Recyklační poplatky jsou příspěvky, které jsou připočítávány do ceny nově zakoupených elektrospotřebičů s cílem pokrýt náklady spojené s jejich budoucí ekologickou likvidací a recyklací. Tyto poplatky jsou v souladu se zákonem vybírány již při nákupu a jsou součástí systému, který má za úkol snížit negativní dopady nebezpečného odpadu na životní prostředí. Recyklační poplatek (někdy nazývaný také recyklační příspěvek) je malá suma, kterou zákazník platí při koupi nového elektronického zařízení. Recyklační poplatek, nebo také recyklační příspěvek, je relativně malá částka, kterou zaplatíte při nákupu elektroniky a jeho výše udává výši nákladů na zpětný odběr vysloužilého elektrického zboží pro účely recyklace.
Když si zákazník zakoupí nový elektrospotřebič, například lednici nebo pračku, recyklační poplatek je zahrnut v celkové ceně. Tento poplatek pokrývá náklady na sběr, přepravu, demontáž a ekologické zpracování vysloužilých zařízení, která se obvykle skládají z materiálů, jež mohou být škodlivé pro životní prostředí, pokud nejsou správně zpracovány.
I když se poplatek na faktuře uvádí samostatně, nejde o částku navíc - je již započítán v celkové ceně produktu. Spotřebitel si ho tedy nemůže „vybrat“, ale ani ho neplatí zvlášť mimo běžnou cenu zboží. V praxi to znamená, že přispíváte na budoucí ekologickou likvidaci daného zařízení.
Recyklační poplatky byly zavedeny jako součást evropské legislativy a směrnice o odpadech z elektrických a elektronických zařízení (tzv. směrnice WEEE). Jejich cílem je podpořit odpovědnou likvidaci elektroodpadu, zlepšit recyklaci a znovu využití materiálů, které jsou cenné a lze je získat ze starých zařízení.
Recyklační poplatky pokrývají několik činností spojených s ekologickým nakládáním s odpadem:
Čtěte také: Český poplatek za dřevo
Výše recyklačních poplatků závisí na typu elektrozařízení a jeho velikosti. Jeho výši se pak dozvíte na faktuře za zboží, které jste si pořídili. Nejde přitom o žádnou alchymii, zákon totiž udává jednotnou výši recyklačního příspěvku u každého odvětví elektroniky, a to podle toho, jak náročné je provést u tohoto zboží kompletní recyklaci:
Pro lepší přehled uvádíme tabulku s příklady recyklačních poplatků:
| Typ elektrozařízení | Výše poplatku (Kč bez DPH) |
|---|---|
| Chladicí zařízení (chladničky, mrazničky a jejich kombinace) | 160,00 |
| Velké spotřebiče (pračky, myčky, sporáky, velké ventilátory) | 57,00 |
| Sušičky | 86,00 |
| Střední spotřebiče (vysavače, varné desky, mikrovlnné trouby, odsavače, pračky do 30 kg) | 12,90 |
| Malé spotřebiče (žehličky, topinkovače, kávovary, fény, holicí strojky, elektrické kartáčky, ruční vysavače) | 2,90 |
Recyklační poplatky hrají klíčovou roli v ochraně životního prostředí. Elektronický odpad obsahuje materiály, které jsou nebezpečné, pokud nejsou správně zpracovány, a také cenné suroviny, které lze recyklací opětovně použít. Systém recyklačních poplatků umožňuje efektivní recyklaci těchto materiálů a omezuje množství odpadu končícího na skládkách.
Většina zemí EU, včetně České republiky, má zavedené systémy sběru a recyklace elektroodpadu, které jsou provozovány různými organizacemi. Tyto organizace, ve spolupráci s prodejci elektrozařízení a místními samosprávami, zajišťují, aby staré spotřebiče byly řádně sbírány a zpracovány.
Od 1. 1. 2021 začal platit nový zákon o výrobcích s ukončenou životností (tzv. VUŽ), který ukládá firmám nové povinnosti v oblasti sběru a recyklace jejich použitých výrobků. Jednou z hlavních novinek tohoto zákon je viditelný příspěvek na recyklaci elektrozařízení.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
Nový zákon VUŽ transponuje (přenáší) do právního řádu České republiky novou elektroodpadovou směrnici EU. Tímto se tedy konečně zavádí i v České republice instituty, které tu celá léta chyběly a které jistě přispějí k rychlému narovnání prostředí sběru a recyklace elektroodpadu v České republice tak, aby se přiblížilo vyspělým západoevropským zemím.
Jednou z nejdůležitějších změn - a také asi tou nejviditelnější pro veřejnost - je povinně viditelný příspěvek na recyklaci elektroodpadu. Výrobci a dovozci elektrozařízení mají už několik let povinnost platit za svoje produkty recyklační příspěvky, ze kterých se financuje sběr a recyklace použitých výrobků. Bohužel, řada výrobců se této povinnosti vyhýbá. V odborné terminologii se označují jako tzv. freerideři - volně přeloženo „ti, co se vezou zadarmo“.
Odpad, za který se neodvedou recyklační příspěvky, pak často končí v lepším případě na skládce, v tom horším případě někde v příkopu u cesty nebo v lese.
Aby bylo možné jednoduše tyto neplatiče odhalit, platí nově od 1. 1. 2021 povinnost, že všichni prodejci (tj. obchody, supermarkety, e-shopy atd.) musí při prodeji nových elektrozařízení na účtenkách uvádět výši recyklačního příspěvku, který byl odveden na budoucí recyklaci daných elektrozařízení. Tímto se velmi jednoduše zjistí, za které výrobky byl recyklační příspěvek odveden a za které ne.
Viditelný recyklační příspěvek tedy bude velmi účinným nástrojem v boji proti firmám, které se recyklaci svého odpadu vyhýbají. Studie OECD z roku 2019 (Extended Producer Responsibility and the Impact of Online Sales) uvádí, že na evropský trh je ročně nelegálně umístěno 460 000 tun nových elektrozařízení, aniž by byli výrobci či dovozci těchto zařízení zapojeni do systémů sběru a recyklace elektroodpadu, který z tohoto elektrozařízení následně vznikne.
Čtěte také: Jak zrušit poplatek za odpad
Vzhledem k tomu, že řada elektrovýrobků, v sobě obsahuje velmi nebezpečné látky, jako třeba rtuť, olovo nebo freon, tak jde o zcela zásadní problém, který se doposud nedařilo řešit. Ročně se jen v České republice prodá několik desítek milionů elektrozařízení, kontrolní orgány tak byly doposud přehlceny kontrolami, které měly zjistit, za jaké výrobky byl recyklační příspěvek odveden a za jaké ne. S novou povinností viditelného příspěvku se tento problém odstraňuje. Vše bude transparentní a jednoduše kontrolovatelné.
Nezanedbatelný význam má toto opatření i v ochraně poctivých výrobců a dovozců před nekalou konkurencí, která neodváděním příspěvku za recyklaci získávala na trhu nefér výhodu a možnost dumpingových cen.
Recyklační příspěvky se musí odvádět za všechna elektrozařízení, tj. za domácí spotřebiče, světelné zdroje, počítače, mobily, elektrická hračky, nářadí, kotle, bojlery atd. Prostě vše, co se zapojuje do zásuvky nebo je na baterie. Výjimku mají prakticky pouze jen velké tovární stroje nebo vojenská technika.
V boji proti firmám, které odmítají recyklaci, může pomoci i veřejnost. Zákazník si na účtence může velmi snadno ověřit, jestli byl za jeho nákup odveden recyklační příspěvek a zda tedy nebude ohrožením pro životní prostředí. A pokud tam příspěvek na recyklaci neuvidí, může to nahlásit příslušným orgánům, které zjednají nápravu.
S povinně viditelným příspěvkem souvisí i povinnost stanovit stejnou cenu za sběr a recyklaci elektrozařízení pro všechny výrobce účastné v jednom konkrétním kolektivním systému (tj. organizace, ve které se výrobci či dovozci sdružují za účelem plnění svých povinností v oblasti sběru a recyklace svých použitých výrobků) za stejný typ elektrozařízení. Nová evropská elektroodpadová směrnice totiž kategoricky zakazuje cenovou diskriminaci malých a středních výrobců při recyklaci jejich výrobků.
Všichni výrobci, bez rozdílů velikosti, tedy musí platit do kolektivního systému stejné finanční příspěvky (za 1 ks nebo 1 kg) určené na sběr a recyklaci elektroodpadu. Novým zákonem je tak zcela jasně zakázán princip „velkoobjemových slev“ pro velké výrobce. Do tohoto zákazu spadají různé „vratky“ či „marketingové spolupráce“, přes které se doposud daly velkým výrobcům kompenzovat „objemové slevy“ za sběr a recyklaci jejich elektroodpadu.
Napříště půjde o zcela jasný podvod s trestněprávními důsledky, a to jak pro kolektivní systém, tak pro tyto „vybrané“ výrobce. Navíc by neadekvátně nízké příspěvky museli tito výrobci doplatit zpětně do plné výše účtované běžným výrobcům v daném kolektivním systému. Díky povinně viditelnému příspěvku si bude moci dodržování tohoto opatření zkontrolovat každý.
Kolektivní systémy výrobců mají také nově povinnost zveřejňovat výši recyklačních příspěvků na svých webových stránkách. Hlavním důvodem je možnost kontroly, zda je tento příspěvek, skutečně pro všechny výrobce stejný. Takto si potom jednotliví výrobci mohou snadno zkontrolovat, zda je jejich kolektivní systém nešidí a zda je příspěvek skutečně stejný pro všechny výrobce, tak jak to přikazuje směrnice EU.
Dne 13.8.2005 vstoupila v platnost některá ustanovení novely zákona o odpadech, která se týká elektrických a elektronických zařízení. Všichni výrobci a dovozci elektrospotřebičů tak budou muset finančně přispívat do kolektivního systému, ze kterého bude recyklace starších výrobků financována. Tento finanční příspěvek mají možnost uvádět odděleně na všech prodejních dokladech k novému zboží. V takovém případě mají i koncoví prodejci povinnost uvádět na prodejních dokladech tento finanční příspěvek zvlášť, tak aby bylo zřejmé, že část kupní ceny bude použita k úhradě nákladů na recyklaci elektrozařízení. Vedle toho zákazníci získavají možnost zbavit se ZDARMA starých elektrospotřebičů tím, že je odevzdají ve sběrném místě.
tags: #poplatek #recyklace #zdroju #co #to #je