Změna klimatu v Evropě: Dopady a řešení

Klimatická změna bude formovat svět, ve kterém budeme žít. Sucha, povodně i rekordní vlny veder - extrémní projevy počasí zasahují svět stále častěji a Česko není výjimkou. Klimatolog Adam Valík upozorňuje, že tempo změn v posledních dvou stoletích nemá v historii obdoby. I v minulosti se klima proměňovalo, planeta zažívala teplá období i doby ledové.

„Koncentrace skleníkových plynů se v minulosti přirozeně měnily. Problém ale je, že k těmhle změnám docházelo postupně. Zlom podle Valíka nastal s průmyslovou revolucí. Evropané objevili podzemní ložiska fosilních paliv a jejich spalováním začali vypouštět množství oxidu uhličitého do ovzduší. „Kvůli tomuto jsme za posledních asi dvě stě let zvládli to klima změnit rychleji, než se to dělo kdykoli v minulosti.

Skleníkový efekt je sám o sobě přirozeným jevem, který otepluje zemský povrch a umožňuje tak vznik života na planetě. Vysoká koncentrace skleníkových plynů ovšem přirozenou rovnováhu nabourává. Vlivem emisí se kontinenty zahřívají rychleji než rozsáhlé vodní plochy. Zároveň se spodní vrstvy atmosféry ohřívají rychleji než ostatní vrstvy. Klimatická změna je tedy z velké míry zodpovědná za nejrůznější extrémní projevy počasí. Valík ovšem dodává, že veškeré přírodní katastrofy se nedají vysvětlit pouze klimatickou změnou. Na vině je i práce člověka s přírodou.

Ačkoli je Evropa malý kontinent, je lidnatou a technologicky vyspělou částí světa. Evropská klimatická politika díky tomu může podle Valíka mít pozitivní vliv na globální stav klimatu. Aktuálně je EU pátá v žebříčku množství vypouštěného CO2 v přepočtu na obyvatele. Valík tak odpovídá na argument, podle kterého je zbytečné, aby se Evropa pouštěla do ekologické transformace sama, zatímco ostatní regiony pokračující ve spalování fosilních paliv.

„Evropa má pořád historickou odpovědnost, protože my jsme začali se spalováním fosilních paliv, my jsme přišli s technologickým boomem, tady začala technologická revoluce, a byli jsme to my, kdo tyto technologie rozšířili do celého světa. Loni byla naměřená globální teplota poprvé v historii o 1,5 stupně vyšší oproti předprůmyslové době. Přechod na obnovitelné zdroje je podle něj nevyhnutelný, jelikož zásoby fosilních paliv jsou omezené. V dlouhodobém horizontu ovšem podle něj přinese zelená transformace pozitivní změny.

Čtěte také: Klimatická změna a evropské lesy

Vnímání klimatické změny v České republice

Dvě třetiny Čechů si myslí, že změna klimatu je závažný problém. Kromě Estonska a Rumunska je to nejnižší podíl ze všech zemí EU. Podle Bronislava Farkače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (Czechglobe) je příčin vlažného postoje Čechů ke klimatické změně více. Ačkoli v posledních letech čelíme akutním dopadům změny klimatu, jako jsou sucha či povodně, do veřejné debaty a postojů se tyto události můžou promítat pomaleji a se zpožděním.

„Důvodem skeptičtějšího postoje Čechů může být i to, že téma klimatické změny je hodně zpolitizované. V Česku je zároveň třetí nejvyšší podíl těch, kteří nevěří, že za globální změna klimatu je způsobena lidskou činností. Myslí si to každý čtvrtý obyvatel naší země. Zatímco skoro polovina Evropanů označuje změnu klimatu jako jednu z největších současných globálních hrozeb, Češi mají jiné „favority“. V žebříčku největších nebezpečí se klimatická změna umístila až na 7. místě z 10 položek.

To potvrzuje i letošní průzkum agentury STEM, podle kterého se lidé v Česku nejvíce obávají islámského fundamentalismu, terorismu a mezinárodního organizovaného zločinu. Oproti roku 2021 se přitom vnímání nebezpečnosti klimatické změny ještě snížilo. Jak vysvětluje analytik STEM Martin Philipp, v posledních letech dominovaly ve veřejném prostoru další, výraznější krize, jako je například ruská agrese na Ukrajině, energetická krize nebo mezinárodní nestabilita po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.

„Přirozeně lidé spíše tíhnou k tomu, co vnímají jako reálnější hrozbu, v tomto vidíme posuny v čase napříč tématy. Vnímání klimatické krize nyní zažívá proměnu způsobenou nedůvěrou v představená řešení. Téměř dvě třetiny Čechů mají podle Eurobarometru za to, že náhrady škod způsobených změnou klimatu nás vyjdou dráž než opatření podporující přechod na ekologické postupy. Přesto více než polovina Čechů deklaruje, že v posledním půlroce žádné kroky proti změně klimatu sama nepodnikla.

Podle Martina Philippa ze STEMu je pro efektivní řešení třeba akce, ale zároveň spousta kroků, které ke snižování emisí vedou, nejsou mezi lidmi populární. „Primárně je tomu tak kvůli obavám že povedou k oslabení ekonomiky, zchudnutí nebo ztráty pohodlí nebo dosavadního způsobu života. Tento negativní vliv recipročně funguje i na vnímání samotné klimatické změny. Češi patří do té skeptičtější části Evropy i co se týče cíle Evropské unie být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento plán podporuje sice polovina Čechů, ale ve většině zemí se za něj staví výrazně více lidí.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

„Obecně se ale dá říci, že veřejná debata u nás bohužel postrádá věcnost a některá důležitá témata. Chybí například diskuse o příležitostech, které opatření k řešení změny klimatu přináší - například v oblasti inovací, energetiky nebo zaměstnanosti,“ říká Bronislav Farkač z Czechglobe. Jsme průmyslová země s tradicí technické zručnosti, inovací a kvalifikovaných lidí. Máme potenciál stát se lídrem v řešeních, která pomohou nejen nám, ale i ostatním.

Dopady změny klimatu

Česká republika přitom zdaleka není jediným státem, na který dopadají extrémní projevy počasí. Lednové lesní požáry v Los Angeles způsobily škodu v přepočtu za 6,7 bilionu korun. Loňské povodně v zemích sahelského regionu zasáhly přibližně čtrnáct států. Letošní léto je sice deštivé, to ale neznamená, že změna klimatu ustala. Naopak. V září minulého roku čelila země rozsáhlým povodním. A v období 2015 až 2020 zažilo Česko intenzivní období sucha.

Valík ovšem dodává, že veškeré přírodní katastrofy se nedají vysvětlit pouze klimatickou změnou. Na vině je i práce člověka s přírodou. Například české povodně v roce 1997 byly způsobeny jednak nebývalým přílivem teplého vzduchu ze Středozemí, který způsobil intenzivní srážky, a jednak odlesněním krajiny.

V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Úzce to souvisí s klimatickou změnou, protože teplejší zimy kůrovec snáz přežije a rychleji se množí. Vyhovuje mu i sucho, které bylo v posledních pěti letech velmi znát. Klimatická změna oslabuje smrkové porosty podobně jako nevhodné hospodaření, zároveň vytváří podmínky pro urychlení jejich rozvratu.

Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa. Postupné oteplování nebo změny v množství srážek posouvají oblasti vhodné pro pěstování plodin. Při určitém oteplení pravděpodobně přestane být možné některé klasické plodiny pěstovat.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Bohatí lidé mají vyšší uhlíkovou stopu. Autoři zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě je zodpovědných za dvě třetiny pozorovaného globálního oteplování od roku 1990 a z toho vyplývající nárůst klimatických extrémů, jako jsou vlny veder a sucha.

Řešení a adaptace

V praxi to znamená, zda mají obyvatelé měst možnost s takovou situací něco dělat - třeba si pořídit klimatizaci. V tomto ohledu je evropská populace méně zranitelná, protože většina lidí má úspory na to si nějak pomoci a státy projevují snahu o centrální řešení. To ale neplatí o mnoha oblastech v Africe a Asii, kde je každý dopad mnohem drsnější právě kvůli nedostatku peněz a infrastruktury, která by pomohla přežít.

Evropská unie si vytyčila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. „Klimatická neutralita neznamená, že nebudeme vypouštět žádné emise, ale to, že to, co vypouštíme, budeme schopni odjímat,“ upřesňuje Valík. S ohlédnutím na nedávný technologický vývoj lze podle Valíka předpokládat, že v následujících třiceti letech lidstvo přijde s dalšími technologiemi, které umožní efektivnější pohlcování uhlíku.

„Green Deal je taková kuchařka, která v sobě obsahuje různé recepty toho, co můžeme dělat, abychom zlepšili celkově život v Evropě,“ popisuje Valík. Náklady spojené s přizpůsobením se změně klimatu, tedy opatření, která zmírní dopady vln horka, sucha, záplav nebo výpadků energií, představují investici do schopnosti chránit zemědělství, infrastrukturu, energetické systémy, dopravu a životy lidí před dramatickými změnami, které se dnes již projevují v intenzivnějších a častějších extrémních událostech.

Evropské země dlouho soustředily pozornost hlavně na snižování emisí skleníkových plynů, zatímco klimatická adaptace zůstávala často na okraji zájmu. Přitom realita je neúprosná. Mezi lety 2021 a 2024 utrpěla Evropská unie přímé škody způsobené extrémními klimatickými událostmi ve výši 40 až 50 miliard eur ročně, což představuje pět nejvyšších ročních ztrát od roku 1980.

Podle odborných odhadů bude Evropa do roku 2050 potřebovat investovat mezi 53 a 137 miliardami eur ročně jen do tří klíčových sektorů - zemědělství, energetiky a dopravy. Od roku 2051 do roku 2100 se odhady pohybují mezi 59 a 173 miliardami eur ročně. Největší částku bude vyžadovat energetika, ale i zemědělství a doprava. Tyto investice nepředstavují pouze náklady. Investice do odolnosti například chrání lidi, infrastrukturu a produkční systémy před následky extrémního počasí.

Současné financování adaptačních opatření je však stále nedostatečné. Výdaje určené pro odolnost tří klíčových sektorů se pohybují kolem 15 až 16 miliard eur ročně, což je výrazně méně, než by bylo potřebné. Evropská komise proto zahrnula adaptaci do řady strategických dokumentů, od plánů energetické dostupnosti a průmyslového rozvoje po rámce zajišťující potravinovou bezpečnost a odolnost hospodářských a sociálních systémů.

Podle materiálu „Dopady, adaptace a zranitelnost“ zveřejněného toto pondělí překročí Země hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už začátkem příštího desetiletí. Nepřekročení milníku je přitom hlavním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 a povede k nevratným změnám ekosystémů.

Podle zprávy IPCC klimatická změna dopadá disproporčně na zranitelnější skupiny populace. V rozvinutých zemích se dopady počítají v penězích, zatímco v rozvíjejících se zemích se počítají v lidských životech.

V samotné Evropě se potřebujeme dívat jinak na pobřežní oblasti, kterých se týkají postupné ohrožující faktory jako stoupání hladin oceánu a přílivy zesílené bouřemi. V Nizozemsku je to zásadní věc, kterou musí akutně řešit. V Česku tohle konkrétně nepociťujeme, což ale neznamená, že nejsme ohroženi sezonními záplavami.

Pokud se bavíme o vlnách veder v Itálii nebo Řecku, v praxi to znamená, zda mají obyvatelé měst možnost s takovou situací něco dělat - třeba si pořídit klimatizaci. V tomto ohledu je evropská populace méně zranitelná, protože většina lidí má úspory na to si nějak pomoci a státy projevují snahu o centrální řešení. To ale neplatí o mnoha oblastech v Africe a Asii, kde je každý dopad mnohem drsnější právě kvůli nedostatku peněz a infrastruktury, která by pomohla přežít.

Evropa už dnes pociťuje důsledky změny klimatu a podle vědců si nemůže dovolit další otálení. Maarten van Aalst, ředitel Královského nizozemského meteorologického institutu (KNMI) a člen Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC), varuje, že kontinent je zranitelnější, než se dříve předpokládalo.

Poradní sbor ESABCC ve své nové zprávě hodnotí dosavadní adaptační opatření jako nedostatečná, často jen dílčí a přicházející pozdě. Doporučuje proto, aby Evropská unie systematicky zavedla povinná hodnocení klimatických rizik, začlenila klimatickou odolnost do všech politik a nasměrovala více financí - včetně soukromých investic - do ochranných a preventivních opatření.

Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region. Projekt pokrývá území Česka, Slovenska, Rakouska, Polska, Slovinska, Chorvatska a východní části Německa.

„Půjde o skokovou změnu v systému včasného varování před suchem, vlnami veder a požáry. Díky projektu Clim4Cast bude střední Evropa odolnější vůči těmto přírodním hrozbám a dokáže je účinně zmírňovat. Státy budou umět lépe reagovat na přeshraniční dopady těchto jevů,“ uvedli vědci.

Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. Na webu návštěvník najde texty, mapy a grafy, v nichž získá informace o klimatu v minulých dekádách a o předpokládané podobě klimatu v dekádách příštích.

tags: #změna #klimatu #v #evropě #dopady #a

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické stavby v ČR
• Mytologie starověkého Řecka
• Ohrožení říční ekosystému: Přehrada Labi
• Krajina ČR
• Program školy v přírodě Zálesák