž rezistentní k léčivu itrakonazol, kdežto A. brasiliensis je citlivý. Protože je ale nový druh zatím známý jen z jednoho klinického případu, je nutné všechny atributy v budoucnu ověřit u většího počtu izolátů.

O pojmenování houby na počest Víta Hubky rozhodli mykologové z Nizozemí a Íránu, kteří nový druh společně objevili a popsali v nedávné publikaci. Usoudili, že dlouhodobý výzkum českého vědce, včetně jeho komplexní publikace o tzv. „Velmi mě těší uznání komunity za práci, kterou jsem v oboru mykologie doposud vykonal.

Plísně v životním prostředí

Plísně mají v přírodě důležitou funkci: „uklízejí“ tím, že rozkládají organické stavební látky z odumřelého a shnilého materiálu, přeměňují je na anorganický materiál a ten vracejí zpět do přírodního koloběhu (tento proces lze dobře pozorovat například v kompostu). Za účelem rozmnožování vytvářejí plísně spory, které jsou pouhým okem neviditelné.

Ve střední Evropě jsou jako spouštěče alergií známy různé typy plísní; z biologického hlediska se jedná například o rody Alternaria, Aspergillus, Cladosporium, Mucor a Penicillium. Plísně rostou všude tam, kde je vlhko a teplo.

Plísně v domácím prostředí

Plísním rodů Penicillium a Aspergillus se nejlépe daří při vysoké vlhkosti, zvláště pak ve špatně větraných vlhkých místnostech (koupelny, toalety) nebo na vlhkých stěnách, tapetách, dřevěném obložení, matracích, v klimatizacích a zvlhčovačích vzduchu, odpadcích a květináčích.

Poznámka: Alergie na plísně rodu Penicillium je něco jiného než alergie na antibiotikum penicilin.

Plísně ve volné přírodě

Největší alergenní potenciál ve volné přírodě mají plísně Alternaria alternata a Cladosporium herbarum. Oba druhy rostou na povrchu listů (např. trav, obilovin), v rostlinném odpadu a v půdě. Nejvyšší koncentrace jejich spor se vyskytuje v červenci a srpnu, nižší hodnoty lze ovšem naměřit po celý rok.

U lidí alergických na plísně se často objevují příznaky po kontaktu se senem, siláží, mulčovací kůrou, suchou půdou, rašelinou, kompostem, spadaným listím a při mlácení obilí.

Plísně v potravinách

Obecně mají plísně jako potravinové alergeny jen velmi malý význam. Na plísně v potravinách by si však měli dávat pozor všichni lidé, nejen alergici. Plísně totiž rozkládají potraviny a činí je nepoživatelnými. Nestačí jen odstranit viditelný plísňový povlak, neboť neviditelná vlákna plísní většinou prorůstají celou potravinou. Obzvláště snadno se kazí chléb, ovoce, marmeláda, sýr, maso, uzeniny a ořechy. Nebezpečí otravy plísněmi se týká všech lidí - tedy nejen těch, kdo mají alergii na plísně.

Některé plísně a jejich produkty se používají cíleně při výrobě a zušlechťování nebo zrání potravin, např. v pečivu (kvasnice), pivu, víně a jiných lihovinách, octu a octových výrobcích, některých druzích sýrů, jako je camembert nebo roquefort, sójových a steakových omáčkách, a dokonce i v čokoládě. Enzymy jako produkty metabolismu plísní také rozkládají brambory při výrobě bramborové kaše nebo ovoce při výrobě ovocných šťáv. Výrobci přitom nemají povinnost uvádět tyto plísně na obalech svých produktů.

Alergické reakce na potraviny obsahující plísně se vyskytují jen velmi vzácně. Obtíže se tak objeví pouze u lidí, kteří mají opravdu silnou alergii.

Aspergilóza

Aspergilóza je termín, který zahrnuje řadu onemocnění způsobených druhem Aspergillus, což je typ plísně běžně se vyskytující v životním prostředí. Toto onemocnění je významné nejen kvůli svému potenciálu způsobit vážné zdravotní problémy, zejména u imunokompromitovaných jedinců, ale také kvůli jeho rostoucí prevalenci v různých populacích.

Aspergilóza označuje skupinu onemocnění způsobených houbou Aspergillus. Tato plíseň je všudypřítomná, daří se jí v půdě, rozkládající se vegetaci a dokonce i v interiérech. Zatímco většina lidí je vystavena houbě Aspergillus bez jakýchkoli nežádoucích účinků, osoby s oslabeným imunitním systémem nebo základními plicními onemocněními mohou vyvinout závažné infekce.

Druhy plísní Aspergillus se vyskytují v různých prostředích, takže expozice je běžná. Mezi nejrozšířenější druhy spojené s lidskými onemocněními patří Aspergillus fumigatus, Aspergillus flavus a Aspergillus niger. Ačkoli je aspergilóza primárně infekcí způsobenou životním prostředím, určité genetické predispozice mohou zvýšit náchylnost. Jedinci s genetickými poruchami ovlivňujícími imunitní funkce, jako je chronické granulomatózní onemocnění, jsou vystaveni vyššímu riziku.

Životní styl a stravovací návyky mohou ovlivnit riziko vzniku aspergilózy. Například osoby, které kouří nebo mají v anamnéze plicní onemocnění, jsou náchylnější. Diagnóza aspergilózy začíná důkladným klinickým vyšetřením, včetně podrobné anamnézy pacienta a fyzikálního vyšetření.

Je nezbytné odlišit aspergilózu od jiných respiračních onemocnění, jako je bakteriální pneumonie, tuberkulóza nebo jiné plísňové infekce. Mezi běžně předepisované antimykotika patří vorikonazol, itrakonazol a amfotericin B.

Prognóza aspergilózy se liší v závislosti na typu infekce a celkovém zdravotním stavu pacienta. Včasná diagnóza a léčba významně zlepšují výsledky.

Časté dotazy o aspergilóze

• Jaké jsou běžné příznaky aspergilózy? Mezi běžné příznaky patří kašel, horečka, bolest na hrudi a potíže s dýcháním.
• Jak se diagnostikuje aspergilóza?
• Jaké jsou dostupné léčby aspergilózy?
• Lze aspergilóze předcházet?
• Kdo je ohrožen rozvojem aspergilózy?
• Je aspergilóza nakažlivá?
• Jaké komplikace mohou vzniknout z neléčené aspergilózy?
• Jak dlouho obvykle trvá léčba aspergilózy?
• Kdy bych měl/a navštívit lékaře s příznaky aspergilózy?
• Mohou změny životního stylu pomoci zvládat aspergilózu?

Aspergilóza je závažné onemocnění, které může mít významné zdravotní důsledky, zejména pro zranitelné skupiny obyvatelstva. Pochopení jejích příčin, symptomů a možností léčby je nezbytné pro účinnou léčbu a prevenci.

Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc.

Prevence a likvidace plísní v domácnosti

Asi každý se již doma nebo alespoň na cestách setkal s plísní v koupelně. Pokud se to stane na hotelu, jednorázový pobyt asi nějak přežijeme. Pokud se však plísně vyskytnou u nás doma, může se jednat o mnohem závažnější problém, než se na první pohled zdá. Povědomí o riziku, které v sobě taková situace nese, je bohužel ve společnosti velmi malé. Stejně tak mnoho lidí neví, co vše je a co není plíseň a jak ji rozpoznat. Mnohdy proto lidé ve svých koupelnách plísně mají, aniž by o tom věděli.

Proti plísním se dá bránit. Např. plíseň Aspergillus fumigatus je běžně přítomna v půdě, ale nejen na zahrádce, ale i v květináčích, najdeme ji ve větracích systémech, stavebních materiálech, rostlinných a živočišných produktech, v šatech a dokonce i v posteli. Její spóry se uvolňují do ovzduší odkud se vdechováním dostávají do těla. Aspergillus je nejen silným alergenem, ale může také vyvolat onemocnění známé jako aspergilóza.

Antimykotika

Pritiplísňově účinné léky, tzv.antimykotika, ať už lokální nebo systémová, mají své pevné místo v medicíně. Protože u plísní se vyvíjí postupem doby rezistence na antimykotika (Pemán et al. 2009), podobně jako u patogenních bakterií, probíhá i zde intenzivní výzkum s cílem najít nová antimykotika. Účinné substance byly nalezeny mezi přírodními látkami, ale řada jich byla připravena také synteticky.

Mezi přírodní antimykotika patří i skupina lipopeptidů známá jako echinocandiny, kterým je věnována tato aktualita. Echinocandiny ničí plísně tím, že inhibují syntézu beta-(1,3)-glukanu, hlavní stavební komponenty buněčné stěny všech hub. Ten je syntetizován z D-glukózy za katalýzy membránově vázaným enzymem, beta-(1,3)-glukansyntázou. Molekulární mechanismus inhibice tohoto enzymu echinocandinem však není dosud znám (Safdar, 2009). Podobně účinkují semisyntetické deriváty echinocandinu, např. caspofungin, micafungin nebo anidulafungin.

Jako antimykotika jsou tyto látky stejně účinné jako echinocandin, ale na rozdíl od přírodní látky jsou méně jedovaté, takže v klinické praxi mají méně nežádoucích účinků, zejména menší riziko vzniku hemolýzy (Denning 2003).

tags: #aspergillus #v #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Nové povinnosti v recyklaci demolic
• Význam geologického času
• Prostějov ubytování
• Ocet a bobkový list
• Legislativa skládkování