Popis přírody řeky


04.12.2025

Řeky a potoky jsou samotné místa s vysokou biodiverzitou, umožňují ale také vysokou druhovou bohatost přilehlých lokalit, často specifických ekosystémů. Krajinářsky výrazná jsou říční údolí. Naprosto zásadní pro celá povodí jsou nenahraditelné funkce ve vodním cyklu a přírodní funkce.

Toky rozvádí vodu po krajině, zásobují území vodou, a to také rozléváním a komunikací s podzemní vodou, mohou pomáhat zadržovat vodu v krajině zásobováním slepých ramen, tůní, půdy, zamokřených území a podzemí vodou.

U nás i v zahraničí již kvůli neuváženým zásahům a nadměrnému využívání říční krajiny z přirozených řek nezbylo mnoho, a i to málo je ohroženo.

Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha.

Je pravda, že na základě zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 se dostalo řekám a nivám zasloužené pozornosti v podobě jejich ochrany jako významných krajinných prvků. Téhož roku také vláda ČR schválila dotační titul Program revitalizace říčních systémů. Jeho cílem je ekologická optimalizace člověkem narušeného vodního režimu, u řek a niv konkrétně odstraňování technických úprav koryta, rozšiřování břehových a nivních dřevinných porostů, obnova slepých ramen tůní a obecně vytváření podmínek pro přirozenou dynamiku tohoto systému.

Čtěte také: Popis podzimní přírody

Na druhé straně však trend dalších regulací toků nebo alespoň jejich obnovy, výstavby vodních nádrží a především zastavování niv stále v různé intenzitě pokračuje.

V domácí terminologii má slovo management také několik použití: jednak je to systém a metody řízení a vedení různých institucí. V ochraně přírody a krajiny pak jde o systém biologických či biotechnických opatření (= péče) k zajištění žádoucího stavu přírodních nebo přírodě blízkých ekosystémů (biocenóz), vesměs v chráněných územích. Někdy se k tomu přiřazuje i organizační, ekonomické a technické zajištění tohoto systému.

Vodohospodářské úpravy ale obvykle vedou ke změně přirozeného režimu, čímž nechci tvrdit, že jsou vždy pohromou ekologie říčního systému. Ale proto jedním z hlavních cílů programu revitalizace říčních systémů je "napravovat předchozí nevhodné vodohospodářské úpravy" (z preambule programu). V žádném případě není možné do revitalizací zahrnout vodohospodářské úpravy přirozeného toku, byť sebevíce k přírodě citlivé. Stejně tak je nutné zdůraznit, že úkolem trvalé udržitelnosti je zachovat určitý podíl přírodních ekosystémů (tj. i říčních) bez jakýchkoli úprav.

Pojďme ale ke konkrétním připomínkám. Při prostudování dalších částí této kapitoly (částečné bagrování, prohlubování koryta, zužování koryta) se ujistíme, že popisované úpravy na vesměs dříve tvrdě regulovaných nebo kanalizovaných tocích směřují k co největšímu sladění hospodářských a protipovodňových cílů na jedné a ekologických cílů na druhé straně a zohledňují i vodohospodářské cíle - zajištění více méně rovnoměrného průtoku korytem, co nejméně komplikovanou údržbu toku.

Kapitola Technické úpravy břehů je zaměřena na obnovu meandrování dříve narovnaného koryta, vytváření tůní, zálivů slepých ramen atd. Dále zaujme kapitola Retence povodňových vod. Připouští se zadržení (= retence) vody vzdouvacími objekty (bez bližšího vysvětlení) a dále retence mimo tok, která se "používá tam, kde řeka je ohrázovaná a povodňová voda je odvedena na přilehlé pozemky přes nápustné objekty umístěné v hrázkách."

Čtěte také: Jak popsat obrázky přírody?

Ochrana přírody se však zaměřuje především na nezastavěné pozemky v nivě, protože jde o přirozený retenční prostor. To s sebou přináší i změnu druhů pozemků - místo orné půdy patří do niv louky nebo lužní lesy, kterým povodeň neublíží, naopak může i prospět.

Stejně tak v další kapitole Břehová vegetace, regulace, zakládání a péče se k překvapení ekologa dočteme, že mezi hlavní motivy péče o vegetaci na březích řek patří "snížit drsnost koryta a zvýšit kapacitu koryta a nivy pro převedení povodní, potlačit dominantní druhy, zvláště dominantní druhy trav a kopřivu, udržet břehy vzhledné a zamezit vzniku černých skládek v porostech vysokých rostlin."

Za současných klimatických anomálií, kdy se již často vyskytují a budou vyskytovat staleté povodně, takto upravené a biologicky znehodnocené koryto nepomůže! Tato kapitola měla být zaměřena jen na protipovodňové hráze, kde je nutno brát v úvahu destabilizaci hrází stromovými liniemi a porosty.

Už proto, že v následující kapitole se správně potvrzuje známý fakt, že "keře a stromy ovlivňují (pozitivně - pozn. recenzenta) krajinu, její estetickou hodnotu i stabilitu břehů".

Po podrobném prostudování obsáhlé, ale velmi ilustrativní publikace dojdeme k závěru, že je zde vyčerpávajícím způsobem popsána ekologizace v minulosti nevhodně technicky upravených toků a protipovodňových opatření na ochranu majetku a životů obyvatel nivy. Ochrana přírody jako veřejný zájem však vyžaduje větší důraz na zachování co největšího přírodního stavu "cév naší země".

Čtěte také: Test sušičky AEG AbsoluteCare T7DBG47W

V Arnice přirozené, živé řeky bráníme. Oponujeme nebezpečným projektům jejich další kanalizace, pomáháme místním lidem chránit a pečovat o jejich vodní toky, podporujeme obnovu přírodního charakteru řek a propagujeme udržitelné způsoby hospodaření v říční krajině.

tags: #popis #přírody #řeky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]