Ekologické poradenství v oblasti odpadového hospodářství: Legislativa a nakládání s odpady v České republice

V současné době nakládání s odpady upravuje zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. V řadě ohledů tyto zákony přináší odlišné povinnosti, k nimž obsahují přechodná ustanovení, která umožňují povinným osobám po přechodnou dobu plnit své povinnosti stejným způsobem jako doposud, ale zároveň přináší i některé nové povinnosti, které je nezbytné plnit od okamžiku účinnosti těchto zákonů, tj.

S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat. Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Aktuální legislativa a připravované změny

Tato rubrika obsahuje právní předpisy připravované Ministerstvem životního prostředí (zákony, nařízení vlády, vyhlášky). Připravované předpisy jsou rozděleny podle toho, v jakém stadiu legislativního procesu se nacházejí.

U právních předpisů v připomínkovém řízení je uvedena informace o tom, kdy připomínkové řízení k tomuto návrhu končí a elektronická adresa, na kterou je možné zasílat případné připomínky. V rubrice jsou dále uvedeny předpisy, u nichž připomínkové řízení skončilo a u nichž probíhá úprava textu na základě došlých připomínek.

Další skupinu tvoří návrhy předpisů, které byly odeslány k projednání vládě (návrhy zákonů a nařízení vlády), resp. pracovním komisím Legislativní rady vlády (návrhy vyhlášek). Poslední skupinu tvoří vládní návrhy zákonů, které schválila vláda a následně byly odeslány Poslanecké sněmovně.

Čtěte také: Pracovní Náplň Asistenta v Poradenství Ekologie

Příklady připravovaných a projednávaných předpisů:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů.
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2018 Sb. o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace.
• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot.

Doporučení a postupy pro efektivní odpadové hospodářství

Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.

Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.

Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.

„Zajistit fotodokumentaci a popis a uvědomit objednatele o závadném obsahu sběrné nádoby nebo o nemožnosti jejího vysypání, v takovém případě, nebude-li závada ihned odstraněna, nebude sběrná nádoba vyprázdněna. V případě nevyvezení nádoby, nebo nemožnosti uskutečnit jiné sjednané služby, zhotovitel neprodleně předloží objednateli (oddělení životního prostředí městského úřadu) jmenný seznam (nebo seznam čísel popisných), kde a kdy tyto služby nebylo možno realizovat a uvede důvod, proč služby nebylo možné provést. Současně bude o důvodu nevyvezení nádoby informován občan (např.

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní.

Čtěte také: Ekologické tipy pro podnikání

Například je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo). Sběr odpadu je (např. vedle doručování pošty či nepravidelné osobní dopravy) jednou ze služeb definovaných v příloze č. 1 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů.

Dříve někteří zadavatelé aplikovali požadavek na nízkoemisní vozidla v podobě dílčího kritéria hodnocení nabídek. Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona.

V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např. Totéž platí i pro zpracování vytříděných složek ve sběrném dvoře. Sběrný dvůr má potenciál využít i dotřiďovací linku za účelem prodeje vytříděných složek a zabezpečení financí na provoz sběrného dvora.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu.

Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Svoz může probíhat i individuálně (velkoobjemový kontejner na bioodpad je umístěn při vstupu do sběrného dvora).

Čtěte také: Podmínky ekologického poradenství

Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny). Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení.

Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad.

Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

Závazná stanoviska a vyjádření obecního úřadu

Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává z hlediska nakládání s odpady nebo vedlejšími produkty:

• závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby podléhající ohlášení nebo povolení podle stavebního zákona; v závazném stanovisku může stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního prostředí a zajistí vysokou míru recyklace produkovaných
• vyjádření z hlediska nakládání s odpady ke změně dokončené stavby podléhající ohlášení nebo povolení podle stavebního zákona a vyjádření ke zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady a k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého.

Závazné stanovisko a vyjádření obsahuje posouzení žádosti z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.

Nové povinnosti původců odpadů v roce 2025

Koncem roku 2024 uplynulo definitivně stanovené přechodné období dané v § 80 odst. 4 vyhlášky č. 273/2021 Sb. ohledně vedení průběžné evidence a podávání hlášení podle původní staré již neplatné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. a vyhláška č. 383/2001 Sb. ve znění přede dnem 1. ledna 2021):

V letech 2021 až 2024 se průběžná evidence vede a roční hlášení za tento rok se podává podle požadavků vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. Pokud bude roční hlášení ohlášeno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, považují se všechny údaje, které jsou součástí ročního hlášení podle § 27, za ohlášené. V letech 2021 až 2024 se nevede průběžná evidence odpadů podle přílohy č. 14 k této vyhlášce.

S ohledem na to, že novelizace vyhlášky č. 273/2021 Sb. je v závěrečné fázi legislativního procesu a nabytí účinnosti lze očekávat pravděpodobně v únoru 2025, Ministerstvo životního prostředí doporučuje povinným subjektům v zájmu zjednodušení plnění povinností postupovat od 1. ledna 2025, zejména v případě vedení průběžné evidence odpadů a kritérií pro ukončení odpadového režimu pro recykláty ze stavebního a demoličního odpadu, již podle připraveného znění vyhlášky, které je přílohou nového Metodického pokynu MŽP.

Změny ve vyhlášce se dotknou zejména úprav některých formulářů (evidence a ohlašování), které budou provedeny v návaznosti na tzv. ekoaudit. Dále dochází též k relevantním úpravám evidence podle vyhlášky č. 16/2022 Sb. o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností (přílohy č. 2 a č. 8), a podle vyhlášky č. 345/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností (přílohy č. 4, č. 6 a č. 7).

Platné povinnosti ze zákona o odpadech (§ 94 a § 95 NZOO)

• Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci.
• Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká.
• V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a nakládání s odpady v mobilním zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu se průběžná evidence vede samostatně za každý správní obvod obce s rozšířenou působností a hlavního města Prahy.
• Průběžná evidence je vedena způsobem, s četností záznamů a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva.
• Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje o osobě, zařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpady, původcích odpadu, zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od kterých je odpad přebírán, a zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, kterým je odpad předáván.
• Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni uchovávat průběžnou evidenci po dobu 5 let od provedení záznamu do evidence.

Za rok 2025 musí být průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, poprvé vedena podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. Současně bude muset být roční hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (za rok 2025) poprvé v roce 2026 ohlašováno podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Průběžná evidence se vede v rozsahu listu 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce a dále vždy obsahuje datum a číslo zápisu do evidence, jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence. V rámci vedení průběžné evidence odpadů se provede záznam při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu, při každém předání nebo převzetí odpadu, odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu, při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu, při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu, vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31.

Odpadové hospodářství Moravskoslezského kraje

Odpadové hospodářství Moravskoslezského kraje je do značné míry ovlivněno poměrně vysokou hustotou zalidnění a velkým množstvím průmyslových zařízení. Klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností je v našem kraji Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2026.

Cílem kraje je pokračovat v co největším možném opětovném použití odpadů (velký potenciál je ve využití stavebních materiálů a vedlejších průmyslových produktů), navyšovat recyklaci a materiálového využití odpadů a naopak snižovat množství odstraňovaných odpadů.

Legislativní rámec platný od roku 2021

• Zákon o odpadech (částka 222) pod číslem 541/2020 Sb.
• Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (částka 223) pod číslem 543/2020 Sb.
• Zákon o výrobcích s ukončenou životností (částka 223) pod číslem 542/2020 Sb.
• Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů (částka 224) pod číslem 545/2020 Sb.
• Vyhláška č. 8/2021 Katalog odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů)
• Vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady působnost dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), v platném znění

Stavební a demoliční odpady (SDO) a nová legislativa

Na konci minulého roku byl schválen nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a začala tak platit nová pravidla pro nakládání s odpady, včetně těch, které vznikají při stavební činnosti nebo při odstraňování stavebních objektů (demolic).

Ke stavebním a demoličním odpadům (dále SDO) jsme v minulosti napsali řadu odborných článků, které jsou dostupné na našich internetových stránkách a ve kterých je podrobně popsáno, co lze považovat za SDO a jak s těmito odpady nakládat.

Kdo je původce stavebních odpadů?

Původcem stavebního odpadu je primárně ten, jehož činností tento odpad vzniká. To znamená, že se zpravidla jedná o stavební firmu. Podle nového zákona však může zadavatel stavby a stavební firma smluvně dohodnout, kdo je původcem a komu ve vlastnictví odpad zůstává.

Může být stavební odpad vedlejším produktem?

Ano, i podle nového zákona lze využít institutu vedlejšího produktu. Platí zde však jasná pravidla, kdy věc, která vzniká při provádění stavby, není odpadem, ale vedlejším produktem. Nesmí se jednat o odstraňování stavby (demolici), protože to není výrobní činnost.

Naopak při stavbě základových pasů domu, nebo při výkopových pracích souvisejících se stavbou potrubí, silnic, mostů atd. vzniká např. zemina nebo kamení a může se tak jednat o vedlejší produkt, pokud splňuje všechny zákonné podmínky a stanovená kritéria v prováděcích předpisech. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) např. taková kritéria stanovilo pro asfalty (nyní již zrušená vyhláška 130/2019 Sb., podle metodiky MŽP však lze podle ní zatím postupovat) a nyní zvažuje, že podrobná kritéria zavede i pro zeminy.

Podle nového zákona dále platí, že se k vedlejším produktům, u kterých jsou vyhláškou stanovená kritéria, musí vypracovat průvodní dokumentace. Každý držitel vedlejšího produktu, pro který byla zpracována průvodní dokumentace, je povinen tuto dokumentaci předat další osobě společně s vedlejším produktem. Náležitosti průvodní dokumentace budou rovněž teprve stanoveny plánovanou vyhláškou.

Pokud vybourám ze stavby trám, traverzu nebo cihlu, je to odpad?

Přímo z definice odpadu a smyslu nového zákona lze jednoznačně odpovědět, že jestliže stavební prvek může sloužit k původnímu účelu, tzn. opět jako stavební materiál se stejnými vlastnostmi, pak je žádoucí, aby jako odpad neskončil. Podle nového zákona dokonce mezi primární povinnosti patří, že při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby je nutné dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace.

Patří odpad ze stavby do komunálních odpadů, když je původcem občan?

Ne. Stavební odpady nepatří do komunálních odpadů, ani když je produkuje občan. SDO se zařazují dle Katalogu odpadů do skupiny 17. Stavební odpady by tedy nikdy neměly končit v popelnicích.

Obec může v rámci svého systému určit obecně závaznou vyhláškou místa pro odkládání stavebních a demoličních odpadů od svých občanů např. na sběrných dvorech. Pokud tak obec neučiní, musí občan odpady předat pouze oprávněné osobě (viz Registr zařízení v ISOH). Nový zákon navíc pravidla pro nakládání s SDO původcům oproti předchozí právní úpravě výrazně zpřísnil, a to i pro nepodnikající fyzické osoby.

Nově platí, že původce SDO musí mít ještě před samotným vznikem SDO uzavřenou písemnou smlouvu s oprávněnou osobou zajišťující převzetí těchto odpadů a to v odpovídajícím množství. Pouze v případě, že občan může předat určité množství v rámci obecního systému přímo obci, pak pro něj tato povinnost neplatí.

Mohu odpad ze stavby převážet na jinou stavbu či svou provozovnu?

Protože se jedná o odpady, je nutné nejprve vysvětlit určité pojmy podle nového zákona. Myslím tím soustřeďování resp. shromažďování odpadů. Platí, že odpady můžete shromažďovat tj. soustřeďovat v místě vzniku maximálně po dobu jednoho roku.

Obecně lze konstatovat, že by se odpady neměly nikde povalovat nebo převážet na různá místa, ale že by se měly co nejdříve odvézt a předat oprávněným osobám k jejich zpracování. U nebezpečných odpadů se musí jejich přeprava dopředu ohlašovat v systému evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO). Nakládání s nebezpečnými odpady a jejich přeprava je tak přísně hlídána.

V případě ostatních odpadů lze využít nové zákonné možnosti a to dle § 11 odst. 3 písm. b). Ze stavby nebo jiného konkrétního jednoho místa vzniku mimo provozovnu můžete ostatní odpady neprodleně po jejich vzniku v maximálním množství do 20 tun převézt do své vhodné provozovny. Při evidenci odpadů se takový vznik vykazuje jako produkce dané provozovny, do které byl odpad z místa vzniku přivezen. K tomu není nutný žádný souhlas příslušných úřadů.

Dále nově platí, že pokud budete chtít převážet ostatní odpady z jedné provozovny do druhé, pak v druhé provozovně se již neprovádí shromažďování takových odpadů, ale jejich skladování. V takovém případě musíte mít v druhé provozovně sklad odpadů, ten musí být řádně zkolaudován, ohlášen krajskému úřadu a musí mu být přiděleno Identifikační číslo zařízení skladu.

Jedná se tak o zařízení původce provozovaného na základě přílohy č. 4 bodu 12 nového zákona. Maximální okamžitá kapacita takového zařízení smí být nejvýše 100 tun. Pokud tuto kapacitu překročíte nebo budete do provozovny převážet i nebezpečné odpady, musí být váš sklad již povolen krajským úřadem včetně provozního řádu a stáváte se tak provozovatelem zařízení ke skladování.

Jak mám vést průběžnou evidenci odpadů podle nového zákona o odpadech?

Odpověď na tuto otázku lze nalézt v metodickém pokynu MŽP ze dne 23.12.2020 (MŽP povinnosti původců a provozovatelů). Rovněž ještě není v době psaní tohoto článku schválená prováděcí vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady podle nového zákona. Proto v roce 2021 se průběžná evidence odpadů vede stejně a ve stejném rozsahu jako v předchozích letech.

tags: #poradenství #odpady #ekologické #poradenství #nakládání #s

Oblíbené příspěvky:

• Elektroodpad Mladá Boleslav
• Myslivost a ochrana přírody v červnu
• Jak funguje sběrný dvůr odpadu?
• Systém redukce emisí C5
• Vysvětlení kvarterního klimatického cyklu