Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu v České republice

Instituce a lidé EVVO a EP mají pevné zázemí a zakotvení v klíčových institucích veřejného a neziskového sektoru zodpovědných za EVVO a EP či zaměřených na EVVO a EP, zejména ve veřejné správě na všech úrovních, ve školách všech stupňů a ve specializovaných pracovištích EVVO a EP (jako jsou např. střediska ekologické výchovy, ekologické poradny, domy přírody, návštěvnická střediska) a dále v pestrém spektru dalších výchovně vzdělávacích, osvětových a kulturních institucí.

Pořídit si na školní pozemek bylinkovou zahrádku, broukoviště, tee-pee nebo včelí úl už nemusí být pro školy jen sen. Mateřské a lesní školky, základní školy i ekocentra se nově mohou ucházet až o půl milionu korun na úpravu venkovních areálů v přírodním stylu. Ve výzvě čerpající prostředky z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) na rozvoj environmentálního vzdělávání a výchovy u předškolních dětí a žáků základních škol se rozdělí celkem 50 milionů korun. Žádosti je možné podávat od 5. září 2017 až do 31.

„Při dnešním, téměř virtuálním životním stylu našich dětí je třeba přesměrovat je ven, do přírody. Proto nabízíme školám, školkám a ekocentrům nové finanční prostředky tak, aby mohly vybudovat kvalitní technické a didaktické venkovní zázemí pro názornou ekologickou výchovu a motivovaly tak děti k zájmu o přírodu a péči o životní prostředí.

„Prostředky putují mateřským školám na úpravu a vybudování hřišť a zahrad v přírodním stylu a základním školám i ekocentrům na úpravu areálů pro venkovní výuku. Tady podpoříme například začlenění bylinkových a pěstitelských zahrad, nejrůznějších přírodních prvků jako jsou skalky, jezírka, broukoviště, názorných přírodních laboratoří či venkovních učeben.

Podle typů aktivit se podpora dělí do tří skupin. Na vybudování dětských hřišť a zahrad v přírodním stylu v mateřských školách půjde z celkové alokace 20 milionů korun. Rezort z aktuální výzvy podpoří i ty vzdělávací instituce, které na vzdělávání dětí pod širým nebem přímo stojí, tedy lesní mateřské školy a organizace inspirované konceptem lesní mateřské školy, např. lesní kluby.

Čtěte také: Ochrana přírody v Klatovech

Podmínky pro získání dotace upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman: „Klíčovou podmínkou je, aby školy a organizace využívaly upravený pozemek ve výuce a podle zásad environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Mateřské školy musí navíc zapojit do přípravy či realizace projektu rodiče a děti a zároveň zaškolit personál k správnému využívání také podle zásad EVVO.”

Ministerstvo navíc spolu s výzvou upřesňuje publikace, kterých se má zřizovatel při zpracování projektu dětského hřiště či zahrady v přírodním stylu metodicky držet. Školy a organizace mohou obdržet dotaci minimálně 50 tisíc a maximálně půl milionu korun, nejvýše až 85 % celkových způsobilých výdajů. Dotované projekty musí být zrealizovány do 31. Dotační výzva s tímto zaměřením je v rámci NPŽP vyhlašována poprvé.

Dotační programy Moravskoslezského kraje

Jednotlivé projekty by měly přispět k naplňování strategických dokumentů Moravskoslezského kraje (Koncepce EVVO 2021+, Plán odpadového hospodářství pro období 2016-2026, Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje 2019-2027, Strategie adaptace MSK na dopady klimatické změny, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje na období 2020-2044), případně také k naplňování národních dokumentů (Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2026-2035).

Dotační titul č. 1 je zaměřen na podporu projektů zvyšujících environmentální povědomí obyvatel Moravskoslezského kraje, zejména dětí a mládeže, v oblasti předcházení vzniku odpadů, v oblasti činnosti environmentálně zaměřených nestátních neziskových organizací, podporu environmentálních a osvětových akcí či činností, na podporu projektů v oblasti environmentální poradenské činnosti cílené na veřejnost, veřejnou správu i podnikatelskou sféru.

Dotační titul č. 2 je zaměřen na podporu školních projektů, které umožní realizovat krátkodobé i dlouhodobé školní aktivity v oblasti EVVO. Účelem je podpora EVVO se zaměřením na udržitelný rozvoj, propojení školy s praxí a zapojení veřejnosti do aktivit škol směřujících k ochraně životního prostředí.

Čtěte také: Definice udržitelného rozvoje

Dotační titul č. 3 je zaměřen na pořádání významných krajských nebo mezinárodních konferencí a akcí v oblasti životního prostředí, zemědělství a energetiky na území Moravskoslezského kraje. Předmětem podpory jsou osvětové aktivity zaměřené na změnu chování veřejnosti směrem k environmentální odpovědnosti v souladu s cíli programu. Možným způsobem realizace jsou osvětové kampaně, informační projekty, motivační soutěže apod., které vhodným způsobem oslovují a popř. Zároveň je možné projekty zaměřit na tvorbu a realizaci výukových materiálů a programů, vytvoření knížek, vybudování naučných ekologických chodníčků a stezek, výsadbu zeleně, zdravý životní styl, odborné exkurze apod.

Oprávněným žadatelem o dotaci není osoba, vůči které je zakázána přímá či nepřímá finanční podpora ve smyslu čl. 5l nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (publikováno v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. 7. 2014, částka L 229), ve znění Nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022 (publikováno v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 4. 2022 pod č.

Dotační titul č. 1 a č. 3: Minimální výše dotace na jeden projekt činí 50.000 Kč a maximální výše dotace na jeden projekt činí 150.000 Kč. Poskytovatel se bude finančně spolupodílet na úhradě uznatelných nákladů realizovaných projektů, které bude spolufinancovat maximálně ve výši 70 %.Dotační titul č. 2: Minimální výše dotace na jeden projekt činí 10.000 Kč a maximální výše dotace na jeden projekt činí 70.000 Kč.

V případě, že žadateli nebude dotace poskytnuta z důvodu nesplnění výše uvedených podmínek nebo žadatel odmítne či vrátí poskytnutou dotaci, nebo dojde k navýšení prostředků vymezených v rozpočtu poskytovatele na tento dotační program, vyzve administrátor pro přidělení dotace náhradního žadatele dle pořadníku náhradníků schváleného zastupitelstvem kraje. V případě písemného souhlasu náhradníka s výší dotace administrátor zašle náhradníkovi návrh smlouvy a vyzve jej k předložení dokladů uvedených v odstavci 5 tohoto článku. V případě nesouhlasu bude osloven další náhradník dle pořadníku.

Jeden žadatel je oprávněn podat v rámci tohoto dotačního programu pouze jednu žádost s výjimkou statutárních měst, která mohou podat jednu žádost za každý svůj městský obvod nebo městskou část.

Čtěte také: Odpad v České republice

Dotaci lze použít na neinvestiční, investiční nebo kombinovaný projekt realizovaný v období nejdříve od 1. 1. 2026 a nejpozději do 30. Realizace projektu ani dotace není převoditelná na jiný právní subjekt.

Lhůta pro podávání žádostí je od 20. 1. 2026 (00:00) do 26. 2. 2026 (23:59). Tato lhůta se vztahuje na podávání žádostí v elektronické a listinné podobě i prostřednictvím datové schránky. V případě podání žádosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb je lhůta zachována, byla‑li v poslední den lhůty převzata zásilka s žádostí k poštovní přepravě. Byla‑li zásilka vložena do poštovní schránky, je za den převzetí k poštovní přepravě považován den, jehož datum je uvedeno na otisku razítka, jímž provozovatel poštovních služeb opatřil obálku se zásilkou.

Administrátorem tohoto dotačního programu je odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, 28. Ing.

Výsledky rozhodnutí zastupitelstva kraje budou uveřejněny na úřední desce krajského úřadu do 10 kalendářních dnů po rozhodnutí zastupitelstva kraje.

V průběhu realizace projektu je příjemce povinen zpracovat a předložit poskytovateli průběžné vyúčtování realizace projektu ve lhůtě uvedené ve smlouvě.

Ověřování správnosti použití poskytnuté dotace, zejména zda byla hospodárně a účelně využita, podléhá kontrole poskytovatele podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

Poskytnutí dotace je podmíněno schválením dotačních prostředků pro daný dotační program v rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2026.

Operační program Životní prostředí

Operační program Životní prostředí, který v letech 2007-2013 nabízí přes 5 miliard EUR z Fondu soudržnosti, z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z národních zdrojů, má již konkrétní výsledky. Od vyhlášení programu do konce března 2009 bylo schváleno k realizaci celkem 2 351 projektů, celková výše podpory činí 37,47 miliardy korun. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje.

„Největší objem prostředků putuje do 253 projektů na zlepšení vodohospodářské infrastruktury, tzn. do výstavby a rekonstrukce čistíren a kanalizací. Přes 5,8 miliardy Kč zamířilo do oblasti výstavby a rekonstrukce zdrojů tepla a dále do úspor energie v budovách základních škol, mateřských škol a dalších veřejných budov. Nejvíce projektů - 1 067 - se realizovalo v oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny.

Nejúspěšnější v čerpání podpory je zatím Středočeský kraj. Nejvyšší počet projektů pro zlepšení životního prostředí, financovaných z OPŽP - 309 - je realizováno v kraji Vysočina, nejvíce prostředků - přes 4,75 miliardy korun - dosud získal Středočeský kraj. Investice do sofistikovaných technologií zlepšujících životní prostředí z OPŽP pomáhají překonat ekonomickou krizi.

„Operační program Životní prostředí se na konci minulého roku podílel na čerpání evropských prostředků zhruba jednou polovinou a dotační intervence v tomto roce mohou dosáhnout cca 30 miliard. Tyto peníze pomohou především stavebnictví a zeleným technologiím,“ říká I. náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.

Více než 670 žádostí o platbu, které na Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) podali příjemci dotací, úspěšně prošlo všemi předepsanými administrativními kroky. Znamená to, že z OP Životní prostředí (OPŽP) byla do května 2009 na účty příjemců podpory uvolněna více než jedna miliarda a osm set milionů korun. Příjemci podpory získávají peníze z OPŽP průběžně a nemusí čekat až na ukončení projektu. Státní fond životního prostředí ČR posílá peníze i na dosud neproplacené faktury.

„Bez problému a dokonce s ročním předstihem tak splníme pravidlo n+3, tedy pravidlo, že alokace pro určitý rok musí být vyčerpána nejpozději o tři roky později," komentuje plány SFŽP náměstek ředitele Petr Valdman, „záleží však i na příjemcích podpory, jak rychle dokáží dovést schválené projekty do etapy realizace".

tags: #po #7 #rozvoj #infrastruktury #pro #environmentální

Oblíbené příspěvky:

• Náhradní Plnění
• Harmonogram pálení a moštování
• Odpadové hospodářství Davle
• Možnosti likvidace použitých plen
• Relaxační budík a příroda