Ekologický přínos projektů: Udržitelný rozvoj a zelené iniciativy

16.03.2026

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Český projekt Jedna příroda byl v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z deseti nejlepších LIFE projektů z celé EU. CINEA (Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí) zařazením Jedné přírody do desítky nejlepších unijních projektů ocenila práci na ochraně našich nejcennějších přírodních stanovišť, živočichů a rostlin.

„Myslím, že Česká republika může být hrdá na to, že se projekt Jedna příroda umístil mezi nejlepšími evropskými projekty v oblasti ochrany životního prostředí a to tím spíš, že v r. 2023 byla konkurence v rámci programu LIFE skutečně vysoká. Věřím, že v rámci dalšího pokračování projektu díky efektivnějšímu plánování péče, využití výzkumu v praxi i díky dobré spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků v chráněných územích přispějeme ke zlepšení potřebné péče a především zachování cenných lokalit ve prospěch přírody a lidí,“ komentuje úspěch ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Projekt Jedna příroda byl kladně hodnocen i za efektivní a inovativní managementová opatření, osvětu, školení zaměstnanců orgánů ochrany přírody a stanovení priorit v ochraně přírody. A to nejen díky úspěšnému plnění nastavených cílů, které přispívají k ochraně přírody a krajiny, ale také díky takovým výstupům oslovujícím širokou veřejnost, jako je dokumentární film Hodnoty přírody (The Values of Nature).

Dokument režiséra Michala Gálika získal prestižní cenu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství na filmovém festivalu Agrofilm. Na příkladu české krajiny vizuálně přívětivou formou vysvětluje, jaké přínosy čili ekosystémové služby nám lidem příroda poskytuje, a proč je důležité o nich v ochraně přírody i při rozhodování o využití krajiny vědět.

Projekt Jedna příroda, jehož hlavním koordinujícím partnerem je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a Biologickým centrem AV ČR, v. v. i.

Čtěte také: Popis podzimní přírody

Unijní program LIFE je finančním nástrojem EU pro životní prostředí a klima. Jedním z jeho cílů je přispět k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti. Přispívá k řešení degradace ekosystémů, mimo jiné prostřednictvím podpory provádění a řízení soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000.

Zelené veřejné zakázky (GPP)

Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

Zadavatelé zakázky můžou například požadovat projekty s určitým počtem materiálů s označením ekologicky šetrný výrobek (EŠV) nebo s certifikátem Environmentální prohlášení typu III (EPD, jak tomu bylo například u projektů v rámci výzvy Zelená úsporám). Kromě ekoznačení použitých stavebních materiálů je vhodné požadovat velmi nízkou úroveň energetické náročnosti budovy - a to včetně stanovení spotřeby primárních energií. Tímto způsobem dojde k zásadnímu snížení spotřeby energie.

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice je objem veřejných nakupů ve 990 mild. Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů.

Čtěte také: Jak popsat obrázky přírody?

V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty. V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak.

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.

Udržitelné nakládání s vodou

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.

Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách. „Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.

Čtěte také: Test sušičky AEG AbsoluteCare T7DBG47W

Recyklace ve stavebnictví

Recyklace ve stavebnictví je klíčovým trendem, který nejenže pomáhá snižovat environmentální zátěž, ale také nabízí nové možnosti v oblasti cirkulární ekonomiky. Recyklace stavebních materiálů je proces, který zahrnuje zpracování odpadu vzniklého při demolici nebo rekonstrukci staveb a jeho přeměnu na nové použitelé materiály.

Proces recyklace začíná již při demolici stavby. Materiály jsou pečlivě tříděny podle typu a kvality. Například beton se drtí na menší kousky, které lze použít jako základní vrstvu pro výstavbu nových objektů. Ocelové konstrukce jsou roztaveny a přeměněny na nové komponenty, zatímco dřevo může sloužit jako surovina pro výrobu nábytku nebo jiné konstrukční prvky.

Jedním z projektů, který se inspiroval principy recyklace, je Dornych v Brně. Tento projekt zahrnuje demolici starých objektů a jejich postupnou přeměnu na moderní urbanistický prostor. Materiály z demolice, jako jsou beton a ocel, budou recyklovány a znovu využity přímo v rámci výstavby nových budov.

Environmentální prohlášení o produktu (EPD)

Environmentální prohlášení o produktu EPD je soubor měřitelných informací o vlivu produktu nebo služby, na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu LCA a zejména dopadu na životní prostředí TCO. Tyto informace se zjišťují metodou analýzy životního cyklu LCA dle norem ISO 14040 až 49 a mohou být ještě doplněny různými dalšími údaji, jež jsou považovány za podstatné podle mezinárodních norem. Celý proces od zpracování EPD, ověření a jeho certifikaci je vymezen mezinárodní normou ISO 14025.

Výpočetní software TCO (Total Cost of Ownership) a LCA (Life Cycle Assessment) SAINT-GOBAIN PAM je veřejný nástroj pro výpočet celkových nákladů na vlastnictví potrubní sítě v celém životním cyklu a její environmentální stopy. Nabízí komplexní porovnání jednotlivých potrubních systémů, dle celkové finanční částky, kterou vlastník a provozovatel bude muset vynaložit během celého životního cyklu potrubí a podle vlivu na životní prostředí. Tento nástroj byl vyvinut poradenskou společností v oblasti finančních analýz hodnocení životního cyklu QUANTIS, společně s týmem odborníků v oboru potrubních sítí.

Dokument EPD obsahuje měřitelné informace o vlivu produktu/trubky na životní prostředí získané na vědeckém základě podle mezinárodních norem - např. přesné materiálové složení produktu, zdroje a spotřeby surovin, energie v jednotlivých fázích jeho životního cyklu a míru emisí přispívajících ke skleníkovému efektu, poškozování ozónové vrstvy, okyselování půdy a vody, eutrofizaci vod a tvorbě fotochemických oxidantů.

Offsetové projekty

Také v české krajině jsme za poslední roky zaznamenali významné dopady změny klimatu. Sucho, bleskové povodně, zanesené vesnice bahnem z polí v důsledku vodní eroze, napadené či uschlé stromy a lesy, letní vedra, zimy téměř bez sněhu i další extrémy počasí. Cesta, jak pomoci naší přírodě, vede přes praktická opatření pomáhající k obnově narušených ekosystémů včetně snížení jejich ekologické zátěže. Stručně řečeno, offsetové projekty pomáhají snižovat emise skleníkových plynů.

Offsetový projekt je nástroj, který umožňuje odstranit určité množství skleníkových plynů z atmosféry nebo předejít jejich vzniku. Může jít o výsadbu stromů, které aktivně odčerpávají oxid uhličitý z atmosféry. Program OFFSETUJEME CO2 nabízí praktický způsob, jak efektivně snižovat skleníkové plyny v atmosféře prostřednictvím offsetových projektů realizovaných v České republice. Jeho součástí je i výpočet velikosti uhlíkové stopy. Program vznikl v roce 2015 z iniciativy organizace CI2, o. p. s., která je jeho administrátorem a garantem.

Přínos offsetových projektů realizovaných v rámci programu OFFSETUJEME CO2 nadto neplyne jen ze snižování množství skleníkových plynů. Jejich celkový význam a přínos pro českou krajinu a její obyvatele je nejlépe patrný v případě výsadby stromů (dosud nejčastěji realizovaný typ projektu). Stromy jsou pro městskou i venkovskou krajinu nedocenitelné z mnoha důvodů. Kromě odčerpávání CO2 z atmosféry také zadržují vodu v krajině, zvlhčují vzduch, poskytují stín a ochlazují své okolí - ve městech během léta i o 10 °C, zvyšují biodiverzitu, jsou důležitým hostitelem pro celou řadu druhů rostlin a živočichů, pomáhají chránit půdu před vodní erozí i větrnou erozí jako větrolamy, zachycují prach, chrání proti hluku, pomáhají regulovat klimatické extrémy, posilují ekologickou stabilitu a jsou vyhledávány k rekreaci a odpočinku lidí.

Energetická soběstačnost

Příjemné teplo v domácnostech v celé obci, stabilní ceny paliva, čisté ovzduší bez dýmu a zápachu ze spalování uhlí, nezávislost obce na dovozu plynu ze zahraničí, práce pro místní občany, úspora financí a navíc podpora místních podnikatelů, případně ještě vlastní výroba elektřiny pro celou obec. Není to dnes již jen otázkou financí, i když by se to tak mohlo v dnešní době neustálého zvyšování cen paliv a energií jevit.

Globální změny klimatu jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Při spalování fosilních paliv uniká do ovzduší oxid uhličitý, který přispívá ke skleníkovém efektu a tím i k těmto změnám. Nahradíme-li spalování uhlí dřevem, je celková bilance CO2 z hlediska skleníkového efektu neutrální.

Energeticky soběstačně zásobená obec využívá místního paliva - ať už je to biomasa z lesů či polí, kaly z místní ČOV, bioplyn z místního odpadního materiálu aj. Slunce, vítr, voda či biomasa jsou zdrojem čisté a „bezodpadové“energie. Navíc jsou při zachování takových podmínek na Zemi, jaké vládnou dnes, „nevyčerpatelné“ anebo se při šetrném a rozumném využívání dokáží obnovovat (biomasa).

Na konkrétním příkladu jedné obce si můžeme ukázat, co přináší udržitelný rozvoj a postupný přechod k energetické soběstačnosti obci Hostětín. V odborné analýze si můžete přečíst o jednotlivých ekologických, ekonomických a sociálních přínosech hostětínských projektů udržitelného rozvoje.