Pomalurostoucí Genotypy Drůbeže v Ekologickém Zemědělství

Většina kuřecího masa v českých řetězcích pochází ze speciálně vyšlechtěných rychle rostoucích brojlerů. Aktivisté volají po zlepšení jejich životních podmínek. Více než 140 milionů kuřat každoročně v tuzemsku putuje na porážku. Aktivisté upozorňují na to, že takový nápor jejich těla často nezvládají. Rychle rostoucí kuřata prý trpí různými nemocemi a jejich pohyb je i kvůli nedostatku prostoru minimální.

Spolek na ochranu zvířat Obraz tento týden v rámci kampaně Rychlokuřata.cz upozorňoval před českými supermarkety na takzvanou nemoc bílých vláken. Jde o nutriční svalovou dystrofii, kterou způsobuje obvykle nedostatek selenu a vitamínu E. Nemoc není škodlivá pro konzumenty, nicméně koordinátor kampaně Radim Trojan je přesvědčen, že snižuje kvalitu masa a je důkazem špatných životních podmínek kuřat.

Darina Chodová z Katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity v Praze se závěry spolku Obraz nesouhlasí. „Pořád je to hlavně estetická povrchová vada na vnější části prsní svaloviny, která nemá vliv na kvalitu masa. V USA mají jiné genotypy brojlerových kuřat a vykrmují je do čtyř kilogramů a více, tam jsou změny výraznější a mohou ovlivnit i kvalitu masa pro větší podíl tuku a kolagenu,“ tvrdí Chodová.

Předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá považuje argumentaci aktivistů za nebezpečnou. „Výrazy jako nemoc na talíři, nemocná kuřata, choroby kuřat, rychlokuřata jsou dle mého názoru již na pováženou a hraničí se šířením poplašné zprávy a zahrávají si s důvěrou zákazníků. Průzkum spolku Obraz podle ní není objektivní, protože vady masa nehodnotila žádná laboratoř ani odborník.

„Nabídka pomalu rostoucích kuřat na trhu v Česku již je, ale ze strany odběratelů není zájem o maso, které je o 40 a více procent dražší. Pokud by byla chovatelům za tyto kuřata zaplacena adekvátní cena, nebude problém produkovat jich více. V žádném případě ale nelze jít pod výrobní náklady,“ upozorňuje Dlouhá.

Čtěte také: Příčiny pomalého odtoku v záchodě

Závazek European Chicken Commitment obchodní a fastfoodové řetězce postupně přijímají ve Francii, Německu či Polsku. Romana Šonková, která je vedoucí charitativní organizace Compassion in World Farming Česko lobbující za lepší podmínky chovaných zvířat, uvádí, že například francouzská pobočka řetězce Lidl k závazku ECC přistoupila. Kroky podniká třeba rovněž řetězec rychlého občerstvení KFC, ale pouze ve Velké Británii, Irsku či Německu, nebo britský Burger King. V tuzemsku tak zatím z obchodních řetězců učinily pouze Trefa, Terno a Konzum Ústí nad Orlicí nebo fastfoodová síť Bageterie Boulevard.

Vyšší standardy pro zvířata dodržuje z chovatelů třeba Farma rodiny Němcovy na Vysočině. Podle Františka Němce mají jejich brojleři více životního prostoru, což v praxi znamená množství kuřat na metr čtvereční do 30 kilogramů, a vykrmují se až 55 dní. Do řetězců dodává minimálně, vyšší cena by pro jejich zákazníky prý nebyla únosná. „Náklady jsou při delším výkrmu vyšší, což se odráží v ceně. Obecně jsou drahé vstupy, z nichž nás nejvíc stojí energie.

Z tuzemských poboček řetězců (Tesco, Kaufland, Lidl, Penny Market) odpověděli podrobně na otázky k životním podmínkám kuřat pouze zástupci Penny a Lidlu. „V České republice jsme průkopníkem ‚Animal Welfare‘ přístupu ke zvířatům. Chov kuřat musí splňovat přísnější standardy, než stanovuje zákon, především pokud jde o klima v halách, kde je vyžadována mimo jiné optimalizovaná vlhkost, dále je požadována nižší hustota osazení kuřat v hale, nebo se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ uvedl mluvčí Penny Tomáš Kubík.

Lidl vidí příležitost ve změně systému dotací. „Kromě řetězců by rozhodně měli být zapojeni producenti drůbeže a ministerstvo zemědělství. V Kauflandu, který patří do téže skupiny Schwarz jako Lidl, byli sdílní podstatně méně. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza upozorňuje, že každý řetězec má v nabídce kuřata z pomalých chovů. Zákazníci, pro které je to důležité, mají možnost si je koupit.

„Supermarkety nabízejí svým zákazníkům maso z přešlechtěných a nemocných kuřat. Jejich život je krátký a plný utrpení. Státní veterinární správa trvá na tom, že maso je ze zdravotního hlediska v pořádku, změnám se ale nebrání. „Vyřešení problému je i v zájmu chovatelů a zpracovatelů. Životními podmínkami kuřat se zabývá Evropská unie. Vědci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin zveřejnili nedávno dvě nová stanoviska, která obsahují i doporučení týkající se prostoru, hustoty osazení, osvětlení, prachu, hluku či podestýlky. Evropská komise na základě jejich závěrů připravuje revizi veškeré legislativy spojené s „kvalitou života“ zvířat.

Čtěte také: České supermarkety a bio

„Chápeme, že není možné vše měnit dramaticky rychle a okamžitě překlopit výrobu do volných a pastevních chovů. Ale určitě je správné, abychom postupně ustoupili od rychle rostoucích kuřat. Argumentů je pro to už spousta,“ tvrdí Šonková.

Podle Heleny Chaloupkové z Katedry etologie a zájmových chovů na České zemědělské univerzitě v Praze velkochovy kuřata stresují. „Nemohou v nich totiž naplnit to, co by ráda dělala. Je to jako byste zavřel člověka do malého prostoru, ve kterém by žil celý život. Taky by z toho nebyl šťastný.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

tags: #pomalu #rostoucí #genotypy #drůbeže #ekologické #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Střední škola Chodov a ekologie
• Efektivnější zpracování odpadu v Brně
• Stylové odpadkové koše
• O Junácké environmentální výchově
• Příroda: definice a význam