Ohrožení životního prostředí dopadem letecké dopravy

Letecká doprava je jedním z největších a nejdůležitějších průmyslových sektorů. Nicméně, tento průmysl má značný dopad na životní prostředí. Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů.

„V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká. Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Dopady a dilemata leteckého provozu

Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima.

„Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné. Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech.

O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta. Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech. To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Iniciativy Letiště Praha ke snížení emisí

Letiště Praha využívá hned několik projektů, které mu pomáhají k dosažení uhlíkové neutrality. Dochází k výměně vozidel za elektromobily a spolu s tím k vytváření infrastruktury pro jejich provoz. V roce 2023 Letiště Praha pořídilo celkem 15 elektrických a 13 plug-in hybridních osobních vozidel. Jsou instalovány fotovoltaiky na objektech letištní infrastruktury a pozornost je zaměřena také na menší projekty, jako je výměna osvětlení, kotlů, chladících jednotek nebo úpravy teplot v kancelářích. Dochází také k utlumení nočního provozu vzduchotechnických jednotek a osvětlení v terminálech.

Letiště Praha také mapuje možnosti využití potenciálu vodíku, ty budou známé v letošním roce z výsledků aktuálně probíhající studie. Nejen uhlíkovou neutralitou se zabývá Zpráva o udržitelnosti za rok 2023, kterou aktuálně vydala skupina Letiště Praha. ESG report za loňský rok reflektuje pevný závazek k udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Zabýváme se v něm našimi aktivitami ohledně snižování emisí, grantovými programy, kterými podporujeme okolní obce a transparentností a etikou našeho podnikání.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Nejprve jsme se zaměřili na snižování dopadů na životní prostředí, na které máme přímý vliv. Nyní své aktivity směřujeme k našim partnerům, protože zhruba 85 procent emisí na Letišti Václava Havla Praha pochází z činnosti třetích stran, konkrétně partnerů podílejících se na provozu letiště a leteckých společností. Největší podíl tvoří cyklus vzletů, přistání a pojíždění letadel po letištních plochách. Proto své partnery různými způsoby motivujeme k odpovědnějším postupům.

Pro dopravce pořádáme soutěž TOP Sustainable Airline, ve které kromě hluku a emisí sledujeme rovněž přístup celé aerolinky k udržitelnosti.

Monitoring a ochrana životního prostředí v okolí letišť

Letiště Praha provádí:

• pravidelně měříme vybrané zdroje produkující znečišťující látky, a to za účelem kontroly plnění limitů daných zákonem o ochraně ovzduší,
• měříme kvalitu ovzduší na letišti a v jeho okolí,
• sledujeme přehledy emisí z letadel na letišti a v jeho blízkém okolí.

Doposud žádná z měření neprokázala hodnoty, které by překračovaly imisní limity stanovené platnou legislativou. Sledujeme rovněž emise, které vznikají při jednotlivých fázích letu letadla - přiblížení, přistání, pojíždění a vzletu (tzv. LTO cyklus).

Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze monitorujeme ovoce a zemědělské plodiny. Jako vhodné vzorky, které odrážejí potencionální nebezpečí ve vztahu k ohrožení potravního řetězce člověka i zvířat, byla vybrána jablka, pšenice, jahodové listí a trvalý travní porost. Ve vzorcích se stanovuje obsah těžkých kovů a organických látek. Z výsledků vyplývá, že odebrané vzorky splňují dokonce i požadavky kladené na dětskou výživu. Výslednou, souhrnnou roční zprávu o monitoringu zasíláme obcím a městským částem, v jejichž lokalitách vzorky odebíráme.

Čtěte také: Pracovní rizika

V rámci přípravy investičních akcí odebíráme vzorky zemin a půd v určených lokalitách. A to nejen v samotném areálu letiště, ale i pod příletovými a odletovými koridory. Letiště Praha se dlouhodobě zaměřuje na monitoring škodlivin ve vodě, ovzduší, půdě a zemědělských plodinách. Kromě klasických metod využívá rovněž tzv. biomonitoring, v jehož rámci sleduje obsah škodlivin v pylu a medu od letištních včel.

V současné době však sleduje nad rámec legislativních požadavků rovněž zcela nové polutanty z řad pesticidů a perzistentních organických látek, například perfluoroalkylované sloučeniny (PFAS). Je tak zřejmě jednou z prvních tuzemských společností, která se na monitoring těchto látek zaměřuje. V roce 2022 byl realizován rozsáhlý monitoring nových polutantů a na základě získaných dat realizuje Letiště Praha řadu konkrétních opatření ke snížení rizik.

Hluková zátěž a ochrana přírody

Nejvíce vnímána je zejména problematika hluku z leteckého provozu. Minimální výška letu je, kromě fáze startu a přiblížení, stanovena na 1000 ft - 300 metrů. Důležitým faktorem, který upravuje vzájemný vztah letiště a obyvatel v okolí letiště, jsou stanovená hluková ochranná pásma.

Letecký provoz nad národním parkem má vliv především na faunu, tedy živočichy, kteří v národním parku žijí. Dostupné studie se shodují na tom, že vcelku zanedbatelný je vliv občasných střetů letadel s ptáky. Během letu a stoupání je možné dosáhnout snížení emisí volbou režimu optimalizace.

Zdroje znečištění v leteckém sektoru

Znečištění životního prostředí může být v leteckém sektoru způsobeno z různých zdrojů. Jsou to například:

• Emise z letadel a vozidel pohybujících se na letištních plochách.
• Činnosti vyplývající z různých aktivit na letišti (pozemní provoz) jako jsou plnění paliva do letadel, skladování paliva nad/pod zemí a provoz potrubního systému.
• Provoz letadel.
• Údržba letadel a pozemního zařízení.
• Prostory pro výcvik hasičů.
• Odmrazovací činnosti probíhající na letištní ploše.
• Provoz terminálu včetně činností odpadového hospodářství.
• Případné stavební činnosti a rozvoj na letištích, včetně získávání dalších pozemků a prostor.

Environmentální dopady a náklady

Škody v oblasti letectví jsou stále složitější a komplexnější, právě i díky tomu, že je kladen větší důraz na environmentální dopady. Náklady na odstranění následků znečištění životního prostředí mohou zahrnovat:

• Újmy na zdraví, životě a majetku třetích osob.
• Náklady na vyšetřování, čištění a znovuobnovení.
• Náklady na dohled a monitorování.
• Náklady na právní ochranu.
• Náklady na úhradu ztráty vzniklé nemožností užívání prostor a vzniklé přerušením provozu.
• Náklady na obnovu přírodních zdrojů.

Pojištění a pojistné krytí

Některá rozšiřující ustanovení pojistných smluv zahrnují krytí škod způsobených na životním prostředí následkem požáru, vichřice, úderu blesku, výbuchu, kolize, ale je stále limitováno na škody vzniklé na zdraví/životě a majetku třetích osob. Na leteckém pojistném trhu se standardně do pojistných smluv zahrnuje omezení pojistného krytí v rozsahu podmínek „AVN46B - Smluvní ujednání o vyloučení škod způsobených nadměrným hlukem, zamořením a podobnými riziky“.

Pojistné produkty specializující se na pojištění škod způsobených na životním prostředí jsou navrženy v širokém spektru environmentální odpovědnosti. Tyto pojistné produkty mohou již zahrnovat krytí výše zmíněných rizik, či dále náklady vzniklé s přerušením provozu následkem takové události, újmy způsobené třetím osobám na jejich životě/zdraví/majetku, právní náklady, náklady na přepravu, odpovědnost za cizí úložiště odpadu, odpovědnost za podzemní cisternové úložiště, ale i pre-existing conditions (akceptace stavu před sjednáním pojištění).

Příklady havárií a znečištění

V průběhu výkonu činnosti zhotovitele díla pracujícího na letištní ploše uniklo 150 tisíc litrů leteckého paliva do země namísto toho, aby bylo natankováno do letadel. Vyšetřování události odhalilo, že část z vrtného stroje pracujícího na letištní ploše uvízla v podzemním přívodním potrubí paliva.

Společnost, která dodávala a distribuovala palivo na letišti, vážně znečistila podzemní vodu minimálně 139 tisíci litrů paliva, které unikalo rychlostí sedm litrů za vteřinu. Vedoucí pracovník letiště byl uvězněn za to, že pod jeho vedením letiště znečišťovalo řeku nezákonným vypouštěním odmrazovacích sloučenin produkovaných při provádění odmrazovacích prací na letadlech na přistávací dráze.

Letištní správa objevila kontaminovanou půdu a podzemní vodu na jednom ze svých letišť, které bylo standardně monitorováno více než 50 let. Byly zahájeny čistící práce, zaměřené především na chemické sloučeniny perfluorooktansulfonát (PFOS) a perfluorooktanovou kyselinu (PFOA). Obě sloučeniny byly klasifikovány jako potenciální zdroj ohrožující lidské zdraví, divokou zvěř a životní prostředí, neboť mohou kontaminovat i pitnou vodu. Tyto chemikálie se nerozkládají snadno, takže letiště by měla být obezřetná, pokud jde o jejich existenci, a to i v případě, že byly použity již před mnoha lety.

Srovnání s jinými druhy dopravy

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.

Podle odhadu u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

Dopad na životní prostředí tak u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely. Studie společnosti přináší také srovnání emisí mezi některými vnitrostátními vysokorychlostními tratěmi a leteckými spoji na střední vzdálenost.

V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti. U spojení z Madridu do Barcelony, kde trať začala plně fungovat v roce 2008 a zároveň snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla. Badatelé ale předpokládají, že díky vysoké vytíženosti trati se brzy tento poměr obrátí ve prospěch železnice.

Emise a uhlíková stopa různých dopravních prostředků

Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. Emise jsou látky, které se uvolňují do ovzduší při spalování fosilních paliv. Mezi nejznámější patří oxid uhličitý (CO2), oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM).

Uhlíková stopa pak představuje celkové množství emisí CO2, které jsou výsledkem lidských aktivit, a to včetně cestování. Množství uvolněných emisí má přímý vliv na kvalitu ovzduší a zdraví lidí, zvířat a stav přírody jako takové. Zvýšené koncentrace CO2 přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. Proto je klíčové emise sledovat a snažit se je snižovat nejen u dopravních aktivit.

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků. Mnoho evropských zemí investuje do elektrických železnic, což znamená, že vlaky mohou být poháněny elektřinou z obnovitelných zdrojů. Autobusová doprava představuje další relativně ekologický způsob cestování, zejména pokud jde o městskou a příměstskou dopravu. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Letecká doprava je z ekologického hlediska největší výzvou, protože produkují opravdu značné množství emisí, což z nich činí nejméně ekologický dopravní prostředek. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího a i přes vysoké emise letecká doprava neustále roste. Automobilová doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování, avšak její ekologické dopady jsou značné. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO2 na kilometr.

Elektromobily mají potenciál výrazně snížit emise, protože jejich provoz neprodukuje žádné výfukové plyny. Nicméně ekologický dopad elektrických aut závisí na zdroji energie, kterou se nabíjí.

Srovnání emisí CO2 u různých druhů dopravy

Regulace a budoucí výhled

Evropská komise vydala společně s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zprávu o životním prostředí v letectví pro rok 2025. Zpráva zmiňuje například udržitelná letecká paliva (SAF) i rozvoj elektrických a vodíkových letadel. Dodavatelé leteckých paliv také mají také od letošního 1. ledna na základě nařízení EU povinnost zajistit minimálně dvouprocentní podíl udržitelného paliva ve svých palivech. Požadavky se budou postupně zpřísňovat až do roku 2050.

V doporučeních Evropské unie pro bezpečnost letectví a Evropské agentury pro životní prostředí se v rámci zprávy pro letošní rok uvádí, že by mělo v roce 2050 odvětví letectví v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu snížit emise oxidu uhličitého z odletů alespoň o 65 procent, a to právě díky novým technologiím, palivu či úpravě provozu.

K cíli nulových emisí se zavázalo mimo jiné i Letiště Václava Havla Praha, uvádí, že do letošního roku chce z 80 procent využívat „zelenou elektřinu“, rozvíjet fotovoltaiku a elektromobilitu. Do roku 2030 počítá s dosažením uhlíkové neutrality a úrovně 3+ v programu Airport Carbon Accreditation.

tags: #ohrozeni #zivotniho #prostredi #letadla #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Výboje a elektromobilita
• Ptactvo a změna klimatu v ČR
• Ekologické aspekty jaderných elektráren v ČR
• Co je to skládka Nové Město?
• Problém odpadu v Chorvatsku