Kladská je osada s bohatou historií a krásnou přírodou, která návštěvníkům nabízí mnoho zajímavostí. Nachází se v CHKO Slavkovský les a je ideálním místem pro pěší turistiku, cyklistiku a odpočinek v přírodě.
Historie Kladské sahá hluboko do minulosti. Nadmořská výška 820 m n. m. a soustava deseti rybníků předurčila Kladskou k tomu, aby pomohla při průmyslovém rozvoji kraje. V letech 1531-36 byla vybudována tzv. Dlouhá stoka, která brala vodu právě z kladské soustavy rybníků a přiváděla ji do Krásna a Horního Slavkova. Na svou dobu to bylo jedinečné dílo co do rozsahu i způsobu provedení.
Krajina s dominantní kladskou loukou, rozprostírající se podél rybníka obklopeného z dalších stran lesy a bažinou, zaujala knížete Schonburg-Waldenburga svou krásou natolik, že si zde nechal roku 1875 postavit srub a do konce století zde vyrostlo dalších pět, které dodnes tvoří základ osady. Tím byla založená tradice a věhlas Kladské. Ta svého času, za života knížete, byla druhým největším revírem v Čechách. Ještě dnes je jednou z mála uznaných státních honiteb.
Kladská se přes svou nadmořskou výšku může pochlubit také spoustou přírodních zajímavostí. Proto zde byla vybudována naučná stezka Kladská, i když dlouhá pouze 1200 metrů. Vede kolem kladského rybníku; zpočátku je to písčitá cestička, později přechází v dřevěnou lávku, která vás bezpečně přes rašeliniště dovede k odpočívadlům vybaveným přírodními lavičkami a tabulemi s textem o zdejší fauně i flóře.
Pokud jste milovníky přírody, tak vás jako první zaujme smrk obecný - zlatý, který je dominantou počátku stezky. Po dřevěných lávkách dojdete do pralesovitých porostů, které vás budou provázet po zbytek naučné stezky. Jedle bělokorá, která byla v minulosti nejhojnějším stromem, se vykytuje již pouze sporadicky. Můžete zde ale vidět javor klen a mléč, borovici bažinnou, jedle stříbrné - šedé, již zmíněný smrk obecný - zlatý, buky a jiné dřeviny.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Dnes zde žijí tetřívek obecný, tetřev hlušec, lišky, jeleni, ptáci křivka obecná a kulíšek nejmenší. Mohli byste pozorovat žluťáska borůvkového a pokud budete mít štěstí, potkáte pavouka slíďáka, který žije přímo v rašeliništi, kde si buduje obydlí ve formě vyztužených trubiček. Na svou potravu zde čekají masožravé rostliny jako rosnatka okrouhlolistá a tučnice.
Od bývalého loveckého zámečku knížete Schönburg-Waldenburga uprostřed tichých smrkových lesů vede kolem romantické vodní plochy po dřevěných chodníčcích nově opravená naučná stezka národní přírodní rezervací Kladské rašeliny ˗ Tajga s velmi pestrou flórou i faunou.
Stezka je nepřetržitě v provozu od září 1977. Od Mariánských Lázní je vzdálena 9,5 km (silnice Mariánské Lázně - Kladská), z Lázní Kynžvartu 5 km. Vstup na naučnou stezku je u loveckého zámečku v osadě Kladská, její konec asi 250 metrů od osady. Vlastní trasa vede po vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníčku. Celková délka stezky 1,6 km. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Od konce stezky je bezbariérová část přístupná především pro invalidní vozíčkáře.
Na stezce se nachází informační tabule, které se věnují těmto tématům:
Dlouhá stoka je významná technická památka, protínající velkou část Slavkovského lesa. Byla dokončena v roce 1536, důlní činnost spotřebovávala stále více vody pro pohon strojů a zařízení a také zásoba dřeva v okolí Horního Slavkova a Krásna se stále ztenčovala a bylo proto třeba dopravit ho do báňských provozů, ze vzdálených kynžvartských lesů. Trasa byla vyměřena důlním měřičem Rossmeislem a byla nazvána Flossgraben.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Celková délka vodního příkopu měřila 24,2 km. Takřka po vrstevnici přiváděl vodu až k Teilhäselu, kde se rozdvojoval. Jedna větev pokračovala k Seifertsgrünu zřejmě shodně jako starší příkop z roku 1499 a druhá větev pokračovala směrem ke Krásnu. Částečně byla voda vedena do několika báňských rybníků a posléze k hornickým a úpravenským provozům.
Šířka vodního příkopu byla průměrně kolem dvou metrů a nepochybně byl po stranách především kvůli dopravě lesního dřeva obložen kmeny. Průměrná hloubka dosahovala jeden metr.
Návštěvnické středisko přibližuje přírodní i kulturní zajímavosti a cennosti Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Minerální prameny a mofety, rozsáhlá rašeliniště, tichá vřesoviště, vyhasínající sopky i vzácné rostliny a živočichy si můžete prohlédnout na jednom místě - v Domě přírody Slavkovského lesa na Kladské u Mariánských Lázní.
Ve dvoupatrovém domě však nečekejte žádnou nudnou muzejní expozici. Na své si přijdou jak děti, tak i dospělí, kteří si mohou prověřit své znalosti třeba u interaktivních her z říše rostlin a zvířat a poměřit tak své síly s ratolestmi. V podkroví expozice muzea se můžete podívat také na zajímavý 3D film o krásách a zajímavostech jedinečnostech Slavkovského lesa, proplazit se modelem skutečné hornické štoly nebo se zahledět do očí mokřadní víly, která se vám tu zjeví z poletujících světlušek.
Dům přírody Slavkovského lesa obsahuje čtyři části, které představují nejvýznamnější a nejcennější místa CHKO Slavkovský les - minerální prameny, rašeliniště, hadce, mokřady a lesy.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Ve 12. století vlastnil rozsáhlé pohraniční lesy v této oblasti jistý vladyka Sezima a po něm jeho syn Hroznata. Teprve v roce 1873 získal oblast kníže Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg a v roce 1875 založil osadu Kladská spolu s loveckým zámečkem. Traduje se, že zámeček byl zakoupen na výstavě ve Vídni a odtud převezen na nové místo.
Vlastní objekt zámečku pochází z let 1877-1878 stylem připomíná švýcarskou loveckou chatu. Na přelomu 19. a 20. století pak v okolí nechal postavit pět srubů ve stylu švýcarsko-tyrolském. Okolí zámečku bylo parkově upraveno s využitím cizokrajných dřevin. Poprvé na území pozdějšího Československa zde byly zasazeny šedý kultivar jedle stříbrné a zlatý kultivar smrku obecného.
Za života Otty Sigismunda se Kladská stala druhým největším revírem na území Čech.
Osada je dostupná silnicí z Mariánských Lázní, která pokračuje na Prameny. V osadě se k ní připojuje silnice od Lázní Kynžvart. Turisty sem zavede také červeně značená turistická stezka od Lázní Kynžvart nebo zelená turistická značka od Mariánských Lázní, pokračující směrem na zaniklou obec Vranov. Cyklisté mohou využít cyklotrasy 2135 (od Pramenů na Lázně Kynžvart), 2136 (od Lazů) a 2142 (na Mariánské Lázně).
Zastoupení jehličnatých dřevin v rámci LHC činí 90,5 %, listnatých 9,5 %. Nejvíce je zastoupen smrk (83,4 %), borovice lesní (4,5 %), bříza (3,1 %), buk (2,7 %), olše lepkavá (1,9 %) a modřín (1,5 %).
Slavkovský les tvoří západní část Karlovarské vrchoviny. Jde o členitou vrchovinu pestrého geologického složení. Základní rysy reliéfu Slavkovského lesa tvoří plochá rozvodí, zahloubená rozvodí a výrazné svahy. Průměrná nadmořská výška je kolem 750 m. Na JZ je oblast ohraničena výraznými zlomovými svahy a dosahuje zde nejvyšších výšek - Lesný 983 m a Lysina 981 m.
tags: #poslechova #stanoviste #kladska #informace