Biodiverzita pole: Hranice mezi zemědělstvím a ochranou přírody

Významným problémem životního prostředí, na kterém se podílejí zemědělci způsobem svého hospodaření, je snižující se biodiverzita. Druhová rozmanitost a početnost, to je ukazatel, jehož velikost se na obhospodařovaném zemědělském půdním fondu neustále snižuje. Dnes již objektivně víme, že se jedná o soubor problémových - pro zvířata a rostliny negativních činností a aktivit, prováděných zemědělci.

V minulém čísle časopisu Myslivost bylo pojednáno o Roundupu, jeho problematičnosti a vlivech na drobnou zvěř. Bylo poukázáno též na související postoje a aktivity Ministerstva zemědělství (dále jen MZe); to, co ministerstvo skutečně díky své politice provádí, o čem hovoří a co zamýšlí.

ČMMJ se rozhodla, že o tom, jak pomoci drobné zvěři, vytvoří dokument, který se bude jmenovat Strategie na léta 2018 až 2030 pro hospodaření s drobnou zvěří. Na základě této strategie bude dále žádáno o spolupráci s jednotlivými ministerstvy, především zemědělství a také životního prostředí. Chceme konat, dělat opatření, která budou vidět, budou fungovat a především pomohou drobné zvěři.

Biopásy jako nástroj pro zvýšení biodiverzity

Výbornou příležitostí - nástrojem pro minimalizaci poklesu biodiverzity je provádění biopásů, agroenvironmentálního opatření, které zcela jistě vešlo i u myslivců, stejně jako zemědělců, ve známost. Zakládání biopásů bylo a je efektivní tam, kde je krajina charakteristická velkými půdními bloky, monokulturami, neprostupností a neprůchodností a vším, co je spojeno s intenzivním zemědělstvím (absence potravy, krytu a klidu).

Díky biopásům se efektivně a účinně rozdělovaly velké půdní bloky, do krajiny se vracela ne jenom heterogenitu navracející políčka, ale také původní populace planě rostoucích rostlin, zlepšovala se půdní úrodnost (zapravení organické hmoty do půdy, absence agrochemie, podpora půdního edafonu) a klesala erozní ohroženost (přerušovaly se dráhy soustředěného odtoku) a především se prokazatelně zvyšovala biodiverzita.

Čtěte také: Brněnská Černá Pole: Co stojí za to vidět

V roce 2011, kdy bylo možno podat ze strany tehdy nových žadatelů naposledy tzv. žádost o zařazení do dotačního titulu biopásy (podle metodiky z roku 2007), Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) evidoval celkem 249 žadatelů o dotaci s celkovou výměrou 3015,69 ha na toto opatření. Největší výměra byla registrována v rámci Regionálního odboru SZIF v Brně. Od roku 2011 však výměra zakládaných biopásů i počet žadatelů celkově v České republice klesá.

Nové období let 2014 až 2020 pro biopásy se vyznačuje významnými změnami. Bohužel tyto změny přinesly oproti roku 2011 (a dalších let, kdy „dobíhaly“ závazky podle dnes již neplatné metodiky), z pohledu myslivosti, péče o životní prostředí, negativní zjištění. Celkově v České republice poklesla výměra biopásů a zmenšil se počet realizátorů (žadatelů). Jinak řečeno, biopásy se dělají na menší výměře a v daleko méně honitbách.

Na jednáních při přípravě nového programového období však spatřovala jistá skupina kritiků největší problém v tom, že jsou údajně zakládány firmy za účelem podnikání v biopásech. Tito agropodnikatelé biopásy vnímali a vnímají především jako komplikaci vlastního hospodaření prostřednictvím sousedů (využití a manipulace s mechanizací, pojezdy a přejezdy biopásů) a problémy s dosud méně problémovou aplikací pesticidů (přestřiky biopásů). A především komplikace velkým zemědělcům v době, kdy sílil a sílí konkurenční boj o zemědělskou půdu a bezohledné prosazování zájmů hlavně těch, kteří dělali vše pro to, aby na historicky zavedeném hřišti nehráli další.

Ano, nastavit se podařilo, ale tak, aby se jich dělalo méně a tak, aby byly uspokojeny zájmy právě těch, u kterých biodiverzita není důležitou prioritou. Biopásů je v současné době skutečně méně a jsou prováděny menším počtem žadatelů na méně vhodných místech. Biopásy jsou zakládány na místech, které nejsou vhodné pro hospodaření zemědělců z důvodů obtížné sklizně kulturní plodiny (např. místa pádů polámaných větví a úsušků dřevin), typicky výsušné lokality vátých písků (Hodonínsko) nebo také na místech očekávaných škod zvěří - hranice lesa a pole.

Po přečtení, pochopení a praktické zkušenosti s těmito požadavky již dnes víme, že státem placené (dotované) biopásy může dělat pouze ten, který obhospodařuje minimálně 10 ha orné půdy s tím, že minimálně na 2 ha (podmínka pro podání žádosti, tzv. Další komplikace nastávají při vlastní realizaci; problematické je pro realizátora biopásů kontrolní zjištění založených biopásů v terénu.

Čtěte také: Kyjov a jeho přírodní krásy

Pohled na problematicky založený biopás pod stromořadím (a nebo obdobně bývá zakládán na okraji lesa), kdy není dosaženo heterogenity krajiny, biopás není využit k optimalizaci velikosti půdního bloku, protierozní a půdoochranné funkci.

Podpora Ministerstva zemědělství a myslivosti

Pomůže Ministerstvo zemědělství myslivcům? Jistě, z důvodu pomoci drobné zvěři. Myslivci mají zájem Ministerstvu zemědělství (MZe) pomoci. MZe se ve své Strategii na období 2016 až 2030 dále zavázalo, že prohloubí, příp. zpřístupní, stanoví a připraví dostupné dotační tituly EU i národních dotací, a to jak pro zemědělsky hospodařící subjekty, tak uživatele honiteb a především nestátní neziskové organizace zabývající se myslivostí.

Myslivci ve spolupráci s ČMMJ jsou připraveni precizovat zde popsané argumenty vedoucí MZe k novelizaci příslušné právní úpravy na základě vlastní praxe, informací výzkumných a vzdělávacích institucí a spolupráce s dotčenými nevládními ochranářskými organizacemi (např.

Myslivci jsou si také vědomi, že se nabízí i jiná, další funkční opatření pro podporu biodiverzity. Zvěřní políčka podporovaná národními dotacemi, opatření pro ochranu čejky chocholaté tvoří zcela jistě vhodnou alternativu k zakládaným biopásům. Biopásy, agroenvironmentální a klimatické opatření podporované z Programu rozvoje venkova se však jeví jako nejvýznamnější a nejvíce potřebný nástroj, který pomůže naplnit záměry Ministerstva zemědělství ve věci podpory biodiverzity.

Z těchto důvodů bude ČMMJ maximálně podporovat a napomáhat myslivcům v realizaci biopásů včetně potřebné spolupráce s Ministerstvem zemědělství. Abychom mohli vykonávat myslivost ku prospěchu celé společnosti, potřebujeme kvalitní právní prostředí a podporu na všech úrovních státní správy a samosprávy.

Čtěte také: Charakteristika ekosystému pole

Remízky jako důležitý prvek zemědělské krajiny

S rozoráváním začal komunistický režim a bohužel v tomto „nenechám neobdělanou ani píď“ přístupu zdárně pokračují i velké zemědělské společnosti, včetně některých soukromě hospodařících středních subjektů. Základní funkcí zemědělství je sice produkce potravin, ale, a na to nesmíme zapomínat, také tvorba krajiny! Tvorba druhově pestré, životu příznivé krajiny.

Remízek je část pozemku (krajiny), která měla v prvé řadě oddělovací, značicí funkci. Každým remízkem bylo jednoznačně vymezeno moje políčko od sousedova. Šlo vlastně o postupně zarůstající větší travnaté meze, oddělující jednotlivé lány polí, na kterých se dařilo přirozeným druhům dřevin českého venkova: trnkám, šípkovým keřům, hlohům, bezům. Postupem let se porost záměrně či samovolně doplnil i o stromové druhy, jako je jeřáb, bříza, jasan, plané ovocné stromy, ve vlhkých půdách i vrba, olše.

Remízek v české venkovské krajině slouží coby úkryt i zdroj potravy pro hmyz (kvetoucí dřeviny = zdroj pylu, nektaru, plodů a semen). Přezrálé šťavnaté plody lákají vosy a jiný hmyz, včetně ptáků. Ti mají v houští remízků hnízdiště i schovávačky, zob jim poskytují plody jako bezinky, šípky, jeřabiny, hložinky, trnky, plané třešně, švestky, jablka, hrušky, mirabelky, … Drobným hlodavcům a zajícům slouží remízky jako úkryt a zároveň zdroj žíru, vysoká zvěř zase s chutí okusuje mladé jarní větvičky a v zimě kůru a konce větví. (Názor, že hmyz a drobní hlodavci nemají mít v zemědělské krajině bezpečné úkryty a mají se vyhubit, vedl k lokálním ztrátám biodiverzity takto chybně uvažujících území, k drastickému snížení počtu navzájem provázaných živočišných druhů.

Biopásy na orné půdě přispívají k rozmanitosti zemědělské krajiny a zvyšují biodiverzitu na obhospodařovaných polích. Jedná se v podstatě o úhorové hospodaření na přesně definované ploše, s vysetím stanovené směsi. Takovýto „ostrůvek“ nerušené zeleně má velký význam zejména pro bezobratlé živočichy, kteří mají v dnešní zemědělské krajině často problémy s migrací. Biopásy poskytují hmyzu záchytná místa, přes která se může pohybovat. Zvýšení počtu bezobratlých živočichů spolu s vhodným složením směsi pro biopás pak tvoří lákavou potravní nabídku pro ptáky. Biopás poskytuje rovněž úkryt i pro další drobné polní živočichy.

Možnosti pro majitele koní

Kolem koní si můžete velmi snadno vyset a vysázet takové malé „domácí“ biopásy také. Nemusíte dodržovat žádná dotační nařízení, stačí si udělat představu, oč se jedná, jaké jsou principy a aplikovat si to na vaše vlastní prostorové možnosti. Je jasné, že ne každý majitel koní má hektary ploch, ovšem kouzlo aplikace obecného principu spočívá právě ve variabilitě a fantazii, se kterou si poradíte u sebe doma, v podmínkách malých i úplně speciálních. Samozřejmě že na ploše půl hektaru i se stájí nemůžete vytvářet dvacet metrů široké biopásy obkružující výběhy, mají-li na koně nějaké plochy zbýt… Ale menší ostrůvky a pásky zeleně kolem ohrad si vytvořit může úplně každý, ať má plochu sebemenší.

Kolem výběhů a treků můžete vysadit i vyset „zahradní“ biopásy - vhodná kombinace zeleniny, ovocných keřů a stromů plus okrasných medonosných květin vytvoří podomácku pojatý biopás. Vytvořte ve výběhu malý oddělený koutek s tzv. hmyzím hotelem - úkrytem pro hmyz na plochách s nedostatkem křovinatého porostu. Stačí svazečky různě velkých větviček nastrkat do bedýnek, snopečky slámy uchytit pod obrácený květináč zavěšený na stromě (ideální domov pro škvory, skvělé hubitele mšic) nebo navrtat špalek či starý pokácený kmen různě velkými otvory.

Na vypasených pastvinách a ve vydupaných výbězích chybí jedna veledůležitá součást přírody - divoké houští. Místečko, které je tak bokem, nepřístupné a zapomenuté, že se na něm nikdo nenamáhá posekat kopřivy, uklidit spadané větve a pohrabat listí a starou trávu. Vytvořte ho! Odhraďte roh výběhu od koní nebo využijte princip stavby Benjes-plotů (Ploty z proutí a větví aneb co příroda dá…). Vytvořením divokého koutku dáte nové šance k životu alespoň hrstce volně žijících živočichů, kteří jinak mezi koňmi nemají šanci. Bezpečný úkryt a klidné místo k rozmnožování a přezimování, víc nepotřebují. Výsadba alespoň pár metrů živého plotu je obrovský vklad do biodiverzity vašeho stanoviště!

tags: #biodiverzita #pole #hranice

Oblíbené příspěvky:

• Historie katedry biologie OSU
• Budoucnost české přírody
• Průvodce výběrem šedého koše
• Jak vybrat a používat urychlovač kompostu?
• EcoMaster LCD 2800 - recenze