Pobyt v přírodě je zdravý: Benefity pro tělo i duši

Ve stále rychlejším a urbanizovanějším světě se hluboké propojení mezi lidským zdravím a přírodou stává tématem prvořadého významu. S tím, jak se vyrovnáváme s výzvami moderního života, je stále jasnější, že svět přírody není pouhou kulisou naší existence, ale nepostradatelným faktorem našeho blahobytu. Rostoucí závislost na technologiích spolu s celosvětovým trendem života ve městech vede ke zkracování času stráveného venku.

Vezměte v úvahu, kolik hodin denně jste fixováni na obrazovku. Průzkumy ukazují, že u většiny lidí toto číslo přesahuje 4 hodiny denně. Víte, jaké výhody má pro vaše zdraví a psychickou pohodu pobyt v přírodě? Ať už se jedná o nenáročnou procházku městským parkem, nebo celodenní túru divočinou, nabízí příroda nepřeberné množství benefitů. Patří mezi ně zvýšená pozornost, snížení stresu, zlepšení nálady, snížení náchylnosti k psychickým poruchám a dokonce i zvýšení empatie a spolupráce.

Podle doktorky Lisy Nisbetové, psycholožky z Trent University v kanadském Ontariu, která se zabývá konceptem propojení s přírodou, existuje stále více důkazů podpořených řadou výzkumníků, které naznačují, že příroda má blahodárný vliv na fyzickou i psychickou pohodu. Pojďme si ukázat zdravotní benefity pobytů v přírodě, a jak přírodní poklad ochránit i pro další generace.

Pozitivní vliv přírody na člověka

Cvičení v přírodě

Cvičení samo o sobě přináší řadu výhod, zlepšuje fyzickou i duševní pohodu a zároveň zlepšuje kvalitu spánku. Slouží také jako příjemný koníček, prostředek k navazování nových kontaktů a prostředek proti stresu. Ačkoli tradiční volbou je pro mnohé posilovna vybavená činkami, běžeckými pásy a veslovacími trenažéry, návrat k základům cvičení venku může přinést ještě podstatnější výhody.

Přítomnost přírody v podobě stromů, lesů a hájů může pozvednout náladu, podpořit aktivní životní styl a zmírnit příznaky různých oslabujících stavů spojených s cvičením. Jaké jsou tedy výhody cvičení na čerstvém vzduchu?

Čtěte také: Pardubický kraj: Tipy na víkendový výlet

• Posílení duševního zdraví: Vědecký výzkum prokázal, že „zelené cvičení“ může posílit sebevědomí a náladu a zmírnit úzkostné poruchy a deprese. Kromě fyziologických účinků cvičení, jako je uvolňování endorfinu, dopaminu a serotoninu, studie ukazují, že pravidelná fyzická aktivita v přírodním prostředí snižuje riziko špatného duševního zdraví ve srovnání s nepřírodním prostředím, jako jsou tělocvičny.
• Snížení stresu: Bylo prokázáno, že pobyt v přírodě nebo v její blízkosti snižuje stres a zvyšuje pohodu, a to bez ohledu na cvičení. Pouhý výhled na stromy, rostliny a keře na pracovišti může zvýšit pohodu zaměstnanců, zatímco u pacientů v nemocnicích s takovým výhledem se zkracuje doba rekonvalescence. Spojení přírody a cvičení tedy účinně zmírňuje stres.
• Zvýšení hladiny vitaminu D: Cvičení venku na slunci je vynikajícím způsobem, jak zvýšit hladinu vitaminu D. Tento životně důležitý vitamin posiluje imunitní systém, bojuje proti depresi, podporuje růst kostí a zabraňuje osteoporóze.
• Zvýšená intenzita tréninku: Venkovní terén se strmými kopci a zvlněnými cestami nabízí rozmanitost, kterou nelze napodobit v interiéru. Umožňuje vám efektivně posouvat své fyzické limity.
• Úspora nákladů: Cvičení v přírodním prostředí je finančně výhodnou alternativou k drahému členství v posilovně. Pokud se snažíte ušetřit peníze a zároveň si užívat výhod pobytu v přírodě, zvažte, zda si jako příští trénink nezvolíte výlet do přírody.

Vliv přírody na děti

Rozsáhlý výzkum provedený v Dánsku zkoumal více než 900 000 obyvatel narozených v letech 1985 až 2003. Tato studie hodnotila vystavení lidí přírodní zeleni od narození do 10 let věku. Odhalila, že děti vyrůstající ve čtvrtích bohatých na zeleň měly výrazně nižší riziko vzniku psychiatrických poruch, jako jsou deprese, poruchy nálady, schizofrenie, poruchy příjmu potravy a užívání návykových látek. Naopak u těch, kteří byli v dětství vystaveni zeleni minimálně, bylo riziko těchto problémů problémů o 55 % vyšší.

Zlepšení nejen lidských vztahů, ale i vztahů k přírodě

Pozitivní vliv přírody se navíc vztahuje i na naše vztahy s ostatními lidmi a životním prostředím. Byl proveden experiment, který prokázal, že pobyt v přírodě může vést ke kooperativnějšímu a přátelštějšímu chování. Přírodní dokumenty a zážitky v přírodě v účastnících vzbudily smysl pro spolupráci a ekologickou odpovědnost. Díky tomuto jevu nejde pouze o zkvalitnění mezilidských vztahů, ale také vztahů nás k přírodě. Jde o poklad, kterého si zkrátka musíme vážit.

Díky tomu, že vztah k přírodě zlepšíme, dosáhneme tak její udržitelnosti. Ta je klíčová pro přežití lidského druhu jako takového.

Příroda a kognitivní funkce

Kognitivní funkce odrážejí naši schopnost myslit, pamatovat, rozhodovat a vnímat svět, což nám umožňuje adaptovat se na různé situace a řešit různé úkoly. Psycholog z Chicagské univerzity Marc Berman, PhD a jeho studentka Kathryn Schertzová se tímto tématem zabývali v přehledu z roku 2019. Experimenty odhalily, že přírodní prostředí zlepšuje pracovní výkon, soustředění a pozornost, zatímco městské prostředí má opačné účinky.

Jeden z experimentů například spočívá v tom, že australští vědci nechali studenty plnit nudný úkol a ti, kteří si udělali krátkou přestávku, aby se podívali na zelenou střechu, udělali méně chyb než ti, kteří se dívali na betonovou střechu, která představovala běžný výhled z městských kanceláří. Dokonce i zvuky přírody mohou působit pozitivně v rámci kognitivních funkcí. Vědci zjistili, že účastníci experimentu, kteří poslouchali zvuky přírody, dosahovali lepších výsledků v kognitivních testech než ti, kteří byli vystaveni zvukům typickým pro městské prostředí.

Čtěte také: Wellness v přírodě jižních Čech

Proč nás příroda dělá šťastnými?

Vědci se domnívají, že díky lidské evoluci jsme v takovém prostředí uvolněnější. Pobyt v přírodě navíc podporuje kreativitu tím, že stimuluje náš mozek a omlazuje obvody pozornosti, což je obzvláště prospěšné proti duševní únavě a vyhoření. Vystavení slunečnímu světlu v přírodě hraje také roli při normalizaci spánkového režimu, regulaci produkce melatoninu a zlepšování kvality spánku.

Kromě toho zapojení do venkovních aktivit pomáhá jednotlivcům odpojit se od digitálního světa, což snižuje stres spojený s elektronickými zařízeními a multitaskingem. Zvýšená hladina kyslíku v přírodním prostředí pozitivně ovlivňuje náš pocit pohody, protože souvisí se serotoninem, neurotransmiterem ovlivňujícím náladu, chutí k jídlu, pamětí a sociálním chováním.

Zkrátka důvod, proč na nás příroda takto působí, je, že jsme evolučně více spojeni s přírodou, než si myslíme. Naše tělo bylo po dlouhá staletí na přírodu zvyklé a postupem času se tak vůči přírodě přizpůsobovali různé funkce v těle, která jsou pro naše fungování klíčové.

Kdy jsme se uchýlili k přírodě?

Existuje přímý důkaz toho, jak moc je nám příroda prospěšná. Venkovní prostředí se ukazovalo jako hlavní ochranný prostředek proti obrovské zátěži na naše psychické zdraví způsobené pandemií COVID-19. Pozoruhodných 45 % respondentů z Velké Británie v období pandemie uvedlo, že se spoléhají na výlety do zelených prostor, jako jsou parky, aby si udrželi čistou hlavu a pevné zdraví. To podtrhuje zásadní poznatek: navázání kontaktu s přírodou je důležité pro uvolnění přínosů pro duševní zdraví a poskytuje neocenitelné poznatky o optimalizaci pohody.

Kolik času bychom měli v přírodě strávit?

Jedna zásadní otázka však zůstala nezodpovězena: Kolik času je třeba strávit v přírodě, aby se tyto pozoruhodné účinky projevily? Podle nedávné studie je odpovědí přibližně 120 minut, tedy dvě hodiny, strávené každý týden v přírodě. Tato studie analyzovala údaje od téměř 20 000 účastníků z Anglie, kteří dokumentovali své aktivity v letech 2014-2016. Výsledky ukázaly, že ti, kteří trávili dvě a více hodin týdně v přírodě, vykazovali lepší zdravotní stav a větší pocit pohody, a to bez ohledu na věk, pohlaví, etnickou příslušnost, socioekonomický status nebo již existující zdravotní potíže.

Čtěte také: Příručka pro KPZ

Studie překvapivě ukázala, že pobyt v přírodě trvající pouhých 60 nebo 90 minut nepřinesl tak výrazné pozitivní účinky a naopak příliš dlouhý pobyt (v tomto případě 5 hodin za týden) nevykázal navýšení žádoucích účinků oproti doporučené hodnotě 2 hodin. Vedoucí výzkumník studie Mathew P. White zdůraznil, že nejde o každodenní malé dávky pobytu v přírodě, ale spíše o to, aby člověk zařadil pobyt v přírodě do svého životního stylu obecně, klidně i v rámci delších pobytů najednou v dostatečných intervalech.

Nezbývá tedy než pořídit si vhodný stan pro stanování, či pořádné trekové boty a vyrazit do přírody na vlastní pěst.

Jaké prostředí je příznivé?

Zatímco velká pozornost při zmíněných experimentech byla věnována zeleným plochám, počítat můžeme i s celou řadu mořských a sladkovodních prostředí. Určité experimenty totiž odhalují, že tyto modré plochy mohou rovněž zlepšit naši celkovou pohodu a potenciálně dokonce předčit vlastnosti zelených ploch. Kromě toho by se nemělo podceňovat kouzlo vyjíždění do plně odlehlých oblastí.

V průzkumu, kterého se zúčastnilo 4 515 obyvatel Velké Británie, vědci zjistili, že jednotlivci po návštěvě venkovských a přímořských destinací uváděli silnější pozitivní efekt, než v případě městské zeleně. Lokality označené jako „vysoce kvalitní životní prostředí“, jako jsou přírodní rezervace a chráněná stanoviště, se ukázaly být lepší možností než oblasti s nižší biodiverzitou.

Je však důležité si uvědomit toto: „Pokud máte krátkou pracovní přestávku a jen půl hodiny času, nemusí být divoká vzdálená lokalita praktická.“ Pozitivní výsledky přinášejí také městské parky a stromy, přičemž je nezbytné využívat zelené a modré plochy vždy a všude, kde je to možné. To platí zejména u osob, které se potýkají se socioekonomickým znevýhodněním. Chudší čtvrti totiž často postrádají hojnost listnatých parků a výhledů na rozlehlé vodní plochy.

Jak můžeme přírodu chránit?

Náš svět čelí nebývalým ekologickým výzvám. Aby příroda zůstala v takovém stavu, jak ji známe, musí se do její ochrany zapojit každý jednotlivec. Pojďme si tedy ukázat, jak můžeme přírodu chránit a zabránit tím nežádoucím situacím spojeným s jejím znečištěním či úplným vymizením.

Pořiďte si kus přírody k vám domů

Využijte ekologické zahradnické postupy pomocí kompostu bez rašeliny, přírodních hnojiv a pesticidů. Vytvářejte stanoviště pro domorodou flóru a prokazujte laskavost hmyzu a ptákům, kteří se při výživě a opylení spoléhají na květinový nektar. Pokud je to možné, přispějte k ochraně místní divoké zvěře v okolí vašeho bydliště instalací včelích hotelů, ptačích budek, jezírek nebo zelených střech. Chybí vám místo na zahradě? Proměňte své životní prostředí pomocí pokojových rostlin nebo truhlíků s balkonovými okny. Každý kus přírody se počítá.

Jezte udržitelnou stravu

Jezte méně masa, mléčných výrobků a ryb. Chov zvířat totiž významně přispívá k celosvětovému odlesňování a je zodpovědný za přibližně 15 % skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. Nadměrný rybolov vedl k úbytku mnoha oceánských druhů. Zvolte alternativy, jako jsou rostlinná mléka nebo náhražky masa, například sóju nebo tofu. Dávejte přednost potravinám z místních zdrojů, zejména pokud jsou v sezóně.

Jestli nemáte možnost pěstovat vlastní produkty nebo se zapojit do komunitního zahradničení, může vám jako výborný zdroj místních surovin posloužit trh ve vašem okolí. Uvědomte si, že každá volba potravin má svou ekologickou stopu, a podnikněte kroky k minimalizaci plýtvání potravinami tím, že budete nakupovat jen to, co potřebujete, a zbytky kreativně využijete v kuchyni.

Omezte spotřebu, znovu použijte, recyklujte

Zamezení vzniku odpadu snížením množství vyráběných a vyhazovaných předmětů může mít pro přírodu velký význam. Čím rozumněji a smysluplněji budete vaše věci používat, tím spíše budou později opotřebeny až do takové míry, kdy bude na čase je vyhodit. Prodlužte životnost svého majetku pravidelnou údržbou a opravami. V případě potřeby zvažte, zda si raději nepůjčit než koupit. Případně zvažte vytvoření sítě sdílení zřídka používaných předmětů, jako jsou kladiva, vrtačky nebo šicí stroje, s přáteli a rodinou a podpořte tak kontakty s ostatními.

Všude, kde je to možné, využívejte opakované použití předmětů, například plastových sáčků, kelímků a brček. Darujte své staré věci do charitativních obchodů, čímž jim dáte druhý život, namísto jednoduššího vyhození do popelnice. Také se snažte doma i na pracovišti recyklovat. Pokud si nejste jisti, co lze recyklovat, vyhledejte si pokyny na webových stránkách místního úřadu. Pokud se ve svém okolí setkáte s nerecyklovatelnými výrobky, zapojte se do jednání s radnicí a prozkoumejte možnosti zlepšení. Jde o náročné činnosti, které ale ve výsledku udělají nejvíce.

Nakupujte méně a kvalitní produkty

Při nakupování vždy zvažte dopad vybraných výrobků na životní prostředí. Zamyslete se nad místem jejich původu, prozkoumejte možnosti použití a pokud je to možné, upřednostněte kvalitní a trvanlivé výrobky. Volte výrobky pro domácnost, které obsahují přírodní, netoxické a biologicky odbouratelné složky, abyste minimalizovali jejich ekologickou stopu.

Příroda je pro naši fyzickou i duševní pohodu nepostradatelná. Pomáhá nám zpomalit, zhluboka dýchat, načerpat energii a znovuobjevit rovnováhu, kterou v ruchu města často ztrácíme. A přitom nemusíme jezdit daleko - stačí využít zeleň, která nás obklopuje. Parky, aleje, lesní stezky, vodní plochy nebo i výsadba kolem domů vytvářejí prostor, kde se můžeme cítit svobodně a uvolněně. Pravidelný kontakt je klíčem k dlouhodobé pohodě. Lidé, kteří tráví v přírodě více času, často vnímají, že se jim lépe spí, snáze se soustředí a celkově se cítí vyrovnaněji.

tags: #pobyt #v #prirode #je #zdrave #benefity

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery 1100 l – bazar
• Recenze ekologických čističů na sedačky
• Komunální odpad Ústí nad Orlicí
• Dopady znečištění
• Zdravotní rizika znečištění ovzduší