Jak na likvidaci ponrav v kompostu a na zahradě

Při práci na zahradě občas v půdě narazíme na bílé zavalité larvy. Nejčastěji je objevíme při přehazování kompostu nebo při rytí záhonů. Co si budeme povídat, larvy dokážou pěstitele pěkně překvapit. Nejspíš se vám hlavou začnou honit různé otázky: co je to za larvy? A škodí?

Larvy chrousta - ponravy jsou typicky ohnuté a najdeme je často v kompostu. V kompostu můžete narazit i na larvy zlatohlávků, brouků se zabarvením od zlatozelené do černé dle konkrétního zástupce. V kompostu či substrátu můžeme objevit velké bělavé larvy. Na zahradě způsobují citelné škody, především na mladých sazenicích. Můžeme je sbírat po setmění nebo nasadit parazitické hlístice.

Identifikace larev v kompostu

Bílé larvy, které jste našli v půdě nebo v kompostu, se odborně jmenují ponravy. Jsou to larvy brouků z čeledi vrubounovití (Scarabaeidae), kam patří třeba chrousti, zlatohlávci, nosorožíci, ale taky známí egyptští posvátní skarabeové. Mají 3 páry nohou, které bývají poměrně krátké, a navíc rostou jen na hrudi. Je to proto, že larvy těchto druhů brouků se nepotřebují pohybovat po povrchu, ale musí umět vyhrabat chodbičku v půdě, kde žijí. Když je vytáhnete ven, svinou se do tvaru písmene C.

Bílé článkované tělo larev je pokryto krátkými štětinkami. Jejich hlava je hnědá nebo rezavá a je tzv. sklerotizovaná. To znamená, že je vyztužená sklerotinem, tvrdou látkou, která zajistí, aby se hlava nepoškodila se při pohybu pod povrchem půdy. Larvy chroustů i zlatohlávků dorůstají délky okolo 5 cm a jak rostou postupně třikrát svléknou svou kůži. Vývoj larev trvá minimálně 1 rok.

Ponravy jsou zpočátku malé, takže jsou poměrně nenápadné. To, zda jde o larvy chroustů nebo zlatohlávků je možné poznat až při velikosti larev okolo 2-3 cm. S trochou cviku je od sebe rozezná i laik. Jak poznáte larvy zlatohlávků od jiných velkých larev v kompostu? Podívejte se na to, jak se hýbou. Ponrava zlatohlávka má však hlavičku velmi malou, jakoby vmáčknutou do tlustého tělíčka a nožičky úplně maličké, až bychom řekli zakrnělé. Tato ponrava se pohybuje vlněním po zádech. Za to chroustí larva má hlavu větší, která je dobře patrná a stejně tak jsou nožky delší a je dobře rozpoznatelné i jejich členění.

Čtěte také: Vše o kompostování

Rozlišení larev chroustů a zlatohlávků

Dospělého brouka zlatohlávka si jen velmi těžko spletete s jiným druhem brouka. Zlatohlávek zlatý je velký okolo 3,5 cm a má nádherně zelené zbarvení s kovovými zlatými odlesky. Často ho můžete vidět během letních měsíců na stromech nebo květinách, kde si pochutnává na pylu. Při letu lehce bzučí.

V letních měsících naklade samička vajíčka někam do půdy, třeba do kompostu, kde se larvy vylíhnou a přezimují. Jsou poměrně zavalité, mají hodně krátké nohy i tykadla. Když je vyhrabete, vždycky se stočí do písmene C s hlavou a zadečkem těsně u sebe. Jsou neškodné, živí se hlavně rozkládajícím se rostlinným materiálem, takže kompost je pro ně přesně to pravé místo. Pokud objevíte larvu zlatohlávka, nemusíte se bát žádných škod. Stačí počkat, až se na jaře zakuklí a následně jako dospělí brouci vaši zahradu opustí.

Přítomnost dospělých chroustů na zahradě zjistíte nejčastěji večer, protože v tu dobu aktivně létají a při letu hodně hlasitě bzučí. Chroust je brouk velký asi 3 cm, s tmavě hnědými krovkami a výraznými tykadly. Živí se rostlinami. Dospělí brouci rádi okusují listy a larvy zase kořeny rostlin, které tím dokáží zcela zahubit.

Larvy chroustů nejsou tak zavalité, jako larvy zlatohlávků, mají mnohem delší končetiny i tykadla a lehce placatější hlavu. K jejich rozeznání vám pomůže následující poučka: končetiny larev chrousta jsou tak dlouhé, že by skoro mohly obejmout svůj zadeček. Zadeček larev chroustů je narozdíl od zadečku larev zlatohlávků o něco špičatější.

Škodlivost larev

Zatímco atraktivní zlatohlávek se zelenými metalickými odlesky je nejen nádherný brouk, jeho larvy se sice mohou objevit v kompostu, nicméně vašim rostlinám ani kompostu nijak neškodí. Živí se totiž tlejícími organickými materiály. U nás můžeme narazit např. Dospělí zlatohlávci se živí květy, pylem, mízou stromů a jejich plody. Samozřejmě, že škodí. Nenechte si namluvit, že takový mohutný brouk se živí jen sáním nektaru z květů a chroustáním pylu. Živí se samozřejmě i zralými plody, takže si pište, že dá přednost ovoci, pokud bude na zahradě.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Oproti tomu ponravy neméně zajímavého brouka jsou pohromou a ani ne tak pro kompost, jako pro zbytek zahrady. Najdete je totiž nejen v organických zbytcích, které shromažďujete, ale také mělko v záhonech, v zimě se stěhuje až do hloubky jednoho metru nebo víc. Ponravy chrousta nicméně zajímá především živý materiál čili kořínky rostlin. Milují jehličnany, proto jsou pohromou pro lesní školky, nicméně napadají i zemědělské plodiny či okrasné rostliny.

Ponravy chroustů navíc v této vývojové fázi žijí velmi dlouho, a tak si budou na vašich rostlinách pochutnávat 4 až 5 let. Zelení se živí i dospělci, ale ti jsou aktivní jen v dubnu a květnu. Na rozdíl od ponrav umírají již po dvou měsících. Rostlina vypadá docela normálně, prospívá, ale najednou svěsí listy a začne usychat. Příčina se zdá být neznámá a v našich podmínkách častěji obviňujeme hraboše. Larvy chroustů ale s radostí pochroustají i kořínky vašeho trávníku, a to se pak projeví hnědnoucími skvrnami, typicky na několika místech, protože samička klade do jednoho místa až 80 vajíček.

Lalokonosec a jeho larvy

Lalokonosci jsou do černa či do šediva zbarvení brouci, kteří se živí listy (případně květy) rostlin. Velcí jsou přibližně 1 až 1,5 cm. V České republice je asi nejfrekventovanější lalokonosec rýhovaný, ale objevuje se zde i lalokonosec libečkový či černý. Skutečným problémem jsou spíše jejich bílé až nahnědlé larvy, které ožírají kořeny a kořenové krčky rostlin a ničí měkké hlízy.

Lalokonoscům vyhovují vlhčí zastíněné polohy, kde se mohou nerušeně množit. Většinou si je doneseme s novou hrnkovou rostlinou, v rašelinovém či kůrovém substrátu, s lesní hrabankou nebo kompostem. Způsobují poškození více než stovce rostlinných druhů charakteristickým okusem listů (výkrojky na okrajích), případně i květů, malé rostliny a řízkovance může poškození zničit.

Vyvíjejí se v půdě a ožírají nejen jemné kořínky, ale později i silnější kořeny a kořenové krčky, a to až na dřevní část. V měkkých hlízách vyžírají otvory. Napadené rostliny omezují růst, vadnou a odumírají. Larvy jsou bílé až nahnědlé, beznohé, rohlíčkovitě zahnuté s lesklou oranžově hnědou hlavou, 10-12 mm dlouhé. Jejich sledování je obtížné, protože se vyvíjejí v půdě půl roku i déle (podle teploty). Napadení kořenů si většinou můžeme povšimnout až při přesazování. U jedné rostliny lze nalézt i více larev.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Jak čelit larvám chroustů a chroustků v kompostu a záhonech?

K omezení škůdce přispěje důkladná likvidace starého materiálu i rostlin a ochrana proti plevelům. Nové rostliny i pěstební substráty pečlivě kontrolujte. Když na listech objevíte požerky, brouky najděte a sesbírejte, nejlépe za soumraku nebo po setmění (jako u plžů). Můžete v tu dobu pod napadený keřík položit bílé prostěradlo a oklepat je do něj. Anebo položte pod rostliny vlhká prkna, do kterých se brouci ukryjí.

Vhodným řešením je jednoduše škodlivé larvy chroustů a lalokonosců vybrat před používáním kompostu k hnojení. Pokud si nejste jistí druhem, ale také tím, zda ponravy likvidovat, můžete je rozhodně vyhodit daleko za pozemek. Okamžitě se opět zavrtají do země. Pokud máte drůbež, můžete ponravy nabídnout jí. Nicméně likvidace jen několika nalezených ponrav je jen začátek, protože patrně se v zahradě či její blízkosti nacházejí další. Často se proto na zahradě objevuje i krtek, který sice rozkope váš trávník, ale ponravami se také živí.

Pokud tyto larvy najdete, snažte se jich zbavit, stejně tak jako dospělých jedinců. Dřív se ponravy sbíraly ručně a házely slepicím, ale to už dnes často nemůžeme použít. Zároveň je dobré se na zahradě vyhnout zbytečné chemii.

Biologická ochrana proti larvám

Rozhodně se nedoporučuje používat chemické prostředky proti larvám. Ponravy můžete hubit pomocí organizmů, které jsou jejich přirozenými likvidátory. Jde o prostředky biologické ochrany a nabízejí je online laboratoře, které je produkují nebo obchodníci orientující se na prostředky šetrné k životnímu prostředí. Konkrétně jde například o výrobky obsahující živé juvenilní stádium nematod druhu Heterorhabditis downesi, ale také může jít o parazitické houby Beauveria a Metarhizium.

Pamatujte, že tyto živé organizmy je nutné skladovat při nízkých teplotách, například v lednici a mají jen omezenou životnost. Zcela přírodním způsobem likvidují ponravy bez chemického zamoření či ohrožení zahrady i celého ekosystému. Také neuvážlivé užívání chemie totiž přispívá k šíření chroustů. Díky používání nešetrných pesticidů dochází k likvidaci také predátorů chroustů, kterým pak nic nestojí v cestě k přemnožení.

Hlístice jako účinný prostředek

V případě larev pouze lalokonosců také můžete použít parazitické hlístice Heterorhabditis, které larvy zahubí. Konkrétně se využívají parazitická hlístice Heterorhabditis, a to jako přípravky Nematop a Terranem. Jsou povolené na okrasné rostliny, jahodníky a pěstební substráty proti larvám lalokonosců rodu Otiorhhynchus. Ven na půdu se dávají od dubna do října, když její teplota neklesá pod 12 °C alespoň několik hodin denně. Při vyšších teplotách se nasazují ráno nebo pozdě večer a půda se provlhčí. Vlhčit je třeba i další 3-4 týdny, aby hlístice nezničilo sucho. Souběžně se však nesmějí používat insekticidy ani fungicidy toxické vůči hlísticím.

Parazitické hlístice jsou aktivní až při teplotách nad 14 ºC, kdy jejich larvy čichem vyhledávají hostitele, v němž se usadí, do 48 hodin ho zničí a dále se množí. Larvy škůdce jsou aktivní už při teplotách nižších než 14 °C, proto se vyvíjejí nové, otužilejší kmeny hlístic. Optimální teplota pro jejich působení je nyní 14-25 °C. Před nasazením starším rostlinám prokypřete půdu, aby se hlístice dostaly hlouběji. Hlístice před použitím nesmějí proschnout, nelze je rovněž skladovat při vyšších teplotách.

Účinný způsob likvidace listokazů je včasné nasazení parazitických hlístic Heterorhabditis downesi. MIkroskopická háďátka v půdě vyhledají a zlikvidují všechny larvy těchto škůdců. Zmíněné hlístice fungují pouze proti larválnímu stádiu, dospělé listokazy lze likvidovat například mechanickým sběrem či postřikem.

Prevence výskytu larev

Pokud máte podezření, že se ponravy ve vaší zahradě zabydlely, jednejte co nejdříve. Úplně nejlepším řešením je prevence. Pokud zakládáte nový trávník, vyberte si osivo, které je namořené přípravky proti tomuto škůdci. Pravidelné hnojení a zalévání je důležité, stejně jako pravidelné sekání. Ponravy nemají rády cibuli či hořčici.

Jakkoliv budete mít kvalitní kompost na přihnojení, pokud ho smícháte se zeminou zamořenou pesticidy a dalšími nežádoucími látkami, vašim rostlinám se dařit nebude.

tags: #ponravy #v #kompostu #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace stavebního odpadu: Cement a co dál?
• Harmonogram svozu odpadu Troja
• Přípustné znečištění půdy v Česku
• Efektivní Kompostování s Biopon Urychlovačem
• Domácí kompostování