Polystyrenové obaly na jídlo: Recyklace a dopad na životní prostředí

Množství vyprodukovaného odpadu neustále roste a tato skutečnost má negativní vliv nejen na naše životy, ale také na životní prostředí. A tak není divu, že roste také tlak na jeho co nejefektivnější využití. Každý z nás denně produkuje velké množství odpadu, který by bez třídění končil na skládkách. Tím se nejen plýtvá surovinami, ale také se zvyšuje zátěž pro životní prostředí. Tříděním odpadu dochází k jeho dalšímu využití a snížení ekologické zátěže.

Polystyren a třídění odpadu

Recyklace polystyrenu je téma, které se často objevuje při třídění odpadu. Lidé si kladou otázku: kam vyhodit polystyren, patří polystyren do plastů a jak se vlastně s tímto lehkým, ale objemným materiálem nakládá. Polystyren patří mezi plasty, a proto v čisté obalové podobě patří do žlutého kontejneru. Jeho třídění ale není vždy úplně samozřejmé - každý typ polystyrenu má jiné možnosti zpracování, a proto je důležité rozlišovat, do kterého odpadu ho správně odložit.

Čistý obalový polystyren, jako jsou tácky, kelímky nebo výplně z krabic, je možné bez obav třídit mezi plasty a následně se dále recykluje. Díky tomu se ušetří cenné suroviny a zmenší množství odpadu končícího na skládkách. Naopak stavební polystyren, například izolační desky nebo odřezky, je nutné odvézt na sběrný dvůr, kde se s ním nakládá odděleně. Znečištěný polystyren, třeba mastný od potravin nebo potřísněný barvou, už recyklaci neumožňuje a patří do směsného odpadu. Jako spotřebitelé ji můžeme zvýšit tím, že zajistíme, aby nebyly příliš mastné - tuky a oleje mohou recyklaci znesnadňovat.

Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady. Před tříděním je potřeba minimalizovat objem odpadu (sešlápnutím, zmačkáním, rozložením krabic) - tato zdánlivá drobnost je však velmi podstatná. Sběrné nádoby se budou plnit déle, protože se do kontejnerů vejde více odpadu. S tím, kam vytřídit obalové odpady, poradí symboly (písmena a čísla), kterými jsou obaly označeny. Jedná se o tzv. „recyklační značky“, které tvoří trojúhelníkové grafické symboly doplněné o číselné či textové označení materiálu.

PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem. Plastové fólie, sáčky a tašky můžeme také vytřídit do sběrných nádob na plasty. Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné. Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít. Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin.

Čtěte také: Jak recyklovat polystyrenové misky?

Kam vyhodit polystyren? Praktický přehled

Abyste měli úplně jasno, připravili jsme jednoduchou tabulku, která ukazuje, do jaké popelnice patří polystyren podle jeho druhu a stavu. Díky tomu budete mít rychlou pomůcku při třídění a vyhnete se chybám, které zbytečně komplikují recyklaci. Správným tříděním polystyrenu totiž šetříte místo ve směsném odpadu a přispíváte k lepšímu využití surovin.

Jak probíhá recyklace polystyrenu

Recyklace polystyrenu má několik podob, záleží na tom, zda je materiál čistý, znečištěný nebo stavební. Správně zpracovaný polystyren lze vrátit zpět do výroby, čímž se šetří suroviny i prostor na skládkách. Pokud máte doma větší množství čistého obalového polystyrenu, nenechte ho končit ve směsném odpadu. Některé sběrné dvory nebo prodejny přijímají čisté obalové výplně přímo k recyklaci.

Existuje několik metod recyklace polystyrenu:

• Mechanická recyklace - čistý polystyren (např. výplně z krabic) se nadrtí na malé kousky a znovu přimíchává do směsi při výrobě obalů, izolačních desek či lehčených plastů. Výhodou je jednoduchost a možnost opakovaného využití.
• Lisování a peletizace - objemný materiál se zahřeje, stlačí a přetaví do podoby granulí. Ty se pak používají jako surovina pro nové produkty, od obalů až po lehké stavební prvky.
• Energetické využití - znečištěný nebo mastný polystyren, který už nelze recyklovat, se spaluje v moderních zařízeních. Uvolněná energie poslouží k výrobě tepla či elektřiny, takže i tento odpad získá „druhou šanci“.

Stavební polystyren - jak s ním naložit

Stavební polystyren tvoří zvláštní kapitolu v odpadovém hospodářství. Na rozdíl od čistého obalového polystyrenu obsahuje zbytky lepidel, omítek či cementu, a proto rozhodně nepatří do žlutého kontejneru na plasty. Nejvhodnějším způsobem je odvoz na sběrný dvůr, kde s ním odborně naloží, nebo objednání kontejneru na stavební odpad při větších rekonstrukcích. Správná likvidace je důležitá nejen z pohledu ekologie, ale i legislativy.

Recyklovaný stavební polystyren přitom nemusí skončit bez užitku. Dá se zpracovat do nových izolačních desek, které znovu najdou uplatnění ve stavebnictví, nebo slouží jako příměs do lehčených směsí a betonů, kde zlepšuje jejich tepelněizolační vlastnosti. Často se také zpracovává do podoby regranulátu, z něhož vznikají různé plastové výrobky. Díky těmto možnostem má i použitý stavební polystyren druhý život a nekončí zbytečně na skládce.

Čtěte také: Jak recyklovat polystyren?

Polystyren a ekologie: proč je recyklace důležitá

Polystyren je oblíbený díky nízké hmotnosti, izolačním schopnostem a všestrannému využití. Zároveň je ale problematický - rozkládá se stovky let a v přírodě způsobuje ekologickou zátěž. Recyklace polystyrenu je sice složitější, ale její význam je zásadní. Každý čistý kousek, který dáte do žlutého kontejneru, pomáhá snížit ekologickou stopu.

Hlavní ekologické důvody recyklace:

• snížení množství odpadu na skládkách
• úspora surovin při výrobě nového plastu
• menší znečištění přírody, kde polystyren končí jako mikroplast.

Alternativy k polystyrenu

S ohledem na novou legislativu by již neměly být volně prodejné a dostupné jednorázové plastové produkty (vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balónkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z pěnového polystyrénu a výrobky z oxo‑rozložitelných plastů). Pomalé nahrazování alternativními materiály, jako je papír nebo bioplast, může mít několik příčin. Zaprvé již zmíněné nakoupené zásoby, které je lepší využít než zbytečně vyhodit. Dalším možným důvodem je, že než vstoupila v platnost legislativa, bylo plastové nádobí cenově přijatelnější a pro chod firmy ekonomičtější. Třetím důvodem může být i určitá pohodlnost používání plastových materiálů, typicky to známe u brček na pití. Plastové krabičky mohou být například oproti papírovým schopné lépe uchovat teplotu jídla.

Rozvoj bioplastů je stále v začátcích a s tím souvisí nedostatečná regulace jejich výroby i likvidace. Na rozdíl od papíru či tradičních plastů ještě neexistuje oficiální značení těchto materiálů (recyklační trojúhelníčky). Zhodnocení používání bioplastů namísto plastů je velmi komplexní problém. Na jedné straně stojí výhody bioplastů jako nižší produkce skleníkových plynů, možnost biodegradace či naplnění cílů cirkulární ekonomiky, ale na druhé straně s nimi souvisí využití zemědělské půdy pro produkci něčeho jiného než potravin, vyšší náklady a, jak již bylo zmíněno, nejednotné způsoby likvidace.

Vliv polystyrenu na zdraví

Z plastových materiálů může představovat riziko už zmíněný polystyren uvolňující styren. Některé studie naznačují, že pokud člověk jí z polystyrenových krabiček několikrát týdně horké jídlo a zároveň ho v nich skladuje několik dní, příjem styrenu může překročit maximální doporučenou hranici. Polystyrenové krabičky také uvolňují více mikroplastů než ty z polypropylenu, polyethylenu či polyethylen tereftalátu (PET), studie se ale zásadně liší v jejich množství a tedy i efektu na zdraví. Jejich uvolňování se také zvyšuje se vzrůstající teplotou a opotřebením materiálu (škrábanci) nebo vlivem dalších podmínek, jako je vystavení slunečnímu světlu.

Čtěte také: Jak na katalog odpadů u obalů od barev

Polystyren v číslech

Ročně se pěnového polystyrenu (EPS) v České republice vyrobí přes 60 tisíc tun, kolem 12 % z toho se aplikuje v obalovém průmyslu. Do netříděného odpadu vyhazuje na základě výsledků průzkumu polystyren 17 % dotázaných. Češi při vyhazování polystyrenových obalů dlouhodobě tápou.

Z výsledků průzkumu dále vyplynulo, že správně třídí polystyrenové obaly jen 34 % Čechů. Většina totiž vyhazuje znečištěné kusy obalového polystyrenu (64 % respondentů). I když je již dávno překonaný mýtus, že plasty musí být dokonale čisté. Drobné znečištění plastových obalů zejména od potravin nevadí, zejména mastné zbytky jídla však významně ztěžují či dokonce znemožňují jejich recyklaci.

tags: #polystyrenové #obaly #na #jídlo #recyklace #a

Oblíbené příspěvky:

• Interaktivní expozice v Turnově
• Greenpeace o odpadech
• Ochrana přírody v ČR
• Ekologické zemědělství: Příčiny a jejich dopady
• Recenze keramických odpadkových košů