Vyhlídky ochrany přírody v České republice

Příroda České republiky je neobyčejně pestrá a různorodá. Krásy naší země si uvědomíte tehdy, když se na ně podíváte z výšky. Vidět co nejdále, pokud možno tak, jak vidí ptáci - to je lidská touha již od počátku věků.

Také se rádi na svých toulkách přírodou kocháte panoramatickými výhledy? Hory, kopce, skály a vyhlídková místa nás fascinují od nepaměti. Přesně toto ztělesňují rozhledny, stavby, které nahrazují člověku křídla a mimo to, skýtají výtečný cíl na výlet pro celou rodinu.

Nechejte se inspirovat našimi tipy, které vám přináší přehled nejzajímavějších přírodních vyhlídek v celé České republice. Objevte nejlepší vyhlídky v České republice.

Vyhlídky v Krkonoších

Přivítejme jedno z nejkrásnějších období krkonošského roku. Teď je ten pravý čas vyrazit na túru do barevných údolí i na prázdné hřebeny.

1. Horní Malá Úpa: Na vrcholu vleku U Kostela v Horní Malé Úpě se určitě rozhlédněte v každé roční době. Z Pomezního hřebene přehlédnete většinu Malé Úpy i její nejsevernější část - Pomezní boudy. Ty leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem. Vidět je také krásný horský kostelík sv. Petra a Pavla, který je nejvýše položeným kostelem v České republice.

   Čtěte také: Čtyři roční období na Sněžce

2. Výrovka: Od Výrovky se nabízejí krásné výhledy dvěma směry - západní ke Špindlerovu Mlýnu, nebo východní do Modrého dolu. Ať už zvolíte jakýkoliv, nebudete litovat. V létě je cesta v jeho horní části v rámci ochrany přírody uzavřena.

3. Krakonoš: Úchvatný pohled na hřeben Kozích hřbetů nabízí vyhlídka Krakonoš na červeně značené Staré Bucharově cestě od Luční boudy do Špindlerova Mlýna. Na Kozí hřbety plynule navazuje Železný vrch, který dominuje Špindlerovu Mlýnu. Za ním je vidět vrchol lanové dráhy na Medvědín. Přehlédnete Labský důl, Sněžné jámy, Vysoké kolo, vidíte i nově vznikající Petrovu boudu.

4. Mohyla Hanče a Vrbaty: Vystoupejte ze Zlatého návrší k Mohyle Hanče a Vrbaty a vzdejte hold jednomu z nejsilnějších krkonošských příběhů. Odměnou vám bude jedinečný pohled do Labského dolu, na jehož hraně stojí tolik diskutovaná budova Labské boudy. Nad ní se tyčí nezaměnitelná špička Violíku, vpravo je vidět typická silueta budovy Wawel na vrcholu Sněžných jam.

5. Žalý: Jedna z nejstarších kamenných rozhleden v Krkonoších se nachází na vrcholu Žalý v nadmořské výšce 1019 m. Dnešní 18 m vysokou čtyřbokou rozhlednu, která je již třetí rozhlednou na tomto místě, nechal v roce 1892 postavit Jan Nepomuk hrabě Harrach. Přehlédnete Krkonoše od Sněžných jam až do Malé Úpy.

6. Kotel: Hora Kotel se tyčí do výše 1435 m n.m. a je nejvyšším vrcholem západního českého hřbetu Krkonoš. Velké a Malé Kotelní jámy, do nichž se svažuje jihovýchodní strana Kotle, jsou ledovcového původu s výskytem bohaté horské květeny. Vlevo vidíme Lysou horu, vysokou 1344 m n.m.

   Čtěte také: Budoucnost klimatu: predikce a studie

7. Sklenařice: Jeden z nejmalebnějších pohledů na západní Krkonoše se vám otevře u barokní plastiky sv. Josefa nad Sklenařicemi. Pohlédněte spolu s ní na kraj mezi Lysou horou, Kotlem a Sněžkou.

8. Šeří: Vyhlídka Šeří nedaleko Vítkovic v Krkonoších vás příjemně překvapí.

Další zajímavá vyhlídková místa

• České středohoří: Vysoký Ostrý je dominantní vrch nad východní částí města Ústí nad Labem, ze kterého je jeden z nejhezčích výhledů v Českém středohoří.

• Ústí nad Labem - Vyhlídka Fanda Málek: Pěkné vyhlídkové místo nad labským údolím nese jméno ústeckého turisty známého pod přezdívkou „Fanda Málek, přítel dálek“ (1940 - 2017). Stojí na upravené plošině skalního útvaru Kanon čnějící nad silnicí, železnicí a údolím Labe mezi ústeckými městskými částmi Krásným Březnem a Neštěmicemi, kde František prožil většinu svého života.

  Původní místo na náhorní plošině Kanonu silně zarostlé náletovými dřevinami bylo celé vyčištěno a okraj skály zabezpečen masivním zábradlím. Vznikl tak široký prostor pro výhledy do okolní krajiny. Pro odpočinek a úkryt před nepřízní počasí byl postaven prostorný dřevěný altán. Součástí vyhlídky je i naučný panel informující o historii místa.

  Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

  Vyhlídka poskytuje nádherné výhledy do labského údolí s kopci Českého středohoří od Bukové hory přes Magnetovec a Hradiště po Mariánskou skálu a Dobětickou výšinu s Erbenovou vyhlídkou, Fandovi tak niterně blízkou.

• Střekov - Vyhlídka Vlastimila Cajthamla: Z Novosedlického náměstí v horním Střekově je nově vyznačena žlutá turistická trasa k vyhlídce Vlastimila Cajthamla (264 m n. m.) dále pokračující do Nové Vsi, kde se můžete rozhodnout kam dál, což znamená například na hrad Střekov a přes zdymadla k Vaňovskému vodopádu nebo na Vysoký Ostrý, případně do Malečova a dále na novou rozhlednu na Lucemburkově kopci.

• České Švýcarsko: Obec Jetřichovice v západní části Českého Švýcarska obklopují Jetřichovické stěny. Oblast je známá pískovcovými skalními městy i samostatně stojícími skalními věžemi.

• Jetřichovické vyhlídky: Jetřichovické vyhlídky patří k nejkrásnějším a nejoblíbenějším turistickým cílům v Národním parku České Švýcarsko. Tato oblast nabízí kombinaci dechberoucích výhledů, skalních útvarů, hlubokých lesů a romantických stezek, které návštěvníkům připomínají scény z pohádek.

  Nejznámější vyhlídka - Mariina skála (někdy též Mariina vyhlídka) - nese jméno po kněžně Marii Kinské, manželce tehdejšího majitele panství. V roce 1856 zde byla postavena dřevěná rozhledna (původně sloužící jako strážní budka proti požárům), která se v moderní podobě zachovala dodnes.

• Broumovské stěny: Kamenná brána patří k symbolům Broumovských stěn. Je pět metrů široká a pět metrů vysoká.

• Kurovický lom: V Kurovickém lomu (mezi obcemi Kurovice, Tlumačov, Machová a Míškovice) naleznete Centrum ekologické výchovy s expozicí, která přibližuje historii i současnost tohoto místa, kavárnu, přednáškovou místnost i tři apartmány.

• Mariina skála: Dřevěný vyhlídkový altánek na Mariině skále najdete v přírodním parku Kornatický potok nedaleko zámku Kozel a hradu Lopata. Dnešní vyhlídka je replikou původní stavby z 19. století, která byla zničena při velké vichřici v 50. letech.

• Havlova skála: Havlova skála se nachází poblíž obce Horní Liblín v přírodním parku Horní Berounka. Jedná se o přibližně 30 metrů vysoký skalní ostroh s krásným výhledem na meandr řeky Berounky.

Vyhlídky v Brně a okolí

Město Brno je známé a atraktivní svým okolím. Tato atraktivnost "má základ v pestré geologické stavbě, členitém reliéfu a poloze města na styku dvou hlavních geologických horopisných soustav našeho státu - Českého masivu a Západních Karpat. Jejich dílčí jednotky v okolí Brna - Brněnská vrchovina a Dyjsko-Svratecký úval - představují v důsledku rozdílných přírodních podmínek velmi kontrastní typy krajiny.

Rozdíl v nadmořské výšce mezi nejnižším a nejvyšším bodem katastru Brna a jeho nejbližšího okolí dosahuje ca 350 m, a to při velkých rozdílech na velmi krátké vzdálenosti. Například Svratka v Pisárkách leží v úrovni ca 200 m n.m., vrchol kopce Strážná v Novém Lískovci je 295 m n.m.

Všechny tyto skutečnosti jsou známé i ve veřejnosti, která využívá brněnské okolí nejen k propagaci města a jeho návštěvám, ale brněnské okolí je i pro brněnské obyvatele vhodným rekreačním a turistickým zázemím.

Podle Popeláře (1962) jsou to následující vyhlídková místa:

1. Strom u Soběšic
2. Bílá hora v Juliánově
3. Luh u Přízřenic
4. Červený kopec
5. Kamenný vrch (resp. terasa "Myslivny")
6. Kraví hora
7. Špilberk

Grantový projekt měl za cíl posoudit současný stav vybraných míst, uskutečněné praktické aplikace na jednotlivých vyhlídkových bodech, krajinné změny, které funkci vyhlídkového bodu ovlivňují a navrhnout znovu způsob využití místa a jeho případných nezbytných úprav. Kromě toho byla možnost nalézt a posoudit nové vyhlídkové body.

Babí lom

Nejznámější vyhlídkový bod v okolí Brna, s velkolepým kruhovým pohledem, zahrnujícím současně i pohled na brněnské dominanty a severní část Brna v širším krajinném rámci.

Horka

Z lokality je výhled na severní části Brna (Řečkovice, Královo Pole) a jeho okolí. Dominantou Brna je Špilberk a vysoké stavby v západní a severozápadní části města (Kohoutovický vodojem, Strojnická fakulta VUT).

Strom (Soběšice)

Podle Popeláře (1962) je z této lokality nejkrásnější pohled na Brno, a to jak na všechny dominanty města a celé historické jádro, tak i na zasazení města do krajiny od Hádů na JV přes Výhon a Pavlovské vrchy na J, hřeben Kohoutovických lesů, Holedné, Podkomorských lesů a Baby na Z a Vranovské lesy s Babím lomem na S.

Husovický kopec (Mičkova stráň)

Dominantou je pohled na východní část Brna, především na Svitavskou kotlinu - na Husovice, tovární čtvrti Brna a Komárov. Obzor k V je uzavřen masivem Hádů, Novou horou se sídlištěm Vinohrady, dále Bílou horou, na J pak obrysy Výhonu a Pavlovských vrchů, na JZ Petrovem a na Z Černými Poli.

Nad arboretem

Dominantou pohledu je V část Brna, od Vinohrad a Bílé hory na JV přes Bobravskou vrchovinu, Kohoutovické lesy, Holednou, Podkomorské lesy, Babu a Babí lom na SZ. Ve vnitřním horizontu je to pohled na historické centrum do severovýchodu přes Arboretum MZLU, sportovní zařízení v nivě Ponávky, východní stranu Králova Pole až po obchodní středisko, Královopolskou strojírnu a Lesnou.

tags: #vyhledy #ochrany #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Když se příroda stane uměleckým plátnem: Land Art
• Pochvalný dopis pro plaveckou školu v přírodě
• Autobusová doprava a ekologie v USA
• Skládka Popovice – Libec u Jičína: Technická zpráva
• Metodika hodnocení emisí