Využití dřevěného popela v kompostu a na zahradě

Zvýšený zájem o energetické využívání dřevní suroviny s sebou přináší nárůst produkce dřevěného popela. Při předpokládaném zvyšování objemu spalované biomasy může popel do budoucna představovat závažný problém, může však být i významnou druhotnou surovinou. Dokonalým spálením dřevní hmoty vzniká 6-10 % popela. V posledních letech se zvyšuje zájem o energetické využití dřevní biomasy. Jednou z možností dosažení tohoto závazku může být spalování biomasy, zejména dřeva.

Česká republika se při vstupu do EU zavázala do roku 2010 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie na 6 %, do roku 2030 by tento podíl měl dosáhnout 18 %. Spalováním dřevní suroviny (kůry, dřeva, pilin, listí, štěpky, celulózy, kalů z celulózových a papírenských odkalovacích nádrží, nebělených dřevěných vláken apod.) vzniká popel.

Složení a vlastnosti dřevěného popela

Fyzikální a chemické složení popela závisí na charakteru spalované suroviny, místě jejího původu, způsobu zpracování dřeva a technologii procesu spalování. Popel obsahuje mnoho makro i mikroelementů, potřebných pro růst rostlin, většina těchto živin je původně získána z půdy a atmosféry v průběhu růstu stromu. Popel je všeobecně zásaditý s vysokým podílem vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a dalších prvků. Obsah uhlíku značně kolísá podle použité technologie spalování; efektivním spalováním vzniká světle hnědý popel s minimálním obsahem uhlíku. Obsah dusíku je nízký, aplikací popela se nezvyšuje vstup dusíku do prostředí. V pojetí komerčních hnojiv může mít průměrný vzorek dřevěného popela základní živiny (N-P-K) v poměru 0-1-3.

Kromě makroelementů je popel také zásobárnou mnoha živin, potřebných pro růst rostlin pouze ve stopovém množství. Prvky představující environmentální problémy jsou v popelu zastoupeny velice řídce. Koncentrace těžkých kovů v popelu je obecně nízká a podobná půdám, na kterých spalovaná biomasa vyrostla. Dřevěný popel zlepšuje také strukturu a provzdušnění těžkých jílovitých půd. Je vhodný pro řadu běžně pěstovaných druhů plodin a rostlin. Začněte nižším doporučeným množstvím a popel do půdy důkladně zapracujte.

Dřevěný popel totiž obsahuje oxidy kovů, které po kontaktu s vodou vytvářejí alkalické sloučeniny zvyšující pH substrátu. Ze stejného důvodu nehnojte dřevěným popelem rostliny, které vyžadují kyselý (či mírně kyselejší) substrát. Naopak díky schopnosti potlačit kyselé prostředí je popel výborným nástrojem pro likvidaci mechu na cestách či trávníku.

Čtěte také: Sopečný popel a kvalita ovzduší

Využití dřevěného popela v kompostu

Kompostování popela ze dřeva je naprosto ideální způsob, jak jej posléze mít po ruce jako výživné a přírodní hnojivo. Kromě toho právě tento druh popela dokáže udržet neutrální stav vašeho kompostu a dodá mu významné živiny. Popel můžete uložit i do kompostéru, a to v max. množství 25 gramů popela na litr kompostu. Pokud využíváte kompost k jarnímu i podzimnímu hnojení rostlin, můžete bez obav sypat dřevěný popel přímo do kompostu. Větších dávek se bát nemusíte, nevadí ani pět kilo popele na jeden metr krychlový kompostu. Směs, která v kompostu vzniká, obsahuje dostatek dusíku, který vytvoří v kombinaci s popelem výtečné hnojivo pro vaši zahradu.

Jaký popel do kompostu nepatří?

V dnešní době je velmi populární grilovat na dřevěném uhlí. S tímto popelem se kompostu vyhněte velkým obloukem. Většinou obsahuje mnoho chemických přísad, které by nadělaly dost velkou paseku nejen v kompostu, ale byly by škodlivé i pro rostliny. Často mají vysoký obsah síry a těžkých kovů. Popel z uhlí, briket i z dřevěného uhlí jsou pro použití na zahradě naprosto nevhodné.

Využití dřevěného popela na zahradě

Dřevěný popel je cenným zdrojem živin pro zahradu. Ostatně většina živin, které popel obsahuje, se do dřeva dostala z půdy v průběhu růstu stromu, a díky hnojení popelem se může přirozeně vrátit zpět. Ovšem pozor, jako hnojivo je vhodný pouze popel ze dřeva. Na deset metrů čtverečních využijete půl kila až dvě kila popele. Do desetilitrového kbelíku se vejde přibližně pět kilo popele. Nižší dávku používejte tam, kde půda nepotřebuje vápnit, naopak vyšší dávku nasypte tam, kde potřebujete zavápnit kyselou půdu.

Nejvíce popel ocení plodová zeleniny, cibuloviny či jahody, maliny, rybíz a angrešt. Uvítá ho i mnoho druhů okrasných rostlin. Dávejte pozor ale na mladé kořínky, aby nedošlo k jejich poškození, rozhoďte popel na zrytou půdu na podzim nebo přes zimu, nejpozději však 14 dní před setím nebo sázením v dávce nejvýše 50 g na metr čtvereční a na jaře jej mělce zapravte do půdy. Popel si můžete i uchovat až na jaro třeba v kbelíku. Pro zalévání zahrady můžete přidat popel do vody, v které je rozpustný.

Dřevěný popel je rozpustný ve vodě a byla by škoda toho nevyužít. Nejlepší kombinací pro hnojení je, když rozpustíte půl kila popele na litr vody. Toto množství vám vystačí na pohnojení záhonku o velikosti pět metrů čtverečních.

Čtěte také: Více o průmyslovém kompostu a popelu

Ochrana proti škůdcům

Popel se používá také jako přírodní ochrana proti některým zahradním škůdcům. S jeho pomocí se vyhnete ztrátám na rajčatech, salátu a dalších druzích zeleniny. Ochrana před slimáky a plži spočívá ve vysušujících účincích popela. Pokud kolem rostlin vytvoříte z popela ochrannou bariéru, měkkýši se danému místu vyhnou. Při aplikaci rozprášením (nebo ve formě 20% roztoku) chrání popel listy rostlin před řadou hmyzích škůdců, včetně mšic a housenek. Popel nanášejte každé tři dny, popř. Před použitím popel prosejte od větších částic a dejte pozor, abyste neaplikovali příliš silnou vrstvu. Dřevěný popel je užitečný i při odpuzování škůdců, jako jsou slimáci a plži. V tenké vrstvě ho nasypte kolem ohrožených rostlin a nezapomeňte ochranný val z popela občas obnovit.

Využití dřevěného popela v lesnictví

Zpětným rozptýlením dřevěného popelu v lesích lze působit proti pokračující acidifikaci půd a potenciálnímu nedostatku živin v budoucnosti a tím přispět k trvalé udržitelnosti lesní produkce. Spalování biomasy přimělo některé státy k vypracování návodů na využití popela v zemědělství a lesnictví. Problematika využití dřevěného popela jako hnojiva je dlouhodobě řešena ve státech s vysokým potenciálem dřevní suroviny (Skandinávie, Severní Amerika, německy mluvící země), většina dosavadních poznatků tak pochází z těchto oblastí.

Aplikace dolomitického vápence snižuje aciditu půd se současným dodáním živin, zejména vápníku a hořčíku. Aplikací dřevěného popela se kromě dodání vápníku a hořčíku zvýší i obsah draslíku, fosforu a dalších prvků. Doporučovaná dávka popela v současnosti dosahuje 3-4 tuny za dobu obmýtí na hektar v závislosti na stanovištních podmínkách a složení popela, pokusně však byly aplikovány výrazně vyšší dávky bez náznaku negativního vlivu na lesní porosty.

Rizika a doporučení pro aplikaci

Výzkumy poukazují na určitá rizika uplatnění popela jako hnojiva v závislosti na použité technologii aplikace, stanovištních podmínkách a složení popela. Při mechanizované aplikaci zvyšuje pohyb stroje po porostu nebezpečí hutnění půdy a poškození kořenů, slabě stabilizované popeloviny mohou zapříčinit poškození přízemní vegetace, na některých chudších lokalitách může dojít sníženou přístupností dusíku k poklesu přírůstu a při použití nevhodného popela vzniká nebezpečí nahromadění těžkých kovů a dalších toxických látek v půdě.

Použití popela jako hnojiva proto musí předcházet chemický rozbor popela a posouzení stanovištních podmínek, teprve na základě zhodnocení výsledků šetření lze navrhnout dávku a postup hnojení. V lesním prostředí byly zkoušeny aplikace různého množství (rozpětí 1 až 16 tun na hektar), nižší dávky a opakovaná aplikace jsou z hlediska využitelnosti prvků dřevinami vhodnější.

Čtěte také: Využití popela z uhlí

V průběhu aplikace dřevěného popela na půdu musí být kladen velký důraz na ochranu materiálu před splachem na nechtěný povrch či do spodní vody. Obecně nejvhodnějším termínem pro aplikaci je podzim. Půdní pH je v tomto období nižší, půdy jsou obvykle sušší a lépe prostupné a popeloviny mají dostatek času reagovat s půdou před zvýšenou potřebou živin pro růst v jarním období.

Možnost návratu odejmutých živin do lesního prostředí dělá z dřevěného popela významný prvek udržitelného hospodaření v lesích. Dřevěný popel může být v lese významný zvláště z těchto hledisek:

• kompenzuje ztrátu živin po těžbě a tím napomáhá k naplnění trvalé udržitelnosti lesního hospodářství,
• dodáním živin zvyšuje odolnost půd vůči dalšímu okyselování vlivem imisí,
• redukuje vyplavování kyselých srážek do vodních toků a tím zlepšuje kvalitu vody,
• znamená opětné uplatnění prvků v produkčním procesu za snížení množství nevyužitelného odpadu na úložištích,
• v některých případech znamená zvýšení produkčního potenciálu stanoviště.

Bezpečnostní pokyny při manipulaci s popelem

Popel může být horký i několik hodin po vyhasnutí ohně, nejprve ho proto nechte úplně vychladnout. Pro manipulaci s popelem použijte ochranné pomůcky. Hodit se vám budou rukavice a respirátor, který vás ochrání před vdechnutím jemných částic popela. K vybírání popela z popelníku pod roštem použijte kovovou lopatku. Zpopelněné dřevo ukládejte do kovové nádoby s víkem (zabrání rozfoukání po místnosti).

Vychladlý popel v kovovém barelu nebo plastovém kbelíku umístěte na suché místo chráněné před deštěm, např. do kůlny nebo pod přístřešek. Dbejte na to, aby popel zůstal suchý - pokud navlhne, ztvrdne a hůře se s ním manipuluje.

tags: #popel #ze #dřeva #do #kompostu #použití

Oblíbené příspěvky:

• Vliv vlhčených ubrousků na přírodu
• KUSK a životní prostředí
• Ochrana přírody a památek v ČR
• Inovace v Emisích 3.5l Motorů
• Parametry nádob na medicinální odpad