Emise znečišťujících látek a životní prostředí v Plzeňském kraji

06.03.2026

Plzeňský kraj se s rozlohou 7 649 km² řadí mezi největší kraje v České republice. S počtem obyvatel 613 374 (k 31. 12. 2023) se ve srovnání s ostatními regiony řadí na osmé místo v Česku. Nejnižší hustoty obyvatel bylo dosaženo v okresech Tachov (42,2 obyvatel/km²) a Klatovy (44,8 obyvatel/km²). Plzeňský kraj, s výjimkou města Plzně, jeho okolí a okolí dálnice D5, patří ke krajům s kvalitním životním prostředím.

Kvalita ovzduší

Jednou z problematických oblastí životního prostředí a jeho vlivu na kvalitu života je kvalita ovzduší. Klíčovým faktorem pro její hodnocení je celkové množství emisí (tj. vypouštění resp. únik znečišťujících látek do ovzduší). Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO).

Podle druhů znečišťování jsou údaje členěny na REZZO 1-3 (stacionární zdroje znečišťování) a REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla). Z předběžných údajů měrných emisí (REZZO 1-4) vyplývá, že v Plzeňském kraji došlo v roce 2023 k meziročnímu poklesu sledovaných základních znečišťujících látek.

Dle analýzy dat měrných emisí (REZZO 1-4) vyplývá, že se v Plzeňském kraji meziročně nepatrně zvýšily měrné emise oxidu uhelnatého (CO) z 5,46 t/km² v roce 2016 na 5,51 t/km² v roce 2017, a to o 0,05 t/km². Měrné emise se podle (REZZO 1-4) nezměnily u tuhých látek a oxidů dusíku. V roce 2017 bylo stejně jako v roce 2016 naměřeno 0,50 t/km² tuhých látek a 0,88 t/km² oxidů dusíku. Nepatrné meziroční snížení se projevilo u oxidu siřičitého, kdy měrné emise klesly z 0,59 t/km² v roce 2016 na 0,55 t/km² v roce 2017.

V roce 2023 měrné emise tuhých látek poklesly o 0,08 t/km² na hodnotu 0,49 t/km², shodný pokles byl patrný také u měrných emisí oxidu siřičitého SO₂ na hodnotu 0,29 t/km². Měrné emise oxidů dusíku NOx se snížily o 0,05 t/km² na hodnotu 0,97 t/km² a nejvyšší pokles byl evidován u měrných emisí oxidu uhelnatého CO, které se meziročně snížily o 0,68 t/km² na hodnotu 4,62 t/km². Významně se na poklesu měrných emisí podílely především stacionární zdroje (REZZO 1-3).

Čtěte také: Květiny Plzeňska

V rámci České republiky lze hodnotit ovzduší v Plzeňském kraji jako relativně čisté. Nejvíce zatížená emisemi znečišťujících látek jsou území s vysokou hustotou osídlení, a tím i vyšší koncentrací průmyslových aktivit, a v neposlední řadě i se značně koncentrovanou dopravou. K těmto oblastem patří město Plzeň a jeho blízké okolí a okolí dálnice D5. K méně zatíženým oblastem emisemi patří horské partie Šumavy, Českého lesa a západní části Brd. V porovnání s ČR se hodnoty všech vybraných základních znečišťujících látek Plzeňského kraje pohybují pod republikovým průměrem.

Srovnání měrných emisí v Plzeňském kraji (t/km²)

Látka	2016	2017	2023
Tuhé látky	0,50	0,50	0,49
Oxid siřičitý (SO₂)	0,59	0,55	0,29
Oxidy dusíku (NOx)	0,88	0,88	0,97
Oxid uhelnatý (CO)	5,46	5,51	4,62

Chráněná území

O kvalitě přírodního bohatství Plzeňského kraje svědčí i množství chráněných území, která vznikají k ochraně rozmanitých forem života, k péči o ekosystémy a krajinný ráz přírody. Na území Plzeňského kraje se k 31. 12. 2023 podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyskytovalo celkem 202 chráněných území, v tom velká část Národního parku Šumava, 5 chráněných krajinných oblastí a 196 maloplošných chráněných území.

V mezikrajském porovnání se v Plzeňském regionu s rozlohou 133,5 tis. ha zvláště chráněných území nachází třetí největší výměra z chráněných území v Česku. Nejrozsáhlejší plochu chráněných území zaujímá Jihočeský kraj (207,3 tis. ha) následovaný krajem Ústeckým (148,8 tis. ha). Naopak nejmenší plocha chráněných území je na území Prahy, jedná se o rozlohu 2,7 tis. ha.

Část Národního parku Šumava v Plzeňském kraji se rozkládá na ploše 34,5 tis. ha, je určena k ochraně a uchování nejcennějších lokalit s původní horskou přírodou, jedinečnými a ohroženými ekosystémy (rašeliniště, ledovcová jezera, původní lesní porosty) a rozmanitou typickou flórou a faunou.

Téměř 13 % z celkové výměry Plzeňského kraje tvoří chráněné krajinné oblasti, do kterých patří část Šumavy, část Křivoklátska, část Slavkovského lesa, Český les a část Brd. Převážnou část ze 196 maloplošných území tvoří přírodní památky a rezervace. Na území Plzeňského kraje se vyskytuje 68 evropsky významných lokalit a také 2 ptačí oblasti (Šumava a Křivoklátsko).

Čtěte také: Informace o skládce Plzeňský kraj

Investice na ochranu životního prostředí

V roce 2023 dosáhly investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Plzeňském regionu částky 2 367,8 mil. Kč v běžných cenách. Téměř ve všech krajích došlo za posledních pět let k navýšení těchto investic, nejvyšší nárůst byl zaznamenán právě v Plzeňském regionu.

V Plzeňském regionu byly vynaloženy v roce 2023 investice na ochranu životního prostředí podle sídla investora v hodnotě 2,0 mld. Kč v běžných cenách. V kraji jsou investiční prioritou oblasti nakládání s odpadními vodami a oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Nejvíce finančních prostředků směřovalo v roce 2023 do sféry nakládání s odpadními vodami, tj. 47,2 % ze všech investičních nákladů v regionu. Druhý v pořadí významný podíl těchto investic v kraji byl vynaložen na ochranu ovzduší a klimatu, tj. 31,7 %.

Podle hlediska zdroje financování bylo v kraji investováno v roce 2023 téměř 60 % z vlastních zdrojů a rozpočtových prostředků, více než čtvrtina investičních nákladů byla pokryta z úvěrů, půjček a finanční výpomoci. V mezikrajském srovnání měl právě Plzeňský kraj nejvyšší podíl investičních nákladů financovaných formou úvěru, půjčky či jiné finanční výpomoci.

Ekologické zemědělství

Ekologické hospodářství Plzeňského kraje hraje důležitou roli v zemědělství. V mezikrajském porovnání byla rozloha ekologicky obhospodařované půdy celkem v Plzeňském kraji druhá nejvyšší po Jihočeském kraji. Podle statistických údajů Ministerstva zemědělství dosáhl podíl ekologicky obhospodařované půdy (včetně přechodného období) na celkové výměře k 31. 12. 2018 hodnoty 8,8 %. V meziročním porovnání vzrostla hodnota tohoto podílu o 0,8 procentního bodu. Rozloha půdy v ekologickém zemědělství včetně přechodného období neustále roste. V časové řadě 2013-2018 vzrostla o 25,2 %. Výměra ekologicky obhospodařované půdy v přechodném období se v rámci časové řady zvýšila o 77,0 %. Výměra ekologicky obhospodařované půdy bez přechodného období o 18,8 %.

Vodní hospodářství

Kvalita povrchových vod je ovlivněna i čištěním odpadních vod. Do kanalizace v roce 2018 bylo vypuštěno 33 184 tis. m³ odpadních vod (včetně zpoplatněných srážkových vod). Oproti roku 2017 se zvýšil objem vypouštěných vod do 2018 kanalizace o 1 069 tis. m³, tj. o 3,3 % více. Podíl čištěných odpadních vod (bez srážkových) na vypouštěných odpadních vodách (bez zpoplatněných srážkových vod) se meziročně snížil o 0,7 procentního bodu. V Plzeňském kraji bylo v roce 2018 v provozu celkem 210 ČOV (mechanicko-biologických), v porovnání s rokem 2017 se jejich počet zvýšil o 10.

Čtěte také: Výlety do přírody Plzeňsko

Délka vodovodní sítě v Plzeňském kraji v roce 2018 měřila 4 446 km. Oproti roku 2017 se snížila o 35 km, tj. o 0,8 %. Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů od roku 2017 mírně vzrostl. V roce 2018 činila hodnota tohoto podílu 86,3 %. Plzeňský kraj má v porovnání s ostatními kraji nejnižší podíl obyvatel zásobených vodou z veřejných vodovodů. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli pohybuje pod hranicí průměru ČR o 8,4 procentního bodu.

Výroba pitné vody v tis. m³ meziročně klesla z 31 604 tis. m³ v roce 2017 na 31 529 tis. m³. Hodnota relativního ukazatele specifické množství vody fakturované domácnostem (v přepočtu na 1 obyvatele a den) dosáhla v roce 2018 hodnoty 88,4 l/os/den. V meziročním srovnání klesla o 0,2 litrů na osobu a den. Ve spotřebě pitné vody v litrech na osobu a den se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském srovnání na 5. nejvyšším místě. V porovnání s průměrem ČR byla spotřeba pitné vody nižší o 0,8 l/os/den. Nejvyšší spotřeba pitné vody byla zaznamenána v kraji Hl. město Praha (107,5 l/os/den) a naopak nejnižší v kraji Zlínském (75,7 l/os/den).

Cena pitné vody (bez DPH) se v porovnání s rokem 2017 zvýšila o 1,1 Kč/m³ na 39,2 Kč/m³. Cena stočného (bez DPH) se meziročně zvýšila o 0,8 Kč/m³ na 27,8 Kč/m³. V časové řadě 2013-2018 vzrostla v Plzeňském kraji spotřeba pitné vody v domácnostech o 7,9 l/os/den. Plzeňský kraj byl po Ústeckém kraji druhým krajem s nejrychleji rostoucí spotřebou pitné vody v domácnostech. Průměrná cena vodného a stočného (bez DPH) se v regionu zvýšila z 57,1 Kč/m³ v roce 2013 na 67,0 Kč/m³ v roce 2018, tj. zvýšení o 9,9 Kč/m³.

Koeficient ekologické stability

Jedním z environmentálních indikátorů k posouzení míry udržitelnosti vývoje v oblasti životního prostředí je koeficient ekologické stability. Jedná se o ukazatel charakterizující krajinný typ z hlediska využití pozemků. V roce 2018 dosáhl koeficient ekologické stability v Plzeňském kraji hodnoty 1,40. Plzeňský kraj s hodnotou 1,40 zaujímá v rámci krajů ČR 5. nejvyšší místo, v porovnání s ČR byl koeficient ekologické stability vyšší o 0,32.

V meziokresním srovnání byly v roce 2018 zaznamenány nejvyšší hodnoty koeficientu ekologické stability v okresech Klatovy (1,95) a Tachov (1,68). Tyto koeficienty znamenají vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Oba okresy mají nejvyšší podíl lesních pozemků (Šumava a Český les). Relativně vyšší hodnoty koeficientu ekologické stability byly zjištěny i v okresech Rokycany (1,59) a Domažlice (1,37), které patří rovněž k okresům s vyšším podílem lesní půdy. Nejnižší hodnoty koeficientu ekologické stability (eliminujeme-li specifika okresu Plzeň-město) dosáhl okres Plzeň-jih (0,97), kde se jedná o území intenzivně využívané pro zemědělskou výrobu.

tags: #plzeňský #kraj #emise #znečišťujících #látek