Pokuty za emise pro ČR: Legislativa a aktuální případy

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pravidelně ukládá pokuty za porušování předpisů v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto pokuty se týkají různých oblastí, od nakládání s vodami po emise z průmyslových provozů.

Aktuální případy pokut uložených ČIŽP

• Masokombinát: Inspektoři ČIŽP uložili masokombinátu pokutu přes milion korun za spáchání několika správních deliktů. Firma nakládala s povrchovými vodami v rozporu s povolením, vypouštěla odpadní vody do vod podzemních bez povolení a odebírala povrchové vody bez povolení. Také neohlásila neprodleně havárii znečištění povrchových vod.
• Betonárny: Firma provozovala v Ostravě dvě betonárny bez povolení a dostala pokutu 120 tisíc korun.
• Obec: Obec odebrala více než 1700 metrů krychlových vody bez povolení. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu přes 120 tisíc korun.
• Odpadové hospodářství: Firma nesplnila opatření k nápravě a inspektoři jí za neodvezení nelegálně uložených odpadů pokutovali půlmilionovou sankcí. Společnost jako původce odpadů shromažďovala na venkovních plochách kolem výrobní haly v areálu své provozovny v Ostravě - Kunčicích odpady, které nebyly utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Firma nevedla průběžnou evidenci a nezabezpečila odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), Oblastního inspektorátu Ostrava, jí uložili pokutu 200 tisíc korun.
• Prodej boraxu: Kontroloři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedli v období duben až červen 2019 kontrolní akci zaměřenou na prodej boraxu běžnému spotřebiteli. Ve čtyřech případech byly uloženy pokuty za porušení evropského nařízení REACH v souvislosti s prodejem boraxu běžnému spotřebiteli.
• Zalesnění: Společnost termín nedodržela, zalesnění holiny neprovedla a pozemek během správního řízení prodala. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu 145 tisíc korun.
• Únik tuků: Za únik tuků do potoka a poškození významného krajinného prvku dostala firma dvě pokuty v celkové výši 300 tisíc korun.
• Kůrovec: Padla čtyřmilionová pokuta za nedostatečná opatření proti kůrovci na Českobudějovicku.
• Výroba pelet: Výrobce pelet dostal pokutu 150 tisíc korun za skladování odpadu na venkovní ploše mimo určenou halu.
• Zpracování mléka: Provozovatel zařízení na úpravu a zpracování mléka neměl patřičné povolení, od inspektorů ČIŽP dostal pokutu 120 tisíc korun.
• Dopravní podnik: Dopravní podnik nevyměňoval filtry v lakovně. Od inspektorů ČIŽP za to dostal pokutu 120 tisíc korun.
• Stavební firma: Inspektoři uložili pokutu 150 tisíc korun stavební firmě za netřídění odpadů.
• Rychlé občerstvení: Provozovatel rychlého občerstvení dostal pokutu 160 tisíc za porušování zákona o obalech.
• Hliníková struska: Za nelegální přijetí odpadní hliníkové strusky z Bosny a Hercegoviny dostala firma pokutu 140 tisíc korun.
• Prodej potravin: Společnost dostala další pokutu za porušení zákona o obalech, tentokrát 90 tisíc korun.

Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Sněmovna schválila novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Horní hranice pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek se zřejmě zdesetinásobí na 20 milionů korun. Současná nejvyšší možná sankce není podle ministerstva dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok.

Firmy s menšími emisemi budou moci podle novely zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky se budou týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun, například na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie.

Sněmovna podpořila pozměňovací návrh poslance ANO Jana Schillera, podle kterého by se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jsou to Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Sněmovna schválila také úpravu Jana Zahradníka (ODS), aby z výnosu z dražeb povolenek mohla být podporována kogenerační výroba elektřiny a tepla.

Návrh zmírnění požadavků na snížení emisí pro nově vyráběná auta

Česko navrhlo Evropské komisi zmírnění požadavků na snížení emisí pro nově vyráběná auta. Nově by automobilky měly vykazovat plnění emisních limitů za pětileté období a nikoliv každý rok. Případné sankce za nesplnění cílů by se také vyměřovaly až po pěti letech, tedy po roce 2029. V rámci tohoto pětiletého období by se měly emise snížit o 15 procent.

Čtěte také: Ochrana přírody a pokuty

Vysoké sankce za neplnění emisních cílů stanovené pro letošní rok ohrožují podle premiéra Petra Fialy (ODS) konkurenceschopnost a životaschopnost evropského automobilového průmyslu. Podle Kupky je potřeba nejen zabránit hrozícím vysokým pokutám za neplnění klimatických cílů, ale také rychleji revidovat zákaz spalovacích motorů v roce 2035.

K iniciativě České republiky a Itálie se přidaly i Francie a Německo. Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent HDP Evropské unie. V současnosti zaměstnává v celé EU 13 milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu.

Novela zákona o ochraně ovzduší

Novela zákona o ochraně ovzduší je po ochraně vody a půdy dalším krokem k ochraně přírody. Rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému, což umožní okamžitý přístup k datům. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích. Novela také zavádí minimální vzdálenosti mezi obytnou zástavbou a zdroji znečištění, aby se snížily negativní dopady prašnosti a zápachu.

Dalšími opatřeními jsou zvýšení poplatků za znečišťování ovzduší a možnost zavádění nízkoemisních zón v obcích s pružnějšími pravidly. Díky nepřetržitému sledování provozních parametrů skončí dohady, zda firmy skutečně používají například filtry a další odlučovače celoročně, i když se emise měří například jen jednou za rok.

Od 1. ledna 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na vybrané zdroje ze sektorů tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Při plánování výstavby pro bydlení či občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového výrobního podniku, který by mohl ze své podstaty obtěžovat zástavbu v blízkém okolí prachem nebo zápachem, budou muset obce a krajské úřady počítat s minimální vzdáleností odstupu. Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost při stavbách, rekonstrukcích a demolicích.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se následně poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně.

„Zlepšujeme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Nová pravidla ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o podmínku existence objízdné trasy stejné nebo vyšší kategorie, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami.", dodává ministr Hladík.

Čtěte také: Pokuty v Jeseníkách za porušení ochrany přírody

tags: #pokuty #za #emise #pro #ČR #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Soutěž pro děti v Pardubicích
• Řešení pro změnu klimatu v Evropě
• Informace o Loperonu
• Příčiny a důsledky ztráty biodiverzity
• Rozpad listů akvarijních rostlin: Co se děje?