Co je považováno za obecné ohrožení? Jak zní jeho definice? Trestný čin „obecné ohrožení“ je upraven v trestním zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., dále jen TZ) v hlavě sedmé pod názvem "trestné činy obecně nebezpečné". Tyto typy trestných činů jsou určeny k ochraně lidského života, zdraví a majetku.
Trestní zákoník definuje v § 272 obecné ohrožení jako „vydání lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného nebezpečného jednání. Obecného ohrožení se také dopustí osoba, která by toto obecné nebezpečí zvýšila nebo ztížila jeho odvrácení nebo zmírnění“ (objektivní stránka tč).
Výše popsané způsoby jednání jsou alternativní, což znamená, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačí naplnění pouze jednoho znaku ze základní skutkové podstaty popsané v § 272 TZ.
Obecné ohrožení se vyznačuje několika charakteristickými prvky. Již z definice v trestním zákoníku vyplývá, že při obecném ohrožení není ohrožena pouze jedna osoba, ale musí se jednat o více osob, které jsou konkrétně a bezprostředně ohroženy (na životě, zdraví či je ohrožen jejich majetek).
Zákon nám nestanovuje nejnižší počet ohrožených osob. Tento počet vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, který nejnižší počet osob ustanovil na sedm. Nejvyšší soud ve své judikatuře také upozorňuje, že v případech obecného ohrožení není rozhodující, že výsledný větší počet ohrožených osob se do stavu obecného nebezpečí dostával jednáním pachatele v krátkém časovém intervalu postupně, a nikoliv najednou ve stejném okamžiku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2013, sp.zn. 4 Tdo 1094/2013-36).
Čtěte také: Zázraky přírody: experimenty a popularizace vědy
K tomu, abychom mohli označit obecné ohrožení jako úmyslný trestný čin, nikoliv jako obecné ohrožení z nedbalosti (viz níže), je nutná přítomnost pachatelova jednání a nastalý účinek z něj, tedy tzv. kauzální nexus.
V definici obecného ohrožení se nadále hovoří o „škodě velkého rozsahu“ (§130 TZ) v rámci újmy na cizím majetku (nikoliv pachatelův majetek), kdy se právě škodou velkého rozsahu rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč.
§ 273 trestního zákoníku popisuje též obecné ohrožení z nedbalosti. Má-li soud v těchto případech posoudit, zda byl čin spáchán z nedbalosti, musí v první řadě zjistit, zda osoba, která způsobila obecné ohrožení nezachovala potřebnou míru opatrnosti, což je kritérium nedbalosti, a to ve formě vědomé i nevědomé. (usnesení NS ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 4 Tdo 904/2017-24)
Jaká hrozí trestní sazba za obecné ohrožení dle § 272 TZ? Pokud osoba naplní znaky trestného činu obecného ohrožení dle § 272, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let.
Trestný čin obecného ohrožení je upraven v hlavě čtvrté zákona 140/1961 Sb., trestní zákona, ve skupině trestných činů obecně nebezpečných.
Čtěte také: Stelivo pro kočky: Rádce
Ze znění uvedeného ustanovení vyplývá, že tato skutková podstata je určena k ochraně lidského života, zdraví a majetku. Zákonodárce demonstrativně vymezuje, co se považuje za obecné nebezpečí a jako příklady jsou uvedeny způsobení požáru, povodně, způsobení škodlivých účinků výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných obecně nebezpečných látek nebo sil. Takovými mohou být například hořlaviny, žíravé látky, radioaktivní a jaderné materiály apod.
K tomu, aby byl spáchán úmyslný trestný čin obecného ohrožení, je zapotřebí, aby se pachatel úmyslně dopustil obecně nebezpečného jednání předpokládaného ve skutkové podstatě a dále, aby nastal obecně nebezpečný následek, který spočívá v ohrožení chráněných zájmů, a to v takovém rozsahu a intenzitě, jež předpokládá výše uvedené ustanovení (tedy vydání většího počtu lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo vydání cizího majetku v nebezpečí škody velkého rozsahu).
Čtěte také: Inspirace pro Malé i Velké
tags: #pokus #obecneho #ohrozeni #definice